Jaromír Průs: Technologie zpracování odpadů


15.03.2026

Evropa, včetně České republiky, by se měla stát dlouhodobým lídrem v řešení globálních hrozeb, včetně klimatické krize. Proces globální změny klimatu musíme zpomalit a zvrátit, protože v opačném případě to může mít zásadní následky i pro Slovensko.

Více než kdy jindy je aktuální motto: "Mám na mysli ta různá ekologická hnutí. Ale my potřebujeme, aby vzali, prostě, aby se sebrali, řekněme, a šli vyčistit ten potok!"

Málo úspěšný boj s narůstajícími klimatickými změnami ve světě zvyšuje význam adaptačních opatření, tedy opatření přizpůsobení se na stále razantnější změny klimatu. Když neodpovědně se chovající lidstvo vyvolává se vší patrností stále větší klimatické změny a není s to tento trend zvrátit, musí realizovat množství opatření k přizpůsobení se rychle se měnícímu klimatu.

Na počátku října byla v Jižní Koreji zveřejněna zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o udržení globálního oteplení v limitu 1,5 °C. Ukazuje dramatické rozdíly v dopadech na lidskou společnost, ekonomiku a životní prostředí mezi variantami zvýšení globální teploty o 1,5 °C a o 2 °C. Scénáře obsažené ve zprávě ukazují, že podmínkou zastavení oteplování na 1,5 °C je razantní snížení emisí od roku 2020 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Čeští vývojáři a výrobci dodali na trh otopný a energetický systém pro rodinné domy i velké průmyslové podniky, který funguje na principu akumulace tepla v písku. Za určitých podmínek dokáže vytápět vnitřní prostory a ohřívat teplou užitkovou vodu po počáteční investici prakticky za nulových nákladů po dobu životnosti zařízení v délce 50 let.

Čtěte také: O festivalu Jizerská nota

Nejkvalitnější zemědělskou půdu by nově nemělo být možné využívat ke stavbě velkých logistických a nákupních center ani fotovoltaických elektráren. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou schválila vláda. Novinářům to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Odvětví umělé inteligence (AI) by mohlo do roku 2027 spotřebovávat tolik energie jako země velikosti Nizozemska, varuje nová studie nizozemského vědce z univerzity v Amsterodamu, na kterou upozornil zpravodajský web BBC. Od loňského listopadu, kdy na trh vstoupil chatbot ChatGPT, se velké technologické firmy snaží přidávat služby s AI, jejichž provoz je ovšem energeticky náročnější než u běžných aplikací. Dopad AI na životní prostředí by mohl být podle studie menší, než se lidé obávají, pokud se její vývoj zpomalí.

Zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti veřejných budov pomůže dotace ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí. Z programu ENERGov je na kompletní revitalizace veřejných budov určeno 3,5 miliardy korun. Částka je rozdělena na dvě části, dvě miliardy jsou určeny na renovace památkových budov v celé zemi, 1,5 miliardy je pak vyčleněno na renovace veřejných budov v Praze. Příjem žádostí se spouští v pondělí 16.

Světový vodní cyklus se kvůli změnám klimatu dostává mimo rovnováhu. Uvádí to dnes zveřejněná zpráva Světové meteorologické organizace (WMO), která obsahuje data za minulý rok.

Vyšší teploty a stále častější sucha vedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva. Vyplývá to ze studie, na níž pracovali vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

Čtěte také: Odpady Hněvotín: Jaromír Hybl

Plán: Podíl OZE do roku 2030 vzroste v ČR na 30 procent. Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku by do roku 2030 měl stoupnout ze současných přibližně 18 procent na 30 procent. Počítá s tím aktuální návrh Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Ten však zatím nereflektuje novou směrnici EU, podle níž by průměrný podíl obnovitelných zdrojů měl být v celé EU 42,5 procenta, vyplývá ze zjištění ČTK. Podle kritiků návrhu by tak měl být tuzemský cíl vyšší.

Vyšší celkový cíl Evropské unie ve snižování emisí do roku 2030, stanovení cíle snižování emisí pro rok 2035 nebo klimatická neutralita EU do roku 2040, k takovým cílům vyzývají ekologičtí aktivisté Česko i EU v otevřeném dopise, který v pondělí poslali ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). EU by je podle nich měla přijmout v souvislosti s konferencí OSN o klimatu COP28, která se bude konat na přelomu listopadu a prosince v Dubaji. EU bude přijímat svou pozici ke konferenci 16. října na zasedání Rady pro životní prostředí (ENVI), kde bude Česko zastupovat právě Hladík.

Čtěte také: Odpad v České republice

tags: #Jaromír #Průs #zpracování #odpadů #technologie

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]