Lední medvěd: Život v divočině a výzvy, kterým čelí

11.03.2026

Lední medvěd, Ursus maritimus, je legendární šelma a symbol Arktidy. Tento největší medvědí druh, až dvakrát těžší než medvěd grizzly, se stal svědkem křehkosti a zranitelnosti této části naší planety.

Bílé arktické šelmy se vyskytují výhradně v oblastech pokrytých "věčným" sněhem a ledem od severního pólu po jižní okraj arktických ledovců. Výskyt: Arktida od Beaufortova přes Čukotské až po Barentsovo moře.

Bílí huňáči se vyvinuli z populace hnědých sibiřských medvědů izolované pohyby ledu, jak uvádí U. S. Fish and Wildlife Service. První lidé, kteří tamtudy přecházeli do Nového světa, se s medvědy nemohli minout - ani jako predátoři, ani jako kořist. "Na mořském ledu má všechno odstín bílé a snad trochu modré," vysvětluje Andrew Derocher.

Život na ledu

Lední medvědi jsou stoprocentně závislí na mořském ledu. Slouží jim k chůzi, lovu i k rozmnožování," zdůrazňuje Derocher. "Na mořském ledu má všechno odstín bílé a snad trochu modré," vysvětluje Andrew Derocher.

Lední medvědi loví převážně tuleně. Medvědi číhají na tuleně u dýchacích otvorů v ledu nebo se k nim obezřetně plíží, když se ploutvonožci vyhřívají na slunci. Tuleně zabíjejí úderem do lebky a žerou z nich jen vnitřnosti, kůži a tuk. Mimořádně vyvinutý čich dovoluje medvědovi větřit mrtvou velrybu až na vzdálenost 30 km. Doupata tuleňů najde i více než metr pod sněhem. Lední medvěd plave rychlostí kolem 10 km/h. Při jednom pozorování se nezastavil ani po sto kilometrech.

Čtěte také: Fakta o ochraně Arktidy

Ploutvonožci však stále mění svá stanoviště, takže medvědi musí za nimi putovat. Využívají pohybu po ledových krách a svých skvělých plaveckých schopností.Srst ledních medvědů se jeví bílá proto, že duté jádro chlupů rozptyluje a odráží denní světlo. Na filmu citlivém na ultrafialové záření je kožich medvěda černý. Na souši nemá medvěd lední přirozeného nepřítele. Ve vodě mu mroži zespoda pářou břicho. Ještě nebezpečnější je pro něj dravá velryba kosatka.

Rozmnožování: Pohlavně dospívá ve 3. až 5. Mláďata se rodí uprostřed zimy a zůstávají v brlohu tři měsíce. Díky tučnému mateřskému mléku rychle rostou. Samice po celou dobu nepřijímá žádnou potravu.

Ohrožení ledních medvědů

Pokud bude globální oteplování pokračovat dosavadním tempem, volně žijící lední medvědi zmizí ze světa ještě v tomto století, jak BBC řekl biolog Andrew Derocher z University of Alberta v Edmontonu, který se studiu bílých šelem věnuje dvě desetiletí.

Vlivem oteplování se ledový příkrov snadněji rozpadá, dostává se dále od pobřeží a v zimě se pomaleji tvoří. Medvědům se tak zužuje jejich přirozené životní prostředí. Když se pak odlomená kra dostává dále na moře, medvěd se vzdaluje od pobřeží, a tím také od tuleňů.

Za každé další desetiletí ubývá v severních polárních oblastech devět procent mořského ledu. Podle organizace výzkumy ukazují "velkou pravděpodobnost poklesu populace ledních medvědů v příštích 35 až 40 letech o více než 30 procent". IUCN v této souvislosti navíc upozorňuje, že studie z poslední doby odhalily, že tání mořského ledu v Arktidě překonalo odhady většiny klimatických modelů.

Čtěte také: Život ledních medvědů v přírodě

V nejbližších letech se také ploutvonožci mohou naučit rodit na pobřeží, byť není známo, že by to kdy dělali. "Lední medvědi by se snad mohli přizpůsobit novému habitatu a začít se chovat jako hnědí medvědi na Aljašce, kteří v proudu řek loví lososy a na souši pak některé menší živočichy," řekl BBC britský polární odborník Peter Wadhams z University of Cambridge. Zůstává ovšem otázkou, zda by lední medvěd mohl vystačit se stravou svých hnědých příbuzných.

Největší potíže s obstaráváním potravy mají zatím jen medvědi žijící na jižních okrajích ledu jako jsou v kanadské Hudsonově zátoce. Oteplování v polárních oblastech může mít rovněž vážný dopad na zvířata, která jsou kořistí medvědů, jako jsou tuleni. Potenciálními hrozbami jsou ovšem podle IUCN kromě úbytku mořského ledu také znečišťování životního prostředí, průzkum surovinových zdrojů a dopady lidské činnosti na místa výskytu zvířat.

V posledních letech však bylo zaznamenáno zvýšené množství utonulých medvědů a to především v důsledku vysílení - některým medvědům jednoduše roztál celistvý mořský led pod tlapami a medvědi tak mnohdy musí urazit více jak 100 km v moři, než narazí na jiný mořský led - někteří však cestu nezvládnou a utopí se.

Ochrana: Chráněný druh s kontrolovaným lovem.

Aktuální červený seznam Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů obsahuje 79 837 živočišných a rostlinných druhů.

Čtěte také: Lední medvěd: život a výskyt

tags: #je #lední #medvěd #zvíře #ve #volné