Jarní příroda: Zajímavosti a tipy na výlety v České republice

Nástup jarního počasí bývá pro spoustu z nás impulzem k výletům do přírody. Dny jsou delší, teploty snesitelnější a třeba takový prodloužený velikonoční víkend doslova nahrává tomu, abyste jej celý nestrávili doma na gauči.

Poznáte jarní rostliny?

Podívejte se na obrázky a zkuste pojmenovat rostliny, které na nich vidíte. V textu najdete správný název rostliny spolu s několika informacemi o ní.

1. bledule jarní (Leucojum vernum) je jedovatá rostlina s bílými květy.
2. česnek medvědí (Allium ursinum) je rostlina výrazně vonící po česneku. Roste v lesích a kolem potoků.
3. devětsil bílý (Petasites albus) je rostlina se silnou lodyhou.
4. dymnivka dutá (Corydalis cava) je rostlina s bílými nebo růžovými květy a dutou hlízou. Má ráda kypré půdy.
5. jaterník podléška (Hepatica nobilis) má fialové (vzácně i růžové) květy.
6. koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) je chlupatá vytrvalá rostlina s fialovými květy.
7. křivatec žlutý (Gagea lutea) má žluté květy a úzké listy, které jsou podobné listům trav.
8. mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) je nenápadná rostlina se žlutozelenými květy. Jeho lodyhy jsou křehké.
9. orsej jarní (Ficaria verna) má lesklé žluté květy.
10. osívka jarní (Erophilla verna) je velmi drobná a nenápadná jarní rostlina. Její květy jsou bílé.
11. plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) má modré až fialové květy. Jak květy stárnou mění svoji barvu. Roste v lesích.
12. podběl lékařský (Tussilago farfara) má žluté květy. Roste na okrajích cest, na loukách i na březích potoků.
13. popenec obecný (Glechoma hederacea) má drobné fialové květy. Roste na loukách a na okrajích lesů.
14. prvosenka jarní (Primula veris) má žluté květy a světle zelené listy. Roste v různých druzích lesů.
15. pumpava obecná (Erodium cicutarium) je drobná rostlina s fialovými květy. Roste v trávnících, v okolí cest i na pastvinách.
16. rozrazil perský (Veronica persica) má drobné modré květy. Roste hojně v trávních, v zahradách nebo také v chodnících mezi dlažbou.
17. sasanka hajní (Anemone nemorosa) má bílé květy. Roste ve světlých listnatých lesích a v křovinách.
18. sedmikráska chudobka (Bellis perennis) má růžovobílé květy. Jako jedna z mála rostlin dokáže kvést téměř po celý rok.
19. sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) je rostlina s bílými květy. Je mírně jedovatá. Na většině našeho území není příliš hojná.
20. violka vonná (Viola odorata) má fialové květy, vzácně mohou být i bílé. Květy velmi příjemně voní. Často roste v parcích, v trávnících i v křovinách.

Na první jarní květiny rádi vyrážíme do volné přírody. Jsou místa, kde najdete tisíce sněženek nebo bledulí či ještě vzácnější druhy květin.

Všechny zde zmíněné květiny jsou vzácné a chráněné a je třeba je netrhat a nešlapat na ně. Výlety na tato místa využívám k povídání dětem o ochraně přírody. Snažíme se tu chovat, jako bychom tu nebyli, vlastně je to taková hra na neviditelnost. Ideální je ty nejvzácnější květiny navštívit třeba jen jednou a uchovat si vzpomínku v hlavě nebo na fotkách. V národních přírodních rezervacích a památkách určitě nescházejte z cest.

