Skleníkové plyny, včetně oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a fluorovaných plynů (F-plyny), jsou látky, které mají schopnost zachytit teplo ze slunečního záření v atmosféře, čímž přispívají k oteplování Země. Lidmi způsobené emise skleníkových plynů zesilují v atmosféře skleníkový efekt, což vede k oteplování planety. Změny klimatu jsou dnes viditelné na mnohých místech naší planety. Hlavní příčinou této změny je tzv. skleníkový efekt. Chování některých plynů v zemské atmosféře se se dá totiž přirovnat ke skleněným tabulkám skleníku - zadržují sluneční teplo a nedovolují mu uniknout ven, což vede ke zvyšování teploty na povrchu naší země.
Nejvýznamnějším skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Jeho koncentrace v atmosféře rostou především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli a cementu. Dalším významným skleníkovým plynem je metan (CH4), který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu dobytka. Mezi tři hlavní skleníkové plyny patří metan, CO2 a oxid dusný.
Na přibližně 70 % světových emisí skleníkových plynů se podílí oxid uhličitý. Hlavním antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %.Emise CO2 pocházejí zejména ze spalování fosilních paliv, rozkladu uhličitanů při výrobě cementu, vápna, skla atd. V ČR k emisím oxidu uhličitého ze spalovacích procesů přispívají nejvíce tuhá paliva. V roce 2016 byl celkový úhrn emisí CO2 bez LULUCF 106,66 Mt CO2ekv., v roce 2021 pak 96,67 Mt CO2ekv., což znamená pokles o cca 10 %. Pokles je způsoben především poklesem v odvětvích energetiky díky zavádění nových technologií apod.
Metan je dalším významným skleníkovým plynem, který přispívá k oteplování Země. Na rozdíl od F-plynů se metan přirozeně vyskytuje v atmosféře, ale jeho emise jsou výrazně zvyšovány lidskými aktivitami, jako je zemědělství, průmyslová výroba a těžba fosilních paliv. Hojně diskutovaný metan spojený se zemědělskou produkcí je však od ostatních dvou odlišný. Oxid uhličitý a oxid dusný mají velmi dlouhou životnost a ve vzduchu zůstávají stovky až tisíce let. Jakýkoliv oxid uhličitý z automobilového provozu je stále ve vzduchu, kde se hromadí. Metan je odlišný svou krátkou životností a to pouze 10 let. Poté se procesem hydroxyoxidace rozloží.
Fluorované plyny jsou uměle vyrobené chemikálie, které se běžně nacházejí v zařízeních, jako jsou chladničky, klimatizace, tepelná čerpadla, aerosolové spreje, rozpouštědla a pěnidla. Ačkoliv jejich přítomnost v atmosféře tvoří pouze zhruba 2,5 % z celkových emisí skleníkových plynů v EU, jejich schopnost zachytit teplo je mnohonásobně větší než u CO2. EU v rámci své klimatické politiky usiluje o postupné snižování emisí fluorovaných plynů. Zásadní je zejména zákaz uvádění výrobků obsahujících F-plyny na trh tam, kde existují ekologičtější alternativy.
Čtěte také: Analýza emisí skleníkových plynů
Regulace skleníkových plynů, ať už se jedná o CO2, metan nebo fluorované plyny, spadá pod širší rámec mezinárodních dohod, jako je Pařížská dohoda o klimatu. EU se zavázala dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí, což vyžaduje významné snížení emisí všech těchto plynů. Pro zastavení klimatické změny je nutné přestat vypouštět skleníkové plyny, neboli dosáhnout tzv. net-zero či klimatické neutrality.
Česká republika patří (jak je patrné z Dashboardu D2, Grafu G1) v přepočtu na osobu mezi větší producenty skleníkových plynů. V roce 2023 činila tato hodnota 7,92 tun CO2ekv. na osobu ročně. To je 1,7x více než světový průměr a 1,4x více než průměr EU. V tomto ukazateli jsou pak na vyšších příčkách např. Austrálie, Spojené státy americké nebo Rusko. Prvenství zde pak drží Katar s hodnotou 38.8 tun CO2ekv. na osobu ročně.
V porovnání s celosvětovými emisemi se mohou zdát emise Česka zanedbatelné - v roce 2022 Česká republika vypustila 118,5 milionu tun CO2eq (při zahrnutí sektoru využití půdy a lesnictví 121,8 mil. tun CO2eq). V roce 2022 Česko vypustilo 118,5 milionů tun CO2eq, přepočteno na obyvatele jde o 10,9 tuny CO2eq na osobu. Světový průměr v roce 2022 byl 7,2 tun CO2eq na osobu.
28. 1. Česká republika v roce 2023 vypustila do atmosféry 99 miliónů tun emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi. Poprvé od roku 1990 se tak celkové emise ČR dostaly pod hranici 100 miliónů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %, což v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20. století, poprvé jsme se dostali pod hranici 100 miliónů tun.
