Zajímavosti ze světa přírody: Fakta, která vás ohromí

Svět zvířat je plný fascinujících překvapení. Ať už jde o jejich jedinečné schopnosti, neuvěřitelné instinkty nebo nečekané podobnosti s lidmi, příroda nás nepřestává udivovat.

Zvířata a jejich zvláštnosti

• Věděli jste, že prasata mají třicetiminutový orgasmus? Nezáviďte!
• Pouze samičky komárů sají krev člověka. Komáři se však primárně živí nektarem. Krev nepotřebují ke svému přežití, ale jako zdroj bílkovin pro svá vajíčka.
• Kočky za celý život při čištění kožichu vyloučí tolik slin, jako tekutin při močení. Stráví 30 % života péčí o své tělo. Čistota půl zdraví.
• Kočky chodí po prstech. Také se potí pouze na polštářcích tlapek.
• Kočka má na předních pazourách pět drápů a na zadních jen čtyři.
• Kočka a kočkovité šelmy obecně nemají klíční kosti, takže se protáhnou přes jakýkoli otvor velikosti jejich hlavy. Zato má 30 obratlů.
• Bílé modrooké kočky jsou často hluché.
• Psi jsou prakticky barvoslepí. Rozeznávají věci nejprve podle pohybu, pak podle jasu a nakonec podle tvaru. Rozeznají však více odstínů šedé než člověk.
• Psi slyší i tichoučké zvuky na vzdálenost 250 metrů, kdežto člověk maximálně 25 metrů.
• Hrabání psa po vykonání potřeby není pokusem zahrabat výkaly, ale roztírání pachových výměšků z tlapek.
• Medvídek koala (který nemá s medvědy nic společného) má úplně stejné otisky prstů jako člověk. Těžko se odlišují i pod mikroskopem. Koala ve stresové situaci vydává srdceryvný skřek podobný dětskému pláči.
• Žirafí mládě po porodu spadne z výšky téměř dva metry, bez následků.
• Žirafy spí jen 20 - 30 minut denně, a to ještě ve stoje a po kouscích během dne. Čistí si uši vlastním (až půlmetrovým) jazykem.
• I přes obří délku krku je žirafa příliš krátká na to, aby dosáhla hlavou na zem.
• Vačice virginská rodí 12 dnů po oplodnění.
• Člověk sdílí 98,4 % své DNA se šimpanzem (některé zdroje uvádí 86 %, doplnil Pavel Kábrt). Ale věděli jste, že 70 % DNA sdílíme se slimákem?
• Nejnebezpečnějším hmyzem je obyčejná Moucha domácí.
• Největší oči na světě má obří druh chobotnice. Mládě chobotnice je při narození velké jako moucha. Mimochodem chobotnice má 3 srdce a dokáže měnit barvu i strukturu kůže.
• Klokani neumí chodit pozpátku.
• Leguáni, koaly a varani mají dva penisy a klokanice tři vagíny.
• Pštros má větší oko než mozek. Tuto vlastnost s úspěchem převzali i někteří lidé. Také se traduje, že pštros v ohrožení strká hlavu do písku. Ale je to blbost.
• Nejrychleji běžící pták je pštros - dokáže fičet rychlostí až 100 km/h.
• Krokodýl nemůže vystrčit jazyk ani s ním nijak volně pohybovat, protože ho má přirostlý ke spodnímu patru.
• Krokodýl má také nejsilnější trávení ze všech živočichů. Stráví krunýře želv, kosti, kopyta i Playstation.
• Pohlaví mláďat krokodýla určuje teplota hnízda a hloubka, v jaké jsou nakladena vajíčka. A aby se krokodýli ponořili, polykají kameny jako závaží.
• Zelené želvy si klíďo píďo plavou více než dva tisíce kilometrů jen proto, aby nakladly vejce na své oblíbené pláži.
• Rorýsi tráví až tři roky nepřetržitě ve vzduchu.
• Je potřeba 1 200 000 komárů, aby vám vypili všechnu krev.
• Žížala má 5 srdcí. Když je přetržena za tlustým páskem uprostřed těla, přežije. Zbytek doroste, jako by se nechumelilo. Doplnila Zuzka Pajerová: Žížaly žádné srdce vlastně nemají.
• Pouze 5 - 10 % gepardích mláďat se dožije dospělosti.
• Gepard se rozběhne na 70 kilometrů v hodině za tři vteřiny, což je rychleji než třeba Audi TT. Běží sice echt rychle, až 130 kiláků za hodinu, ale pokud kořist do 10-20 sekund nedostihne, lov vzdává.
• Stegosaurus byl přes devět metrů dlouhý, ale měl mozek o velikosti vlašského ořechu, takže se neuměl ani podepsat.
