Extrémní klimatické jevy v České republice

Studie očekávaných dopadů klimatické změny na území Česka modeluje nejaktuálnější scénáře vývoje klimatu. Do poloviny století se na našem území pravděpodobně oteplí v průměru o dva stupně Celsia, do konce století, pokud lidstvo výrazně neomezí produkci skleníkových plynů, je třeba počítat s nárůstem až o tři stupně. Teplota tedy poroste, kdežto srážkové úhrny mají dle modelů stagnovat. To není dobrá zpráva.

Při vyšší teplotě vzduchu totiž dochází k většímu výparu, což spolu se sníženou schopností půdy zadržovat vodu a s rostoucím podílem zastavěných ploch znamená, že se srážková voda rychleji vypařuje, a co se nevypaří, odtéká z větší části povrchovými toky z našeho území pryč. Přidáme-li k tomu další předpokládané změny, například nárůst počtu tropických dnů či dnů se silnými a přívalovými srážkami (nad 20, respektive 50 milimetrů), kdy se déšť nestihne vsáknout, je závěr jasný: Česko může očekávat stále častější a delší epizody sucha, stejně jako další extrémní klimatické jevy.

Sucho

Za nejohroženější oblast označuje zmíněná studie jižní Moravu. Obyvatelé jižní Moravy ovšem nevnímají sucho jen na základě své bezprostřední zkušenosti. Jejich porozumění je výrazně ovlivněno i tím, jak o suchu informují média, z nichž čerpají většinu informací o tom, jak se k problému stavějí politici na národní úrovni, úředníci, vodohospodáři nebo vědci.

Analýzy ukazují, že značnou část mediálních obsahů týkajících se sucha tvoří výčty opatření, jež je třeba realizovat, aby jeho dopady nebyly tak ničivé. Hovoří se o nutnosti změnit hospodaření v krajině tak, aby se zvýšila její retenční schopnost, a plánují se rozsáhlé vodní infrastruktury, které by vodu zadržely, případně převedly tam, kde bude v budoucnosti chybět. Apeluje se na hospodárné zacházení s vodou. Všechna tato adaptační opatření jsou obecně známá a vědí o nich i starostové na jižní Moravě. Jiná věc je ovšem převést je do praxe.

Když pátrám po tom, proč někteří starostové proti hrozícímu suchu nic nedělají, setkávám se se třemi typy reakcí. Tou první je, že nevědí, co konkrétně by z obecně známých opatření mohli zrealizovat. Jiní odpovídají, že zadržování vody v krajině není jejich starost: je-li v obci vodovod, svůj závazek vůči občanům splnili; jsou to přece zemědělci a vinaři, případně majitelé lesů, kdo hospodaří v krajině, a je v jejich zájmu, aby v ní bylo dost vody. Třetí, poslední skupina odpovědí se týká financování krajinných úprav. Vedle kritiky celkové neefektivnosti dotačního systému se často objevuje následující výtka: ačkoli mohou být krajinné prvky zaplaceny z dotací, jejich údržba padá na bedra obcí.

Čtěte také: Příklady extrémních klimatických jevů

Starostů se také ptám, zda se setkali s podporou či přímo iniciací konkrétních opatření ze strany krajských úřadů nebo státní správy. Shodují se na tom, že nikoli. Ani na místní úrovni ovšem není lépe: dobrovolné svazky obcí a místní akční skupiny se suchem cíleně nezabývají, takže ani zde místní politici nenalézají oporu a jsou opět odkázáni jen sami na sebe.

Ačkoli se na úrovni ministerstev a dalších úřadů státní správy může zdát, že k dané problematice existuje dostatečné množství legislativních opatření, prohlášení, strategií, dotací, publikací, komisí či seminářů, do konkrétních politických praxí jednotlivých obcí často „nedotečou“. Komunikace shora dolů očividně vázne. Současně na lokální úrovni chybějí funkční platformy horizontálního propojování, kde by se místní politici vzájemně informovali, inspirovali, sdíleli osvědčené praxe, radili se s odborníky, ale hlavně efektivně spojovali síly a usilovali o komplexní, systémovou reakci na narůstající sucho.

