V České republice se problematika odpadů, včetně vápna, řídí platnou legislativou. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví stanovují konkrétní postupy a kritéria pro zařazování odpadů do kategorií, včetně nebezpečných odpadů.
Odpad se zařazuje pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů. První dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu. Podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká, se nejdříve vyhledá odpovídající skupina, uvnitř skupiny potom podskupina odpadu.
Pokud se nenalezne žádné vhodné katalogové číslo ani ve skupině 16, přidělí se danému odpadu katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem podle odstavce 2. V názvu se uvede technický nebo běžně užívaný název odpadu.
Odpady, které naplní definici komunálního odpadu podle zákona, se zařazují do skupiny 20. Pro účely vedení průběžné evidence, ohlašování, informací o odpadu, základního popisu odpadu, osvědčení a výkazu se používá poddruh odpadů namísto druhu odpadu. Pro ostatní účely je rozhodující příslušnost odpadu k druhu odpadu.
Pokud jsou v Katalogu odpadů jednomu druhu odpadu přiřazena dvě katalogová čísla odpadu, z nichž jedno je označeno jako nebezpečný odpad a druhé nikoliv, odpad se zařazuje pod katalogové číslo podle toho, zda se v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona jedná o nebezpečný odpad. Nebezpečná vlastnost odpadu se posuzuje porovnáním koncentrace látek v odpadech nebo výsledků zkoušek odpadu s kritérii a limitními hodnotami ukazatelů stanovených pro tyto vlastnosti v přímo použitelném předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů nebo doplňujícími limitní hodnotami a kritérii pro hodnocení nebezpečných vlastností pod označením kódem HP 9, HP 14 a HP 15 v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Čtěte také: Zahradničení s dusíkatým vápnem: Průvodce
Pro posouzení nebezpečných vlastností odpadů lze použít pouze zkušební metody, které jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o zkušebních metodách nebo v jiných mezinárodně uznávaných zkušebních metodách a pokynech. Zkoušky prováděné na obratlovcích jsou zakázány. Pro posouzení nebezpečné vlastnosti HP 14 Ekotoxický se použije metoda uvedená v příloze č. 3 k této vyhlášce.
Při posouzení nebezpečných vlastností odpadu se musí přihlížet i ke skutečnosti, že po odběru vzorků odpadu může při nakládání s odpadem dojít ke kvantitativní nebo kvalitativní změně posuzovaného odpadu.
Nebezpečnou vlastnost odpadu HP 9 Infekčnost lze posoudit na základě popisu vzniku odpadu, z odborného posudku technologie produkující odpad nebo technologie úpravy odpadu a popisu odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens ve smyslu přílohy č. 2 k této vyhlášce. U nebezpečných vlastností HP 4 Dráždivé - dráždivé pro oči a kůži, HP 6 Akutní toxicita a HP 8 Žíravé se pro posouzení použijí mezní hodnoty pro jednotlivé látky uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů.
Koncentrační limity stanovené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů se nevztahují na čisté slitiny kovů v kompaktní formě, které nejsou znečištěny nebezpečnými látkami. Čisté slitiny kovů v pevném stavu, které se považují za nebezpečné odpady, jsou jmenovitě uvedeny a označeny jako nebezpečné v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady nebezpečné označují „N“, odpady zařazené jako odpady ostatní se označují „O“ a odpady, kterým byla kategorie nebezpečný odpad přiřazena v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona a nemají v Katalogu odpadů katalogové číslo označené symbolem „*“, se označují jako „O/N“.
Čtěte také: Hašené vápno a ekologie
Vzorkování, laboratorní zkoušky a ekotoxikologické nebo mikrobiologické testy se provádí pro daný účel vhodnými ověřenými vědeckými metodami. Zdroje, z nichž osoba pověřená k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu vycházela v rámci svého hodnocení, musí být v dokumentaci postupu pověřené osoby uvedeny pro každou hodnocenou vlastnost samostatně. Zkoušky odpadu se provádějí pouze v případě, že pro účely hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností odpadu shromážděné podklady nepostačují k úsudku pověřené osoby.
Odpady se do 31. prosince 2023 zařazují ke druhu odpadu podle vyhlášky č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. V roce 2024 se místo poddruhu odpadu zařazuje odpad do příslušného druhu odpadu.
Nebezpečná vlastnost HP 14 Ekotoxický může být po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky posuzována podle tabulky č. 1.1 v příloze č. 1 k vyhlášce č. 376/2021 Sb.
Vedle přiřazení nebezpečné vlastnosti HP 15 na základě přímo použitelného předpisu má nebezpečnou vlastnost HP 15 rovněž odpad, který uvolňuje do vodného výluhu škodliviny v množstvích překračujících hodnoty limitních koncentrací ve výluhu stanovených v tabulce č. 3.
Koncentrace zkoušeného vzorku pevného odpadu činí 10 % hm. vzorku, tj. 100 g sušiny odpadu + 900 g sušiny umělé půdy. Zkouška se provede se semeny salátu hlávkového k rychlení Lactuca sativa var. capitata, Safír. Pro zkoušku se vybírají nepoškozená semena stejné velikosti, chemicky neošetřená.
Čtěte také: Kompost a stavební vápno: Zlepšení kvality půdy
V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement a další silikáty) může být pH výluhu upraveno na hodnotu odpovídající doporučenému pH v netoxické kontrole podle odpovídající technické normy a pH pevného vzorku pro zkoušku se salátem může být upraveno roztokem kyseliny sírové na hodnotu 6,0 ± 0,5.
tags: #je #vápno #nebezpečný #odpad #vlastnosti