Celoplanetární environmentální problémy a potřeba celoplanetární civilizace

Současné globální problémy vyžadují budování celoplanetární civilizace. Podle egyptologa Miroslava Bárty, nám archeologie a historie pomáhají pochopit vzestupy a pády civilizací.

Prof. Miroslav Bárta (egyptolog, autor teorie o kolapsu civilizací) tvrdí, že k tomu, abychom byli schopni vyřešit narůstající globální problémy (ekologie, chudoba, zdroje energie, vzdělání, změny klimatu) je nutné se pokusit vybudovat "celoplanetární civilizaci".

Jedině ta by mohla řešit veškeré globální problémy, jako jsou ekologie, chudoba, vzdělanost a zacházení se zdroji energií. Na rozdíl od minulosti jsme ale dnes v situaci, kdy jediné řešení narůstajících problémů, a to včetně měnícího se životního prostředí, je pokusit se vybudovat něco, co by se dalo nazvat celoplanetární civilizací.

Abychom mohli vybudovat celoplanetární civilizaci, je nutné, aby jedinci, společnost a následně jednotlivé civilizační okruhy prošly změnou myšlení, svých vzorců ve prospěch lidstva a planety prostřednictvím tzv. civilizačního zlomu.

Současným globálním problémům podle něj můžeme úspěšně čelit jen vybudováním celoplanetární civilizace. Pro historický obor, kterému Bárta zasvětil většinu svého života, se nadchl už na základní škole. Protože zlobil, dostal za úkol naučit se zpaměti dlouhý text o pyramidách v Gíze.

Čtěte také: Článek o přírodě, vesmíru a umění

Tím hlavním důvodem je, že existuje sedm zákonů, které jsem definoval, a ty popisují vývoj civilizace. Vždycky se jedná o stejné fenomény, které mají zásadní vliv na to, jak se civilizace vyvíjí.

Musíme vytvořit celoplanetární civilizaci, bez ní globální problémy nevyřešíme, říká egyptolog Bárta. Jedinným řešením současných problémů civilizace, včetně klimatických změn, je pokusit se vybudovat něco, co by se dalo nazvat celoplanetární civilizací (prof. Bárta).

Vznik celoplanetární civilizace je provázen řetězením dílčích bodu zlomu, kdy dochází transformační změně, kolapsu, který je často provázen válečným konfliktem.

Globální oteplování a klimatické změny

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Tím, že skoncujeme s emisemi, ale globální oteplování nezastavíme. Bude trvat staletí, než se planetární klimatické cykly vrátí do normy. Alespoň tak to popisuje lehce kontroverzní studie norských badatelů.

Čtěte také: Jak vybrat správný pisoár?

„Podle našich modelů už je lidstvo za hranicí, kdy se například tání permafrostu dalo zvrátit jen tím, že přestaneme produkovat skleníkové plyny,“ tvrdí Jorgen Randers, profesor klimatických strategií na univerzitě v Oslu.

Sněhová a ledovcová pokrývka, na počátku 20. století s rozlohou milionů kilometrů čtverečních, odrážela 80 % dopadajícího slunečního záření. Nyní se stala otevřenou vodní hladinou, která teplo absorbuje. Dále je tu permafrost, trvale zamrzlá půda - nyní rozmrzající. Ta v sobě ale vážně 2x více uhlíku než celá planetární atmosféra dohromady.

Kritické je i zvyšující se zastoupení vodní páry v atmosféře, protože i ta má potenciál umocňovat oteplování. Co z toho se dá ještě omezením produkce emisí skleníkových plynů zastavit? To je právě předmětem sporu odborníků.

„Čím si určitě studie získává pozornost je informace, že snížením globálních emisí skleníkových plynů do roku 2050 naše práce nekončí. Bude to pouze začátek akcí s klimatickou změnou,“ říká profesor klimatologie Mark Maslin, jež se na norské studii nepodílel.

Maximální rychlostí ukončit spalování fosilního uhlíku je předpoklad nutný, nikoliv dostačující. Z hlediska planety oteplování o pár stupňů za sto a více let. střídaly doby ledové a naopak doby extrémně teplé.

Čtěte také: O vztahu přírody, vesmíru, umění a člověka

Tak, jak všechny rázové skoky klimatu v historii znamenaly destrukci celého ekosystému a masivní vyhynutí skoro všeho živého, tak tomu bude asi i dnes. Ovlivnily vývoj klimatu na planetě a přispěly tak ke změnám. Tak v přírodě chodí, že všeho moc škodí a časem se to vymstí.

Ekologické a sociální problémy

Krize se dá rozdělit do dvou základních kategorií: ekologická a sociální.

