Většina volné krajiny v České republice je dnes výrazně ovlivněna hospodářským využíváním a vyznačuje se nízkou biotopovou a druhovou rozmanitostí. Rozsáhlé monokulturní porosty - ať už lesní, nebo zemědělské - vytvářejí jednotvárnou krajinu s výskytem běžných druhů. Naproti tomu přírodně hodnotných lokalit v kulturní krajině, kde se příroda může v otevřeném prostoru vyvíjet samovolně, je naprostý nedostatek.
Jedním z posledních rozsáhlých území s tímto potenciálem jsou nerekultivované plochy velkolomů hnědého uhlí v severních Čechách. Jedním takovým je i lom ČSA. Po ukončení skrývání nadložních zemin a těžby uhelné sloje se zde v nezrekultivovaných částech lomu samovolně vytvořilo mimořádně pestré prostředí - a to jak z hlediska topografie terénu, vodních poměrů, tak i rozdílné úživnosti výsypek.
Mozaika stanovišť, od otevřených ploch přes lesostepní porosty až po vzrostlý les, je zásadním prvkem zachování druhové i biotopové diverzity území. Tento ekosystém rychle osídlilo pozoruhodné množství druhů rostlin a živočichů. Jen na nerekultivovaných částech bylo dosud zaznamenáno 269 zvláště chráněných a ohrožených druhů. Pro některé druhy ptáků, například lindušku úhorní či bělořita šedého, představuje toto území zcela zásadní hnízdiště s podílem v řádu desítek procent na celkové české populaci.
Oba druhy lze považovat za deštníkové pro tento typ prostředí; jejich ochrana a cílená péče podpoří také druhy bezobratlých vázané na raná sukcesní stadia, zejména samotářské včely, pavouky, brouky a motýly. Na základě těchto přírodovědných hodnot byla Ministerstvem životního prostředí s účinností k 4. říjnu 2025 vyhlášena národní přírodní památka Lom Československé armády o rozloze 12,3 km².
V této části lomu probíhá tzv. ekologická obnova, jejímž hlavním principem je ponechání území samovolným přírodním procesům. Na vybraných plochách se zároveň počítá s aktivním managementem zaměřeným na podporu ohrožených druhů a zachování klíčových stanovišť. Takový přístup vyžaduje rozsáhlé plochy, které umožní dlouhodobou stabilitu populací bez nutnosti trvalých zásahů. V rámci praktické péče se plánuje především kombinovaná pastva velkých býložravců, narušování povrchu k blokaci sukcese.
Čtěte také: Boj o lesní jezera
Součástí národní přírodní památky je i vznikající nové jezero, které se bude napouštět přirozenou cestou - prostřednictvím podzemních přítoků a srážek. Oproti technické hydrické rekultivaci nabídne takto vzniklá vodní plocha členité břehy, mělčiny s ostrůvky, zátoky a litorální porosty, které významně posílí biodiverzitu a celkový dojem z přírodního prostředí lokality.
Díky výjimečné přírodní hodnotě a neopakovatelnému krajinářskému geniu loci se NPP Lom ČSA stane v budoucnu i důležitým cílem pro návštěvníky. Nejprve je však nutné dokončit bezpečnostní sanace a přípravné rekultivační práce na další podporu pestrosti území a celkové práce spojené s likvidací lomu a ukončením hornické činnosti. Tyto práce by měly z velké části být hotovy do konce roku 2027. V následujících letech bude zahájeno budování šetrné návštěvnické infrastruktury - vzniknou naučné a zážitkové stezky, ptačí pozorovatelny, informační tabule i vyhlídková místa, která přiblíží příběh přeměny těžební krajiny v živé a dynamické přírodní území.
V nejcennějších jádrových zónách zůstane pohyb návštěvníků usměrňovaný s ohledem na chráněné živočichy, avšak na většinové části území bude volný pohyb po cestách a v okolí budou rozvíjeny aktivity spojené s udržitelným ekoturismem a environmentálním vzděláváním. V plánu je mimo jiné realizace naučné stezky zprostředkující principy ekologické obnovy, specifické přírodní hodnoty území, historii využití území a způsoby obnovy krajiny po těžbě. V neposlední řadě představuje také mementu vlastní těžby ve formě industriálních památek a zaniklých obcí.
Přírodní památka Jezero se nachází v nadmořské výšce 190 až 192 m n. m., při SSV okraji obce Vacenovice v trati zvané Jezero. Katastrální území je Vacenovice u Kyjova, okres Hodonín. Vyhlášena byla nařízením Okresního úřadu Hodonín č. 2/00 ze dne 16. 11. 2000. ÚSOP: 2119. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha je 9,3271 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 2,8450 ha.
