Jsou plechovky ekologické? Komplexní pohled na recyklaci a dopad na životní prostředí

Diskuse o potřebě a efektivitě navrhovaného povinného zálohování se nyní zaměřuje na plnění cílů sběru a recyklace hliníkových nápojových plechovek. Podle prosazovatelů povinných záloh tyto cíle sběru a recyklace ČR nezvládne. Odborníci odpadového a oběhového hospodářství a municipality mají opačný názor.

Pokud se pokoušíme správně odpovědět na otázku položenou v názvu tohoto příspěvku, je třeba si uvědomit řadu faktorů, které se obvykle hodnotí analýzou celého životního cyklu, kdy současně je třeba porovnat i vhodné alternativy, včetně způsobu, jak se s nimi nakládá poté, co se stanou s odpadem. Ideální je mít takovou studii za ČR, případně stát, kde se plechovky hodně a ve velkém používají. Mezi takové státy patří například USA, Velká Británie či Německo. Právě v USA byla v roce 2021 zveřejněna analýza nakládání s hliníkovými plechovkami. Jaká fakta z ní vyplývají?

Na výrobu 1000 ks hliníkových plechovek z primárních surovin a jejich recyklaci je třeba cca 3649 MJ primární energie, na výrobu 1000 ks hliníkových plechovek z recyklátu a jejich recyklaci je třeba 758 MJ primární energie. Z poměru uvedených dat vyplývá, že ztráta energie při recyklaci hliníkových plechovek představuje v zemích, kde to má tradici a technologické vybavení cca 20 %. V ČR, kde se slisované plechovky v menším množství přidávají do tavících pecí bude tato ztráta ještě vyšší. V žádném případě nelze počítat s úsporami 90-95 %, jak uvádí některé zdroje (nezahrnují celý životní cyklus).

Současný stav sběru a recyklace kovových obalů v ČR

Nápojové plechovky z hliníku jsou nyní součástí sběru všech kovových obalů tzn. včetně ocelových plechovek na konzervované potraviny, folií apod. Kovové obalové odpady a i celokovové předměty jsou tříděny do šedých popelnic pouze na kovy nebo do žlutých popelnic spolu s plasty. Na konci loňského roku bylo k dispozici více než 180 tisíc kusů těchto sběrných nádob.

Podle údajů autorizované obalové společnosti EKO-KOM bylo v loňském roce každým občanem ČR vytříděno v průměru 21 kg kovového odpadu. Recyklováno je pak 99 % těchto vytříděných kovů. Celková míra recyklace kovových obalů byla 67 %.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Legislativní cíle pro recyklaci hliníku

Jaké jsou tedy zákonné cíle, které musíme ve sběru a recyklaci hliníku splnit?

Podle evropské Směrnice o odpadech a obalových odpadech musí členské státy EU v roce 2025 recyklovat 50 % hliníku, v roce 2030 je to 60 %. Česká republika využila možnosti výjimky na cíle recyklace vybraného druhu materiálu obalového odpadu, které Směrnice státům povolovala při její transpozici do národních legislativ. V českém Zákoně o obalech jsou proto uvedeny cíle pro recyklaci hliníkových obalů (tzn. včetně nápojových plechovek) na úrovni 35 % v roce 2025 a 50 % v roce 2030. Od roku 2035 bude již recyklace na úrovní 60 % tak jako ostatní státy EU.

Nyní přichází nové evropské nařízení, které má nahradit Směrnici o obalech a obalových odpadech. Nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation - PPWR) bylo schváleno předběžnou dohodou Evropským parlamentem. Finální potvrzení by mělo podle aktuálních informací proběhnout 13. - 14. 11. 2024. PPWR zachovalo povinné cíle recyklace obalových odpadů se Směrnice beze změny. Nepromítlo se v něm ovšem zachování platných výjimek.

Obliba plechovek a spotřebitelské chování

Nápoje v plechovkách jsou v Česku velmi oblíbené, několikrát do měsíce si je podle nového sociologického průzkumu zpracovaného pro neziskovou organizaci Každá plechovka se počítá dopřeje 69 % lidí, každý týden dokonce 44 % lidí. Většina respondentů z tisícového vzorku uvedla, že si nejčastěji v plechovce kupují ochucená piva (90 %) a energetické nápoje (94 %).

