Recyklace tetrapaků do plastu

Pamatujete si na mléko v sáčku? Dnes se podíváme na jeho sourozence - mléko v krabici, džusy, krabicová vína, mošty, kefíry. Půjde nám o formu obalu. Karton nápojový, neboli nápojáč, není papírová krabice od počítače nebo banánů. To je obyčejný karton, který patří do modrého kontejneru na papír.

Sentimentálně legrační je vzpomínat právě na začátek devadesátek a na záplavu prvních barevných nápojáčů v tehdejším Československu. Nápojový karton se skládá z několika vrstev (nejen papírových), hliníkových, polyethylenových a papírových. Nápojové kartony se dělí na 2 typy - aseptický a neaseptický.

Do aseptického se balí trvanlivé výrobky (UHT na krabici) a má víc vrstev, celkem 6. Do neaseptického pak patří výrobky, které prošly pasterizací - tenhle typ nápojového kartonu má vrstev míň - jenom 4. Mléko, ovocné džusíky na výlety, kefíry, čokoládová mlíčka pro děti k obědu, mošty - to všechno se dává do nápojových kartonů, kterým se často říká tetrapak.

Pokud i vy dáváte přednost trvanlivému mléku, možná občas váháte, do jakého odpadu následně vyhodit jeho obal. Jsou to totiž právě nápojové kartony, u kterých lidé mnohdy tápou, do kterých kontejnerů vlastně patří.

Produkce nápojových obalů v ČR

Nápojové kartony na trvanlivé mléko jsou neodmyslitelným artiklem téměř všech českých domácností. Často se sice hovoří o tom, že se mléko v Tetrapaku nikdy nemůže zcela vyrovnat mléku čerstvému, i přesto je ale o trvanlivé mléko stále větší zájem. Dle dostupných zdrojů se během roku uvede na český trh více než 17 tisíc tun nápojových obalů. Jestliže jste doposud vyhazovali nápojové kartony do běžné popelnice, je nejvyšší čas to změnit. Tetrapak obaly se totiž dají snadno recyklovat, a využít tak při další výrobě.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Na jednu běžnou domácnost tím připadá skutečně dost odpadu, který pokud se správně nevytřídí, zbytečně zamořuje naši planetu. Na kartony od nápojů dnes již běžně fungují speciální oranžové kontejnery, do kterých patří všechny krabice od mléka, džusů, vína nebo jogurtů. Patří sem veškeré nápojové obaly označené jako C/PAP, 81 nebo 84. V případě, že si tak nebudete náhodou jisti, jestli konkrétní obal do oranžového kontejneru opravdu lze vyhodit, můžete se podívat na označení na obalu.

Počet oranžových popelnic se v České republice sice neustále zvyšuje, i přesto však na mnoha místech s kontejnery na tříděný odpad stále chybí. I v tu chvíli ale patří Tetrapak obaly do tříděného odpadu, i když způsob recyklace není v této oblasti zcela jednotný. Na některých místech se obaly od mléka a jiných nápojů vyhazují do modrých kontejnerů, které jsou primárně určeny na papír. Jinde se zase vhazují do žlutých popelnic na plast. Přesné pokyny, co do konkrétního kontejneru patří, by měly být vždy uvedeny přímo na něm.

Nápojové kartony, tzv. tetrapak, jsou složeny z více různých materiálů. Přesto je možné tyto obaly třídit. K následné recyklaci je v ČR předáno cca. 4500 tun nápojových kartonů. Více informací se dozvíte v rozhovoru s Lucií Müllerovou, tiskovou mluvčí AOS EKO-KOM.

Jak je na tom ČR s tříděním nápojových kartonů?

