Jak se starat o životní prostředí v okolí Prahy: Sběr odpadu a další tipy

Často slýcháme lidi říkat „to je hrozný ten bordel tady“, když procházejí kolem odpadků pohozených v přírodě. A co udělají? Protáhlým krokem je překročí a jdou si zvesela dál. To je taková ta naše „česká“ klasika. Většinou jenom remcáme, nadáváme a stěžujeme si, ale neuděláme nic pro to, abychom to napravili. A nás už to fakt nebaví!

Platí přece, že pokud chceme něco změnit, musíme začít u sebe. A my jsme už dávno začali! Ptáte se proč? Zkrátka a jednoduše: #matosmysl. Prostě nás nebaví, dívat se na ten svinčík v přírodě, za který jsme zodpovědní my. My lidé. Nebaví nás se s ostatními dohadovat a vysvětlovat jim, že je absolutně mimo místu zahodit odpadek do přírody. A že to ve výsledku bude mít v budoucnu dopad na nás. Na lidstvo.

Protože spousta přísloví jsou podložená skutečností. Třeba: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Apod. Příroda si to přece nemusí nechat libít. To, co tam často vidíme, nás opravdu ubíjí. Věci, které tam absolutně nepatří a nemají tam co dělat.

Plastové lahve, skleněné lahve, plechovky, obaly od pochutin a jídla, boty, oblečení, krabičky od cigaret, kartonové krabice od nápojů, kelímky od kafe, plastové či papírové nádobí, igelitové tašky či pytlíky, plínky, hygienické pomůcky, pneumatiky, vajgly, injekční stříkačky, nepotřebný nábytek, hračky, elektronika, polystyren, jednorázové grily a nebo všude přítomné kapesníčky, vlhčené ubrousky či toaletní papír.

Nejsem však člověk s růžovýma brejlema na nose a vím přesně, o co tady jde. O jeden prostý a nevyvrátitelný fakt. Lidi jsou čuňata. Nevím, jak jinak slušněji bych to měla napsat… a vlastně ani nechci. Lidé do přírody vyhodí všechno možný i nemožný. Prostě to, co už zrovna nepotřebují a nebo nechtějí.

Čtěte také: Zajímavá místa v okolí Prahy

Tohle my zkrátka nepochopíme a neakceptujeme to. Když jsme schopní si to s sebou do přírody přinést, tak jsme přeci schopní, si to zase odnést, ne? Toto by mělo být přeci samozřejmostí pro každého z nás. Bohužel tomu tak není. A to nás fakt štve!

Právě proto, že hodně cestujeme můžeme říci, že bordel je ve všech zemích světa. Tyto země se od sebe liší množstvím odpadků. A tak často přemýšlím nad tím, proč tomu tak je?

Slyším spoustu lidí, kteří si na nepořádek v přířodě stěžují… nevidím je však, že by udělali něco pro to, aby tomu tak nebylo. Možná by úplně stačilo, kdyby ohnuli svůj hřbet a tu petlahev sebrali a odnesli ji do odpadkového koše. Zamýšlíte se teď nad tím, že to byste vlastně klidně mohli udělat?

Správně! Napadá Vás v zápětí, že jedna zvednutá petka nic nezmění? Špatně! Co když nějakou v přírodě se válící petlahev zvednete Vy. Budete jedním z tisíce. Uvidí Vás jeden člověk a ten se Vámi inspiruje a udělá to samé. On už bude jeden ze sta. A tito všichni „rozumní“ lidé to naučí své děti a ty zas v budoucnu své děti. A takhle bysme mohli pokračovat až do nekonečna. Vždyť právě na ty naše děti můžeme přenést to, jak se mají k přírodě chovat. Je přece naší odpovědností, naučit je, že odpadky patří do koše a ne kamkoliv jinam.

