Světlo, příroda a osvětlení: Definice a dopady světelného znečištění

Světlo je základní složkou našeho životního prostředí, které hraje klíčovou roli v mnoha aspektech našeho života. Avšak uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí, známé jako světelné znečištění nebo světelný smog, představuje rostoucí problém.

Definice světelného znečištění

Světelné znečištění je definováno jako "umělé vytvořené světlo zvyšující přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí". Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent.

Autoři příručky poukazují na to, že jedním z důvodů, proč světelné znečištění narůstá, je fakt, že světlo šířené v atmosféře není v národních legislativách považováno za znečišťující látku, v důsledku čehož není jasné, kdo by za tuto problematiku měl nést zodpovědnost. Česko navíc ani nemá na politické či právní úrovní žádný legislativní dokument, který by stanovil, co vlastně světelné znečištění je.

Podle ministerstva životního prostředí stojí za nárůstem světelného smogu především nevhodný způsob užití světla a dostupnost LED technologií. Ty totiž umožňují svítit levně a efektivně, čímž mnohdy vedou k nadužívání.

Původcem znečištění ale může být každý umělý světelný zdroj, pro který je typické zejména směřování do nežádoucích prostor (například oken či volné krajiny), osvětlení mimo nutné časové období či použití zdrojů s nevhodnými spektrálními charakteristikami.

Čtěte také: Více o uzavřených ekosystémech

Dopady světelného znečištění

Bez ohledu na způsob měření je ovšem jednoznačné, že světelné znečištění s sebou přináší řadu negativních efektů. „Samotná hodnota nočního nebe je pro ekologii a potravní řetězec nevyčíslitelná. Škodlivé dopady světelného znečištění na lidské zdraví, ekosystémové služby či biodiverzitu jsou obtížně hodnotitelné,“ zdůrazňují autoři dokumentu.

Působení na ekosystém

Celosvětově je dle resortu pro místní rozvoj za nejzávažnější dopad považováno právě působení na ekosystém. Pro ten je totiž pravidelné střídání denního světla a hluboké noční tmy zásadním zdrojem časových signálů řídících činnosti a procesy pro přežití organismů. Živočichové na základě světla odhadují řadu faktorů, jako je správná doba pro hledání potravy či odpočinek. Umělé světlo má ale vliv i na flóru, jeho přítomnost může způsobit třeba předčasné olistění.

Mezi další příklady lze zařadit přitahování hmyzu ke světelným zdrojům, dezorientaci ptáků či výrazné změny životního stylu ohrožených druhů netopýrů.

Vliv na lidské zdraví

Světelné znečištění ovšem dopadá i na zdraví lidí. Slabé noční světlo sice obvykle není přímo příčinou konkrétních nemocí, ale představuje významný faktor zvyšující riziko vzniku některé z civilizačních chorob. Epidemiologické studie například ukazují, že výskyt rakoviny prsu celosvětově koreluje s množstvím světelného znečištění, ačkoliv tuto souvislost může do jisté míry ovlivňovat i hustota osídlení.

Ministerstvo pro životní prostředí uvádí, že pod v noci osvětlenou oblohou žije více než osmdesát procent světové populace.

Čtěte také: Červené světlo a jeho role

„Obecně lze říci, že světlo v nočních hodinách narušuje hormonální procesy, vede k nekvalitnímu spánku a k nedostatečné regeneraci organismu. Takto oslabovaný organismus je náchylnější k rozvoji některé ze široké škály nemocí, jimž by se při správně fungujícím cirkadiánním systému a dostatečné produkci melatoninu dokázal ubránit,“ vysvětlují autoři dokumentu resortu pro místní rozvoj.

Ti navíc upozorňují i na další projev výrazného světelného znečištění ve velkoměstech, jímž je omezení „regeneračních“ chemických procesů v ovzduší. Ty totiž přirozeně probíhají pouze v noci, kdy nejsou blokovány slunečním zářením. Světelné znečištění se tak tímto způsobem podílí i na zhoršování kvality ovzduší ve městech.

Ekonomické ztráty

Světelné znečištění ale přináší i negativa spojená s ekonomickými aspekty. Ty souvisí třeba s tím, že v některých případech část světla směřuje do míst, která osvětlená být nemusí. To se týká například oken domů, do nichž může svítit osvětlení silnice, či řeky, do níž svítí osvětlení mostu. Použité osvětlení je navíc mnohdy technicky nevhodné či zastaralé. „Naplno svítíme i pozdě v noci, kdy je náš zrak výrazně citlivější na rušivé světlo a zároveň po ulicích téměř nikdo nechodí,“ zdůrazňují autoři dokumentu.