Tipy na výlety do jarní přírody

Jihočeská krajina a Veselské pískovny

Milujete jihočeskou krajinu, ale trasy kolem rybníků Svět či Rožmberk už znáte nazpaměť? Pěkně se s dětmi provětráte i u Veselských pískoven. V důsledku těžby štěrkopísku ve Veselí nad Lužnicí vzniklo několik menších jezer. V jejich okolí podniknete nenáročný pěší výlet. Ideálním výchozím bodem je parkoviště v severní části pískoven. Oblastí vás provede naučná stezka Veselské pískovny. Informační tabule vás seznámí s historií místní krajiny, přilehlými obcemi a okolní přírodou. Okruh měří necelých 8 km a v pohodovém tempu byste ho měli zvládnout do 3 hodin.

Čtěte také: Jarní příroda a květy

Hrad Bítov

Máte malé děti, které toho ještě moc nenachodí? Vyrazte na hrad Bítov! Od parkoviště k hradu si užijete zhruba kilometrovou procházku lesem po zpevněné asfaltové cestě. Od čtvrtka do pondělí je navíc zdarma otevřený druhý hradní okruh zahrnující prohlídku nádvoří, kaple, první části hradního pivovaru a zahrady barona Haase se zvířaty. Děti se v zahradě mohou těšit například na ovečky, pávy nebo vodní ptactvo.

Propast Macocha

Pokud se nacházíte poblíž Moravského krasu, neměli byste vynechat návštěvu propasti Macocha. S hloubkou 138,4 m jde o největší propast svého druhu v ČR i střední Evropě. K Macoše se dostanete příjemným pěším výletem z parkoviště Skalní mlýn. Po modré turistické značce půjdete nejprve k Punkevním jeskyním. Od Punkevních jeskyní pokračujte pěšky nebo nasedněte na lanovku k Hornímu můstku propasti Macocha. Pěší trasa vede stále po modré značce k Salmovce a dále k Dolnímu a Hornímu můstku. Až si užijete neopakovatelnou atmosféru propasti, pátrejte po žluté značce. Lesní cestou vás zavede kolem Kateřinské jeskyně zpět na výchozí parkoviště.

Praděd v Hrubém Jeseníku

Další výlet vás zavede do Hrubého Jeseníku, konkrétně na Praděd - se 1 491 m nejvyšší horu pohoří. Většina pěších turistů se nechá autobusem vyvézt z Hvězdy (sedlo nad Karlovou Studánkou) na Ovčárnu. Odtud se po asfaltce vydají na Praděd, poté na Švýcárnu a stejnou trasou zpět. Případně se dá do Karlovy Studánky dojít také po stezce Bílá Opava. Trasa měří necelých 13 km. První úsek mezi Ovčárnou a Pradědem vede po perfektní asfaltce, takže zde běžně potkáte i maminky s kočárkem.

Klokočské skály v Českém ráji

Chcete se trochu zapotit, vidět krásné místo a ještě udělat parádní fotky na instagram? Český ráj rozhodně nezklame. Pokud se rádi vyhnete hlavnímu davu turistů, můžete místo oblíbených Prachovských skal vyrazit na Klokočské skály. Super fotky uděláte hlavně u Klokočských průchodů nebo zříceniny hradu Rotštejn. Pěkný okruh si naplánujete z Klokočí. Do obce se dostanete autobusem nebo autem. Pohodlně zaparkujete na parkovišti U Hasičárny. Okruh vede přes Zdenčinu skálu, Bukovinu, jeskyni Postojna, Rotštejn a Kozákov.

Šumava a Plechý

K oblíbeným cílům výletníků tradičně patří Šumava. Nejsnáze je dostupná pro obyvatele Plzeňského a Jihočeského kraje. Parádní je například výšlap na Plechý, nejvyšší horu české části Šumavy. Výchozí bod si zvolte v oblasti Nové Pece či Horní Plané. Pokud vyrážíte autem, zaparkujte třeba na parkovišti Jelení Vrchy. Nedaleko parkoviště si můžete zakoupit drobné občerstvení - po cestě žádná další možnost nebude. První část trasy vede podél Schwarzenberského kanálu. Cesta se od něj oddělí u odpočinkového místa Hučina. Těsně pod vrcholem Plechý vás čeká zastávka u Plešného jezera. Zpět k parkovišti se nejsnáze dostanete stejnou trasou.

