Ekologická likvidace v insolvenci

Insolvenční řízení významně omezuje nejenom dlužníka - úpadce. Pokud jednáme s třetí osobou, měli bychom si proto vždy ověřit, zda vůči ní nebylo zahájeno insolvenční řízení, a pokud ano, pak v jaké fázi se aktuálně nachází.

U podnikatelských subjektů existují v zásadě tyto fáze insolvenčního řízení, přičemž jejich účinky se liší: zahájení insolvenčního řízení, moratorium, prohlášení úpadku, prohlášení konkursu, povolení reorganizace. Účinky zahájení insolvenčního řízení a jednotlivých fází může modifikovat soudem vydané předběžné opatření (včetně případně jmenování předběžného správce). I tato rozhodnutí jsou zveřejňována v insolvenčním rejstříku.

Už sám stav úpadku, i když není dosud zahájeno insolvenční řízení, může mít právní důsledky. Například některá právní jednání dlužníka provedená před zahájením insolvenčního řízení v době úpadku může soud po zahájení insolvenčního řízení prohlásit za neúčinná.

Často je významným indikátorem úpadku dlužníka chování ostatních účastníků daného trhu a tzv. Třetí strany jsou obecně chráněny povinností členů statutárního orgánu podat včas návrh na zahájení insolvenčního řízení (§ 98 a násl. insolvenčního zákona). Taková smluvní ujednání judikatura soudů obecně připouští a mohou působit preventivně.

Pokud je však prohlášení dlužníka o existenci úpadku nepravdivé nebo dlužník existenci úpadku druhé straně včas neoznámí, nemá druhá strana v zásadě jinou možnost, než požadovat po dlužníkovi náhradu škody (nebo uplatnit smluvní pokutu nebo jiné sankce, pokud byly sjednány), a to opět pouze v rámci insolvenčního řízení, tedy s žádným nebo malým výnosem (v další části budeme diskutovat, jaká ujednání je možné nebo vhodné do smlouvy případně začlenit).

Čtěte také: Ekolog: Popis profese

Co naopak zjistit lze, je samotné zahájení insolvenčního řízení. Zahájení insolvenčního řízení má významné dopady pro osoby, které jednají s úpadcem, účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají bezodkladně. Zahájení proto soud oznamuje veřejnou vyhláškou, kterou spolu s insolvenčním návrhem a jinými dokumenty v insolvenčním spise zveřejní v insolvenčním rejstříku.

Zánik vozidla v evidenci silničních vozidel

V evidenci silničních vozidel jsou nadále vedena rovněž vozidla, která již fakticky neexistují, ale jejich majitelé nemají k dispozici doklad o ekologické likvidaci. To se může nastat zejména tehdy, pokud byl vůz předán jiné osobě k likvidaci, avšak nový držitel jej neodhlásil a nezajistil řádné vyřazení z evidence.

Tento článek se zabývá problematikou zápisu zániku vozidla v případech, kdy jeho vlastník nemá k dispozici doklad o ekologické likvidaci. Na konkrétním případě analyzuje možné právní postupy, zejména využití správního řízení o přestupku a jeho následného odložení jako podkladu pro vyřazení vozidla z registru silničních vozidel.

Problematiku zápisu zániku vozidla upravuje ustanovení § 13 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“). Tento paragraf upravuje zápis zániku silničního vozidla je možný mimo jiné na základě žádosti vlastníka silničního vozidla, přičemž ve svém odstavci 1 písm. a) upravuje důvody, kdy lze žádost podat, resp. zápis zániku zapsat. Ideálním a právními přepisy preferovaným způsobem zániku vozidla je jeho ekologická likvidace, vizte shora uvedené body 1.

Pokud jde o důvod, že vozidlo bylo zničeno, tak je důležité upozornit, že za zničení silničního motorového vozidla se nepovažuje jeho rozebrání. Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve svém § 13 odst. 2 výslovně uvádí, že zničením silničního motorového vozidla se rozumí takový stav silničního vozidla způsobený jeho havárií, živelní pohromou nebo jiným obdobným způsobem, ve kterém vozidlo nelze předat provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.

Čtěte také: Příroda a láska podle Motty

Zápis zániku vozidla z důvodu jeho zničení poté v odstavci 3 písm. Při všech způsobech zániku vozidla by však vlastník měl předložit osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud tedy nebyly zničeny spolu s vozidlem, kdy se samozřejmě nepřikládají.