Naopak ve veřejném diskursu o suchu až na výjimky chybí akcent na mitigaci, tedy zmírňování rozsahu a rychlosti klimatické změny. Takový důraz ale vyžaduje, aby politici otevřeně přiznali, že sucho je jedním z projevů globální klimatické krize a že jeho dopady sice lze mírnit adaptačními opatřeními, ovšem skutečné řešení, máme-li na ně vůbec čas, spočívá především v rapidním snížení emisí skleníkových plynů a radikální proměně spotřebního chování nás všech. Dokud se tomuto nepopulárnímu konstatování budou české politické špičky bránit, nelze očekávat ani proměnu v jednání lokálních politiků.

Vlny veder

Dosud nejteplejším létem v historii měření na území ČR bylo léto roku 2019. Průměrná teplota letních měsíců (červen-srpen) byla 19,5 °C, tedy 2,5 °C nad normálem z let 1981-2010. Během vlny veder na přelomu června a července 2019 byla v Doksanech také naměřena do té doby nejvyšší červnová teplota v ČR (tento rekord byl překonán 19. června 2022, kdy bylo v Řeži naměřeno 39,0 °C).

Podle aktuální studie bylo na stanici Praha-Ruzyně nejvíce extrémně horkých dnů během jednoho léta zatím zaznamenáno v roce 2015 - celkem 28. Extrémnosti vln veder v jednotlivých letech odpovídá i jejich dopad na úmrtnost: v rekordním roce 2015 měly v Praze na svědomí více než 250 nadúmrtí oproti přibližně 120 nadúmrtím v roce 2019. Důležitější než dopad jednotlivých událostí je však rostoucí trend v počtu nadúmrtí v důsledku horka během posledních dvou dekád.

Čtěte také: Suchomilné trvalky

Výsledky českých autorů dodávají, že vlny veder, jež jsou svou intenzitou srovnatelné s těmi v letech 2015, 2018 nebo v červnu 2019, mohou ve střední Evropě na konci 21. století nastávat až 4krát častěji než v současnosti. A tři nebo čtyři vlny veder různé intenzity během jednoho léta (podobně jako v roce 2015) mohou být v budoucnu projevem běžného letního počasí. To bude mít bezprostřední dopad i na nárůst rizika úmrtí v souvislosti s horkem.

Tornáda

Dne 24. června 2021 udeřilo ve večerních hodinách na jižní Moravě tornádo, které nemělo do té doby v ČR obdoby. Prohnalo se úsekem dlouhým 26 km, způsobilo obrovské škody v sedmi obcích a smrt šesti osob. I když se tornáda v Česku vyskytují pravidelně (jejich počet se odhaduje na 1-3 ročně), tornádo takové síly u nás do té doby evidováno nebylo.

K vývoji tornáda totiž nestačí pouze vertikální teplotní rozdíly v atmosféře, ale jsou nutné též rozdíly v rychlosti větru - tzv. „střih větru“. A na tento střih, jak se zdá, klimatická změna vliv nemá (a pokud ano, pak jej spíše oslabuje). Podíváme-li se na počet tornád zaznamenaných ve světě v posledních desetiletích, zjistíme rostoucí tendenci. Pokud však tato tornáda rozdělíme na slabá (EF0) a silnější (EF1+), je hned zřejmé, že přibývá pouze slabých tornád - silná tornáda, která většinou neuniknou pozornosti, žádný nárůst v počtu nevykazují.

Současné studie nicméně naznačují, že i když počet dní s tornády za rok nyní mírně klesá, na druhou stranu přibývá dní, v nichž se vyskytuje velké množství tornád. V každém případě lze prohlásit, že tornád jako takových nepřibývá. V USA je možné vypozorovat ještě jeden trend: oblasti s více tornády se posouvají směrem na východ.

Povodně

Až na několik výjimek (např. po technickém selhání - protržení hráze apod.) jsou povodně v ČR spojeny s atmosférickými srážkami v různé podobě. Intenzivní či dlouhotrvající déšť, případně rychlé tání sněhu se ale vztahují k rozdílným meteorologickým situacím - a podle toho se pak značně liší i následné povodně.

