Hnůj vs. Kompost v Zemědělství: Co Je Lepší pro Vaši Půdu?

V zásadě lze říci, že především v zelinářských zahradách je pravidelné organické hnojení bezpodmínečně nutné. Potřeba organických hnojiv se odhaduje v množství minimálně 1 kg/m² za rok. Přitom je v principu bez významu, v jaké formě se organické látky dodávají do půdy. Organická hnojiva se částečně rozlišují rychlostí rozkladu a v obsahu a účinnosti živin.

Kompost: Nutnost pro úrodnou zahradu

Kompost je pro úrodnou zahradu nutností. Obohacuje půdu živinami, zvyšuje obsah humusu, podporuje činnost půdních bakterií, zadržuje vláhu a provzdušňuje půdu. Na jeden metr čtvereční záhonů počítejme každoročně s cca 4 kg kompostu. Kompost nesmí nikdy přeschnout, musí stále obsahovat cca 55 % vody, proto jej, hlavně v létě, občas proléváme vodou. Před zimou uložíme na kompost listí a zatížíme zeminou. Kompost obvykle uzraje po dvou letech.

Lze ho připravit téměř v každé zahrádce ze sklizňových zbytků a kuchyňských odpadů. Použijeme-li střední dávku kompostu ve výši 2,5 kg/m², pak je za 3-4 měsíce k dispozici asi 2,5-5 g dusíku přijatelného pro rostliny na 1 m². Pokud půda neobsahuje větší množství dusičnanů, pak bychom měli k dosažení nejvyššího výnosu dodat ještě dusík ve formě dusíkatých hnojiv. Jde o pěstované rostliny, které později zapravíme do půdy.

Pokud není na záhonu právě zelenina, měli bychom zasít rostliny vhodné k zelenému hnojení. Je třeba zdůraznit, že rostliny na zelené hnojení, kromě leguminóz, kam patří např. vojtěška, vikev a jetel, nedodávají do půdy další živiny. V zelinářských zahrádkách, kde často zařazujeme košťáloviny, bychom neměli pěstovat jejich blízké příbuzné, např. řepku a hořčici. Rostliny čeledi bobovitých dodávají do půdy dusík, který poutají ze vzduchu. Po zapravení do půdy a jejich rozkladu může tento dusík využít následná plodina. Je možné je hodnotit podobně jako zelené hnojení. Pokud neexistuje nebezpečí chorob, které se těžko likvidují, lze sklizňové zbytky ihned zapravit na místě.

Chlévský hnůj: Cenné hnojivo s pomalu působícím dusíkem

Je velmi cenným hnojivem, pokud jej můžeme získat. Přísun živin je asi dvojnásobně vysoký ve srovnání s kompostem. Velká výhoda chlévského hnoje oproti minerálním hnojivům je v tom, že dusík je v pomalu působící formě, jako u kompostu. To platí i pro některá organická obchodní hnojiva, jako je např. Další výhodou hnoje je, že obsahuje kromě všech základních živin také stopové prvky.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Hnůj má ovšem nevýhodu, že se živiny, zejména dusík, uvolňují i tehdy, kdy je rostliny nepotřebují. Na lehkých půdách by se proto neměl zapravovat na podzim, ale až koncem zimy, aby se tak zabránilo vyplavování dusičnanů. Přitom musíme respektovat také hygienická hlediska, např.

Chlévský hnůj řadíme mezi nejdůležitější organické hnojivo. Chlévský hnůj obsahuje pro půdu potřebné živiny, jako je draslík, vápník, fosfor a další prvky. Po sklizni je důležité vrátit půdě to, co jste z ní vzali. Kompost a chlévský hnůj jsou to pravé, co půda po sklizni potřebuje.

