Klimatické podmínky v Jihomoravském kraji a dopad na zemědělství

Jihomoravský kraj, druhý nejbohatší kraj s druhým největším městem Česka, oblast vinařství, rozsáhlých jeskynních komplexů a křižovatka Evropy, čelí výzvám spojeným s klimatickými změnami. Česká republika získala díky rozsáhlé studii Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe nové a dosud nejpřesnější informace, jak budou na jejím území vypadat dopady klimatické změny, především pro první polovinu tohoto století. Díky ní je možné připravovat efektivní adaptační strategie především v zemědělství, lesnictví a nakládání s vodou.

Dopady klimatické změny v Jihomoravském kraji

Vědci zpřesnili, jak poroste průměrná teplota, jak se bude měnit množství a časové rozložení srážek. Na celém světě v minulých letech vznikla řada klimatických modelů, které předpovídají podobu změny klimatu a její dopady. Pro podmínky Česka však řada z nich predikuje nepřesná a nereálná data, některé si protiřečí. "Vybrali jsme tedy relevantní modely pro Česko a ještě jsme je korigovali na základě znalosti specifických podmínek našeho území. Takto přesná data pro Česko dosud neexistovala," uvedl Petr Štěpánek.

Podle studie se do poloviny století oteplí Česko v ročním průměru o dva stupně, v nejbližších letech 2021 až 2040 se oteplí o jeden stupeň. Do konce století bude změna činit minimálně tři stupně, pokud lidstvo nezačne s redukcí skleníkových plynů. "Pro srážkové úhrny lze kromě zimy očekávat nezměněné hodnoty, případně jejich malý, statisticky nevýznamný pokles na jaře a v létě. Stagnace srážek v kombinaci s vyšší teplotou vzduchu znamená vyšší výpar a tedy značné riziko častějších a delších epizod sucha. Modely se shodují, že k nejmenšímu nárůstu srážek či dokonce k jejich poklesu dojde na jižní Moravě. To by vzhledem k tomu, že jde o nejteplejší oblast Česka, vedlo k výraznému snížení dostupnosti vláhy a zásadnímu zhoršení zdejší zemědělské produkce," uvedl Štěpánek.

Do poloviny století má narůst počet tropických dnů na dvojnásobek proti průměru let 1981 až 2010. Očekává se také nárůst počtu dnů se srážkovými úhrny nad deset či 20 milimetrů.

Adaptační strategie a opatření

Na základě projektu má Česko vytvářet adaptační strategie pro zajištění udržitelnosti ekosystémových služeb a zvláště potravinové bezpečnosti v podmínkách postupujících klimatických i socioekonomických změn. Strategie musejí zvažovat jak globální faktory, tak lokální, které budou ovlivňovat zemědělství a krajinu v Česku.

Čtěte také: Tipy na výlety se psem

Jihomoravský kraj schválil svůj Klimatický akční plán v září 2024, některé další kraje i hlavní město Praha ale obdobné dokumenty zaměřené na adaptaci regionu na klimatickou změnu vydaly už v předchozích letech. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje svůj Klimatický akční plán schválilo 5. září 2024 většinou hlasů. Jeho přijetí podpořilo 55 zastupitelů a jen tři se zdrželi. Pro Klimatický akční plán Jihomoravského kraje hlasovali všichni zastupitelé kromě zástupců za hnutí SPD, kteří se zdrželi hlasování. Jihomoravský kraj podpořil v letech 2021 až 2024 celkem 630 projektů na podporu boje proti dopadům klimatické změny. Zastupitelstvo kraje schválilo v září tohoto roku navýšení objemu financí v programu Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu, a to o cca 6,5 milionu k původním 20 milionům. Letošní rok je přitom opravdu prvním, kdy byla původní částka v programu přesáhnuta.

Na boj se suchem uvolnil Jihomoravský kraj, stejně jako v loňském roce, částku 22 milionů korun. V letech 2016-2020, kdy byl hejtmanem Bohumil Šimek za hnutí ANO, vyhlásil Jihomoravský kraj několik dotačních programů s podobným účelem jako program, o kterém Jan Grolich v kontextu výroku mluví. Dotační tituly za minulého vedení měly nicméně výrazně nižší alokované částky.