V této souvisloti si vždy vzpomenu na situaci, které jsem byla svědkem před dvěmi lety. Byli jsme s Michalem u lomu Zvěřinov, který je kousek od Skutče. V létě se tam sjíždí spousta lidí na koupání apod. Mou pozornost tenkrát zaujaly mladé maminky, které s dětmi zhruba ve věku 4-6 let polehávaly na dekách. Měly piknik a měly s sebou měly spoustu nových hraček, aby se celý den zabavily. Když se chystaly všichni k odchodu, mámy zabalily věci a hračky do tašek a všechny obaly od jídla, pitíček i hraček daly do plastových tašek. V tu chvíli jsem si říkala, jaká je to paráda, že ty mámy už od mala učí děti těm správným návykům. Během chvíle jsem se však nestačila divit. Když mámy měly dobaleno, posbírali tašky s věcmi, zavelily dětem a odešly. Přeplněné tašky odpadky tam nechaly. Prostě jen tak. Jako by se nechumelilo. Jakoby to bylo zcela normální. Byla to pro ně samozřejmost. A to jsem nebyla schopná vůbec pochopit. Jejich počinem jsem byla obrovsky zaskočená a nijak jsem nezareagovala.

Čtěte také: Informace o svozu odpadu Jílové

Zpětně mě mrzí, že jsem tenkrát nijak nezakročila a nepustila se do slovní potyčky s těmi bezohlednými matkami. Nyní už bych se o to aspoň pokusila. Tašky, které tam nechaly jsme samozřejmě vzali s sebou my, naložili jsme je do Vítka a vyhodili je do nejbližších popelnic, které byly hned v blízké vesnici.

Podobných situací jsem viděla spousty. A nad každou mi rozum stál Kdybych o všech měla psát sem, tak čtením tohoto článku strávíte kus svého života. A to nechci. Navíc by mne nebavilo ani všechny tyto situace popisovat a znovu je prožívat.

Já osobně jsem moc vděčná svým rodičům, kteří mne naučily to, že obal od žvejkačky se na zem prostě nehází a že obal od tatranky, kterou jsem snědla na výletě, si dám do kapsy a vyhodím ho někde do koše a ne v lesa. Protože, když jsem to jako dítě udělala jinak, dostala jsem při nejmenším vyhubováno. Dnes už maminky často slýchám říkat svým dětem „to nevadí, on to někdo uklidí“. Možná si řeknete, že je teď moderní mluvit o sbírání odpadků apod. U mne to však není chvilková či přechodná záležitost právě proto, že je to teď trend. Odpadky v přírodě shledávám jako obrovský problém již dlouhodobě.

Už když jsem v roce 2015 byla jako dobrovolnice v deštném pralese na Sumatře, vadilo mi to. Součástí dobrovolnického programu, kterého jsem se účastnila, byla i výuka místních dětí. Učili jsme je hlavně angličtinu. A to mě moc bavilo. Učili jsme je ale i to, že odpadky se do přírody nevyhazují. A pravidelně jsme s nimi chodili sbírat bordel po okolí. A to mě bavilo snad ještě víc. Dělali jsme to zábavnou formou a děti se u toho i smály a bavilo je to. Toto jsme však museli učit i dospělé. U nichž to bylo o hodně náročnější. Museli jsme totiž změnit jejich zažité návyky. Udělalo mi velkou radost, když jsem se zpětně dozvěděla, že tito lidé pak ve své vesnice zřídili několik jednoduchých odpadkových košů. Byl to opravdu velký pokrok.

Závěem tohoto dobrovolnického programu jsem měla ještě pár dní čas a tehdy jsem se tam „spřáhla“ s podobně smýšlející skupinkou lidí a rozhodli jsme se jet prozkoumávat tropické souostroví Pulau Banyak, které se nachází přibližně čtyřicet kilometrů od západního břehu Sumatry. Později se to ukázalo, jako to nejlepší možné rozhodnutí!

Čtěte také: Hospodaření s odpady v Jílovém

Byl to totiž absolutní ráj na Zemi. Nezapomenutelné, to Vám povím. Nikdy jsem snad nebyla na krásnějším místě. Bílé pláže s hebkým pískem, na kterých byste se dovedli vegetit celý život, na něž se napojuje průzračné moře, plné podmořského života. A ty západy slunce! Na ty moc ráda vzpomínám.

Jedny z nejhezčích, které jsem kdy viděla. Celý tento rádoby idilický ráj má však jedno obrovské ALE! A tím jsou odpadky… Odpadky zamořující místní pláže a korálové útesy. Zamořující krásy naší planety.