• Žralok tygří sežere vše, co mu přijde pod zuby (které se mu mimochodem obnovují i po vylomení). Jelikož zblajzne opravdu cokoliv (plechovky, kanystry na benzin...), je nazýván "smetištěm moře".
• Žralok také cítí kapku krve na vzdálenost více než jeden kilometr.
• Žraloci mohou vydržet bez jídla i půl roku. Zaznamenaný rekord byl 15 měsíců, po které žralok nepozřel ani sousto.
• Velbloudí hrb (který může vážit až 35 kg) neuchovává vodu, ale tuk, který velbloud spotřebovává při nedostatku potravy. Jakmile je tuk v hrbu "vyžraný", visí mu jen tak lážo plážo na zádech.
• Sloní zub váží 4 kilogramy. Chobot slona je srůstem nosu a horního rtu.
• Množství slonů bez klů se za poslední desetiletí zvýšilo z 1 % na 30 %, protože lidé zabíjejí slony s největšími kly a zbylí sloni předávají dál své genetické dispozice.
• Jediný savec na světě, které neumí skákat, je slon. Nechce zbořit planetu. Přitom při chůzi se pohybuje téměř neslyšně, protože velmi lehce našlapuje jen na konečky prstů. Slon také denně spořádá potravu o 10 % hmotnosti svého těla.
• Jen dvě tři zvířata na světě se mohou podívat za sebe, aniž by musela otáčet hlavou. Králík a papoušek. A chameleon.
• Hlemýždi mají stovky až tisíce zubů.
• Největší vejce na světě klade žralok. Ale klade.
• Šváb může žít i deset dnů bez hlavy.
• Africký pes Basenji je ostatním psům pro smích.
• Ne všichni lední medvědi se ukládají k zimnímu spánku. Jen březí medvědice. Stěny v jejich brlohu zledovatí díky teplému medvědímu dechu, teplota se tak drží okolo 18 stupňů ideálních pro medvíďata, která se rodí holá a vypadají jako gigakrysy.
• Některé chobotnice ve stresu pojídají svá chapadla.
• Pásovec umí chodit pod vodou.
• Veverky zasadily už miliony stromů, když zapomněly, kam zahrabaly ořech.
• Pokud zemře královna mravenců, zemře i celá kolonie, protože se již nenarodí žádný další mravenec. Proto si ji mravenci hlídají jako... jako královnu. Ta se dožívá až 20 let a za tu dobu zplodí 150 milionů potomků. Sype to jak Baťa cvičky.
• Mravenci nikdy nespí, jen každou chvilku krátce odpočívají, jinak pracují prakticky 24 hodin denně. Existuje přes 12 500 mravenčích druhů.
• Žáby nemusí pít vodu. Vstřebávají ji kůží. A při skákání vždy zavírají oči.
• Nezmarovitý polypovec Turritopsis nutricula (příbuzný medůzy) je nesmrtelný, neumírá přirozenou smrtí.
• Ústřice umí změnit své pohlaví. Lidé taky... jen k tomu potřebují plastickou chirurgii.
• Lev se může pářit až 50x denně. To je každou půlhodinu včetně noci. A není u toho zrovna tichý.
• Kůň ejakuluje po 14 vteřinách. Ale ta prasata...
• Blecha dokáže skočit do vzdálenosti 150 - 350x větší, než je délka jejího těla.
• Srdce velryby bije pouze 9 krát za minutu. Oproti tomu rytmus srdce ježka je 300 úderů za minutu. I ježek je ale žabař proti kanárkovi, jehož srdce bije rychlostí 1000 tepů za minutu (doplnila Marie Provazníková).
• Jazyk Plejtváka obrovského váží více než dospělý slon. Novorozené mládě váží tři tuny a přibírá 4 kg za hodinu, protože vypije 250 litrů mléka denně. Jeho tepny jsou tak široké, že by se jimi protáhl dospělý člověk. Za jeden den Plejtvák bez problémů spořádá tři tuny žvance (a pak vydrží nejíst i půl roku).
• Někteří delfíni spí s jedním okem otevřeným. A poznají své kámoše i po dvaceti letech. Oslovují se jmény. Jejich komunikace sama o sobě je neuvěřitelně zajímavá.
• Sova má tři víčka. Také je to jediný pták, který při mrkání zavírá horní víčka. Všichni ostatní ptáci zvedají spodní. Zkuste si to představit na sobě.
• Ústa medúzy jsou zároveň její anus. Někteří lidé, zdá se, trpí podobným problémem, soudě dle způsobu jejich vyjadřování. Mimochodem medúza je tvořena z 97 % vodou a kdybyste ji nechali na slunci, vypařila by se.
• Lední medvěd je schopen za jednu hodinu spořádat tolik jídla, jako je deset procent jeho hmotnosti.
• Šnek může přelézt přes žiletku, aniž by se poranil.