Čtěte také: Jak zažít extrémní únikovou hru v přírodě

Nedávno zveřejněná evropská studie hledá souvislosti u řady evropských povodní v přibližně 100 lokalitách za posledních 500 let. V tomto období se vyskytlo celkem devět period s vysokou četností intenzivních povodní, přičemž poslední perioda (1993-2016) patří mezi tři nejsilnější. Skončila už tato silná povodňová perioda, nebo ještě pokračuje a jaký je vliv klimatické změny?

Navíc ve 20. století (tedy v době klimatické změny) byla četnost významných povodní v povodí Labe ve srovnání s 19. stoletím nízká a dramaticky vzrostla až ve zmíněné poslední periodě povodní na přelomu tisíciletí. Vše ještě komplikuje fakt, že člověk svou činností neovlivňuje pouze klima, ale také proměňuje krajinu kolem sebe, což má pak různý dopad na průběh, výskyt a rozložení povodní.

Spíše než více povodní můžeme obecně očekávat větší počet extrémních projevů počasí, k nimž patří také povodně. Ty se pak lokálně mohou někdy vymykat místním podmínkám či aktuálním zkušenostem. I v minulosti určitě najdeme příklady extrémních povodní s mimořádnými škodami a vysokým počtem obětí. Vliv klimatické změny se však může projevit jako zesílení této nepravidelnosti a nepředvídatelnosti.

Obrana České republiky

Světová bezpečnostní architektura se zásadně mění. Klimatické změny přestávají být ryze ekologickým problémem, stále více zasahují i do vojenského plánování. Ovlivňují stabilitu regionů, přístup k přírodním zdrojům, strategickou mobilitu armád i technologické priority států. Jak uvádí nový strategický dokument ministerstva obrany, „změna klimatu a její důsledky s sebou přinášejí rizika, která se promítají do všech oblastí fungování společnosti, včetně obrany a bezpečnosti“.

Česká republika proto přijala „Záměr zvládání dopadů změny klimatu na obranu ČR“. Jeho úkolem je zajistit, aby armáda zůstala bojeschopná i v extrémních podmínkách a současně minimalizovala vlastní uhlíkovou stopu. Jak upozornil Jiří Šedivý ze sekce obranné politiky ministerstva obrany, „změna klimatu není jen ekologický problém, ale i otázka bezpečnosti“. Má vliv na regionální stabilitu i na dostupnost přírodních zdrojů, a navíc zvyšuje riziko vzniku nových konfliktů a akceleruje migraci. „Mění též podmínky, ve kterých naši vojáci operují,“ uvedl Jiří Šedivý.

Pro český obranný sektor to znamená zásadní investice do technologií snižujících závislost na fosilních palivech a zajišťujících energetickou soběstačnost základen. Velký důraz se klade také na technologie získávání a recyklace vody. V extrémních podmínkách zahraničních misí budou nasazena zařízení schopná generovat pitnou vodu z atmosféry.

Ministerstvo obrany konstatuje: „Při přechodu na obnovitelné zdroje energie a paliva nesmí docházet k vytváření nových technologických a surovinových závislostí na státech, které působí proti zájmům ČR. Klimatické změny ovlivňují i operační prostředí. Adaptace na změnu klimatu vyžaduje adekvátní investice do nových technologických řešení, postupů a organizačních inovací.

NATO i EU vyžadují, aby členské státy začleňovaly environmentální faktory do akvizičních procesů, výcviku a plánování vojenských operací. Celý proces bude pod dohledem mezinárodních závazků. NATO i EU stanovily měřitelné cíle, a proto i český resort obrany zavede „nástroje pro měření uhlíkové stopy své činnosti v souladu s doporučeními NATO a EU“.

Implementační plán Záměru bude hotov v roce 2026 a každé dva roky se bude vyhodnocovat jeho plnění. O úspěchu rozhodne politická vůle, schopnost armády a průmyslu inovovat a zároveň odolávat tlakům nových závislostí.

