Velký bariérový útes, největší korálový útes na světě, čelí kritickému poškození. V pořadu Studio ČT24 (2020) o tom hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů, přičemž nejrychlejší úbytek nastal v posledních 10 letech.
Organizace spojených národů nedávno doporučila, aby byl Velký bariérový útes zařazen na seznam ohrožených přírodních památek, australská federální vláda to ale odmítla. Tamní experti její rozhodnutí zpochybňují, podle nich má útes opravdu vážné problémy. V novém výzkumu varují, že řada druhů korálů vymírá.
Útesový systém Lizard Island v posledních čtyřech desetiletích postihla spousta problémů: opakované přemnožení mořských hvězdic, které útočí na korály, cyklony čtvrté kategorie v letech 2014 a 2015 a také bělení korálů v letech 2016, 2017 a 2020 způsobené vysokou teplotou vody. Všechny tyto události měly společně dramatický dopad na schopnost korálů přežívat.
Poprvé bylo bělení zaznamenáno a popsáno na korálových útesech Bird Key u Florida Keys v roce 1911. Velkému bariérovému útesu hrozí další bělení korálů, které způsobují právě vysoké teploty mořské vody. Při bělení korálů ztrácejí korály svoji přirozenou barvu, protože mikrořasy žijící uvnitř korálů umírají v důsledku změn v oceánu. Právě tyto řasy dodávají korálům většinu energie.
Vědci v letech 2011 až 2020 čtyřikrát prozkoumali biodiverzitu druhů korálů na čtrnácti lokalitách. Výsledky pak zkombinovali s publikovanými a fotografickými záznamy druhů z let 1976 až 2020.
Čtěte také: Velký bariérový útes
„Náš výzkum zkoumal 44 let záznamů o rozšíření korálů v okolí ostrova Lizard na severním konci Velkého bariérového útesu. Zjistili jsme, že 16 procent druhů korálů už nebylo pozorováno po mnoho let a hrozí jim buď lokální vyhynutí, nebo vymizení z části jejich místního areálu,“ uvedli autoři.
Ze 368 druhů korálů zaznamenaných v okolí ostrova Lizard Island nebylo 28 (7,6 %) spolehlivě zaznamenáno po roce 2011 a může jim hrozit lokální vyhynutí. Dalších 31 druhů (8,4 %) nebylo zaznamenáno od roku 2015 a může jim hrozit zmenšení areálu, což by mohlo znamenat jejich vyhynutí v této oblasti.
Zjištění, že 59 druhům korálů hrozí vyhynutí nebo zmenšení prostoru, kde mohou žít, je podle autorů práce velmi významné. Zmenšení lokálního areálu totiž často bývá předzvěstí vymírání druhů. A místní mizení druhů je zase často předzvěstí regionálního a nakonec i globálního vymírání.
Každý druh korálu na útesu plní řadu životně důležitých funkcí. Může poskytovat životní prostředí nebo potravu jiným druhům, může mít zatím neznámý vliv na biochemii útesu nebo nenahraditelnou roli v jeho ekosystému. „Jedno je jasné: každý druh korálu je důležitý,“ říkají autoři práce.
„S narůstajícím lidským vlivem na přírodu a klimatickými hrozbami rostou obavy o rozmanitost korálů v budoucnu. Náš výzkum naznačuje, že tyto obavy jsou přinejmenším na ostrově Lizard Island oprávněné,“ konstatují autoři.
Čtěte také: Prodej Luxusních Domů
Současně ale vědci varují před předčasnými závěry - rozmanitost korálových druhů totiž v posledním desetiletí kolísala. V letech 2011 až 2017 byl například sice zaznamenán výrazný pokles, ale v následujících třech letech se zase jejich rozmanitost zvýšila.
K lokálnímu vymírání často dochází postupně, a proto může být „neviditelné“. K jeho odhalení a zohlednění přirozené proměnlivosti korálových společenstev je zapotřebí dlouhodobé sledování biologické rozmanitosti na více lokalitách a v různých časových rámcích. Na většině lokalit však chybí údaje o rozšíření a početnosti všech korálových druhů ve společenstvu.