Nápojové kartony se v ČR třídí od roku 2003, kdy byl zahájen pilotní projekt, na kterém spolupracovali obce, dotřiďovací linky a zpracovatelé nápojových kartonů. Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM dlouhodobě podporuje sběr nápojových kartonů na území ČR, a to jednak formou finanční odměny obcím a dotřiďovacím linkám za třídění nápojových kartonů. Další formou podpory jsou pak informační kampaně a materiály (letáky, samolepky) či dodávky pytlů na sběr nápojových kartonů pro obce. Aktuálně se nápojový karton sbírá ve 4 700 obcích ČR zapojených do systému EKO-KOM. Každoročně se tak v ČR vytřídí a předá k recyklaci zhruba 4 500 tun nápojových kartonů.

Jak se v ČR nápojové kartony recyklují?

Vzhledem k tomu, že nápojový karton je de facto kompozitní obal, složený z více materiálů, je recyklace této komodity v mnoha ohledech poměrně složitá a vyžaduje speciální technologie. Nápojový karton je z velké části tvořen kvalitním papírem, takže se nejčastěji zpracovává v papírnách, ale pouze v těch, které jsou vybaveny účinnou metodou separace plastových a hliníkových fólií, která je však náročná jak na pořízení, tak na provoz. Papírna musí zároveň řešit nakládání se vzniklým výmětem obsahujícím plasty a hliník. V rámci unie je takových papíren jen několik a dováží se do nich ke zpracování nápojové kartony z celé Evropy i ČR. Přímo v ČR žádná taková papírna není.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

V ČR jsou však technologie na tzv. regranulaci plastových a hliníkových fólií, tedy na zpracování právě hliníkového a plastového zbytku po zpracování v papírnách. Získaná papírová vlákna se nejčastěji používají na pevné obalové papíry.

Doplňkovou technologií je pak výroba stavebních desek z vytříděných nápojových kartonů, kdy se zpracují nápojové kartony kompletně. Jde o lisování desek z rozdrcených nápojových kartonů. Tyto desky mají využití ve stavebnictví jako alternativa sádrokartonových nebo dřevěných OSB desek. Technologie na jejich výrobu je poměrně jednoduchá, má ale také menší výrobní kapacitu. V ČR tyto desky z recyklovaného nápojového kartonu vyrábí společnost Flexibau v Milevsku.

Jde o jediný kompozitní materiál, který se v ČR třídí?

Co se týče nápojových kartonů, tak v tuto chvíli jde o jeden z mála kompozitních materiálů, jehož zpracování je z ekologického i ekonomického hlediska smysluplné. A jsou jediným kompozitním obalem, který má svůj samostatný recyklační proud, sbírají se jako samostatná komodita.

Obecně lze říci, že používání více materiálů do jednoho výrobku/obalu znamená vždy velkou komplikaci pro recyklaci a záleží na konkrétních aplikacích. Zpracovatelé zpravidla zpracovávají z kompozitu jen jeden hlavní materiál, ostatní je pro ně výrobním odpadem, a to představuje zvýšené výrobní náklady. Výjimkou je ale například intruze plastů do forem (výroba plastových prken, hranolů, dlažby apod.), která je poměrně tolerantní ke složení plastového odpadu a jejich kombinací.

Kolik se jich využije a kde? Lze toto procento zvýšit a jak?

Jak již bylo uvedeno, tak recyklované nápojové kartony mají využití v papírnách, např. na výrobu nového obalového papíru nebo ve stavebnictví ve formě speciálních stavebních desek. Hlavním limitem sběru a recyklace nápojových kartonů je jejich nízká cena na trhu druhotných surovin, jejich zpracování se tedy neobejde bez systémové podpory EKO-KOMu. Problémem je také cenová konkurenceschopnost výrobků z recyklovaných nápojových kartonů na trhu.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

• Papír dodává obalu pevnost a drží tvar.
• Polyetylen (druh plastu) nepropouští vodu a mikroorganismy.
• Hliník chrání obsah obalu před světlem a vzduchem.

Právě díky tomu znamenaly doslova revoluci v distribuci mléka a později i džusů. Úplná materiálová recyklace všech vrstev je možná pouze na speciálních recyklačních linkách. Zpracovatelé mají o vytříděné nápojové kartony zájem. Papír použitý k jejich výrobě je kvalitní a obsahuje dlouhá celulózová vlákna.

