Stát vyžaduje technické prohlídky a měření emisí z důvodu ochrany bezpečnosti provozu a částečně i životního prostředí. Provozovatelé STK a SME pak mají oprávněný zájem o zisk při poskytování odborných služeb, jejichž využívání stát zákonem nařizuje. Poctivým podnikatelům a v podstatě všem občanům ale současný stav moc radosti dělat nemůže.
Vypovídající je srovnání se sousedním Německem, kde je mimochodem i mnohem více stanic na obyvatele. Tamní vozový park měl v roce 2018 průměrné stáří 8,9 roků a testem emisí neprošlo přibližně 6,6 procent vozidel. V České republice bylo průměrné stáří aut téměř dvojnásobné (14,8 roku) a přitom testy emisí nezvládlo pouze 2,27 procent z nich. Česká auta jsou tedy statisticky násobně zdravější než německá, přestože jsou mnohem starší. Podivné?
V České republice existují velké emisní stanice, u kterých projde více než 99,8 procent aut. A tím nesrovnalosti nekončí. Vskutku mimořádný výkon podávají technici, kteří podle dat zvládají až sedmdesát kontrol denně. Podle odborníků nereálné.
Ve velkém lze rozkrýt také manipulace při měření hodnoty kouřivosti dieselových motorů. Technik musí sešlápnout plynový pedál velice rychle a držet jej na podlaze. Je-li pedál stlačován pozvolně po dobu několika vteřin, nedojde k potřebnému zatížení motoru a naměřená hodnota kouřivosti nebude odpovídat skutečnosti. Z dostupných dat lze vyčíst, že třetina až polovina všech měření nebyla prováděna správně, takže nemusely být zjištěny skutečné hodnoty kouřivosti. Kromě takovýchto triků je také zřejmě možné manipulovat software.
Aby se podvody omezily, bylo před několika lety zavedeno fotografování aut během prohlídky. Lze tak zkontrolovat, že řidič své auto k prohlídce dovezl.
Čtěte také: Právní aspekty ochrany životního prostředí
Pohled do právní úpravy není o moc příjemnější. Zákon č. 56/2001 Sb., s velice dlouhým názvem, je kombinací právnického ptydepe, které jistě odsuzují automechanici, a technických výrazů, kterým zase nerozumí právníci. V zákoně je tak například daná podmínka, že kontrolní linka na STK musí mít minimálně délku šestadvacet metrů, aniž by to bylo nějak odůvodněno. To omezuje otevření konkurenčních stanic, které by chtěly kontroly provádět v menší dílně.
Zákon sice myslí na prevenci střetu zájmů, avšak pouze v diskutabilním případě, kdy by chtěl někdo zároveň s STK prodávat či opravovat vozidla. Potřebná povolení vydává Ministerstvo dopravy bez jasného klíče poměrně neformálně. Díky všem těmto pověřením dosáhla mimořádně silného postavení kupříkladu společnost DEKRA, která je na počet provozovaných nebo zasmluvněných STK a SME největším hráčem na trhu.
Kdo veze svého plechového miláčka na technickou prohlídku a měření emisí, jistě doufá, že bez problému dostane potřebné razítko a má na dva roky klid. Správně provedená prohlídka by přitom měla velký význam. Auto bez filtru pevných částic nebo jinak poškozené může produkovat i tisíckrát více emisí. V pražské silniční dopravě způsobuje polovinu všech emisí 5 procent vozidel (tři čtvrtiny emisí způsobuje 10 procent aut). Pouhé dodržování již platných pravidel by mělo významný vliv na čistotu ovzduší.
Samozřejmě nejde o trestání dědečků, kteří se svou stodvacítkou jedou dvakrát za týden nakoupit. Násobně větším problémem jsou velké flotily společností, kde mají zaměstnanci mnohem menší vztah k poskytnutému vozidlu a majitel má logický zájem na tom, aby auto pracovalo za co nejmenší náklady na opravy. V byznysovém plánu společností, které cokoliv rozváží, ať už jde o poštu, nábytek, obědy nebo lidi, tvoří náklady na vozový park nemalou položku rozpočtu. Mnoho stanic je na velkých zákaznících ekonomicky závislých. Nemohou si dovolit je odradit tím, že by jim při testech dělali problémy.