Jak potvrdily výsledky průzkumu, který v květnu 2025 na reprezentativním vzorku 1010 respondentů ve věku 18 a více let provedla agentura PerfectCrowd, přestože jsou Češi ve třídění odpadu obecně svědomití, ale dojde-li na nápojové plechovky, úplnou shodu nenajdou. Méně se třídí tam, kde kontejnery na kov chybějí v docházkové vzdálenosti - 38 % respondentů pak nápojové plechovky skladuje doma a následně je do šedé popelnice odnese najednou, jen 20 % do nich vyhazuje plechovky rovnou.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Zálohování plechovek: Ano nebo ne?

Podle Terezy Gyurjánové, koordinátorky iniciativy Každá plechovka se počítá, by recyklaci hliníkových nápojových obalů výrazně usnadnil zálohový systém, který dokáže koloběh nápojových plechovek uzavřít. „Jeho zavedení podle našeho nejnovějšího průzkumu podporuje 69 % obyvatel Česka. Lidé by neměli problém se zálohou přes pět korun, největší shodu ale Češi našli na ceně tři koruny - zvolilo ji 27 % respondentů,“ tvrdí Tereza Gyurjánová.

I když zkušenosti ze světa ukazují, že zavedení zálohového systému plechovek zvyšuje míru jejich recyklace, podle vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka takový zákon v tomto volebním období přijat nebude. Pro zálohování plechovek je 69 % Čechů (určitě ano 38 %, spíše ano 31 %). Jako důvody lidé nejčastěji uvedli zlepšení recyklace, tedy více plechovek vrácených do oběhu (88 %), nižší zatížení skládek odpadem (85 %), ušetření energie na výrobě nových plechovek (85 %), ale i to, že se nebudou povalovat mimo popelnice (84 %).

Jako obalový materiál představuje hliník nejen praktickou, ale také ekologickou volbu. „Hliníkové plechovky je možné recyklovat takřka neomezeně, a pokud jsou správně vytříděny a zrecyklovány, mohou se vrátit do dvou měsíců zpět do oběhu v podobě nové plechovky. „Posláním naší iniciativy je zvyšovat povědomí o pozitivních dopadech třídění hliníkových nápojových obalů na životní prostředí prostřednictvím rozmanitých osvětových aktivit.

Sběr a třídění kovových obalů do žlutých odpadových nádob

Výhody:

• Jednoduchost pro spotřebitele: Spotřebitelé mohou třídit kovové obaly do stejných nádob jako plasty, což zjednodušuje proces třídění.
• Nižší náklady na infrastrukturu: Není potřeba investovat do zálohomatů a speciální logistiky. Již stávající síť má 500 000 nádob na PETky i plechovky.
• Vyšší míra třídění: Rozšíření možností třídění kovových obalů do žlutých nádob může zvýšit celkovou míru třídění.
• Systém třídění kovů má již nyní velmi dobré výsledky: Podle nedávno zveřejněných oficiálních dat MŽP za rok 2023 se v ČR recyklovalo celkem 71,4 % všech kovových obalů. Míra recyklace u ocelových obalů dosáhla dokonce hodnoty 91,9 %. A ze všech vytříděných kovových obalů, jich podle dat MŽP skončilo v recyklaci plných 99 %.
• Největší výhodou stávajícího systému: Největší výhodou je fakt, že lidé třídí dobrovolně, z přesvědčení a zcela zdarma. A mají vynikající výsledky.

Nevýhody:

• Kvalita třídění: Kombinovaný sběr kovů a plastů může vést k nižší kvalitě vytříděných materiálů, což může ovlivnit recyklaci. Zatím se to nepotvrdilo.
• Kontaminace: Kovové obaly mohou kontaminovat plasty, což může ztížit jejich recyklaci. Toto je technologicky již dávno vyřešené.
• Závislost na spolupráci: Úspěch systému závisí na spolupráci mezi obcemi, svozovými firmami a třídicími linkami.

Zálohování plechových obalů

Výhody:

• Vyšší míra recyklace: Zálohování motivuje spotřebitele k vracení plechovek, což vede k vyšší míře recyklace. Když už, tak správnější by bylo napsat větší míra sběru, nikoli recyklace. Již nyní se ze všech sebraných kovových obalů recykluje podle dat MŽP a AOS 99%, takže jestli může něco růst, tak míra sběru. Míra recyklace je už nyní vysoká.
• Snížení odpadu v přírodě: Finanční motivace snižuje množství odhozených plechovek v přírodě a na veřejných prostranstvích.
• Podpora cirkulární ekonomiky: Zálohování podporuje opakovanou recyklaci materiálů, což přispívá k udržitelnosti. Zálohování je jen forma sběru. Není spojené s recyklací. Zálohování může někde přinést maximálně větší míru sběru.
• Čistší materiál: Zálohované plechovky jsou méně kontaminované, což usnadňuje jejich recyklaci. Nedá se to takto paušalizovat. Kvalita materiálu může být a je velmi dobrá i z třídících linek.