Rostliny a jejich zvláštnosti

• Jediné ovoce se semínky na povrchu je jahoda. Jahoda není plod. Plody jsou ta zrníčka - nažky, proto nejsou semínka na povrchu, ale jsou schované v nažce. To červené na jahodě je zdužnatělé květní lůžko.
• Neexistuje žádné přirozeně modré jídlo. Ale čaj ze slézového květu čerstvě po zalití je krásně modrý. Za chvilku zezelená.
• Doteky a hlazení rostliny způsobují její rychlejší růst.
• Bambus roste rychlostí až 0,9 m za den. Toho se využívalo ve středověku jako forma mučení. Odsouzený se přivázal nad pevnou bambusovou větev a ta mu prorostla konečníkem až do žaludku.

Ostatní zajímavosti z přírody

• Na severním pólu nejsou žádní tučňáci. Nevěříte?
• Krávy vyprodukují 30 % metanu na světě. Prděním. Kráva při žvýkání pohne čelistí 40000x denně. A dávají více mléka při poslechu hudby. Největší efekt má skladba Everybody Hurts od R.E.M.
• Orel má na sobě průměrně 7000 pírek. Kdo se diví, tomu je divno.
• Kdákání kačen nevydává ozvěnu. Nikdo nevěděl, proč, dokud dva chlapíci nezjistili, že je to mýtus. Ozvěna tam je, jen se nedá rozeznat od původního kejhání.
• Rozdíl mezi rohy a parohy je ten, že parohy zvíře každoročně shazuje, kdežto rohy jsou trvalé a stále se zvětšují. Parohy rostou mnohem rychleji. U velkých jedinců i o několik centimetrů denně. Roh má například nosorožec. Parohy třeba jelen. Petr Müller poslal upřesnění: Paroh je plný (srnec, jelen), rohy jsou duté (kráva). Roh nosorožce je něco jiného, něco jako kožní zrohovatělý materiál, strukturu má spíše jako nehet.
• Teplota krve ryb žijících v Antarktidě může dosáhnout až -2 stupně Celsia.
• Na každého člověka usmrceného žralokem připadá 2 000 000 žraloků zabitých lidmi.
• Ryzí zlato je tak měkké, že se dá tvarovat i rukama.
• Při silném dešti se blesky vyskytují i 50 km a více od jádra. Pokud se blesk vyskytne ve slohovité oblačnosti, může být i dále než 100 km od jádra.
• Během jedné zimy napadne 1 000 000 000 000 000 000 000 000 sněhových vloček. Největší sněhová vločka měla 38 centimetrů milimetrů.
• Na zemi existuje 1 200 000 druhů zvířat, 300 000 druhů rostlin a 100 000 jiných druhů.
• Obrovská podzemní řeka se plaví v podzemí pod Nilem.
• Největší mrazy na Zemi byly naměřeny 21. července 1983 v Antarktickém Vostoku. Solidních minus 89 stupňů Celsia.
• Zvuk se ve vodě šíří 4x rychleji než ve vzduchu, přes pevné látky ještě rychleji.
• Rajče je ovoce.

Příroda a duševní zdraví

Cítíte se po procházce v parku nebo v lese jako znovuzrození? Láká vás trávit čas v přírodě, zejména když jste ve stresu? Nejste v tom sami! Jedna studie zjistila, že 95 % dotázaných prohlásilo, že se jejich nálada po pobytu venku zlepšila.

Přestože nebyly provedeny žádné randomizované, kontrolované studie o vlivu přírody na duševní zdraví, důkazy z jiných studií podporujících existenci tohoto fenoménu jsou poměrně přesvědčivé.

Příroda může zlepšit vaši celkovou náladu

Jak již bylo zmíněno, studie zjistila, že 95 % dotázaných prohlásilo, že se jim po pobytu venku zlepšila nálada. Cítili se méně deprimovaní, vystresovaní a úzkostliví a místo toho si přišli klidnější a vyrovnanější.

Stručně řečeno: lidé, kteří jsou více spojeni s přírodou, bývají šťastnější.

Čtěte také: Objevte přírodní krásy Iránu, Iráku a Arabského poloostrova

Příroda dokáže snížit stres

Výzkumy však ukazují, že byste tuto strategii měli promyslet. Studie prokázaly, že čas strávený v přírodě funguje jako protilátka proti stresu. Nejen, že příroda dokáže snížit krevní tlak, snížit nabuzení nervového systému a posílit funkci imunitního systému - umí také zvýšit sebevědomí, zmírnit úzkost, snížit hladinu stresových hormonů a zlepšit náladu. Takže je to mnohonásobná výhra!