Technik nemusí být nutně korumpován, postačí pouhé důrazné varování majitele, že pracovník z velké firmy odvedle je dobrý známý. Znečištěným ovzduším je dotčeno zdraví každého z nás, včetně těch, kdo auta nemají, nebo těch, kdo se o svá auta dobře starají a na prohlídky je poctivě (a někdy draze) připravují. Kdyby kontroly na SME odpovídaly svému účelu, významně a poměrně bezbolestně by došlo ke snížení emisí z dopravy.
Čtěte také: Ústecký kraj a kvalita ovzduší
Případy, kdy spěch v kombinaci s nekompetencí emisního technika u velkokapacitní STK zaviní poškození klienta, se množí. Technici už totiž nejsou odborně školeni na emisní systémy. Tohle je auto s GPF/OPF a musí se splnit podmínky doporučené výrobcem.
Na STK se množí se případy, kdy klienta, co přijde s autem sám a nenechá si měření emisí zprostředkovat nějakým "kamarádem STK", kterého by technici znali, tak někdy nevyhoví. Stalo se tak bohužel i u nového auta, které bylo po čtyřech letech po uvedení do provozu poprvé u technické a emisní kontroly. Zánovní Hondou CR-C (RW) z roku výroby 2019 neprošla. Na protokolu jasně stojí, že z důvodu vážné emisní závady vozidlo nevyhovuje. Technik na STK zákazníkovi ještě doporučil, aby si koupil nový katalyzátor a přijel znovu. Tenhle prý už přestal plnit svou funkci a bez jeho výměny vůz při ME neprojde.
Opětovným měřením emisí za dodržení podmínek metodiky se zjistilo, že auto plní předepsaný emisní limit bez problémů dokonce s 50 % rezervou. Zda kontrolní technik nesplnil podmínky pro měření emisí úmyslně nebo z nedbalosti, následkem čehož auto nevyhovělo, již ověřit nelze. Zvykem totiž bývá, že pokud se soukromým autem přijede sám majitel, není pro STK tak zajímavým nosičem peněz, jako někdo, kdo k STK vozí aut za týden hned několik. Na někom, kdo sem přijede jednou za dva roky se totiž sbírají body, aby ve světle Ministerstva vypadala STK jakože "přísná". VIP zákazníky STK většinou nevyhodí ani s autem, co skutečně nevyhovuje.
Od 1.1. 2018 došlo po dlouhých přípravách, posunech a změnách v praxi k dost zásadním změnám, které reálně zabrání podvodům a úplatkům spojených s Měřením emisí (ME). Vozidla s odstraněným DPF, nefunkčním katalyzátorem nebo špatně seřízeným motorem už nemají téměř šanci ME projít. Opravdu se zpřísnilo. Zkráceně řečeno, vše se fotí, natáčí a ukládá do centrálního úložiště na Ministerstvu dopravy a zpětně úředníky snadno dohledatelné. Především diesely to mají mnohem těžší.
Z těchto důvodů se opravdu vyplatí s dostatečným předstihem před plánovanou STK navštívit Vás servis a nechat diagnostikovat Vaše vozidlo. To stejné se týká pokud Vaše vozidlo nemá být sice vybaveno DPF filtrem, ale evidentně kouří - typicky jmenujme Škodu Octavii II. 1.9 TDi nebo Kiu Ceed 1.6 CRDi. Dříve obě takové skupiny vozidel mohly snadno projít především díky prehistorickému korekčnímu koeficientu kouřivosti (který se po měření přičítal).
Čtěte také: Důsledky nebezpečí a škody
NAŠE DOPRUČENÍ: před měřením emisí udělejte s vozidlem nějakou delší a ostrou jízdu. Výrazně vyšší teploty pomůžou část karbonu spálit a z výfuku vyženete to co jinak začne "lítat" až na Měření emisí. Naprosto zásadně ale pomůže používání aditiv paliva značky VIF, které bylo prověřeno opakovaně v nezávislých zkušebnách. I proto jsou dodavatelem do Benziny pro jejich prémiovou naftu.
d) Pozor na poškození staršího vozidla - u starších vozidel takové dlouhé a opakované týrání vytáčením (viz bod a ) nezřídka způsobí i poškození vozidla. Například přeskočení rozvodů a potkání motoru, popřípadě kolaps jiných komponent... Tyto případy se skutečně dějí. To je o důvod víc absolvovat preventivně návštěvu servisu a aplikovat také ostřejší jízdu viz bod c. Pokud nevíte, kdy se naposledy měnily rozvody nebo vodní pumpa, raději udělejte výměnu..
