Studium sladkovodních ekosystémů a monitoring juvenilních ryb v České republice

Vodní organismy mají velmi dobrou schopnost reflektovat podmínky prostředí, ve kterém žijí, proto jsou často využívány k posouzení ekologického stavu.

Společenstvo juvenilních ryb (0+) představuje vhodný nástroj pro monitoring ekologického stavu vodních toků, protože vykazuje velmi rychlou reakci na měnící se podmínky.

Většinou jsou metody hodnocení založeny na taxonomickém složení společenstva, které poskytuje informace o biologických interakcích, vnitřním utváření společenstva, ale i fungování daného ekosystému [9].

Cílem studie bylo posouzení stavu společenstva juvenilních ryb (0+) na 22 sledovaných lokalitách napříč Českou republikou (ČR) v letech 2019-2021.

Ichtyologický průzkum probíhal na 22 lokalitách (obr. 1), jež byly vybrány na základě předešlých poznatků z monitoringu jakosti vod, který provádí Český hydrometeorologický ústav [19].

Čtěte také: Práce ekologa v Karlovarském kraji

Sledované lokality byly umístěny v závěrových profilech a na páteřních tocích ČR (obr. 1).

Vzorkovací místa pro odlov juvenilních ryb (0+) byla umístěna pod obcemi a přilehlými aglomeracemi z důvodu možného ovlivnění technickými úpravami, jezovými manipulacemi, vypouštěním odpadních vod i plošnými zdroji znečištění, a to zejména ve významných zemědělských oblastech.

Odlov ryb byl prováděn elektrolovem (bateriovým agregátem) v mělkých úsecích podél břehové linie.

Odlovy ryb (0+) byly prováděny od druhé poloviny srpna do druhé poloviny září.

Konec léta představuje vhodné období pro odběr vzorků juvenilních ryb (0+) z důvodu relativně nízkých a stabilních průtoků.

Čtěte také: Důležitost ekologa v odpadovém hospodářství

I abundance juvenilních ryb (0+) je už relativně stabilní, ve srovnání s vysokou mortalitou, jež nastává během prvních týdnů až měsíců po vylíhnutí/vykulení [10].

Juvenilní ryby (0+) se v tomto období stále zdržují v mělkých úsecích podél břehu a ještě se nepřesouvají do hlubších částí vodních toků (na zimoviště), k čemuž dochází zpravidla během podzimních měsíců [10].

Odlov ryb byl prováděn podél břehové linie vodního toku (obr. 2) bateriovým elektrickým agregátem (typu SEN a LENA od firmy Bednář) s výstupní frekvencí 50-95 Hz [10, 21].

Ryby byly loveny pomocí stejnosměrného pulzního proudu, který není při daném rozmezí kmitočtu pro zdraví ryb nebezpečný [17, 20].

Délka proloveného úseku se odvíjela od množství mezohabitatů (mělké proudné úseky, mrtvé dřevo, vodní i zaplavená terestrická vegetace, stojatá voda) a pohybovala se v rozmezí od 50 m do 200 m (medián 100 m).

Čtěte také: Životní prostředí za vlády Karla Velikého

Sledovaný úsek byl rozdělen na několik dílčích úseků tak, aby byla zachycena významná část variability prostředí a celkové společenstvo juvenilních ryb (0+).

Následně po ulovení byly ryby determinovány přímo na dané lokalitě (obr.

Výsledky průzkumu

Společenstvo juvenilních ryb (0+) bylo relativně bohaté, celkem bylo zaznamenáno 36 druhů, minimálně byly zachyceny čtyři a maximálně 15 druhů na lokalitu (průměrně se vyskytovalo devět druhů na lokalitu).

Ve sledovaném období byly zjištěny významné rozdíly ve společenstvu juvenilních ryb (0+) napříč lokalitami i mezi jednotlivými lety.

Ve složení druhového společenstva mezi jednotlivými lokalitami byly značné rozdíly, minimálně byly zaznamenány čtyři druhy na lokalitu (Cidlina - Sány v roce 2019), naopak nejvíce druhů (15) bylo uloveno v roce 2021 na lokalitě Labe - Hradec Králové (úsek byl loven pod jezem v blízkosti obce Vysoká nad Labem).

Ve sledovaném období bylo v průměru na lokalitách odloveno devět druhů (průměrně bylo zaznamenáno 7,1 druhu na lokalitu v roce 2019, 8,7 v roce 2020 a 9,7 v roce 2021).

Mezi druhy s nejvyšší abundancí patřil jelec tloušť (Squalius cephalus ∑6156 ind. [individuum], obr. 4, tab. 1), hrouzek obecný (Gobio gobio ∑2976 ind., obr. 4, tab. 1), hořavka duhová (Rhodeus amarus ∑2518 ind., obr. 4, tab. 1), ouklej obecná (Alburnus alburnus ∑2447 ind., obr. 4, tab. 1), plotice obecná (Rutilus rutilus ∑2007 ind., obr. 4, tab. 1) a parma obecná (Barbus barbus ∑1434 ind., obr. 4, tab. 1).

Jednotka lovného úsilí (CPUE [Catch Per Unit Effort]) mezi jednotlivými lety a lokalitami výrazně kolísala, minimální hodnota CPUE byla zaznamenána v roce 2019 na Berounce v Plzni (Bukovec) 0,3 ind.m-1 (obr. 5) a maximální 25,4 ind.m-1 na Olši ve Věřňovicích v roce 2021 (obr.

Průměrná hodnota CPUE mezi lokalitami a lety dosahovala hodnot 3,3 ind.m-1.