Na tomto místě je vhodné zmínit, že může nastat i situace, že vlastník vozidla osvědčení o registraci silničního vozidla a vydané tabulky s přidělenou registrační značkou nemá k dispozici, a proto je pro tento případ příhodné odkázat na § 7e a § 7f zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, upravující oznámení ztráty, zničení, odcizení nebo poškození technického průkazu, resp. v druhém případě oznámení ztráty, zničení nebo odcizení tabulky s registrační značkou, tedy možnost nahradit odevzdání uvedených dokladů oznámením o této skutečnosti.

Konkrétní případ řešený autorem článku

V konkrétním případě řešeném autorem článku vlastník motorového vozidla z důvodu své dlouhodobé indispozice předal své vozidlo rodinnému příslušníkovi s tím, že tento zajistí jeho ekologickou likvidaci a následné vyřazení z evidence. K tomu však nedošlo a vozidlo zůstalo i po více než 15 letech stále evidováno v registru silničních vozidel.

Ministerstvo dopravy stanovilo, že k provedení zápisu zániku vozidla v takové situaci je nutné doložit pravomocné rozhodnutí o přestupku dle zákona o výrobcích s ukončenou životností a zároveň učinit oznámení o ztrátě osvědčení o registraci silničního vozidla a vydaných tabulek s přidělenou registrační značkou.

Vlastník vozidla tedy v návaznosti na stanovisko Ministerstva dopravy požádal o stanovisko oddělení příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, které má na starosti nakládání s odpady, aby zjistil, jaké jednání musí učinit, aby získal pravomocné rozhodnutí o přestupku dle zákona o výrobcích s ukončenou životností. Oddělení životního prostředí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve svém stanovisku nejprve konstatovalo, že Ministerstvo dopravy přenáší odpovědnost za zánik vozidel na orgány odpadového hospodářství, aniž by existovalo efektivní řešení pro podobné situace.

Čtěte také: Pochopení pojmu genetický odpad

S ohledem na stanovisko oddělení životního prostředí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností se vlastník vozidla bezúspěšně pokusil získat důkazy o zániku vozidla od svého rodinného příslušníka, popř. od poskytovatelů likvidace vozidel v okolí bydliště vlastníkova rodinného příslušníka. Z uvedeného důvodu vlastník vozidla podal podnět k zahájení přestupkového řízení s cílem získat potřebné rozhodnutí správního orgánu, ve kterém k důkazu navrhl výslech rodinného příslušníka.

Podaný podnět k zahájení přestupkového řízení byl správním orgánem posouzen, avšak nebylo shledáno, že by bylo možné přestupek projednat. Důvodem bylo především uplynutí promlčecí lhůty pro vedení přestupkového řízení. Správní orgán tedy řízení ani nezahájil a věc odložil.

Na základě tohoto usnesení pak vlastník vozidla podal žádost o zápis zániku vozidla do registru silničních vozidel. V žádosti se opíral o § 13 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, který umožňuje zápis zániku vozidla i na základě pravomocného rozhodnutí vydaného v přestupkovém řízení. Ohledně osvědčení o registraci silničního vozidla a vydaných tabulek s přidělenou registrační značkou poté vlastník vozidla v žádosti o zápis zániku vozidla učinil oznámení o jejich ztrátě.

Přestože v tomto případě nebylo přestupkové řízení zahájeno, bylo pravomocně skončeno, což správní orgán uznal jako dostatečný podklad pro provedení zápisu zániku vozidla.

Tento případ ukazuje, že právní předpisy umožňují administrativní vyřešení situací, kdy nelze doložit ekologickou likvidaci vozidla, ale lze objektivně předpokládat, že vozidlo již fakticky neexistuje. Zápis zániku vozidla je možný na základě pravomocně ukončeného přestupkového řízení, a to i v případě, že nebylo vedeno plnohodnotné řízení o přestupku, ale věc byla odložena pro nemožnost jejího projednání.

Celkově lze tento případ označit za úspěšný precedent, který ukazuje efektivní právní řešení problému neexistujících, avšak stále evidovaných vozidel.

Co je potřeba pro ekologickou likvidaci vozidel

Pro řádné vyřízení ekologické likvidace potřebujete především fyzicky konkrétní vozidlo (autovrak) a k němu příslušné dokumenty, které proces převzetí vozidla při jeho odtahu do sběrny nebo při příjmu ve sběrném zařízení umožňují. Vyřídit ekologickou likvidaci bez vozidla není možné a takové jednání je podvodné. Kromě dokladů od vozidla potřebujete také doklad totožnosti a případně další potřebné dokumenty. Osoba předávající automobil k ekologické likvidaci musí být oprávněna tento úkon učinit. Vozidlo předává nejčatěji jeho majitel uvedený v průkazu od vozidla nebo osoba majitelem automobilu zplnomocněná.

