Ovečka, zvíře ve volné přírodě: Výskyt a ochrana v České republice

V České republice se v posledních letech stále častěji setkáváme s návratem velkých šelem do volné přírody. Tento návrat je vnímán rozporuplně - ochránci a veřejností je vnímán pozitivně, chovatelé dobytka však tuto situaci vidí naprosto jinak a není divu.

Výskyt velkých šelem v ČR

Současný stav velkých šelem v naší republice je monitorován za pomoci nejlepší dostupné metodologie vypracované za spolupráce vládních i neziskových organizací. Stanovit přesné počty není z pochopitelných důvodů možné, proto se pracuje s početními odhady. V České republice se provádí intenzivní monitoring výskytu jednotlivých ohrožených zvířat i celých vlčích smeček - klasicky podle stop či dalších markerů pohybu zvířat v krajině. K přehledu o aktuálním stavu populace těchto šelem se využívají například fotopasti, sledování stop v terénu, trusu, zbytků jejich potravy či testování vzorků DNA.

Vlk obecný

Nejvýrazněji dnes zaznamenáváme návrat vlka obecného, a to nejen v České republice, ale skoro v celé Evropě. Vlci pak mohou přicházet blíže k vesnicím a obydlím, neboť jejich teritorium na ně často bezprostředně navazuje. Začíná být tudíž problémem pro chovatele dobytka, zejména ovcí, koz, ale i skotu. Přítomnost vlka je aktuálně zaznamenána ve všech našich pohraničních horských pásmech na pomezí Německa, Polska, Slovenska a Rakouska. Vlka samotáře se vzhledem k jeho migraci podařilo monitorovat téměř na celém území ČR (např. Kokořínsko). Dnes se vyskytuje na našem území celkem šest vlčích smeček, což znamená přibližně dvacet dospělých jedinců.

V populaci vlka je zaznamenán i výskyt tzv. hybridů, tedy jedinců pocházejících z křížení vlka a psa. Tito hybridní jedinci by znamenali degeneraci vlčího genofondu, proto je i mezi ochranáři obecný konsensus, že musí být odstraněna z vlčí populace. Pokud se odběrem DNA potvrdí genetická mutace jedince, bude povolen jeho odstřel.

Rys ostrovid

Rys ostrovid, který se u nás vyskytuje především na Šumavě a jeho počty jsou souhrnně sledovány na rozhraní Česka, Bavorska a Rakouska, dosahuje počtu 6580 jedinců. Druhá populace je soustředěna na území Karpat, kde rys obývá přeshraniční území Beskyd a slovenské Kysuce - zde je počet jedinců odhadován na 10 - 15 kusů. Ojedinělý výskyt rysa byl zachycen i v Krušných horách, několik těchto šelem bylo zaznamenáno i v Jizerských horách, Krkonoších a Jeseníkách. Celkový počet rysů v České republice se pohybuje mezi 65 - 100 jedinci (Červená kniha ohrožených druhů 2017). Šumava a Bavorský les je jedinou lokalitou ve střední Evropě, kde se tato šelma ve větší míře vyskytuje.

Čtěte také: Informace o Hře Ovečka Shaun

Medvěd hnědý

Medvěd hnědý, největší evropská šelma, byl na většině našeho území vyhuben již v průběhu 17. a 18. století. Ze Slovenska, kde dosud žijí početné populace všech velkých šelem, se k nám medvědi začali od 70. let 20. století vracet, a to zejména do Beskyd. Pytláctví, intenzivní lesní hospodaření a fragmentace krajiny však trvalejšímu osídlení našich hor těmito šelmami brání a jejich výskyt je celkem ojedinělý.

Kočka divoká

Naprosto výjimečně byl u nás zachycen výskyt kočky divoké, patřící mezi naše nejohroženější a nejvzácnější druhy divoké české fauny. Před desítkami let z naší přírody úplně vymizela, ale ojedinělá pozorování a záběry z fotopastí na Šumavě v poslední době dokládají její opětovný, i když naprosto výjimečný výskyt.

Konflikty a ochrana hospodářských zvířat

Vlci způsobují farmářům škody především v chovu ovcí a koz, jsou hlášeny případy útoků na telata i skot, koně a osly. Stát přiznává kompenzace za mrtvá zvířata, ale zásadním problémem je, že neexistují náhrady za zvířata zraněná, následně uhynulá, za ztráty na hmotnosti, mléku či potraty vlivem stresu, veterinární léčbu či čas farmáře strávený stavěním plotů a ochranou stáda. Ročně je hlášeno přibližně dvě stě případů mrtvých zvířat po útoku predátora, převážně vlka. Nárok na tyto náhrady má být součástí nového metodologického programu.