Ekonomické dopady

Nové scénáře Evropské centrální banky (ECB) ukazují, že vlny veder, sucha či požáry spojené se změnami klimatu mohou v příštích pěti letech ohrozit až 5 % ekonomického výkonu eurozóny. To je pokles srovnatelný s dopadem globální finanční krize. Česká republika, ačkoliv eurem zatím neplatí, již také pociťuje dopady klimatické změny na vlastní kůži.

Podle výzkumu ECB je nedostatek povrchové vody nejvýznamnější přírodní hrozbou pro ekonomickou aktivitu v eurozóně, přičemž ohrožuje až 15 % hrubého ekonomického výkonu. Ve scénáři Katastrofy a stagnace postihne všechny evropské země vlna veder, sucho a požáry v roce 2026, po nichž bude v roce 2027 následovat kombinace povodní a bouří. Kombinované účinky těchto rizik by mohly vést k poklesu ročního HDP eurozóny až o 4,7 % do roku 2030. Vzhledem k narušení výroby a zdražení půjček pro zranitelná odvětví se zvyšuje inflace.

„Rizika související se změnou klimatu představují bezprostřední problém pro finanční stabilitu a hospodářský růst. Ekonomické škody způsobené klimatickou změnou pociťujeme už i v České republice. Například loňské podzimní povodně podle odhadu české vlády způsobily škody za více než 70 miliard korun. Pravidelným jevem jsou v Česku také intenzivní sucha, umocňovaná nižším výskytem sněhu v posledních letech. To vše jsou jevy, které souvisejí s klimatickou změnou a na vlastní oči tak můžeme vidět, že snižování emisí je nevyhnutelné jde ruku v ruce se zachováním české krajiny i hospodářského růstu české ekonomiky,” komentuje situaci Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Možnosti adaptace

Přes vážnost klimatických rizik představuje boj proti změně klimatu pro Českou republiku významnou ekonomickou příležitost. Solární energie se poprvé stala hlavním zdrojem elektřiny v EU, což ukazuje na rostoucí význam obnovitelných zdrojů. V Evropské unii již působí více než 40 firem vyrábějících konstrukce pro fotovoltaické elektrárny, což podporuje odolnost a flexibilitu energetického systému.

„Využití zelených řešení sebou vedle snižování emisí přináší také posilování energetické bezpečnosti a jak potvrzují scénáře Evropské centrální banky také silnější ekonomiku. Větrné a solární parky, továrny na baterie nebo komponenty k bezemisním zdrojům mohou vytvořit tisíce kvalitně placených pracovních míst. A díky přechodu na tepelná čerpadla můžeme nejen ušetřit v zimě při vytápění, ale otevírá se také potenciál pro úsporné chlazení během stále teplejších letních měsíců,” dodává Martin Sedlák.

Jak ukázala nedávno zveřejněná studie Svazu moderní energetiky, právě rychlejší rozvoj využívání obnovitelných zdrojů sníží závislost Česka na dovozu zemního plynu a zvýší konkurenceschopnost domácích firem.

„Významnější využívání sluneční a větrné energie může Česku i nadále zajistit pozici exportní země v sektoru výroby elektřiny. Při ambiciózním rozvoji těchto elektráren můžeme kolem roku 2035 reálně šetřit až 20 TWh zemního plynu ročně. Rozvoj obnovitelných zdrojů zároveň ve stejném časovém horizontu přispěje ke snížení ceny silové elektřiny až o 11 EUR na MWh, což může být zásadní příspěvek ke konkurenceschopnosti českých firem,” komentuje přínosy zrychlení zelené energetiky Martin Sedlák.

Výstražné informace

Český hydrometeorologický ústav vydává, v případě předpokládaného výskytu nebezpečného klimatického jevu, výstražnou informaci. Ta obsahuje kromě charakteru nebezpečného jevu také časový a prostorový rozsah platnosti výstražné informace, míru rizika (nízké, vysoké, extrémní) a doporučení, jak nebezpečí eliminovat.

V mnoha obcích navíc funguje systém informování občanů (nejen) o hrozícím nebezpečí pomocí bezplatných SMS zpráv.