Na osvětlení jde zhruba dvacet procent světové energie. V rámci Evropské unie činí tento podíl 15,4 procenta.

Ekonomické ztráty ale nepřináší jen náklady na energii nutnou k výrobě nevyužitého světla. Negativní dopady s přesahem do ekonomiky má totiž i omezená výkonnost a chyby lidí související s nedostatečným spánkem. Ve vyspělých zemích se vyčíslení těchto dopadů pohybuje okolo dvou procent HDP.

Čtěte také: Definice světelného znečištění

Dalším negativním dopadem je závojový jas oblohy, který znesnadňuje astronomická pozorování. „A byli to právě astronomové, kteří na problematiku začali před více než padesáti lety upozorňovat,“ podotýká text na webu Akademie věd. „Zatímco na přírodní obloze je možno pouhým okem spatřit až několik tisíc hvězd, na většině území Česka jsou to pouze stovky hvězd a v nejhůře postižených oblastech jako centra velkých měst a aglomerací jde pouze o několik jednotek či desítek hvězd,“ dodává web svetelneznecisteni.cz.

Proč je osvětlení zřizováno?

Osvětlení je zřizováno za účelem usnadnění orientace, zvýšení bezpečnosti a snížení nehodovosti. To však neznamená, že ke zvýšení bezpečnosti osvětlení napomáhá ve všech případech. Je-li využito nevhodně, může být efekt dokonce opačný. Příkladem mohou být třeba ostré přechody mezi světlem a stínem či oslnění. Autoři dokumentu resortu místního rozvoje navíc poznamenávají, že „přímá souvislost mezi intenzitou osvětlení a mírou nehodovosti a kriminality je sporná“.

Jako logický způsob, jak světlené znečištění omezit, by se mohlo nabízet vypnutí veřejného osvětlení v určitých časech, či alespoň jeho částečné omezení, například skrze vypínání každé druhé lampy. Autoři příručky ministerstva pro místní rozvoj ovšem upozorňují, že stávající instalace na podobná řešení většinou nejsou připraveny a provedení něčeho takového je tak technicky nereálné.

Pokud už se o podobném opatření opravdu uvažuje, je třeba řešit technické prostředky pro dostatečnou plynulost stmívání. Skokové vypnutí z plného provozu by totiž mohlo způsobit potenciálně nebezpečné situace například v dopravě. Možnosti plynulého stmívání ovšem zatím zvládne jen část moderních instalací. Vzhledem k trendům je podle autorů dokumentu nicméně pravděpodobně jen otázkou času, kdy budou tyto technologie uplatněny na většině území Česka.

Omezení světelného znečištění

Server svetelneznecisteni.cz uvádí, že na rozdíl od dalších procesů, jimiž lidé poškozují životní prostředí, lze světelné znečištění poměrně snadno omezit. „Sviťme jen tehdy, kdy je potřeba, pouze tolik, kolik je potřeba, a jen tam, kam je potřeba. Sviťme na zem, ne do nebe a ostatním do očí,“ je zdůrazněno na webu. Důležité je ovšem také využívat vhodný typ svítidel a omezit večer a v noci modré světlo o krátkých vlnových délkách.

Čemu se vyhnout?

Zejména jde o směřování světla do nebe či do krajiny, ale třeba také do oken, nebo naopak z interiérů do vnějšího prostředí. Nevhodné je také osvětlovat prostory, u nichž to není nutné. Může jít například o parkoviště nákupního centra mimo otevírací dobu.

Kde omezit osvětlení jako první?

Kromě parkovišť zavřených nákupních center jde podle ministerstva pro místní rozvoj zejména o reklamní a další komerční osvětlení objektů, které jsou zavřené. Stejně tak se nabízí třeba i omezení nasvícení billboardů. Zmíněna jsou ale i svítidla pro osvětlení kulturních a architektonických památek. U těch je podle příručky vhodné vytipovat pro svícení takové časy, kdy může mít skutečný kulturní dopad.

Častým tématem je i osvětlení zařízení, na nichž se konají kulturní či sportovní akce. „I v těchto případech je značný prostor na časovou a prostorovou optimalizaci provozovaného osvětlení, které bývá zpravidla nedostatečně stíněno a šíří se ze sportovišť na velké vzdálenosti,“ píše se v příručce.