Čtěte také: Jarní inspirace

Okolí Kamýku nad Vltavou

Další tip je ideální pro pány, kteří se na jeden den chtějí urvat od rodiny a zamakat na fyzičce. Na trase totiž obejdete celou přehradu Kamýk nad Vltavou. Výlet začněte ve stejnojmenné vesnici - vyrazit můžete od místní autobusové zastávky či nedalekého parkoviště. Nejprve se po zelené značce vydejte ke zřícenině hradu Vrškamýk. Pokračujte přes Zduchovice na Solenickou podkovu, kde se vám otevře výhled na meandr Vltavy. Fotografie z této vyhlídky jistě znáte, jde o jedno z nejkrásnějších míst v ČR. Trasa vás těsně pod hrází Orlické přehrady zavede do Předního Chlumu. Tady si můžete udělat zastávku u rozhledny Milada.

Cheb a okolí: Dlouhý okruh

Chcete se pořádně projít a zároveň zůstat v okolí města, které vám nabídne možnosti k posezení s přáteli? Vydejte se do Chebu. Přímo z centra města si naplánujete vydatný, skoro 27 km dlouhý okruh. Začít můžete například u turistického infocentra. Po červené značce projdete jižní část města směrem na zámek Starý Hrozňatov. U zámku se napojíte na zelenou trasu a podél hranice s Německem pokračujete lesem do bývalé obce Horní Hraničná.

Poodří

Následující trasa je sice po rovince, ale měří více než 30 km, takže si i tak máknete. Provede vás překrásnou krajinou Poodří. Ideálním výchozím bodem je Suchdol nad Odrou. Cesta vede údolím řeky Odry.

Prokopské a Dalejské údolí v Praze

Žijete v Praze a nechce se vám kvůli výletu absolvovat zdlouhavé výjezdy? Přírodu si užijete i v rámci hlavního města. Dejte šanci Prokopskému a Dalejskému údolí. Pokud se o této části Prahy chcete dozvědět více, projděte si naučnou stezku Údolím Dalejského potoka.

Arboreta a botanické zahrady

Jaro je konečně tady a s ním i záplava květů. Udělejte si procházku do některého z arboret či botanické zahrady a pokochejte se pohledem na kvetoucí keře, stromy i květiny. Uvidíte kvést magnólie, šeříky, azalky, dříny i nádherné rododendrony. Objevte krásu a rozmanitost českých arboret a botanických zahrad.

Čtěte také: Charakteristika jara

• Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města - to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek.
• V areálu ostravské zoo roste přes 8000 exemplářů rododendronů a azalek, což je nejvíce u nás i na Slovensku. Najdete zde asi 530 druhů a kultivarů.
• Arboretum ve Frýdku-Místku se nachází mezi frýdeckomísteckým hospicem a nemocnicí.
• Areál botanické zahrady se rozkládá v Trojské kotlině na rozloze cca 25 ha. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice. Skleník Fata Morgana je celoročně otevřen úterý až neděle, pondělí je zavíracím dnem.
• Zahrada u Horního Hradu nedaleko Stráže nad Ohří nabízí k vidění řadu rostlin v nezvyklém prostředí, jedinečné zdejší endemity i řadu u nás unikátních druhů!
• Pod jménem Americká zahrada je arboretum známé od roku 1844 a díky své zachovalosti, stáří a některým druhům zajímavých dřevin se jedná o jednu z nejvýznamnějších památek svého druhu u nás.
• Přírodní členitý areál o 21 ha s vodními plochami, arboretem, skalami a parkovou úpravou se nachází v blízkosti centra města. Botanická zahrada je v arboretu zastoupena v počtu téměř tisíc druhů, poddruhů a kultivarů dřevin.
• Arboretum ve Vimperku bylo založeno v roce 1959 na ploše 1,1ha. Nachází se uprostřed města v blízkosti vimperského zámku.
• Unikátní sbírka okrasných rostlin v blízkosti průhonického parku. Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví je ojedinělou sbírkou okrasných dřevin. V průběhu roku nabízí zahrada výstavy květin, ale také řadu osvětově vzdělávacích aktivit.
• Možnost poznávání mnoha rodů a druhů rostlin přirozených porostů i cíleně provedených výsadeb cizokrajných listnatých i jehličnatých dřevin, travin, trvalek a dalších.
• První pražské arboretum najdete pod Albrechtovým vrchem na okraji Prokopského údolí na Praze 13. Miniarboretum představuje stromy, které v metropoli viděli naši předkové na přelomu 19. a 20. století.