Právní rámec a kompenzace

Zákon č. 115/2000 Sb. umožňuje poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, mezi něž patří také vlk. Konkrétně lze hradit škodu způsobenou zejména na životě nebo zdraví fyzické osoby, určených domestikovaných zvířatech a psech používaných k hlídání vybraných domestikovaných zvířat.

Proces hlášení škody a žádosti o náhradu:

Čtěte také: Ochrana zvířat neschopných rozmnožování

1. Celou situaci vyfotit, překrýt případné otisky stop jako důkaz, případně uchovat i chlupy či trus predátora.
2. Škoda se hlásí nejdéle do 48 hodin regionálnímu pracovišti AOPK ČR.
3. Chovatel přivolá veterináře, který sepíše protokol o stavu zvířete.
4. Doručit žádost nejpozději do 10 dnů od zjištění škody příslušnému krajskému úřadu.

Náhrady jsou vypláceny přímo Ministerstvem financí, kdy se peníze dostávají k chovatelům přes regionální úřady. Finanční kompenzace chovatelům jsou vypláceny pouze z národních zdrojů, evropské fondy pro tyto účely vyčleněny nejsou.

Právní předpisy ČR přiznávají náhrady za zvířata, která byla v uzavřeném prostoru stáje, nebo byla plocha pastviny chráněna elektrickým ohradníkem. Pokud jsou zvířata mimo stáj či ohradník, je pro přiznání náhrad vyžadována přítomnost osoby či pasteveckého psa.

Preventivní opatření

Podle ochranářů se nejúčinnějším prostředkem ochrany stád jeví elektrický ohradník v kombinaci s pasteveckými psy. Alternativou je pak zahánění domácích zvířat na noc do mobilních košárů či salaší, které jsou obehnány elektrickým ohradníkem.

Možnosti zabezpečení zvířat podpořené státní dotací:

• Síťový elektrický ohradník (min. 90 cm, lépe 110-120 cm) v kombinaci s velkým pasteveckým psem.
• Páskový elektrický ohradník (min. 5 pásek) v kombinaci s velkým pasteveckým psem.
• Pevný drátěný ohradník (výška min.120 cm, lépe 140 cm) s elektrickým drátem okolo ohrady.
• Zradidlový (fladrový) ohradník s červenými pruhy látky.
• Mobilní košár - zahánění zvířat na noc do salaší či košárů, obehnaných elektrickým ohradníkem, nebo pevnou ohradou.

Argument, že vlci regulují stav přemnožené zvěře, neodpovídá skutečnosti. Proč se náročně honit za zvěří, když ohrady jsou plné… Možnou alternativou pro zabezpečení stáda je pořízení osla, který funguje jako alarm, když se blíží nebezpečí.

Čtěte také: Pozorování divoké zvěře

Společná komunikace a aktivní přístup

Veřejnoprávní média informují o aktuální situaci věcně, soukromá média někdy podávají informace formou senzace, postavené na vyvolání emocí. Informace k aktuální situaci jsou dostupné i na webových stránkách Ministerstva životního prostří či nevládních organizací (např. AOPK). Právě neziskové organizace se převážně podílejí na sledování populace predátorů v terénu České republiky prostřednictvím tzv. Vlčích a Rysích hlídek, většinou z řad dobrovolníků.

V naší kulturní, zemědělské, hustě osídlené krajině vlk a další ohrožené druhy predátorů hledají prostor pro svou existenci jen velice těžko. Jejich udržitelný návrat do přírody je pomalý běh na velmi dlouhou, finančně nákladnou trať. Je potřeba rozumný přístup všech zúčastněných stran.

Návrat velkých masožravých šelem do volné přírody je už celoevropským problémem pro většinu chovatelů v EU. Je nutné projednat a hájit zájmy farmářů z jednotlivých členských zemí EU tak, aby byl dosažen konsensus mezi požadavky chovatelů dobytka a ochránců přírody.

tags: #ovečka #zvíře #ve #volné #přírodě #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění a fauna
• Podpora pro spolky
• Certifikace ekologických barev
• Tipy na romantické ubytování v přírodě
• Jak třídit odpad