S blížícími se Vánocemi je ve veřejném prostoru k vidění také celá řada dekorativních prvků. I ty jsou přitom často spojeny se šířením světla do volného prostoru. „Vyhněte se instalacím osvětlení do korun stromů v oblastech přírodního charakteru a zejména v parcích,“ doporučuje obcím ministerstvo pro místní rozvoj s tím, že je nevhodné používat zejména nápadně a rychle blikající světla.

Jak svítit správně?

Pokud je veřejné osvětlení potřebné, je podle příručky zásadní eliminovat modré a bílé světlo, které je v nočním prostředí nejméně přirozené. Na důležitost barvy světla upozorňuje i server svetelneznecisteni.cz, podle něhož studené odstíny narušují přírodní rovnováhu i biologický rytmus člověka více než teplé. „Zároveň se takové světlo více rozptyluje v ovzduší. Pokud chcete bílé světlo, vždy dávejte přednost teplým odstínům, které jsou příjemnější a šetrnější k noční přírodě,“ doporučuje web.

Obce by proto podle ministerstva měly preferovat nižší stožáry a osvětlení u země. „Design pouličního svítidla musí co nejvíc eliminovat svícení vzhůru i vodorovně a je potřeba hlídat intenzitu osvětlení a udržovat ji na nezbytně nutné úrovni kvůli odraženému světlu, které má největší podíl na výsledné kontaminaci ovzduší umělým světlem, a to převážně kvůli matným povrchům komunikací a budov, na kterých se světlo odráží všemi směry,“ vysvětlují autoři dokumentu resortu pro místní rozvoj.

U běžného osvětlení komunikací by podle webu svetelneznecisteni.cz měla být osvětlena zejména samotná komunikace a její bezprostřední okolí. Úroveň osvětlení by měla odpovídat typu a hustotě provozu. Používána by neměla být dekorativní svítidla bez účinné směrové optiky, jako jsou třeba válce, koule či lucerny.

Příklady měst, která mění osvětlení

Výměnu pouličního osvětlení v nedávné době zahájila například Opava, která nahradí energeticky náročnější sodíková světla lampami s LED osvětlením. Nová LED svítidla musí splňovat současné normy, které kvůli omezení světelného smogu nepřipouštějí tak široký rozptyl světla jako dříve. Lampa může svítit jen pod sebe. Kvůli tomu se zúžil osvětlovaný prostor. Nové lampy tak nesvítí například do oken domů, což bývalo častým terčem stížností, nebo neosvěcují zeleň.

Obnovu a modernizaci veřejného osvětlení v hodnotě až 1,5 miliardy korun chystá také Plzeň. „Výsledkem by měl být moderní systém veřejného osvětlení, které bude zhruba o polovinu úspornější než současné a bude svítit správným spektrem tak, aby bylo přívětivé pro životní prostředí. Například nám umožní nastavovat šetrně světelný tok, tedy regulovat intenzitu osvětlení té které části ulice a lokality,“ vysvětlil primátor Roman Zarzycký (ANO), podle něhož to přispěje ke snížení světleného smogu.

Podpora modernizace osvětlení

Ministerstvo životního prostřední na začátku listopadu informovalo, že formou dotací rozdělí na modernizaci veřejného osvětlení půl miliardy korun. Obce mohou díky nové výzvě investovat nejen do samotné výměny světelných zdrojů, ale i do rekonstrukce stožárů a rozvoden, optimalizace rozmístění svítidel či instalace chytrých technologií. Cílem je podle ministerstva vytvořit efektivní a moderní systémy, které lze v budoucnu propojit s další městskou infrastrukturou.

Světlo v zákoně o ovzduší

Novela zákona neposkytuje nástroje pro usměrnění extrémistů ani nástroje pro zlepšení životního prostředí omezením rušivého světla. Původní legislativní zmetek je nahrazen zmetkem novým.

Změny zákona 86/2002 související s rušivým světlem dané novelou …./2004

tags: #je #světlo #příroda #osvětlena #definice

Oblíbené příspěvky:

• Význam ADR pro odpady
• Aktuální Informace o Svozu Odpadu
• Dvoudílné odpadkové koše - recenze
• Kritika greenwashingu
• Význam Jin Jang v proměnách přírody