Potřebné dokumenty k vyřízení ekologické likvidace

• Jsem majitel vozidla - fyzická osoba
  • Velký a malý technický průkaz
  • Průkaz totožnosti (občanský průkaz nebo pas)
• Nejsem majitel vozidla - fyzická osoba
  • Velký a malý technický průkaz
  • Průkaz totožnosti (občanský průkaz nebo pas)
  • Jednoduchá plná moc - zastupuji vlastníka vozu zapsaného v technickém průkaze
• Majitelem vozidla je firma nebo jiný právní subjekt
  • Velký a malý technický průkaz
  • Průkaz totožnosti (občanský průkaz nebo pas)
  • Žadatel je fyzická osoba - Živnostenský list
  • Žadatel je právnická osoba - Výpis z obchodního rejstříku
  • Jednoduchá plná moc - pokud zastupuji majitele nebo jednatele firmy
• Vozidlo z dědického řízení
  • Velký a malý technický průkaz
  • Průkaz totožnosti (občanský průkaz nebo pas)
  • Dokument o dědickém řízení s vlastnickým právem předávající osoby
  • Dokument o dědickém řízení musí být s razítkem nabytí právní moci

Co potřebuji k ekologické likvidaci vozidla?

• Vozidlo nebo autovrak - ideálně kompletní
• Příslušné doklady od vozidla
• Doklad totožnosti
• SPZ od vozidla (není nutno pokud jsou např. v depozitu)
• Klíče od vozidla (není nutno pokud jsou ztraceny)

Další užitečné informace

Pokud se vám staré auto stalo zbytečným břemenem, je čas na jeho ekologickou likvidaci. Tento proces je jediným legálním způsobem, jak se nepojízdného autovraku zbavit a zajistit nejen jeho fyzický zánik, ale také úřední zánik v registru vozidel. V našem průvodci se dozvíte, jak likvidace vozidla probíhá, kdo ji provádí a jaké dokumenty budete potřebovat.

Likvidace vozidla přichází na řadu v případě, že je auto nepojízdné nebo nesplňuje požadavky pro bezpečnou jízdu. Protože je podle zákona auto s ukončenou životností nebezpečným odpadem, je nutné ho předat autorizovanému vrakovišti, které provede jeho ekologickou likvidaci.

Vozidlo určené k likvidaci je nutné předat autorizovanému zpracovateli autovraků (autovrakovišti). Kompletní seznam autorizovaných vrakovišť najdete v online informačním systému MŽP (Modul Autovraky). Vozidlo musí autovrakovišti předat jeho majitel nebo jiná osoba, která má od vlastníka vozidla udělenou plnou moc k likvidaci vozidla (nemusí být úředně ověřena). Předávané vozidlo musí být kompletní, bez registračních značek a nesmí obsahovat přidaný odpad. V takovém případě je povinností autovrakoviště převzít autovrak bezúplatně.

Některá autovrakoviště nepojízdná auta i vykupují (podle toho, v jakém jsou stavu), případně i zajistí jejich bezplatný odtah. Pokud ale naopak vozidlu chybí podstatné části (např. Poté, co od vás vrakoviště vozidlo převezme, vystaví vám protokol o ekologické likvidaci vozidla (potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků). Tento doklad, který je nezbytný pro trvalé vyřazení vozidla z evidence, nelze oficiální cestou získat bez vozidla.

Pozor si proto dejte na prodej auta na náhradní díly. I v tomto případě je výhodnější kontaktovat autorizované vrakoviště, které od vás auto (např. Máte-li v ruce protokol o ekologické likvidaci vozidla, můžete zažádat o zápis zániku vozidla (trvalý výmaz vozidla z evidence).

Žádost se podává na jakémkoliv obecním úřadě s rozšířenou působností, a to do 10 dnů od jeho likvidace. Žádost lze podat i elektronicky, ale doklady je nutné doložit osobně. Na závěr celého procesu nezapomeňte ukončit povinné ručení. Za tímto účelem kontaktujte svou pojišťovnu, požádejte o zrušení pojištění z důvodu zániku pojistného zájmu a doložte protokol o ekologické likvidaci vozidla. Pojišťovna ukončí pojištění ke dni likvidace vozidla a vrátí vám případný přeplatek pojistného.

