Zdravá půda bez zárodků nemocí, bez půdních škůdců a semen plevelů je základním předpokladem pro udržení zdravých porostů a kvalitní úrody. Záplavy často zvýší zamoření půd, proto je nutné půdu pravidelně ekologicky dezinfikovat. V dnešní době, kdy na trhu není k dispozici žádný registrovaný přípravek k dezinfekci půdy pro běžného zahrádkáře, dusíkaté vápno je jedinou částečnou náhradou na trhu.
Dusíkaté vápno je víceúčelové pozvolně působící granulované dusíkato-vápenaté hnojivo vhodné zejména k pěstování košťálovin, ovoce, zeleniny, bobulovin, jahod a brambor. Dusíkaté vápno je barvy tmavě šedé až černé s výrazným zápachem po karbidu. Působením vzdušné půdní vlhkosti se samovolně rozkládá. Dusíkaté vápno je vyrobeno z přírodních surovin - z vápence, uhlí a vzdušného dusíku. Díky němu je půda obohacena o základní živiny - dusík a vápník. Jeho přeměnou v půdě se kromě amoniakálního dusíku navíc uvolňuje aktivní vápno, které rostliny okamžitě přijmou.
Dusíkaté vápno je určeno k základnímu hnojení před setím nebo výsadbou, a vzhledem k jeho toxickým meziproduktům při jeho rozkladu ho musíme zapravit do půdy s předstihem minimálně 14 dnů. Hnojivo je určené především k dezinfekci půdy před výsadbou a dále pro obnovu trávníku a k urychlení zrání kompostu, k použití i na podzim.
Dusíkaté vápno s vysokým efektem ničí vajíčka a mladé slimáky bez ohledu na teplotu a vlhkost. Výskyt drátovců je také do značné míry omezen. Slimáci jsou v současnosti velkým problémem a jejich kalamitní výskyt přivádí pěstitele do zoufalství. Najdete je na vlhkých, trvale zastíněných místech. V těchto oblastech obvykle přezimují a na jaře se vydají za potravou. Během vlhkého počasí a dostatku potravy se slimáci klimaticky přemnoží. Zde se právě uplatní překvapivý účinek dusíkatého vápna. Už v dávce 30 g/m2 se dostaví pozitivní výsledky. Aplikace se provádí časně ráno na vlhkou půdu. Za suchého počasí se účinek zlepší slabým zapravením do půdy. Dusíkaté vápno současně zničí i vajíčka slimáků. Při cíleném použití se snížil výskyt slimáků až o 90 %.
Na mnoha půdách, kde se pravidelně pěstuje košťálová zelenina (kedlubna, květák, kapusta, zelí, ředkvičky a jiné), se jí i přes dobrou péči nedaří. Vadne, vytahuje se a kořeny mají uzlovité zduřeniny. Příčinou těchto příznaků je choroba nazývaná nádorovitost košťálovin. Tato nemoc přetrvává v půdě ve formě trvalých spor, které jsou stálou infekcí pro košťáloviny.
Čtěte také: Biologický odpad a nemocnice: Co s ním?
Základní hnojení (nad 50 g/m2) 2 až 3 týdny před setím či výsadbou, kdy dusíkaté vápno rozhodíme na plochu a zapravíme. při aplikaci by měla být půda vlhká.