Památka leží na jižním okraji. Hranici přiléhá lesní enkláva Bzenecké Doubravy. Přírodní památka Jezero (20. 5. označovaný jako Vacenovický potok), který jej rozděluje na menší SZ a větší JV část. Podložím jsou nezpevněné sedimenty - fluviální písky a štěrky nebo hlinitopísčité usazeniny a nepropustné slínité sedimenty mořského neogénu Vídeňské pánve. Geomorfologicky lokalita spadá do podcelku Dyjsko-svratecké nivy. Jedná se o akumulační rovinu podél řek Svratky, Svitavy, Jihlavy a Dyje, tvořenou kvartérními usazeninami s mrtvými rameny a ostrůvky vátých písků. Reliéf je rovinný, má charakter ploché pahorkatiny. Nadmořská výška je 180 m n. m. Převládajícím půdním typem jsou černice, v menší míře jsou vymapovány černozemě.
Čtěte také: Jezero Sadská: Původ a vývoj
Zdejší mokřadní louky tak představují pozůstatek jednoho ze zaniklých jihomoravských jezer. Postupem času docházelo k jeho zazemňování a zarůstání vegetací. Sedimenty tvoří slatina.
V severozápadním výběžku se nacházejí rákosiny svazu Phragmition communis. Kromě dominantního rákosu obecného (Phragmites australis) zde roste např. popelavá (Salix cinerea) a vrba nachová (Salix purpurea). Vyskytuje např. lucidum) a česnek hranatý (Allium angulosum). Charion vulgaris s vitálním porostem parožnatky obecné (Chara vulgaris). ovsíkových luk svazu Arrhenatherion v sušších částech území. a skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris).
Vyskytuje se zde bohatý bylinný podrost. Památka je významná pro ochranu živočichů, zejména obojživelníků, jako např. i ohniváčka modrolemého (Lycaena hippothoe). Nalezeni byli vzácní střevlíčci vázaní na mokřadní biotopy, jako např. gracilis. Dalmatina), skokan zelený (Rana kl. ropucha zelená (Bufo viridis) a rosnička zelená (Hyla arborea). Obecná (Lacerta agilis).
Z ptáků byli pozorováni např. prostřední (Dendrocopos medius). Bílá (Ardea alba) a moták pochop (Circus aeruginosus). Lokalita kuňky ohnivé (Bombina bombina) dosahovala dříve regionálního až nadregionálního významu. V příznivých letech to byly patrně stovky až tisíce jedinců, nyní se početnost radikálně snížila na jednotky až nižší desítky jedinců. Významná ornitologická lokalita, např.
Mezi negativní vlivy patří eutrofizace celého biotopu fosfáty, zarůstání slatinných luk. Provádí se likvidace náletových dřevin, včetně odklízení posečené biomasy, a kombinace chemického ošetření a kosení. Ponechává se část ploch nepokosená, a provádí se vysazování ryb do tůně.
Čtěte také: Historie jezera Sadská
Předmětem ochrany jsou slatiniště a tvrdé oligo-mezotrofní vody s vegetací parožnatek. Památka Jezero (20. 5. se nachází v překryvu s ptačí oblastí Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví (CZ0621025).
Jednou z chráněných lokalit je přírodní památka Holásecká jezera na západě území brněnské městské části Brno-Tuřany, v katastrálních územích Holásky a Brněnské Ivanovice. Přírodní památka Holásecká jezera se rozkládá na ploše 12,43 ha na jih od dálnice D1 a na východ od dálnice D2. Celková rozloha i s ochranným pásmem je 35 ha.
Z geomorfologického členění leží celé chráněné území v provincii Západni Karpaty, v subprovincii Vněkarpatské sníženiny, v celku Dyjsko-svratecký úval. Nadmořská výška jezer je asi 193-194 mn.m. a leží v těsném západním sousedství zástavby. Jedná se o soustavu 10 jezer na Černovickém potoku, jenž přitéká ze severu a protéká skoro všemi jezery. V katastru Holásek se nacházejí jezera Lávka (0,3 ha), Opleta (4 ha), Kocábka (0,3 ha), Strakovo (0,4 ha), Plavecké (0,7 ha), Ledárenské, Roučkovo (1 ha), Kmuníčkovo (0,3 ha) a Typfl (0,6 ha). V katastru Brněnských Ivanovic se pak ještě jezero Kašpárkovo (0.9 ha). Černovický potok poté teče na jih do Ivanovického potoka.
Podloží je tvořeno třetihorními bádenskými jíly karpatské předhlubně. Na nich jsou uloženy fluviální naplaveniny říční nivy Svitavy a Černovického potoka. Naspodu štěrkopísky pleistocénního stáří, nad nimi Hlíny a písky holocénu. Velká vodní nádrž Opleta a malá jezírka Kocábka a Lávka, která leží v jeho těsném sousedství jsou vytvořena uměle, vznikla po těžbě Hlíny.
