Článek se zaměřuje na environmentální výchovu na prvním stupni základní školy (ZŠ). Práce se zabývá revizí, inovací a novými objevy ve výzkumu environmentální výchovy na prvním stupni ZŠ.
Cílem práce bylo vytvořit nové moderní pojetí environmentální výchovy na prvním stupni základních škol. Dílčími cíli bylo popsat teoretické i praktické aspekty environmentální výchovy na prvním stupni základní školy, z nich vybrat pojmy klíčové, kontroverzní a málo známé a náležitě je prozkoumat.
Vzhledem k cíli výzkumu byla jako hlavní výzkumná metoda zvolena kvalitativní metoda zakotvené teorie. Výzkumným nástrojem byla zakotvená teorie. Validizace probíhala kvantitativně (metoda triangulace).V souladu s metodikou zakotvené teorie je výzkumné pole na začátku badatelské práce široké: problematika environmentální výchovy na 1. stupni ZŠ. V průběhu badatelské práce byl vědecký problém transformován a redefinován, byly objeveny dílčí vědecké problémy a vysloveny dílčí výzkumné otázky.
Výzkum probíhal mezi více než 700 žáky, 20 experty na environmentální výchovu a 500 učiteli /učitelkami; z toho se sedmi učitelkami.
Výzkum probíhal v několika etapách:
Čtěte také: Více o environmentální výchově
Rozsah jednotlivých dílčích výzkumu je různý, různě významné jsou i jejich výstupy (vše je podřízeno cíli vytvořit paradigmatický model - výzkum byl ukončen, jakmile bylo sebráno dost podkladů - čili k teoretickému nasycení).
Výzkum přinesl několik přínosů a témat, které jsou důležité pro environmentální výchovu:
V rámci rozsáhlého kvalitativního výzkumu bylo popsáno také několik kazuistik, např. kazuistika Inky 2 (pátým rokem vyučuje se psem) a Inky 3 (dva roky vyučovala s korelou). Byla zpracována teorie environmentální naratologie - potenciál vyprávění příběhů v rozvoji osobnosti žáka a především v environmentální výchově. Byla objevena metoda environmentálních morálních dilemat. Na základě výzkumu bylo objeveno téma environmentální etická výchova, kterému dosud u nás nebyla věnována dostatečná pozornost.
V listopadu 2008 byl získán grant „Založení kroužku zooterapie s neformální výukou ekologie ve fakultní nemocnici Motol", jehož hlavním cílem je zvýšit povědomí významu a efektu zooterapií a zooasistencí mezi zdravotnickým personálem i mediky.
Bylo diskutováno tvrzení K. Kučery o nezbytném rozkolu mezi rodinou a školou. Byla představena kasuistika Evy 6 „spolupráce s rodiči", která dokazuje, že rozkol mezi rodinou a školou není nezbytný. Byl objeven a popsán fenomén rozšiřování zooasistence v pedagogickém procesu na našich základních školách.
Čtěte také: Jak vnímají učitelé environmentální výchovu?
V práci je věnována pozornost hodnocení průřezového tématu environmentální výchova. Je kladen důraz na alternativní hodnocení - na základě žákovského portfolia. Tento způsob hodnocení je možné rozšířit na ostatní průřezová témata a také na další (dokonce všechny) předměty.
Žáci tráví více času v prostředí vnitřním, méně času v prostředí vnějším, a to významně ovlivňuje jejich schopnosti, dovednosti a projevy. Ve vztahu k environmentální výchově byla vyslovena premisa, že dítě, jehož základní potřeby (např. potřeba pohybu a pobytu ve venkovním prostředí) nebyly dlouhodobě respektovány, nebude v budoucnosti umět respektovat potřeby slabších.
Práce podporuje nově vznikající obor environmentální výchova. Výsledek výzkumu je možné použít pro odbornou diskusi cílů, obsahu, podmínek vyučování, prostředků, metod i kompetencí učitelů (lektorů) environmentální výchovy ale také k vytvoření nástroje evaluace.
Čtěte také: Budoucí učitelé a ekologie
tags: #jancarikova #environmentalni #vychova #na #1 #stupni