V ČR se nápojové kartony organizovaně třídí od roku 2003, kdy se začaly objevovat oranžové kontejnery. Obal Tetrapak je původně dílem stejnojmenné švédské firmy (založené v roce 1951) a nápad jejího zakladatele Rubena Rausinga. I když první patent na obal podobného typu byl v USA přidělen už v roce 1915.

Tyhle praktické obaly se začaly masově prosazovat především po 2. světové válce, kdy rostla poptávka po levném, lehkém a především hygienickém jednorázovém obalu. Právě tehdy se koncept, se kterým přišla společnost Tetra Pak, ukázal jako ideální řešení pro distribuci mléka a později i džusů. K nám se nápojové kartony začaly výrazněji dostávat až v 90. letech, tedy po otevření trhu. Tehdy to byla spíše kuriozita, dnes však patří mezi běžné obaly každodenní spotřeby.

V České republice se z nápojových kartonů získává především kvalitní papírové vlákno s dlouhou strukturou (proto se třídily do papíru). Při výrobě nápojových kartonů se používá velmi kvalitní vstupní papír, podobně jako například u hygienických papírů. Pokud se z nápojových kartonů odděluje pouze papír, zbytková plastovo-hliníková složka (tzv. polyAl) je v ČR často využívána energeticky (pálí se), případně končí jako obtížně využitelný zbytek.

Jde především o papírová vlákna. Ta se používají k výrobě běžných papírenských výrobků - obalů, kartonových krabic, obálek, plat na vejce, papírových dutinek (například pro toaletní papír), kuchyňských utěrek a dalších produktů. Dokud není možné garantovat efektivní materiálové využití všech jeho složek. Proto fakt nemůžeme o nápojovém kartonu mluvit jako o plně ekologickém obalu.

Nápojový karton patří správně do oranžového kontejneru. Totéž platí i pro „TetraPaky“, což je zažité a běžně používané označení pro obaly z nápojových kartonů. Jedná se ale o pouhé označení obchodní značky jednoho z mnoha výrobců nápojových kartonů. Podle počtu vrstev a toho, jak jsou na sebe naskládány pak dělíme obaly z nápojových kartonů na aseptické a neaseptické.

Nádoby určené k třídění nápojových kartonů mohou mít podobu klasického kontejneru, ale mohou být i menší velikosti - mohou vypadat jako popelnice. Nádoba určená pro třídění nápojových kartonů bývá často černá (nebo tmavě šedá) s oranžovým víkem, ale jejich podoba se může v jednotlivých obcích lišit. Nápojové kartony obvykle třídíme do kontejnerů a nádob označených oranžovou samolepkou. Někde jsou tříděny společně s jiným druhem odpadu (nejčastěji společně s plastem) - proto se vždy řiďme samolepkami, kterými jsou kontejnery označeny.

Nápojové kartony nikdy nepalte doma v kamnech. Po svozu nápojových kartonů na dotřiďovací linky, dochází k jejich ručnímu dotřídění. Pracovníci linky vyberou nečistoty a kartony podle různých kritérií roztřídí. Z recyklovaných nápojových kartonů se vyrábí např. stavební desky na domy. V tomto případě se karton rozemele a ze směsi se lisují desky na stavební panely. Jeden rodinný dům rovná se cca 30 tisíc kartonových obalů.

Nápojové kartony, obecně známé jako tetrapaky, jsou kompozitní (neboli kombinované) obaly, které jsou složené z několika druhů materiálů. Podle LCA analýzy životního cyklu výrobků z roku 2009 zpracované v rámci celoevropského trhu nezávislými odborníky patří nápojové kartony z hlediska udržitelnosti obalů k nejohleduplnějším obalům vůči životnímu prostředí.