• Vymírání druhů - Hovoří se o šesté vlně vymírání od zformování planety, první od vyhynutí dinosaurů před 65 miliony let. Druhy dnes vymírají 1000 - 10000 krát rychleji než je jejich přirozený poměr.
• Skleníkové plyny v atmosféře a s tím související změna klimatu - Koncentrace CO2 v atmosféře je nevyšší za posledních 600 000 let.
• Umírání oceánů - Podle vědců čelí dnes oceány v důsledku klimatické změny, nadměrného rybolovu, znečištění plastem, a dokonce i hluku největší hrozbě v dějinách.
• Akutní ubývání pitné vody - K tomu dochází, jak na povrchu v řekách a jezerech tak i v podzemních, pomalu se obnovujících se rezervoárech.
• Ztráta a degradace zemědělské půdy - Ve středním a jižním Maroku, kde vzniká velká část této knihy sedíme některé dny v autobusu a hodiny a hodiny nevidíme nic než poušť nebo polopoušť.
• Toxicita v důsledku nadměrné technologizace společnosti - Technologický pokrok se stále rychleji vzdaluje lidské schopnosti pochopit důsledky, které na nás má.

Nerovnoměrné rozdělení příjmů, příležitostí a moci - mezi globálním severem a jihem, mezi průmyslovými/post-průmyslovými a zemědělskými ekonomikami, mezi oblastmi, městy a dokonce mezi čtvrtěmi.

Po zuby ozbrojené státy, válka jako byznys - V muzeu atomové bomby v Hirošimě pláčou i ti největší siláci. Vidět ten horor na vlastní oči nic nenahradí.

Globalizační neoliberální predátorský ekonomický model stavící na růstu osobní spotřeby, koncentraci kapitálu, privatizaci všeho veřejného, maximalizaci výnosů pro akcionáře.

Politická moc v zajetí globálního ekonomického modelu - Jakoby za poslední dobu zmizelo tradiční rozdělení politické moci na levici a pravici. Všichni svorně vzhlížejí k velkým firmám, ať už nadnárodním či vlastněným místními oligarchy jako ke spasitelům a mecenášům.

Automatizace - Zprávy o rozmachu umělé inteligence mají už i ve středněproudých médiích své pevné místo a to, že roboti už dnes operují, implantují zuby, tlumočí, pečují o lidi nebo se s nimi dokonce milují, už málokoho překvapí.

Miroslav Bárta a studium civilizací

Archeologie a historie jsou dnes strategickými obory. Podle egyptologa Miroslava Bárty, držitele letošní Národní ceny vlády Česká hlava, nám pomáhají pochopit vzestupy a pády civilizací. "Díky nim se můžeme vyhnout kolapsu naší západní civilizace," věří prorektor Univerzity Karlovy.

Za studium a srovnávání starověkých civilizací jste získal ocenění Česká hlava. To, že si výzkum v oblasti egyptologie a srovnávání civilizací vysloužil cenu Rady pro výzkum, vývoj a inovace, svědčí o tom, že je relevantní.

Naše minulost je hlubokou studnicí poučení a archeologie je vlastně jediná věda, která je schopná s pomocí dalších oborů v rámci dlouhých časových řad popsat vývojové tendence civilizací od jejich začátku přes vrchol, úpadek, transformace a další vzestup.

Dnes už jsme součástí celoplanetární civilizace, která řeší celoplanetární problémy. Jsou to zdroje energie do budoucnosti, způsob, jak udržet naši komplexitu, ekologické problémy, problémy spojené se změnou přírodního prostředí a další. Nedají se řešit jen na úrovni států nebo třeba Evropské unie.

Při srovnávání dlouhých časových řad a jednotlivých civilizací se ukázalo sedm zákonů, které popisují příčiny vzestupu i pádu civilizací a mechanismus těchto změn. Dají se najít ve všech známých společnostech a není důvod se domnívat, že budeme výjimkou.

Každá civilizace upadá, pokud je nefunkční společenská smlouva, docházejí objektivně levné zdroje energie, mandatorní výdaje přesahují rozumnou míru, nefungují elity a tak dále. Krize je ale i regenerační a prospěšná, protože odstraňuje to, co už nefunguje. A je na nás, jestli cena za regeneraci bude tak vysoká jako obvykle v minulosti.

Řekl bych, že na stupnici od jedné do deseti, kdy deset představuje opravdu významnou krizi, jsme mezi šestkou a osmičkou. Rozvíjejí se fenomény známé z civilizací, které nakonec čelily nemalým problémům, zároveň dosahujeme významných technologických úspěchů. Je na místě poukazovat na problematické jevy, ať už jde o vnitřní dynamiku naší společnosti nebo o proměny přírodního prostředí a náš podíl na tom, že se mění a zcela jinak, než chceme.

Sedm zákonů civilizace podle Miroslava Bárty:

1. Každá civilizace je omezená v čase, na začátku i na konci jejího vývoje obvykle stojí konflikt.
2. Zásadní vliv na vývoj každé civilizace mají zdroje a technologie.
3. Herakleitův zákon - to, co civilizaci či společnost přivede na vrchol, je obvykle to, co zapříčiní její krizi a pád.
4. Civilizaci spojují stejné hodnoty a symboly, nefunkční společenská smlouva znamená velký problém.
5. Přebujelá spotřeba je cestou do záhuby.
6. Změny klimatu zásadně mění vývoj civilizace.
7. Jak významnou cestou ke změně jsou různé aktivistické projevy, třeba stávky za cokoli?

tags: #celoplanetární #environmentální #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Prevence ekologických havárií
• Ekologie v Česku
• Jak učit děti o ochraně přírody
• Půdní znečištění – situace v ČR a EU
• Příběhy absolventů FSS MU