Chráněné území přírodní památky Holásecká jezera bylo vyhlášeno v roce 1987. Důvodem bylo zachování mokřadních ekosystémů, kde se vyskytuje velké množství živočichů. Hlavním důvodem ochrany je systém vodních ploch charakteru nížinných poříčních jezer s břehovými porosty - refugium obojživelníků. Dále se měla zachovat na vodu vázaná rostlinná a živočišná společenství (vodní ptáci, obojživelníci). V poslední době též kvůli výskytu bobra evropského. Důvodem ochrany je i výskyt lužního lesa v těsné blízkosti vodních ploch.
Z dřevin je zastoupen jasan ztepilý, javorovec jasanolistý, jilm vaz, olše lepkavá, topol bílý, topol černý a další. Mezi keři je nejčastější bez černý. Na březích jezer roste blatouch bahenní, kosatec žlutý či rákos obecný. Na Plaveckém jezeru a Typflu roste pak i stulík žlutý. Bezobratlí jsou zastoupeni plovatkou bahenní či uchatkou nadmutou, z ryb žijí v jezerech cejn velký, kapr obecný, lín obecný, okoun říční, štika obecná a další.
Populace obojživelníků tvoří zejména ropucha zelená a skokan skřehotavý, zastoupení mají i ropucha obecná, skokan štíhlý a ojediněle rosnička zelená. Z lokality vymizela kuňka obecná, stejně jako čolek obecný a blatnice skvrnitá. V mokřadech hnízdí bukáček malý, moudivláček lužní, rákosník obecný, rákosník velký, v břehových porostech krutihlav obecný, lejsek šedý, slavík obecný, strakapoud jižní, žluna zelená. Na jezerech žije i bobr evropský. Celá vodní soustava patří do rybářského revíru Ivanovický potok.
| Jezero | Rozloha (ha) | Katastr |
|---|---|---|
| Lávka | 0,3 | Holásky |
| Opleta | 4 | Holásky |
| Kocábka | 0,3 | Holásky |
| Strakovo | 0,4 | Holásky |
| Plavecké | 0,7 | Holásky |
| Ledárenské | N/A | Holásky |
| Roučkovo | 1 | Holásky |
| Kmuníčkovo | 0,3 | Holásky |
| Typfl | 0,6 | Holásky |
| Kašpárkovo | 0,9 | Brněnské Ivanovice |
Soustava jezer byla využívána k rekreaci, rybářství a v zimě k těžbě ledu pro chlazení. V přírodní památce Holáseckých jezer, tvořených soustavou deseti vodních ploch na Černovickém potoku, vzniknou místa pro rekreaci, pěšiny, naučné stezky a vyhlídková mola. Vlastní revitalizace území, včetně řešení pobytových ploch pro rekreaci u jezera Opleta, zahrnuje následující opatření: úpravy příbřežních ploch, rekonstrukce stávajících propustků mezi jezery, odstranění panelového opevnění jezera Oplety a Lávky v celé délce, odbahnění a prohloubení dna jezera Oplety, vybudování zpevněné pěšiny pro řízený pohyb návštěvníků včetně mobiliáře, instalace vyhlídkových mol na jezerech Opleta, Ledárenském a Plaveckém nebo vybudování naučné stezky.
“Návrh revitalizace Holáseckých jezer vytváří dostatečný prostor jak pro ochranu vzácné přírody, tak pro turisty, rekreanty či zájmové skupiny jako jsou rybáři,” okomentoval projekt náměstek Martin Ander. Plán revitalizace je koncipován na tři roky a bude financován z rozpočtu kapitálových výdajů statutárního města Brna. Předpokládané celkové stavební náklady budou činit 38,02 milionů Kč. Část peněz by bylo možné spolufinancovat z prostředků Operačního programu Životní prostředí.
V roce 2012 byl zpracován koncept „Plán revitalizace Holáseckých jezer“, který analyzoval dochovaný stav území, definoval hlavní územní problémy a cíle revitalizace. Mezi tyto cíle patří- ochrana přírody, zlepšení vodního hospodářství, zachování sportovního rybářství a vytvoření prostoru pro rekreaci a volnočasové využití území. V letech 2012 až 2014 došlo k inventarizaci, odstranění náletových dřevin, kácení nepůvodních a invazivních rostlin, zdravotní a bezpečností řezy dřevin, hloubení mělkých tůní apod. Tato opatření budou průběžně prováděna i nadále dle potřeby.
tags: #jezero #pro #zachovani #prirody