Na modernizaci ekonomiky a zejména energetiky může Česko do roku 2030 čerpat až 1,2 bilionů korun z evropských zdrojů. Příkladem úspěšného financování ochrany životního prostředí je program Nová zelená úsporám, který pomáhá s úsporami energií díky zateplení nebo výměně zdroje tepla v kombinaci se zvýhodněným úvěrem.
Čtěte také: Dopad dopravy na klima
Na rozdíl od jiných sektorů, kde většina emisí skleníkových plynů připadá na oxid uhličitý (jako například v průmyslu), vznikají v zemědělství převážně jiné skleníkové plyny. Při přepočtu na CO2eq mají největší podíl emise metanu (42 %) a emise oxidu dusného (42 %). Zemědělská činnost přispívá ke globálnímu oteplování především produkcí metanu z bachorové a střevní fermentace hospodářských zvířat a také oxidu dusného při používání hnojiv a hospodaření s půdou.
Zemědělství hraje v kontextu boje s emisemi v podstatě dvojí roli, protože je jak producentem skleníkových plynů, tak má zároveň potenciál být součástí řešení vedoucího k dosažení uhlíkové neutrality. Udržitelné zemědělské postupy, jakými jsou ekologické zemědělství a agrolesnictví, mohou pomoci zachycovat uhlík v půdě a tím snižovat emise. Omezovat produkci emisí v zemědělství lze různými cestami; je možné redukovat spotřebu živočišných produktů, zefektivnit výrobu, ekologicky hospodařit s půdou, omezit používání umělých hnojiv, hledat alternativní zdroje energie a paliv.
V chovech skotu se nejčastěji lze setkat se strategiemi založenými na úpravě výživy, podávání inhibitorů metanu nebo genetické selekci s cílem snížit tvorbu metanu. Mezi doporučené strategie pro snižování emisí skleníkových plynů, především metanu, patří inhibitory metanu přidávané do krmiv. Genetická selekce krav s nízkou produkcí metanu je jednou z dalších metod k zajištění snížení emisí skleníkových plynů. Na rozdíl od dietních strategií má genetika výhodu v tom, že její účinky jsou aditivní a trvalé.
SECAP (Akční plán pro udržitelnou energii a klima, Sustainable Energy and Climate Action Plan) je plán udržitelné energie a klimatu, který slouží jako nástroj pro místní samosprávy k dosažení cílů v oblasti snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení udržitelnosti. Hlavním cílem SECAPu je podpora transformace měst a obcí směrem k energetické účinnosti, rozvoji obnovitelných zdrojů energie a snížení celkových emisí CO2 a dalších skleníkových plynů.
Podíváme-li se na vývoj celkových emisí skleníkových plynů v horizontu od roku 2016 do roku 2021 (viz Dashboard D1, Graf G1), došlo k poklesu z 130,25 Mt CO2ekv. na 119,04 Mt CO2ekv., což je o cca 9 %. Ke znatelnějšímu meziročnímu poklesu celkových emisí dochází v roce 2020 (113,72 Mt CO2ekv.), což je způsobené pravděpodobně vlivem celosvětové pandemie. Za sledované období je pak trend celkových emisí klesající.
Čtěte také: Český zákon o emisích
Ekvivalent oxidu uhličitého neboli zkráceně CO2eq, je metrická míra používaná k porovnání emisí různých skleníkových plynů na základě přepočtu na ekvivalentní množství oxidu uhličitého se stejným potenciálem globálního oteplování (Eurostat Statistics Explained, 2023). Například podle standardního výpočtu je metan 28krát silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý (při uvažovaném stoletém horizontu), tedy 1 tuna metanu představuje 28 tun CO2eq.
Nejvíce skleníkových plynů spojených s hospodářskými zvířaty, a to 70-80% produkují rozvojové země. Například v Indii odpovídá počet kusů hovězího velikosti stád v USA, EU a Číně dohromady. Je to dáno i tím, že se tam hovězí nekonzumuje a v porovnání s celosvětovou užitkovostí je na produkci jedné dojnice v USA potřeba 15-20 dojnic v Indii, proto jsou stáda tak obrovská. Velikost stád se během let dramaticky zmenšila, ale jejich produkce stoupla o 60%. To znamená, že jen ve spojených státech se uhlíková stopa mlékárenského průmyslu snížila o dvě třetiny.
Precizní zemědělství, někdy označováno také jako zemědělství 4.0, se vrací k přesně cílenému a individualizovanému přístupu k řízení ve všech oblastech zemědělské výroby, které je méně náročné na pracovní sílu a efektivnější díky integraci moderních technologií. Tento cílený přístup by měl umožnit nepřetržité sledování jednotlivých zvířat a rostlin, zvýšení produktivity a snížení vstupů v rámci celého zemědělského systému. Precizní zemědělství v podstatě usnadňuje uskutečnit správné věci na správném místě a ve správný čas.
tags: #emise #sklenikovych #plynu #co #to #je