Příroda dokáže urychlit hojení

Studie zabývající se pacienty, kteří podstoupili operaci žlučníku, odhalila další zajímavý přínos přírody na naše zdraví. Polovina pacientů měla při ležení v posteli „volný výhled na malou skupinku stromů“. Druhá polovina měla výhled na hnědou cihlovou zeď. Výsledky prokázaly, že pacienti s výhledem na stromy byli hospitalizováni kratší dobu, získali více pozitivních poznámek od zdravotnického personálu (např. „v dobré náladě“ nebo „dobře se pohybuje“) a často dostávali slabší léky proti bolesti ve srovnání s druhou skupinou.

Příroda nás dokáže spojit

Všechny výše uvedené studie naznačují, že nám příroda jako jednotlivcům prospívá. Zároveň se také zvyšuje počet studií dokazujících to, že je příroda přínosná pro společnost jako celek.

Tato studie se dotýká širšího problému zvaného „nedostatek přírody“, tedy nedostatku času stráveného v přírodě. Často je to kvůli mnoha hodinám stráveným před obrazovkou televizoru nebo počítače. Nedostatek přírody má vážný dopad na naše zdraví, protože byl spojen s depresí, ztrátou empatie a nedostatkem altruismu.

Jak zahrnout přírodu do každodenního života

Hluboko uvnitř všichni víme, že bychom měli trávit méně času za obrazovkami a více času venku. Názory výzkumníků na to, jak dlouho byste měli ideálně strávit venku, abyste zlepšili své duševní zdraví, se liší a pohybují se v rozsahu od 2 hodin týdně po 90 minut denně.

Čtěte také: Zajímavosti o znečištění ovzduší

Japonci to vědí už delší dobu. „Lesní koupel“ (shinrin-yoku) je v Japonsku oblíbená již několik desetiletí. Zahrnuje plný smyslový zážitek z venkovního prostředí, kterého je možné dosáhnout pouze tím, že se v něm pohybujete velmi pomalu a vědomě.

Výzkumy prokazují, že i když jsou umělé, už jen samotné obrázky, zvuky a vůně přírody mohou docílit pozitivních účinků na zdraví. Například poslouchání zvuků přírody ve sluchátkách je velmi dostupnou cestou, jak se stát součástí přírody. Může vám to zlepšit náladu, snížit úroveň stresu a dodat vám pocit větší sounáležitosti s vašimi vrstevníky.

Vesmír a zajímavosti z něj

Vesmír je obrovský a plný záhad. I když se nám zdá, že o něm víme hodně, stále je toho mnohem víc, co neznáme. Studium vesmíru je fascinující a neustále nám přináší nové poznatky o našem místě v něm.

Vesmír, gravitace. pozorováními pomocí výkonných teleskopů. vesmíru je gravitace. které život přinášel. reálnými tělesy. předmětů, s nimiž se setkávali. jednotky začaly odvozovat od rozměrů Země. té doby rozrůzněných jednotek. metr a jejich dekadických násobcích. např. rovníku). kterou činí 149 597 892 km, tj. 1 AU = 1.49597892×1011 m. kterou světlo urazí za 1 rok. AU. "minut", minuta na 60 "sekund" ("vteřin"). "minuta" pochází z lat. nahrazení lat. tělese. fyzikálně zavádějící. litru vody, 1000 gramů. Násobky kilogram, tuna (100 kg), miligram, mikrogram. s využitím zemské gravitace. Koncem 19.stol. pole. jednotek. diskutovány tzv. To značně zjednodušuje zápis matematických vzorců. obloze. období, tj. krátkodobé - hodiny, tak dlouhodobé - kalendář). pravidlo,řád,zákon; tedy "zákonitosti hvězd") *), lidově hvězdářství. souhvězdí na obloze se považovaly za pohyb hvězd. pohyboval Měsíc, planety, příp. Slunce. hvězd byla postupně odhalována až v průběhu 19. "vzdálená Slunce". těles na obloze se prováděly již ve starověku. "Standardní kosmologický model. Formování struktury vesmíru."). fundamentálních interakcí. Supergravitace. a naprosto zkreslené znalosti o vesmíru. přístrojů a bez předběžných znalostí.

Tabulka zajímavostí

Čtěte také: Příroda: fakta a zajímavosti

tags: #zajímavosti #o #přírodě #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Malešov: Koeficient Ekologické Stability podrobně
• Ekologické travní směsi
• Odpadové poplatky Doksy
• Informace o slinutých karbidech
• Definice ekologické daně