Na svých webových stránkách EKO-KOM uvádí, že dosažená míra recyklace nápojových kartonů v ČR za rok 2020 byla 24 %, přitom každoročně se v České republice uvede na trh 18000 tun těchto obalů.

V rámci tříděného sběru měst a obcí lze nápojové kartony odložit buďto do přímo k tomu určené samostatné zpravidla oranžové nádoby, nebo v rámci multikomoditního sběru do společné nádoby, která je určena pro více druhů tříděného odpadu, a to zpravidla spolu s plasty, s plasty a kovem, s papírem apod.

Možnost multikomoditního sběru je podmíněna jednak dohodou měst a obcí s jejich dodavately svozových služeb, zda jej jsou schopny logisticky zajistit, ale také technologickým vybavením provozovatelů třídicích linek.

Zda příslušná obec či město využívá multikomoditního sběru se pak může občan informovat na příslušném městském či obecním úřadě. Zmíněná možnost multikomoditního sběru v rámci barevných kontejnerů je v současnosti stále více využívána obcemi a městy, jelikož přináší mnohé výhody. Jednou z nich je ještě vyšší míra efektivity sběru formou barevných kontejnerů pro více složek tříděných odpadů.

Výhodou pro občany je pak větší komfort v docházkové vzdálenosti ke sběrným nádobám s vyšším počtem komodit, které lze třídit. Možnost multikomoditního sběru se v poslední době zavádí dokonce i do systémů door-to-door, tj.

Nápojové kartony z nádob na multikomoditní sběr jsou, stejně jako ty z jednodruhových nádob na tříděný sběr, nejprve převezeny v rámci jednoho svozu na třídící linku, kde jsou roztříděny na jednotlivé frakce. Ty následně putují ke zpracování do dalších specializovaných zařízení, kde jsou dále materiálově či jinak využity.

Nápojové kartony lze podle složení vrstev materiálů rozdělit na aseptické, které obsahují hliníkovou fólii a umožňují uchování nápojů a potravin bez přidání konzervantů po dlouhou dobu, a na neaseptické, bez hliníkové fólie, které slouží pro pasterované nápoje a potraviny.

Papír použitý k výrobě nápojových kartonů má dlouhá celulózová vlákna, která jsou kvalitní a lze je mnohokrát recyklovat. Odpadní nápojové kartony proto většinou zpracovávají papírny, jež jsou vybaveny metodou separace plastových a hliníkových fólií. Recyklovaná papírová vlákna se využívají ve výrobě nových papírenských produktů a zbylé polymery a hliník se využívají buď energeticky, nebo pomocí technologií, které jim umožní nový život v podobě různých druhů produktů jako jsou přepravky a fólie (např.: papírna Stora Enso v Polsku).

V ČR není zatím žádná taková papírna, nicméně je v ČR několik zpracovatelských zařízení, které se zaměřují na separované plastové a hliníkové fólie z nápojových kartonů (např.: Plastigram Industries (PGI) vyrábí LDPE a HDPE regranulát a hliníkový prášek pro další využití a zpracování).

Odpadní nápojový karton je v ČR využíván také k výrobě panelových stavebních desek - např.: tzv.

Známé jako krabice na mléko, džusy nebo víno. Vhazují se do kontejnerů různých barev a tvarů, ale vždy označených oranžovou nálepkou, případně do oranžových pytlů. Záleží na tom, jak má obec systém sběru nápojových kartonů nastavený.

Nápojové kartony je potřeba před vytříděním řádně sešlápnout. Nemusejí se vymývat, stačí pořádně vyprázdnit, při delším skladování v domácnosti doporučujeme vypláchnutím malým množstvím vody..

Do nádob na nápojové kartony nepatří „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku.

tags: #tetrapaky #recyklace #do #plastu

Oblíbené příspěvky:

• Postup pro vykopání starého odpadu
• Přehled nákladů na nanobran
• Dopady zplodin v ovzduší
• Výroba plastových cihel
• Tipy na zimní výlety