Potřebujete velký technický průkaz (pokud ho stále máte), osvědčení o registraci vozidla a občanský průkaz. Pokud nejste vlastníkem vozidla, potřebujete plnou moc k likvidaci vozidla. Ideální je kontaktovat autorizované autovrakoviště, které se výkupem a likvidací starých, nepojízdných a poškozených aut zabývá. Auto od vás vykoupí (cena závisí na stavu a kompletnosti auta) a obvykle zajistí i jeho odtah. A hlavně - obdržíte doklad o ekologické likvidaci vozidla, který je nezbytný pro úřední zánik vozidla a zrušení povinného ručení.

Jak předejít likvidaci

Pojem „likvidace” vyvolává všeobecně zdání neúspěchu v podnikání. To je ovšem přinejlepším neúplná informace. I dobře prosperující firma, která naplnila veškerá očekávání zakladatelů, resp. společníků, může být zlikvidována, přičemž výsledkem může být i velký „balík“ pro každého z nich, za který mohou v klidu dožít na vysněném Novém Zélandu, v Thajsku, Chorvatsku či na Šumavě.

Nicméně častým důvodem likvidace jsou bohužel vleklé a lidsky obtížně řešitelné neshody mezi společníky. Před definitivním rozhodnutím o likvidaci s. r. o. je vhodné si v klidu promyslet jiné možnosti řešení dané situace.

V praxi to až tak přímočaré a idylické nebývá, nicméně čelit zdánlivé nutnosti likvidace je obvykle také možné, a to hned několika způsoby. V příkladu zmíněný odchod společníka s. r. o. lze přitom řešit nejen dohodou o ukončení účasti za vyplacení vypořádacího podílu z majetku s. r. o., ale ještě jednodušeji přímým prodejem jeho podílu v s. r. o. ostatním společníkům, nebo jinému nově příchozímu společníkovi.

Stručné shrnutí pravidel:

• ZOK stanoví poněkud rozdílné podmínky podle toho, zda je podíl převáděn na jiného ze stávajících společníků (společenská smlouva může tento převod podmínit souhlasem některého orgánu s. r. o., zejména valné hromady) nebo na osobu, která doposud není společníkem (musí to umožňovat společenská smlouva a souhlasit valná hromada, ledaže má s. r. o. jen jediného společníka).
• Převod podílu je vůči s. r. o. účinný doručením smlouvy o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy.
• Převodce podílu nemá vůči s. r. o. právo na vypořádací podíl (§ 36 odst. 1 ZOK). Odměnou za ztrátu účastenství je pro něj pouze smluvená převodní cena od nabyvatele podílu, nejde-li o bezúplatný převod.
• Příjem z prodeje podílu v s. r. o. je osvobozen od daně z příjmů (až na okrajové výjimky): u fyzické osoby po pěti letech od nabytí, a v případě právnické osoby s podílem nejméně 10 % již po 12 měsících.

Často se ale stává, že s problémovým společníkem není rozumná řeč a nechce dobrovolně firmu opustit. K odblokování této patové situace a tím i předejití likvidace s. r. o. slouží nucené odchody společníka náhradou za přiměřený vypořádací podíl vyplácený z majetku s. r. o.:

• K vyloučení společníka valnou hromadou dochází, pouze když společník včas nesplatil vklad, nebo nesplnil tzv. příplatkovou povinnost (§ 162 ZOK). Takto se může s. r. o. zbavit i většinového společníka, protože v souladu s § 173 ZOK společník nevykonává hlasovací právo mimo jiné ani v případě, že valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení.
• K vyloučení společníka soudem může dojít u společníka, který porušuje zvlášť závažným způsobem svou povinnost, k jejímuž plnění je vyzván a na možnost vyloučení upozorněn. Tímto postupem se může s. r. o. opět zbavit i většinového společníka, který v těchto případech nehlasuje.

Častým důvodem úvah o likvidaci s. r. o. bývá únava, stres a „vyhoření“ společníků, nebo problémy s financemi, kdy si firma objektivně stojí docela dobře, jen potřebuje nový impuls. Lékem pak může být příchod nového společníka, který přinese peníze formou nového peněžitého vkladu a osvěží podnikatelského ducha. Stávající společníci sice mají přednostní právo k úpisu nových peněžitých vkladů, což ale neznamená povinnost toto právo využít. Navíc peněžitý vklad nově příchozího společníka není blokován ani případným nesplacením dosavadních peněžitých vkladů (§ 219 odst. 1 ZOK).