Poměrně novou, ale o to nebezpečnější hrozbou pro korálové útesy jsou mikrobiální onemocnění. První případy byly zaznamenány počátkem sedmdesátých let. V posledních deseti letech vzrostl počet nově popsaných chorob, jejich šíření, frekvence i počet napadených druhů korálů. Rychlost a agresivita, s níž choroby zabíjejí celé korálové kolonie, je vyšší, než se kdy předpokládalo. Většina z nich je odpovědí na biotický a abiotický stres.
Příčinou biotického stresu je onemocnění samo o sobě a způsobují ho bakterie, houby, prvoci a zřejmě i viry. Abiotický stres, který způsobují fyzikální a chemické faktory (změny teploty vody, záření UV, sedimentace, znečištění apod.), usnadňuje nástup vlastní infekce. Korálový polyp může být pravděpodobně nakažen delší dobu, ale pokud je zdravý, onemocnění se neprojeví. Vzplane až po zásahu některého ze stresových faktorů.
Nová studie biologů z Kiribati odhalila zajímavý paradox: poškozenější korálové útesy žijící ve více znečištěné vodě totiž zřejmě nejlépe odolávají extrémním vlnám tepla. Mohly by tedy lépe čelit klimatickým změnám.
Čtěte také: Rozměry velkých košů do skříňky
Vědci v tomto výzkumu zjistili, že extrémní teplo způsobené změnou klimatu způsobilo bělení méně narušených korálových útesů poblíž atolu Abaiang a zanechalo po sobě podmořskou poušť. Ale korálové útesy poblíž více osídlených a znečištěných vod ostrova Tarawa, hlavního města Kiribati, se teplejší vodě přizpůsobily.
Útesům na Tarawě dominoval invazivní korál druhu Porites rus patřící mezi větevníky. Tomu se daří ve vodách s vysokou koncentrací živin způsobenou znečištěním. Vědci zjistili, že Porites rus „roste jako pampelišky“ a snáší znečištění i vysoké teploty vody.
Naproti tomu koráli v Abaiangu v důsledku stejných vysokých teplot oceánu vybledli a poslední přežívající druhy korálů na útesu pak sežraly obrovské jedovaté hvězdice.
Detailnější studie odhalily, že klíčem k celé záhadě (masového hynutí korálů) je tenká vrstva slizu, který koráli vylučují na svém povrchu. Ta je velmi bohatá na živiny a skýtá útočiště početné a druhově pestré mikrobiální komunitě. Ve slizu je koncentrace mikrobů o několik řádů vyšší než v okolní vodě. Druhové složení a aktivita mikrobů obývajících povrchový sliz sehrávají rozhodující roli pro zdraví korálu.
Mnohé z hodných bakterií žijících na povrchu korálů vyrábějí účinná antibiotika, jimiž drží původce chorob v uctivé vzdálenosti. O povrch korálu zuří neustálý boj mezi ochrannými bakteriemi, jež jsou ve slizu doma, a původci chorob, kteří se do slizu snaží proniknout zvenčí. Je to jako dobývání obklíčeného města.
Když je korál vystaven silnému stresu, dojde v druhové skladbě jeho mikrobiálních podnájemníků k náhlé a dramatické změně. Bakterie, jež korál chránily, vyklízejí pozice a na jejich místo se derou původci chorob.
Model ukazuje, že chladnější období roku jsou pro choroboplodné bakterie nepříznivá. Naopak, ochranným mikrobům nižší teploty svědčí. Za těchto podmínek si mikroskopičtí obránci korálu snadno udrží nad choroboplodnými mikroby převahu a korál je dokonale chráněn. S příchodem léta se moře prohřívá a choroboplodné bakterie se množí s větší intenzitou.
tags: #velky #barierovy #utes #ohrozeni #faktory