Druhy hnoje a jejich specifika

• Kravský hnůj: Je vynikající především pro svou vyváženost, protože obsahuje veškeré potřebné živiny. Organické složení kravského hnoje poskytuje rostlinám živiny, které pomáhají podpořit jejich zdravý růst. Kravský hnůj uvolňuje živiny postupně. Nepoužívejte jej na hnojení kořenové zeleniny, jako je mrkev, petržel nebo pastinák, a dále pod cibuli a česnek. Naopak toto použití hnoje ocení rajčata a okurky.
• Koňský hnůj: Je velmi výhřevný a používá se tradičně do skleníků. Navíc zvyšuje vodní zadržovací schopnost půdy, což znamená, že rostlinky budou mít na jaře k dispozici více vlhkosti. Rozleželým koňským hnojem smíchaným s kompostem hnojte jahody, rajčata, papriky, brambory nebo tykvovitou zeleninu.
• Prasečí hnůj: Je studený hnůj, který se rozkládá velmi pomalu. Kompostovaným prasečím hnojem prokážete dobrou službu především celeru, pórku a maliníkům, použít se dá i na lilky, brambory či papriky.
• Králičí hnůj: Se velmi rychle rozkládá. Tento hnůj je vhodný pro nejcennější zeleninu jako chřest, artyčoky, rajčata, lilek, okurky, cukety, tykve a mnoho skleníkových plodin.
• Drůbeží trus: Díky vysokému obsahu dusíku, fosforu a draslíku poskytuje rostlinám potřebné živiny pro jejich zdravý růst a vývoj, zlepšuje strukturu půdy a podporuje růst mikroorganismů. Vysoký obsah fosforu ocení kvetoucí rostliny. Další použití hnoje je pro rajčata, papriky, okurky, cukety, dýně, brokolici, zelí, kapustu, fazole, hrách, ale také pro jahody, maliny, ostružiny, borůvky, jablka, hrušky.

Hnůj vs. Kompost: Jaký je rozdíl?

Použití hnoje na zapravení do půdy znamená poskytnout půdě obrovské množství živin a důležitých látek. Použití hnoje na zahradě by nikdy nemělo probíhat "začerstva". Čerstvý hnůj obsahuje vysoký obsah soli a amoniaku, a tyto látky mohou být pro rostliny škodlivé, proto je potřeba čerstvý hnůj nechat kompostovat po dobu alespoň šesti měsíců. Tím dojde nejen k uvolnění nežádoucích látek, ale také k rozpadu případných patogenů nebo bakterií.

Kompost, to je směsice organických látek, u nichž došlo k rozkladu a uvolnění důležitých živin. Pokud budete používat kompost jako hnojivo, půda v záhonech bude kypřejší a bude lépe zadržovat vodu a živiny, které pak budou k dispozici rostlinám. Kompost rovněž zlepšuje písčitou i těžkou půdu a prospívá půdní mikroflóře.

Zásady hnojení

• Základem veškerého hnojení jsou organická hnojiva.
• Základní živiny - dusík, draslík a kyselina fosforečná - musí být v půdě ve vhodném poměru.
• Organickými hnojivy - hnojem a kompostem - ponejvíce na podzim.
• Vápenatými hnojivy se hnojí na podzim.

Alternativní zdroje hnojiv

Pokud pěstujeme potom zeleninu s poměrně malou potřebou dusíku, např. saláty, po předplodině, která byla dobře hnojena a zanechala hodně sklizňových zbytků, jako např. Pokud neexistuje nebezpečí chorob, které se těžko likvidují, lze sklizňové zbytky ihned zapravit na místě.

Čtěte také: Udržitelné zemědělství a chov zvířat

Další tipy na hnojení

• Banánové slupky: Nakrájejte na drobné kousky a upečte v troubě, poté skladujte ve vzduchotěsné nádobě.
• Kávová sedlina: Nechte proschnout a použijte jako hnojivo ke květinám, obsahuje hodně dusíku, hořčík, draslík, fosfor a měď. Odpuzuje slimáky a mravence, ale přitahuje žížaly.
• Vaječné skořápky: Upečte v troubě, abyste zlikvidovali bakterie a salmonelu. Jsou bohaté na vápník, takže jimi můžete přihnojovat rajčata, papriky i lilek.
• Droždí: Kostku droždí nadrobíme do 1 l teplé vody, necháme 14 dní kvasit a poté rozmícháme v 3l čisté vody a můžeme začít hnojit. Tato směs je vhodná pro muškáty i pro všechny další květiny.

Čemu se při aplikaci hnoje a kompostu vyhnout?

Vyhněte se nadměrným dávkám hnojiv, které mohou poškodit rostliny a narušit půdní rovnováhu. Nepoužívejte hnojiva s obsahem dusíku a klasické nehašené stavební vápno.

Tabulka: Srovnání variant hnojení v dlouhodobém polním pokusu

DJ = dobytčí jednotka

Čtěte také: Českém středohoří a ekologické zemědělství

tags: #hnůj #vs #kompost #v #zemědělství

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace Filtrů Vzduchotechniky
• Inspirace pro studentská symposia
• Třídění odpadu v Mladé Boleslavi
• Environmentální výchova na ZŠ
• Čtyřhranný betonový koš 75l