Podvádění při měření emisí není minulostí - od softwarových úprav až po „létající VIN“, metody jsou stále sofistikovanější. Stát ale přitvrzuje. Hrozí pokuty až 50 000 Kč, odebrání technického průkazu i zákaz řízení. A od roku 2026 přichází online dohled a umělá inteligence.
Měření emisí je v Česku povinné už několik desítek let. Přesto se stále objevují případy, kdy se majitelé vozidel, případně i jednotlivé stanice technické kontroly (STK), pokoušejí testy obejít - obvykle kvůli úspoře času nebo peněz. Pro řidiče představuje „čistý protokol“ jistotu, že mohou vůz nadále legálně provozovat.
Základním právním předpisem pro měření emisí je zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle tohoto zákona je falšováním nejen úmyslná změna dat v protokolu, ale i jakákoli technická manipulace, která může vést k zkreslení výsledku. Patří sem odpojení filtru pevných částic (DPF), úprava software řídicí jednotky, překrytí identifikačního čísla vozidla (VIN) na emisním testeru či použití tzv. Přídavné „cheat boxy“ nebo přeprogramování ECU (engine control unit) patří mezi nejúčinnější, ale také nejriskantnější praktiky. Zařízení umí během testu dočasně snížit vstřikování paliva či upravit teplotu výfukových plynů tak, aby se hladiny NOx (oxidy dusíku) dostaly pod limit.
Některé servisy místo legálního čištění DPF filtr jednoduše mechanicky odstraní a softwarově deaktivují.
U starších systémů STK a měření emisí bylo technicky možné manipulovat s VIN, například přepsáním do lokální databáze, a vystavit protokol na jiné vozidlo. Dnes jsou všechna zařízení povinně napojena online na centrální registr vozidel. VIN je ověřován v reálném čase a jakákoliv nesrovnalost proces zablokuje nebo vyvolá kontrolu ze strany Ministerstva dopravy.
Speciální dongle (tedy adaptér, který se zapojuje do diagnostické zásuvky) se během testu zapojí do OBDII (On-Board Diagnostics), standardní konektor ve většině moderních aut) a přehrává předem nahraná diagnostická data ze „zdravého“ vozu.
Za podvody při měření emisí hrozí řidičům pokuta 4 000 až 10 000 Kč. Za řízení vozidla nezpůsobilého k provozu navíc můžete dostat 6 bodů. V těžších případech může správní orgán zákona o silničním provozu uložit zákaz řízení na 6 až 12 měsíců.
Servis nebo STK, která se podílela na falšování, se dopouští správního deliktu a také může čelit trestnímu stíhání podle trestního zákoníku (poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení). Pokud se na manipulaci podílí stanice technické kontroly (STK) nebo stanice měření emisí (SME), může jim být oprávnění odebráno. U tzv. zkušebních či specializovaných STK (např. Po ztrátě licence musí stanice ukončit činnost a měřicí zařízení dál nesmí používat.
Do roku 2026 bude každá SME povinně odesílat data v reálném čase do centrálního systému CEMIS.
Nařízení Euro 7, které vstoupí v platnost od 1. července 2030, zpřísní limity PM10 (pevné částice) a NOx (oxidy dusíku) oproti Euro 6. Také se chystá propojení českého registru vozidel s databázemi Německa a Rakouska.
Podvádět při měření emisí se sice zdá jako rychlá cesta k úspoře peněz, ale zkušenosti a rozhodnutí úřadů ukazují opak. Pokuta několika desítek tisíc, riziko zákazu řízení či ztráta licence STK představují jen špičku ledovce. Daleko dražší může být náhlá nutnost pořídit nový DPF, software, nebo dokonce celé vozidlo, aby vůz znovu splnil přísnější limity. V době digitalizace a mezinárodního sdílení dat navíc možnost nenápadně projít padělky rychle mizí.
tags: #poškození #vozidla #při #měření #emisí