Jihomoravský kraj investuje do snížení energetické náročnosti svých budov. Jedná se zejména o zateplení budov nebo instalaci fotovoltaických elektráren. Některé projekty se přitom opravdu týkají škol, nemocnic, sociálních zařízení nebo i úředních budov.

Role krajiny a komunity

Podle Zprávy o ekologické obnově ministerstva životního prostředí od začátku 50. let do 90. let 20. století zmizelo z české krajiny 35 tisíc hektarů hájků, remízků a mezí, došlo k odstranění 30 tisíc kilometrů liniové zeleně a zaniklo 25 tisíc kilometrů vodních toků. Podle expertů se od 50. let mění i klima, které je teplejší a sušší. Tento trend se bude dále prohlubovat. „Naše místní akční skupiny si uvědomují, jak negativně sucho ovlivňuje rozvoj zemědělství, průmyslu, turismu a tím i samotný život na venkově. Proto dělají konkrétní kroky, aby zmírnily dopady na venkovskou krajinu. Například naše krajská síť na jižní Moravě rozjela v programu Milion stromů pro krajinu systémovou výsadbu stromů po celém území, aby pomohla udržet vodu v krajině. Krajina dnes mnohdy vysychá.

Chybí meze, aleje a krajinotvorné sady, které zamezují větrné a vodní erozi a krajina se začíná podobat stepi. „Stromy jsou základní ekosystémová jednotka. Stabilizují půdu, zadržují vodu, kterou ochlazují okolí, a díky tomu vzniká mlha a rosa. Bez stromů se krajina stává stepí a v extrémních případech horkou pouští, jak to známe i z některých měst.

Čtěte také: Projekty pro čistší ovzduší v Jihomoravském kraji

Podle starosty obce Terezín na jižní Moravě se jedná o proces, do kterého se musí zapojit celá komunita. Podle něj hlavní roli mají uživatelé zemědělské půdy, kteří by měli zohledňovat suché roky při svém způsobu hospodaření. „U nás realizujeme výsadby v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině na okrajích obce. Cílem je vysázení stromů a keřů ve skladbě vhodné pro zdejší region a suché podnebí.

Budoucí proměny krajiny

Pokud budou suché roky pokračovat, tak se podle Hrdouška přiblížíme stepnímu klimatu. To znamená, že u nás budou hodně teplá a suchá léta s přívalovými srážkami, jaro a podzim budou kratší a zima bude spíše suchá, větrná a studená s občasnými přívaly deště a sněhu. V potocích a řekách bude voda jen sezónně a bude jí stále méně. „Dojde k velkým změnám v lesnictví, zemědělství, vodohospodářství i v dalších oborech, čímž se změní i vnímání společnosti.

Důležité je, aby lidé uměli s vodou hospodařit. Naučit se ji recyklovat a využívat pro pěstování rostlin, nejlépe pak stromů ve svém okolí. „Zapojit se může každý a všude, i ve své práci. Podstatné je myslet na to, abychom vodu zadrželi ze střech, propustnými dlažbami na veřejných i soukromých místech. Důležité je, aby voda prosákla ke kořenům blízkých stromů na návsích i u cest.

Pro rozvoj krajinné zeleně spustila Krajská síť místních akčních skupin Jihomoravského a Jihočeského kraje ve spolupráci s krajskými úřady a vládou Dolního Rakouska přeshraniční projekt spolupráce Klimagreen - Klimatická zeleň. V krajině sází hlavně odolnější odrůdy hrušní, třešní či jabloní nebo méně známé, suchu odolné, domestikované ovocné druhy jako moruše, oskeruše či dříny.

Čtěte také: Odběr nebezpečného odpadu

tags: #Jihomoravský #kraj #klimatické #podmínky #dopad #na

Oblíbené příspěvky:

• Vzor žádosti o vrácení peněz
• Ochrana přírody v ČR
• Udržitelný přístup k pěstování lucerny
• Experimentální variabilita a pohoda papoušků
• Kompost Kralovice a okolí