Pokud by vklad nově příchozího společníka převyšoval vklady těch dosavadních, byli by stávající společníci kapitálově vytlačeni do nechtěné role minoritních účastníků, což by se jim asi moc nezamlouvalo. Pro řešení této situace slouží tzv. vkladové ážio, které podle § 15 odst. 4 ZOK tvoří část emisního kursu, o kterou převyšuje výši vkladu. S obdobným efektem lze využít § 133 ZOK umožňující, aby společenská smlouva určila výši podílu jinak než standardně jako poměr vkladu společníka k výši základního kapitálu. Anebo může společenská smlouva modifikovat počet hlasů společníků.

Spouštěčem úvah o likvidaci s. r. o. nemusí být vždy nedostatek peněz nebo neshody společníků. Na vině mohou být třeba i dlouhodobé potíže s určitou částí provozu. Například firma slibně rozjela novou výrobu, ale konkurence nespí, a tak bylo nutno po čase snížit cenu tzv. pod náklady, což ruinuje další aktivity. Nebo se naopak s. r. o. daří v jednom oboru - např. doprava - ale v minulosti rozjela mnoho aktivit (prodejnu potravin, provoz restaurace, ubytovnu atd.), jejichž hospodaření není nijak valné a dost možná společníky už ani netěší.

Pak není nutno končit s celým podnikáním ani společníci nemusejí prodávat podíly ve firmě. V těchto případech bývá optimální zvážit prodej určité části obchodního závodu nebo dokonce celého závodu, s tím že po takovémto vyčištění účetní rozvahy se mohou společníci s čistým stolem pustit do něčeho nového. Prodej celého závodu totiž rozhodně neznamená nutně zánik a konec firmy, pouze se všechen majetek a dluhy (až na výjimky) transformují do většího či menšího balíku peněz z titulu prodejní ceny závodu.

Právně nejsložitěji lze čelit mnoha důvodům likvidace s. r. o. její přeměnou, kde nabízí pestrou paletu variant zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů. Pro ozdravení firmy jsou nejčastěji vhodné fúze (sloučení, splynutí) a zejména rozdělení tzv. odštěpením zdravé nebo naopak problémové části, která se sloučí s jiným subjektem anebo z odštěpené části vzejde nová obchodní společnost.

Jak předejít konkursu

Na rozdíl od výše nastíněné likvidace znamená konkurs zpravidla nechtěný konec existence firmy. Ovšem významnějšími rozdíly jsou nedostatek peněz, hodně dluhů a málo času na řešení, od čehož se logicky odvíjejí možné způsoby předejití hrozbě konkursu.

Je nasnadě, že zde nepomůže odchod některého ze společníků a jen zcela výjimečně by se asi v této fázi podnikání našel nějaký investor, který by hodlal se svými penězi přistoupit. Pokud vedení s. r. o. včas odhalí, že nezvládá řešit dluhy a hrozí úpadek, mělo by začít aktivně jednat s věřiteli o možnostech vzájemně únosného řešení.

Nejčastěji budou ve hře asi tyto návrhy dlužníka:

• zajištění dluhu (věřitel bude jistě klidnější, např. když se za dluh s. r. o. zaručí její společník),
• vyjednávání o nižší ceně (např. odběrateli postačí nižší kvalita nebo pozdější termín dodání),
• odložení splatnosti (termín splatnosti záleží na dohodě stran, kterou lze posléze přehodnotit),
• úhrada ve splátkách (snaha dlužníka se jistě cení, navíc splátkami se uznává zbytek dluhu),
• vázané obchody („Když nám nyní trochu ulevíte, tak s vámi budeme obchodovat i dále...“).

Je-li zadlužení s. r. o. pouze přechodné a není extrémně vysoké, mohou samozřejmě společníci čelit konkursu efektivně tím, že poskytnou firmě něco ze svých vlastních prostředků. Pochopitelně je v praxi obvykle zvolena nejjednodušší forma peněžité zápůjčky (půjčky), která ale představuje další nárůst dluhů (cizích pasiv). Je proto obecně vhodnější příplatek společníků mimo základní kapitál s. r. o., který nezvyšuje její dluhy ale vlastní kapitál. Na druhé straně je ale složitější po odeznění potíží takto vložené prostředky společníkům vrátit.

tags: #ekologická #likvidace #v #insolvenci

Oblíbené příspěvky:

• Co je ochrana přírody?
• Maďarské termální lázně
• Jak dlouho trvá emisní kontrola?
• Blovice - poplatky za odpad
• Udržitelná Energetika v Česku