Společně s dalšími dobrovolníky jsme si sehnali pytle a začali na ostrově sbírat vyplavené odpadky. Rozum nám stál nad věcmi, které jsme nacházeli. Společně jsme za pár hodin naplnili několik pytlů odpadků, které jsme naložili na loď a odvezli na skládku. Tam kam patří.

Byla jsem při vzniku organizace Oceán dětem. Tenkrát jsem odpadky začala vnímat jako OBROVSKÝ PROBLÉM. A od té doby, dělám všechno pro to, abych na tento problém upozornila mé okolí. Mluvíme o tom, ukazujeme to na fotkách či ve videích. A hlavně vyzíváme lidi k akci. A přesně proto vznikl i tento článek. Abych vás všechny vyzvala k akci.

#OHNIHŘBET - Zapojte se do odpadkové akce

Spolu s kamarádkou Radkou jsme nedávno poseděli na zahradě jejího taťky a opět jsme už po několikáté zabrousily a toto téma. Ona s přítelem Ivarem žije již několik let v Norsku a také hodně cestují. A my všichni ne jen, že podobně smýšlíme, ale na problém odpadků máme stejný názor.

A tak Radka sepsala na svém blogu parádní článek na toto téma: Proč mi nevadí sbírání odpadků po ostatních lidech? Určitě si ho přečtěte - má tam totiž skvělé postřehy a hlavně pravdivá fakta, které já jsem tu nezmiňovala.

Společně jsme vymysleli tuto „ODPADKOVOU AKCI“, o které Vám chci i já napsat více informací a vyzvat vás všechny k zapojení. Protože je to opravdu důležité! Zapojte se a pomozte nám udělat z naší Země čistší místo. I Radku s Ivarem jsme vzali k lomu Zvěřinov. Nedalo nám to a trochu jsme pouklízely okolí.

Tuto odpadkovou akci můžete klidně považovat za jistý druh soutěže chceteli. Protože všichni, kteří se do ní zapojí, mají možnost dostat výhru aneb odměnu od jednoho z Partnerů této akce.

Partneři akce:

• ALMARA SOAP
• SEVENTH GENERATION
• HANNAH
• EAGLES SHOP
• RADOSTI Z LESA
• BLUEBERRYHILL
• KRUŠNOHOLKA
• VYŘEŽU TO
• POD 7 KILO
• WOWO DESIGN
• VERUNITYART
• HOLKA S BUCKET LISTEM

Všechny tyto partnery jsme oslovili a odprezentovali jim náš nápad. Byli jsme velice rádi, že většina z nich se do akce aktivně chtěla zapojit, protože je to téma, které je jim blízké. Tímto chci poděkovat všem našim partnerům za to, že vám to není jedno! Díky!

Stačí ohnout hřbet…Jak se zapojit do odpadkové akce

Pokud chcete vědět, jak se můžete i Vy zapojit do této akce, ráda Vám to napíšu. Je to totiž velmi jednoduché! Stačí když půjdete někdy ven a seberete jeden odpadek…..nebo celou tašku odpadků…..či celý vozík…. a klidně i celou dodávku. Udělejte fotku, na které jste vidět v akci, případně vyfoťte, jak držíte odpadky apod.

Budeme si moci prohlížet fotky a hlavně podle tohoto hashtagu budou partneři vybírat autory fotek, které odmění. Odměněné budeme vybírat pravidelně ve středu a pak máme pár cen, které náhodně v průběhu akce rozdáme náhodně vybraným účastníkům.

Detailněji rozepsaná pravidla a podmínky si můžeš přečíst ZDE.

PS: POČET FOTEK NENÍ OMEZEN NAOPAK S VĚTŠÍM POČTEM ZVEŘEJNĚNÝCH FOTOGRAFIÍ MÁTE VĚTŠÍ ŠANCI ZÍSKAT ODMĚNU.

Odměny

Teď vám ještě napíšu, co můžete za svou aktivitu dostat.

5 balíčků, které budeme rozdávat náhodně (random) během průběhu celé akce:

• 2x balíček mýdel od ALMARA SOAP
• 2x balíček od RADOSTI Z LESA (svíčka, pytlíček, polštářek)
• 1x balíček od SEVENTHGENERATION (prací gel pomeranč + sprej na koupelnu + přípravek na nádobí levandule)

A protože chceme, aby akce byla dlouhodobá, aby nešlo pouze o nárazovku, je možné že budeme přidávat další odměny - případně přibírat nové partnery.

