Kolik Emisí Produkují Jednotlivé Zdroje Elektřiny

Podíváme se na energetiku ve vztahu k tématu našeho podcastu, tedy co je potřeba v oblasti energetiky udělat, abychom dosáhli do roku 2050 klimatické neutrality. Energetika je ve vztahu ke snižování emisí takové nízko visící ovoce.

V Česku se ročně vyrobí zhruba 88 TWh energie. Z toho čistá spotřeba je méně 61 TWh, takže nám zbývá něco na export, což je okolo 13 TWh.

Z jakých zdrojů se u nás tedy elektřina vyrábí?

Největší podíl zaujímá uhlí, v roce 2018 to bylo zhruba 47 %. Na druhém místě je výroba z jaderných elektráren, kdy vlastně v České republice máme 2 bloky v jaderné elektrárně Temelín a 4 bloky v jaderné elektrárně Dukovany. Následují plynové zdroje a elektrárny na biomasu.

90 % emisní stopy z výroby elektřiny můžeme smáznout s tím, že přestaneme využívat uhlí. Odklon od uhlí je nutný, to je věc, na které se už dnes shodujeme napříč sektory. Můžeme si to představit jako takový energetický detox. A asi nejnázorněji to lze popsat tím, že věci, který jsme před těma pěti rokama plus minus říkali my, dneska říká ČEZ.

Emise skleníkových plynů

Emise skleníkových plynů nejsou jen z oxidu uhličitého, ale proto, aby se daly hodnoty srovnávat, používá se jednotka CO2 ekvivalent. U zemního plynu, respektive kombinovaného cyklu, tak je to nějakých střední hodnota 490 g na kilowatthodinu. U fotovoltaiky je to méně než 50 g CO2 na kilowatthodinu, a to jsou většinou emise, které nejsou provozní během provozu. Tam žádné emise nevznikají. To jsou emise, které jsou spjaty vlastně s výrobou těch komponent, případně chtěl nějakou instalací. No, vlastně je to nějaká zátěž, která vznikne teda při výrobě těch jednotlivých součástí. A posléze, když fungují, tak už teda žádné emise nevznikají.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Rozhodně, tak za prvé je to domácí zdroj. Máme ho tu v Česku prostě dost. A za druhé můžeme pozorovat obrovskou setrvačnost, máme uhlí, takže umíme s uhlím dobře pracovat, máme skvělé inženýry, kteří umí navrhnout uhelnou elektrárnu. No, když pak tihle profesoři učí na školách, tak zase vychovávají další generaci energetiků, kteří jsou dobří v navrhování uhelných elektráren. To se nás drží z generace na generaci, ale je taky fér říct, že díky fosilním palivům tu máme tak vysokou životní úroveň, jakou máme. Bez nich bychom se sem nedostali.

Podle toho má podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě do roku 2030 stoupnout ze současných 18 % na 30 %. Vláda také potvrdila odklon od uhlí do roku 2033.

Fosilní zdroje, které se umisťují nejhůře ohledně produkce emisí, naopak představují snadno řiditelnou jistotu, podobně jako biomasa, která je ale extrémně náročná na spotřebu vody.

Větrné, solární a vodní elektrárny s jadernými elektrárnami po boku jsou téměř bezemisní.

Pokud vezmeme v úvahu celý výrobní a dodavatelský řetězec včetně dopravy a logistiky, je těžké posoudit, který z obnovitelných zdrojů energie je nejvíce a který naopak nejméně „zelený”.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

V případě solárních panelů v českých podmínkách se energetická návratnost - tedy doba, za kterou se vyrobí množství energie spotřebované pro samotnou výrobu technologie - pohybuje kolem jednoho až půldruhého roku. „Dalších až 39 let solární panely vyrábějí do plusu,“ podotýká Sedlák.

Podle predikcí provozovatele české přenosové soustavy ČEPS se má se má spotřeba elektřiny v budoucnu naopak výrazně zvýšit. Podle Gabriely Sáričkové Benešové, mluvčí skupiny Sev.en Česká energie bude v Česku poptávka po elektřině z uhlí i za deset let, protože ještě stále nebude k dispozici dostatečná kapacita jiných řiditelných zdrojů, které by byly schopné pružně reagovat na aktuální poptávku po elektřině. Do té doby bude uhlí představovat nedílnou součást energetického mixu.

Společnost ČEZ, která je největším výrobcem elektřiny v Česku, počítá s ukončením výroby elektřiny v uhelných elektrárnách dříve než v roce 2030. Podle mluvčího Skupiny ČEZ Ladislava Kříže se kvůli výši cen povolenek výroba energie v tomto typu elektráren už ekonomicky nevyplatí.

V otázce energetického mixu půjde o to, co je do roku 2033 časově zvládnutelné. „V provozu zůstanou dvě jaderné elektrárny a vodní elektrárny, které však mají malý podíl na výrobě. Uhelné elektrárny budou nahrazeny obnovitelnými zdroji a dočasně plynovými elektrárnami. Pravděpodobně bude nutný i dovoz,“ shrnuje Kříž.