Nevýhody:

• Náklady na zavedení systému: Zavedení zálohového systému vyžaduje investice do infrastruktury, jako jsou zálohomaty a logistika. Zálohování je skutečně velmi nákladné. A náklady ve finále vždy zaplatí občan.
• Komplikace pro malé prodejce: Malé prodejny mohou mít problémy s implementací a provozem zálohového systému. Ano, nákup drahého automatu s pořizovací hodnotou od 0,6 do 2,5 milionu korun, který mají obchodníci hradit ze svého, je pro ně velmi zatěžující.
• Omezený rozsah: Zálohování se obvykle vztahuje pouze na nápojové plechovky, což neřeší ostatní kovové obaly. To je důvod, proč řada států nesouhlasí se zavedením povinného zálohování (např. Francie, Itálie, Belgie).
• Výrazné omezení tržního prostředí. Podle návrhu novely MŽP mají být doposud volně tržně obchodované komodity PET lahví a nápojových plechovek nově ze zákona předány soukromému monopolnímu subjektu vlastněnému nápojářským průmyslem.
• Násobné navýšení logistiky a dopadů dopravy. Doposud se plechovky sváží společně s dalšími odpady v rámci synergického systému z obcí. Nově by se svážely separátními vozy z jednotlivých obchodů.

Jak správně třídit plechovky?

Plechovky od nápojů mají v rámci svého životního cyklu největší dopad na životní prostředí. Při jejich výrobě totiž vznikne 3x více odpadu než samotného hliníku. Proto je důležitá jejich recyklace, která znamená až 75% úsporu energie! Hliník a jiné kovy patří do 14 tisíc šedých kontejnerů nebo na sběrný dvůr. Ve většině měst a obcí Česka se ale od roku 2020 třídí kovy společně s plastem, k tomu slouží celkem 115 tisíc žlutých kontejnerů doplněných samolepkou „Kovy“.

Na čistých festivalech díky dohodě se zajištěnými svozovými společnostmi třídíme plechovky do žlutých částí Třikoše, tedy dohromady s plastovým odpadem. Celý proces recyklace je poměrně rychlý - použité plechovky se často již do 2 měsíců po vytřídění vrátí do oběhu v nové podobě a stanou se novými plechovkami nebo třeba součástí elektrospotřebičů. Kovy lze recyklovat, stejně jako sklo - donekonečna! Díky recyklaci 1 kg hliníku můžeme ušetřit až 5 kg bauxitu, 4 kg chemických látek a 14 kWh elektřiny!

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Pražské služby prosí občany, aby plechovky i konzervy před vyhozením sešlapávali a zmenšili tak jejich objem. Svozová firma také apeluje na to, aby kovové obaly nebyly vyhazovány v igelitových sáčcích.

Alternativy k plechovkám

Nejvíce eko nápoj je voda z kohoutku (ještě lépe ze studánky). Dokonale zdravá, nekazí se po ní zuby, perfektně zažene žízeň a stojí několik haléřů za litr. V celoevropském průměru má jeden litr kohoutkové vody uhlíkovou stopu pod 0,01 kg/l (jde o údaj pro vodu tekoucí z kohoutku, nezahrnuje nakládání s odpadními vodami). Z pohledu uhlíkové stopy i dalších dopadů však stále vedou zálohované opakovaně plnitelné obaly.

Doporučení pro spotřebitele

• Větší obal je lepší než více malých - spotřebuje méně surovin na obalení stejného množství komodity.
• Čím jednodušší obal, tím snadnější využití.
• Vyhněte se neobvyklým materiálům, zejména těm plastovým. Skutečná recyklace se vyplatí (a děje) jen u široce rozšířených materiálů, ty okrajové se prakticky vždy spalují.
• Vyhněte se plastovým obalům z PVC nebo s obsahem PVC.
• Kupujete PETku? Pak nejlépe čirou, tam je recyklace nejsnazší, protože neobsahuje barviva.

tags: #jsou #plechovky #ekologické

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce dopravou Stansted
• Luxusní glamping v České republice
• Udržitelný život v domácnosti
• Likvidace Autovraků Rohatce a Okolí
• Možnosti recyklace laminovaného papíru