| Plodina | Dávka (g/m2) | Poznámka |
|---|---|---|
| Zelí bílé, zelí červené, kapusta, květák, pekingské zelí | 30-100 | Časně na jaře 3 týdny, v létě 2 týdny před setím nebo výsadbou lehce zapravit do zvlhlé půdy. Nejdříve až 2 týdny po výsadbě opatrně aplikovat mezi řádky. |
| Růžičková kapusta, kedlubny | 30-60 | Časně na jaře 2 týdny, v létě nejméně 1 týden před výsadbou lehce zapravit do zvlhlé půdy. |
| Salát hlávkový, ledový salát | 30-50 | Časně na jaře 2 týdny, v létě nejméně 1 týden před výsadboulehce zapravit do zvlhlé půdy. |
| Polníček, mrkev, okurky, špenát, ředkev, ředkvičky | 30-50 | 2-3 týdny před vysetím lehce zapravit do půdy. |
| Hrách, fazole | 20-30 | 1-2 týdny před vysetím lehce zapravit do půdy nebo ještě po vysetí krátce před vzejitím. |
| Chřest | 40-50 | Hned, jak po oborání vzejdou plevele. POZOR na možnost poškození chřestu. |
| Fenykl řapíkatý | 30-40 | 2-3 týdny před vysetím. Na porost ve výšce dlaně (rostliny a půda musí být suché). |
| Pór, cibule ze sazečky | 30-50 | 2 týdny před výsadbou lehce zapravit do půdy, nebo 2-3 týdny po výsadbě aplikovat rovnoměrně na záhony. Rostliny musí být bezpodmínečně suché! |
| Celer, rajčata | 40-100 | Nejméně 2 týdny před výsadbou zapravit do vlhké půdy. |
| Brambory | 30-50 | Po vysázení brambor až do doby krátce před vzejitím rovnoměrně aplikovat na vlhkou půdu. |
| Rebarbora | 40-80 | V předjaří před vyrašením. |
| Jahody | 30-50 | V předjaří opatrně aplikovat mezi řádky - ne za mrazu a neu čerstvě vysazených jahod. Po sklizni jahod do řádků - na suchý porost. |
| Bobuloviny, ovocné stromy, okrasné dřeviny | 30-50 | V časném předjaří až krátce před vyrašením. |
| Obnova trávníků | 40-50 | 2 týdny před vysetím lehce zapravit do půdy. |
| Konifery, živé ploty | 30-40 | V časném předjaří aplikovat pod stromy a keře. |
Kompostování kuchyňských a zahradních odpadů na zahradě je důležitým přínosem k likvidaci odpadků. Organické a další přírodní látky se tak přirozeným způsobem opět vracejí do oběhu. Kompost pomáhá zlepšovat půdní strukturu, zvyšuje schopnost půdy zadržovat vláhu a živiny.
Dusíkaté vápno díky svému vysokému obsahu vápna a organicky vázané formy dusíku podporuje velmi příznivě biologický rozkladný proces s potlačením původců velké škály hnilob. Kuchyňské a zahradnické odpady se postupně hromadí ve vrstvách cca 25 cm, pokud je to nutné, navlhčí se. Pak se posypou dusíkatým vápnem v dávce 100 g/m2. Žížaly pomáhají tvorbě humusu. Do kompostu se dostávají z přidané zeminy. Proto dusíkaté vápno aplikujte na jednotlivé vrstvy tak, jak je výše uvedeno.
Při zakládání kompostu (zejména při postupném zakládání) můžeme na každou vrstvu odpadu silnou 20-25 cm použít 100 gramů dusíkatého vápna na 1 m2, což odpovídá množství asi 0,5 kg dusíkatého vápna na 1 m3 kompostovaného materiálu.
Kompostování bioodpadů ze zahrady i kuchyně je skvělý způsob, jak snížit množství odpadků a současně vracet organické látky zpět do přírodního koloběhu. Při použití dusíkatého vápna v kompostu dochází k rychlejšímu rozkladu a potlačení hnilobných procesů. Zničí se navíc larvy much, slimáci i jejich vajíčka a semena plevelů. Postup je jednoduchý: každou cca 20-25 cm vrstvu čerstvého odpadu posypte asi 100 g dusíkatého vápna na 1 m2 povrchu, v přepočtu zhruba 0,5 kg/m3.
Čtěte také: Jak hnůj prospívá kompostu a úrodě
Nyní už víte téměř vše o dusíkatém vápnu, abyste jej mohli úspěšně používat.
Čtěte také: Problém odpadu ze spaloven
tags: #dava #se #do #kompostu #vapno