Jarní rovnodennost a tradice

Jaro nemáme máme spojené jenom s lepší náladou a zelenající se trávou. V tomto čase se loučíme s tím, co symbolizuje zima. Zanecháváme za sebou již uplynulé a otevíráme své srdce naději a lásce. Z temné části roku vstupujeme do zrození a vítáme jaro.

Včera nastala jarní rovnodennost a začalo nám astronomické jaro. Pro naše předky to byla doba oslav a vítání nového začátku a zrodu. Rovnodennost nastává 2x ročně - na jaře a na podzim.

I přes to, že jsme se ve škole učili, že jarní rovnodennost je 21. března, není to tak úplně pravda. Dříve to platilo, nyní ve 21. století ale jarní rovnodennost vychází na 20. března až do roku 2047 (v roce 2048 bude jaro 19. března). Střídání je způsobeno přestupnými roky.

Astronomové považují za počátek jara okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Rovnodennost znamená, že noc je přibližně stejně dlouhá, jako den. To nastává 2x ročně - 20. až 21. března (Slunce prochází jarním bodem) a 20. až 23. září (Slunce prochází podzimním bodem).

Máme tu jaro! Příroda je ale oproti datu jarní rovnodennosti docela napřed.

Zajímavosti o jaru

• Nachlazení není pověra. Jarní nachlazení existuje, není to jen pověra. Když se otepluje, rozšiřují se cévy a přivádějí krev k povrchu těla rychleji, takže také snadněji prochladneme.
• Pampeliška je jednou z květin, které se objevují nejdříve. Dostala se k nám až z Asie. Až jí bude plná louka, připravte si domácí pampeliškový med. Je zdravý, pomáhá při nachlazení a kašli. Využijte i kořen pampelišky.
• Zvířata se na jaře budí ze zimního spánku. Ten se týká veverek, ježků, medvědů, netopýrů.
• Děti na jaře rostou rychleji než v ostatních ročních obdobích. Mají totiž více pohybu a jsou častěji na sluníčku, které je zdrojem vitaminu D.
• U citlivých lidí se na jaře objevují problémy psychického rázu - nervozita, deprese, často i bolesti a křeče svalů, »vlčí hlad«, nebo naopak nechutenství, neklidný spánek. Souvisí to se změnou biorytmu, zvýšenou aktivitou a s nedostatkem energetických rezerv po zimě.
• Změna času přichází o posledním březnovém víkendu. Letní čas chtěl zavést už Benjamin Franklin v roce 1784, ale poprvé se tak stalo až za 1. světové války. V ČR je pravidelně mění od roku 1979.
• Tradice jarního úklidu sahá hluboko do historie, k perskému svátku Nového roku - Khoneh Tekouni (»třesoucí se dům«). I Židé na jaře uklízeli své domy jako přípravu na svátek Pesach. U nás běží dvě velké úklidové kampaně - Ukliďme svět pod ČSOP a Ukliďme Česko, která je soukromou iniciativou.

tags: #jarní #jarní #přírody #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Sběrné dvory pro nebezpečný odpad Pěnčín
• O Fondu
• Ekologické zemědělství a ostropestřec
• Strategie adaptace na změnu klimatu
• Udržitelnost a zisk z recyklace kabelů