Bouřky

Bouřka vzniká nejčastěji v letních dnech, zejm. v odpoledních a večerních hodinách. Největší riziko představují právě blesky, které jsou každoročně zdrojem požárů a také příčinou zranění (popálení) či usmrcení osob. Přívalové deště doprovázející bouřku jsou ve většině případů krátkodobého charakteru. Občas mohou být tyto srážky mimořádně intenzivní, kdy voda nestačí z ohrožené oblasti normálně odtéct. Nárazový vítr je nebezpečný svým působením na předměty, které nás obklopují. Co se týče krupobití, to představuje nebezpečí zejména tehdy, vyskytují-li se kroupy o průměru větším než dva centimetry.

TIP: Vzdálenost bouřky lze odhadnout a to podle časového rozmezí mezi zábleskem a zahřměním. Pro přibližný odhad platí, že počet sekund mezi zábleskem a zahřměním vydělte třemi a získáte počet kilometrů, jak daleko od vás bouřka je.

Plánujete-li nějakou cestu (výlet na kole, pěší túra apod.), sledujte předpovědi počasí. V případě, že během dne hrozí bouřky, raději cestu odložte. Vidíte-li, že se bouřka již blíží, raději zůstaňte doma a nikam nevycházejte ani nevyjíždějte. Za bezpečný se považuje úkryt v dobře uzemněných, zděných, kamenných nebo železobetonových stavbách. Abyste byli ochráněni před bleskem co nejlépe, je nutné mít v pořádku hromosvodní soustavu. Kromě toho, že hromosvod uchrání váš dům před poškozením, resp. požárem, ochrání i vás před zraněním či usmrcením. Rovněž je nutná pravidelná revize, kterou by měl provádět licencovaný revizní technik. Myslete na to, že nefunkční nebo zanedbaný hromosvod vás před bleskem neuchrání!

Zkontrolujte uzavření všech oken a dveří a v blízkosti domu (na zahradě) upevněte volně položené předměty (nebo je uschovejte, je-li to možné), odveďte do bezpečí zvířata, ukryjte automobil do garáže. Zdržujte se dále od oken, elektrospotřebičů, zásuvek, telefonu, kamen a vodovodu. Blesk se může šířit elektrickou a telefonní sítí, vodovodními trubkami i trubkami ústředního topení. Jste-li venku a nemáte-li možnost se ukrýt do budovy, v žádném případě se nezdržujte na otevřených a vyvýšených místech v krajině.

Velmi nebezpečné je zdržovat se v blízkosti vodních toků nebo vodních ploch. Nedotýkejte se a ani nebuďte v blízkosti kovových předmětů (žebříky, ocelová lana, zábradlí, plot apod.). Pobyt v automobilu během bouřky je relativně bezpečný za předpokladu, že má vozidlo uzavřenou plechovou karoserii (nikoli kabriolet s plátěnou střechou).

Silný vítr a tornádo

Síla větru je dána hloubkou tlakové níže a rozdílem tlaků v jejím středu a na jejím okraji. Čím je rozdíl těchto tlaků větší, tím silnější fouká vítr. Pro vyjádření síly větru se používá Beaufortova stupnice, podle které jsou rychlosti větru rozděleny do 12 stupňů. Každému stupni je přiřazeno slovní označení a projevy větru.

Tornádo je silně rotující vír mající tvar nálevky, chobotu, který se spouští ze spodní základny konvektivních bouří (tzv. supercel) a během své existence se alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Tornáda se nejčastěji vyskytují v USA, avšak jsou pozorována i u nás. Síla tornáda je dána Fujitovou stupnicí rozdělenou do 6 stupňů (F0-F5, přičemž F5 je nejsilnější).

Je-li ČHMÚ vydána výstraha na silný vítr (velmi silný vítr / extrémně silný vítr), omezte pohyb venku. Nejlépe zůstaňte doma a nikam nevycházejte ani nevyjíždějte. Za bezpečný můžeme považovat pobyt v budově s nenarušenou statikou nebo naopak na volném prostranství (louka), kde vás neohrozí letící předměty. Naopak nejnebezpečnější je pobyt v lese, v blízkosti vzrostlých stromů nebo v okolí starších budov. Zdržujte se dále od oken. V případě tornáda si najděte bezpečnou místnost v nižších podlažích nebo ve středu budovy. Dávejte pozor na pády drátů elektrického vedení na zem. V žádném případě se jich nedotýkejte a ani se k nim nepřibližujte.