Stabilitu a flexibilitu může zajistit i tzv. přechodný zdroj, zemní plyn. Na druhou stranu jsou to právě fosilní zdroje, které jsou spojené s největšími ztrátami na životech.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Mix uvnitř rodiny obnovitelných zdrojů za poslední dvě dekády také prošel znatelnou proměnou. Zatímco v roce 2000 poskytly nejvíce elektřiny vodní elektrárny s podílem 87 procent, v současnosti je co do produkce dominantním zdrojem energie vítr. Podle Eurostatu se v roce 2021 na vygenerované elektřině podílel z 35 %.

V roce 2021 podle Eurostatu větrné elektrárny dosáhly v rámci EU podílu na instalovaném výkonu 19 % a fotovoltaika 16 %.

Trend ve zvyšování instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů potvrzuje také zpráva Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA). V roce 2022 podle ní vzrostl celosvětově výkon instalovaný v obnovitelných zdrojích o 9,6 %. Z celkového nově instalovaného výkonu bylo dokonce 83 % ve formě obnovitelných zdrojů.

Energetická paleta v Česku se od evropského rozložení o poznání liší. V tuzemsku byl v roce 2022 podle serveru Energy Charts největší instalovaný výkon o hodnotě 7,16 gigawattů v elektrárnách poháněných hnědým uhlím; druhou příčku obsadily s 4 gigawatty jaderné elektrárny. Nejvýkonnějším obnovitelným zdrojem byly solární elektrárny s instalovaným výkonem kolem 2 gigawattů, jejich podíl na konečné produkci elektřiny se pohybuje kolem deseti procent, protože nejsou schopné vyrábět trvale.

Naopak předvídat produkci obnovitelných zdrojů je složité. „Zvláště v zimě, kdy je slunečního svitu málo a nefouká, bude mít naše soustava problém, protože spotřeba elektřiny je až o 40 % vyšší než v létě. Částečně elektřinu skladovat zatím umíme na pár dní, ale ne z léta na zimu,“ uvádí mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Podle Martina Sedláka ze Svazu moderní energetiky se solární a větrné elektrárny v rámci EU sezónně vykrývají. V rámci letošního roku překonala kombinace solárních a větrných elektráren s 524 terawatthodinami jadernou produkci s 514 terawatthodinami.

Mezi způsoby, jak se s horší řiditelností obnovitelných zdrojů energie vypořádat, patří produkce zeleného vodíku, nebo jiných plynů na bázi „power-to-gas“, jde ale zatím o velmi nákladná řešení. Další z možností je akumulace do teplé vody.

Rozvoj solárních a větrných elektráren navíc nabídne spotřebitelům nové obchodní modely, do kterých se budou moci zapojit. Například baterie elektromobilů bude možné využít pro zpětné dodávky energie do sítě a naopak.

Na některé projekty zahrnující plánování baterií jdou peníze z Modernizačního fondu.

Roční objem emisí České republiky je 103,53 mil. tun CO2eq (údaj z roku 2023). Výroba elektřiny a tepla: 33,72 milionů tun CO2 (32,6 % celkových emisí, 3,11 t CO2eq na obyvatele ročně).

Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí a zemního plynu v elektrárnách (25,61 milionů tun, resp. 24,7 % celkových ročních emisí) a dále z tepláren (8,10 mil. tun, či 7,8 % celkových emisí ročně). Největším jednotlivým emitentem CO2 jsou elektrárny v Počeradech (pět hnědouhelných bloků a jeden na zemní plyn), které ročně vyprodukují 4,69 mil. tun CO2, což je 4,5 % celkových emisí České republiky.

Průmysl: 25,86 mil. tun CO2 (25,0 % celkových emisí, 2,39 t CO2eq na obyvatele ročně). Doprava: 20,94 mil. tun CO2 (20,2 % celkových emisí, 1,93 t CO2eq na obyvatele ročně). Budovy: 8,62 mil. tun CO2 (8,3 % celkových emisí, tedy 0,80 t CO2eq na obyvatele ročně). Zemědělství: 8,13 mil. tun CO2eq (7,9 % celkových emisí, 0,75 t CO2eq na obyvatele ročně). Odpadové hospodářství: 5,58 mil. tun CO2eq ročně (5,4 % celkových emisí, 0,51 t CO2eq na obyvatele ročně).

Následující tabulka shrnuje emisní faktory pro různé zdroje elektřiny:

Emise skleníkových plynů v zemích Evropské unie vzrostly v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 3,4 % na 900 milionů tun. Růst byl zaznamenán u 20 členských států, zatímco zbývajících 7 členských států zaznamenalo pokles.

Eurostat uvedl, že za růstem emisí skleníkových plynů v EU v prvním čtvrtletí roku 2025 stojí dva sektory, a to energetika (meziročně + 13,6 %) a domácnosti (meziročně +5,6 %).

Za růstem emisí CO2 z výroby elektřiny v Evropě v prvním čtvrtletí letošního roku stála zejména nižší výroba z větrných elektráren.

Pokles výroby z větrných elektráren musely nahradit elektrárny spalující fosilní paliva. Výroba elektráren spalujících zemní plyn tak v Evropě vzrostla o 8 %, zatímco výroba uhelných elektráren vzrostla o 6 %.

tags: #kolik #emisí #produkují #jednotlivé #zdroje #elektřiny

Oblíbené příspěvky:

• Výroba vánočního stromku z přírodnin
• Udržitelnost a odpad
• Tajemné Lesy ČR
• Připojení myčky k odpadu: krok za krokem
• Regionální produkty Jeseníky