Průměrná a vyšší hodnota CPUE byla za sledované období zaznamenána ve 23 případech (v roce 2019 na pěti a shodně v letech 2020 a 2021 na devíti lokalitách).

Podobně jako CPUE, tak i biomasa ryb vykazovala vysokou variabilitu mezi lety a lokalitami.

Nejnižší hodnoty 0,4 g.m-1 byly zaznamenány v roce 2019 na Vltavě v Praze (Vrané, obr. 6), naopak nejvyšší 5,0 g.m-1 byly evidovány v roce 2021 na Odře v Ostravě (Svinov, obr. 6).

Průměrná hodnota biomasy mezi lokalitami ve sledovaném období dosahovala 1,8 g.m-1.

Průměrná a vyšší hodnota biomasy byla evidována ve 27 případech (v roce 2019 byla nalezena na sedmi, v roce 2020 na osmi a v roce 2021 na 12 lokalitách).

Hodnocení ekologického stavu

Zhodnocení ekologického stavu bylo realizováno pomocí českého multimetrického indexu (CZI).

Zhodnocení ekologického stavu sledovaných vodních toků bylo provedeno prostřednictvím českého multimetrického indexu (CZI), který kombinuje několik metrik, jejichž výsledky jsou spojeny do multimetrického výstupu a zahrnují několik atributů společenstva.

Mezi metriky, jež popisují a hodnotí podmínky prostředí, patří nadmořská výška, řád vodního toku dle Strahlera, úmoří, typ toku (A - horské potoky až G - nížinné řeky) a typické taxony pro daný typ vodního toku i nepůvodní druhy, které významným způsobem snižují výslednou hodnotu indexu [16].

Byly zaznamenány zásadní změny ekologického stavu: čtyři lokality vykazovaly výrazné zhoršení a čtyři naopak odrážely výrazné zlepšení stavu.

Na zbylých lokalitách byl stav spíše setrvalý (nedocházelo k výraznému zlepšení ani zhoršení).

Nejlepší ekologický stav, kde společenstvo juvenilních ryb odpovídá přirozenému vodnímu toku, byl zjištěn na lokalitách Orlice v Nepasicích (Královéhradecký kraj) a Olše ve Věřňovicích (Moravskoslezský kraj).

Naopak nejnižší hodnoty CZI vykazovaly lokality Ohře - Želina (Ústecký kraj), Dyje - Podhradí nad Dyjí, Dyje - Jevišovka (Jihomoravský kraj) a Cidlina - Sány (Středočeský kraj), které reflektovaly poškozený stav.

Zhoršení ekologického stavu nebylo zapříčiněno změnou vhodných habitatů nebo jejich úbytkem, ale především přítomností nepůvodních druhů, jež hodnotu indexu CZI výrazně snižují.

Zhodnocení ekologického stavu podle českého multimetrického indexu (CZI) prokázalo podstatné změny na sledovaných lokalitách, které nastaly během let 2019-2021.

Zhoršení stavu bylo zaznamenáno na čtyřech sledovaných lokalitách ve srovnání s předchozími lety (Labe - Hradec Králové, Ploučnice - Děčín/Březiny, Mže - Plzeň, Dyje - Podhradí, obr. 7).

Nejnižší hodnoty CZI, a tedy i nejhorší ekologický stav (tj. zničený a poškozený) byly zaznamenány na lokalitách Ohře - Želina (0,200, obr. 7), Dyje - Jevišovka (0,295, obr. 7), Cidlina - Sány (0,305, obr. 7), a Dyje - Podhradí (0,344, obr. 7).

Na Ohři v Želině v populaci dominoval zejména okoun říční (Perca fluviatilis), s minoritním podílem plotice obecné a koljušky tříostné (Gasterosteus aculeatus).

Ve společenstvu na Dyji v Jevišovce majoritní podíl tvořily hlavačka poloměsíčitá (Proterorhinus semilunaris), hořavka duhová a plotice obecná.

Na Cidlině v Sánech tvořili ve společenstvu majoritní podíl hořavka duhová, hrouzek obecný, plotice obecná a střevlička východní (Pseudorasbora parva).

Na Dyji v Podhradí dominovali ve společenstvu ryb jelec tloušť, plotice obecná a okoun říční.

Zlepšení ekologického stavu bylo detekováno celkem na devíti lokalitách (obr. 7).

Nejvýraznější zlepšení za sledované období bylo zaznamenáno na čtyřech lokalitách, tj. na Labi v Litoměřicích, Lužnici ve Veselí n. Lužnicí, Vltavě v Praze (Vrané) a Dyji v Písečném.

Na lokalitách Orlice v Nepasicích, Olše ve Věřňovicích ekologický stav nabýval 1. třídy (tj. velmi dobrý).

U zbývajících lokalit byl stav spíše setrvalý, nedocházelo ani k výraznému zlepšení, ani ke zhoršení (obr. 7).

Závěr

Studie byla prováděna napříč ČR.

Jednotlivé vodní toky a lokality se od sebe výrazně lišily nejen vodnatostí, geomorfologií, ale i technickými úpravami koryta.

Na všech 22 sledovaných lokalitách bylo společenstvo juvenilních ryb velmi rozmanité.

tags: #juza #ichtyolog #ekolog

Oblíbené příspěvky:

• Emise a vzduchové filtry
• Jitka Abrahámová: onkologická cesta
• Příroda Litomyšle
• Proč je ochrana přírody důležitá?
• Ekologické okruhy ke SZZ na UK