Vysoké teploty

Vysoké teploty se u nás vyskytují v letních měsících. Nejvyšších hodnot je dosahováno kolem 15. hodiny odpolední. Trvají-li vysoké teploty delší dobu, představují značnou zátěž pro organismus. Ta je znásobena i vyšší vlhkostí vzduchu a přímým slunečním zářením. Nejvíce ohroženými skupinami lidí jsou senioři, malé děti, astmatici a kardiaci.

Doposud nejvyšší teplota byla u nás naměřena dne 20. 8. 2012 v Dobřichovicích ve Středočeském kraji. Rtuť teploměru se vyšplhala na 40, 4 °C. Dlouhotrvající vysoké teploty a nedostatek srážek mají na svědomí rovněž sucho.

Je-li ČHMÚ vydána výstraha na nebezpečí požárů (vysoké nebezpečí požárů), vyvarujte se rozdělávání ohně kdekoli v přírodě (i doma na zahrádce), kouření, nepoužívejte zapalovače a další zdroje otevřeného ohně. Extrémní vedro může způsobit celkové příznaky u postiženého a také ho ohrozit na životě.

Silný mráz

Silný mráz je charakteristický pro zimní měsíce. Mezní teplotou je -12°C, u velmi silného mrazu (resp. extrémního mrazu) je to -18°C (resp. -24°C). Pocitová teplota však může být ovlivněna větrem - tzn., že čím silnější vítr fouká, tím větší je pocit chladu.

Doposud nejnižší teplota byla u nás naměřena dne 11. 2. 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic (-42,2°C). Silný mráz i prudké poklesy teploty mohou vést ke značným škodám na majetku, v energetice (havárie ve vodovodních řádech v důsledku popraskání potrubí), v dopravě, ale také v hospodářství.

Pod slovním spojením „námrazové jevy“ jsou schovány ledovka, náledí a námraza. Často jsou tyto pojmy zaměňovány anebo jsou chybně považovány za totožné. Liší se zejména způsobem vzniku. Námraza vzniká zamrzáním kapek mrznoucí mlhy při jejich styku s povrchy (země, objektů) o teplotě pod bodem mrazu (mezní hodnotou je teplota -12°C a nižší, kdy k jejímu vzniku už zpravidla nedochází). Ledovka vzniká tehdy, když na prochlazený zemský povrch (i na dráty elektrického vedení, větve stromů apod.) dopadají kapky deště, které okamžitě zamrzají a tvoří tak průhlednou vrstvu ledu s hladkým povrchem. Náledí vzniká postupným mrznutím nepřechlazených kapek deště na zemském povrchu. Může vznikat rovněž zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu, jestliže teplota klesne pod bod mrazu.

Pozdní mrazy

Více než 50 vědeckých institucí analyzovalo výskyt pozdních mrazů na různých místech planety mezi lety 1959 a 2017. Mezinárodní tým, jehož členy byli i odborníci z České republiky, zjišťoval, jak se dřeviny v různých částech světa vyrovnávají s pozdními jarními mrazy.

Ukázalo se, že v Severní Americe, kde jsou takzvané jarní mrazíky dlouhodobým jevem, se už dřeviny dokázaly přizpůsobit. Právě mladé části stromů, jako jsou květy nebo malé plody, jsou k namrznutí nejnáchylnější. A i když mrazy stromy nepoškozují vždy fatálně, poškození ovocných stromů může podle Svobody způsobovat rozsáhlé ekonomické škody.

Tabulka: Dopady extrémních klimatických jevů a opatření

tags: #extremni #klimaticke #jevy #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Jak napojit odpad 160 na 160 dodatečně?
• Ohrožená sviňucha kalifornská
• Černé punčochy Božonky: Udržitelnost
• Cenné Papíry: CZ0009093209
• Nízkoemisní Zóny v ČR