Littering - celosvětový problém

Často slyším lidi říkat „to je hrozný ten bordel tady“, když procházejí kolem odpadků pohozených v přírodě. A co udělají? Protáhlým krokem je překročí a jdou si zvesela dál. To je taková ta naše „česká“ klasika. Většinou jenom remcáme, nadáváme a stěžujeme si, ale neuděláme nic pro to, abychom to napravili. A nás už to fakt nebaví!

Jste venku? Pak se rozhlédněte pořádně kolem sebe a zkuste spočítat, zda se po zemi povalují odpadky. Pokud ne, je to skvělá zpráva, spíše ale bude takových případů méně. Celý svět trápí nešvar označovaný pojmem přejatým z anglického jazyka, tzv. littering.

Littering je pojem, kterým označujeme úmyslně nebo neúmyslně pohozený, ponechaný nebo vlivem přírodních procesů (vítr, voda) zanesený odpad. Ten se může takto vyskytovat v urbanizovaném městském či venkovském prostředí, v blízkosti míst dopravní infrastruktury či v přírodě, a to mimo místa určená ke sběru odpadů (barevné kontejnery, odpadkové koše, speciální sběrné nádoby, místa zpětného odběru, výkupny či sběrné dvory apod.). Typické je, že u takového odpadu nejeví původce aktivní snahu o jeho sběr a že je to odpad, který má negativní vliv na životní prostředí.

Volně pohozený odpad vypadá neesteticky, může mít negativní vliv na životní prostředí a také představovat nebezpečí. S některými odpady se příroda vypořádává stěží, doba rozkladu je u některých odhadována na tisíce let. Navíc je potřeba si uvědomit, že jsou odpady, které po celou dobu rozkladu uvolňují škodlivé či toxické látky a zamoření vody či půdy může být nevratné…

Příčinou vzniku litteringu je litteringové chování, které utváří celá řada faktorů, zpravidla se jedná o mix tzv. vnitřních a vnějších norem chování a nevhodného organizačně-technického zabezpečení sběru odpadů, tedy situačních proměnných.

Toto komplexní téma představuje celosvětový problém a jeho řešení není nasnadě. Zejména pak v rozvojových zemích, kde není dostupný a propracovaný systém třídění odpadu, se jedná o palčivé téma.

V České republice je naštěstí třídění odpadu snadné díky síti veřejně dostupných barevných kontejnerů, nádob pro individuální sběry či systému pytlového sběru, místům zpětného odběru, výkupnám surovin a sběrným dvorům. Odpady můžeme třídit do stovek tisíc nádob a třídění je dostupné pro 99 % obyvatel!

Třídění odpadu - malý krok s velkým dopadem

Třídění odpadu je už automatickou součástí mnohých domácností, ale i podniků. V Česku je navíc třídění velmi dostupné a barevné kontejnery najdete téměř na každém rohu. Zároveň je správné vyhazování a zpracování odpadů malým krokem, který může udělat každý z nás k tomu, abychom pomohli přírodě.

Třídění odpadu se v posledních letech stalo nedílnou součástí našich životů. Přesto stále kolují mýty o tom, zda to má skutečně smysl a zda to není jen zbytečná námaha. Jedná se přitom o pár procesů, které může do své domácnosti a podniku zařadit každý z nás. Každý rok vyprodukujeme obrovské množství odpadu, který končí na skládkách nebo ve spalovnách. Správné vytřídění odpadu ale v některých případech umožňuje znovuvyužití materiálu, a tím také šetří cenné přírodní zdroje. Například recyklace papíru snižuje potřebu kácení stromů a recyklace plastů omezuje množství odpadu v oceánech a snižuje spotřebu ropy.

I přes snahu o osvětu se stále setkáváme s mnoha mýty, které odrazují lidi od třídění. Má to ale smysl! Nesprávně likvidovaný bioodpa...

tags: #jilove #u #prahy #saty #odpad #sberna

Oblíbené příspěvky:

• Více o emisi záření americium
• Aktuální stav ovzduší v Brně
• Sifon vs. odpad vs. trubka: Porozumějte rozdílům
• Skládka Dolní Branná v plamenech
• Hasičská čerpací stanoviště - požadavky