Hodnoty na zachování přírody: Co to je a proč jsou důležité

Pokračující devastace přírodního prostředí stále budí značné obavy o udržitelnost života na naší planetě. Příroda je přetvářena a využívána pro uspokojení rostoucích nároků lidí. Ztráta ekosystémů a biodiverzity však doposud nebyla vnímána jako překážka prosperity.

Proto mezinárodní úsilí směřovalo již delší dobu k hledání cest, jak začlenit hodnotu přírody a „přírodního kapitálu“ do ekonomických účtů. Tato snaha vyvrcholila nyní v březnu, kdy Statistická komise OSN na svém výročním zasedání schválila nový rámec pro měření hodnot přírody. Ekosystémové účetnictví jakožto součást mezinárodně uznávaného Systému environmentálního ekonomického účetnictví (SEEA EA) poskytuje návod, jakým způsobem mají státy začleňovat hodnotu přírody a jejích přínosů do svých statistických systémů a národních účtů.

Podstata ekosystémového účetnictví

Podstatou ekosystémového účetnictví je důkladné zaznamenání stavu ekosystémů, stejně jako jejich proměn a navazujících příspěvků přírody společnosti. Například opylování podporuje produkci potravin. Lesy a mokřady zásobují vodou celá města a vodní elektrárny, a šetří životy a majetek při omezení povodňových vln. Stromy ve městech filtrují znečišťující látky a stíní v horkých dnech. Horská chráněná území či vodní nádrže poskytují rekreační požitky lidem a zisk místní ekonomice.

Koncovkou ekosystémových účtů je převod těchto přínosů na ekonomickou hodnotu a integrace s environmentálními a národními účty. Život v harmonii s přírodou bez zohlednění hodnoty přírody v současném ekonomickém systému, který vede v součtu k úbytku živé přírody, není možný. Započítání hodnoty přírody tak staví její ochranu na roveň dalším ekonomickým možnostem a rozšiřuje hranice tradičního ekonomického systému.

Ekonomické hodnocení přírody a jeho rozpaky

Ekonomické hodnocení přírody ale stále vzbuzuje určité rozpaky. Mnoho lidí má přírodu rádo a její hodnotu považuje zcela oprávněně za nevyčíslitelnou. Hodnotu přírody lze nahlížet z různých perspektiv a všechno rozhodně nelze přepočítat na peníze. Ne všechny typy hodnot přírody jsou směnitelné za finanční náhradu. Vyhlašování chráněných území nebo ochrana ohrožených druhů nebyly původně motivovány utilitární hodnotou přírody. Příroda může být také vnímána jako určitý typ pojištění a otevřených možností pro budoucnost, je součástí našeho dědictví a identity.

Čtěte také: Budoucí emisní normy Euro 7

Mezinárodní hodnocení jako nedávno ve Velké Británii zveřejněná rozsáhlá zpráva o ekonomice biodiverzity (tzv. Dasgupta review) či hodnocení Mezivládního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) zdůrazňují, že ekonomická hodnota není jediným způsobem vyjádření významu existence a rozmanitosti přírodního prostředí. Zároveň však nelze přehlížet příspěvek přírody ekonomice a její roli v zajišťování širokého spektra přínosů a „služeb“, které podporují produkci potravin, vody a materiálů, usměrňují klimatické výkyvy stejně jako kvalitu prostředí a poskytují zdravé prostředí pro odpočinek a turistiku.

Bez odpovídajícího ocenění příroda zpravidla ustupuje ekonomickému zisku a biotopy jsou přetvářeny na skladiště či dálnice, protože jsou vnímány jako bezcenné či postradatelné. Ekosystémové účetnictví představuje významný krok k pochopení toho, že ztráta přírodního bohatství má svoji cenu. Zároveň poskytuje politikům podklad pro zohlednění významu přírody, protože tato hodnota byla často nahlížena jako „virtuální“ a ekonomické argumenty pro ochranu ekosystémů nebyly zohledněny v rozhodování.

Ekosystémové účetnictví a spravedlivé platby za ochranu přírody

Vyjádření ekonomické hodnoty přírody rozhodně neznamená, že z přírody uděláme komoditu, se kterou budeme bezohledně obchodovat a drancování přírody bude posvěceno trhy. Naopak doplňuje tradiční eticky motivované úsilí o ochranu přírody a pomáhá rozšířit naše pojetí „bohatství“, které bylo počítáno bez ohledu na přírodu a její význam pro společnost.

Ekosystémové účetnictví rovněž poskytuje dlouho očekávaný podklad pro vytváření spravedlivých plateb za ochranu přírody. Tyto kompenzační platby za „služby přírody“, jako je ochrana zdrojů vody pro sídla či zachování cenné přírody pro návštěvníky, mohou podpořit rozvoj místních komunit, v současnosti často marginalizovaných.

SEEA EA představuje významnou odezvu na pokračující ztrátu rozmanitosti přírodního světa, ale nepochybně bude vyžadovat další pozornost ministerstev, statistických úřadů a výzkumných organizací. V českém prostředí se významem a přínosy přírody v kontextu soustavy chráněných územích Natura 2000 a péče o ní zabývá mimo jiné první český Integrovaný LIFE projekt Jedna příroda koordinovaný Ministerstvem životního prostředí či evropský projekt H2020 MAIA, na jehož řešení se podílí CzechGlobe.

Čtěte také: Řešení problémů s emisemi

Přijetí ekosystémového účetnictví je bezpochyby jedním z mezníků, který napomůže zviditelnění a zohlednění hodnot přírody v ekonomickém systému a pomůže nám znovu si uvědomit, že příroda není pouze spotřební zboží, ale křehký a rozmanitý systém, bez kterého naše společnost nemůže doopravdy prosperovat.

Ochrana krajinného rázu v České republice

Obecná ochrana přírody a krajiny je věcně vymezena v části druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Představuje základní úroveň ochrany krajiny, jejích přírodních hodnot a ekologicko-stabilizačních funkcí, zachování rozmanitosti druhů, ale také ochrany a šetrného využívání přírodních zdrojů. K nástrojům obecné ochrany přírody a krajiny s významným územním průmětem patří zejména ochrana a vytváření územních systémů ekologické stability, ochrana významných krajinných prvků včetně jejich registrace, ochrana krajinného rázu včetně zřizování přírodních parků s klíčovou vazbou na ochranu a rozvoj hodnot v území prostředictvím nástrojů územního plánování.

V rámci obecné ochrany přírody a krajiny jsou před zničením, poškozováním a degenerací dále chráněny všechny druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, resp. jejich populace. Volně žijící ptáky je zakázáno úmyslně usmrcovat nebo jakýmkoliv způsobem odchytávat, úmyslně poškozovat, ničit nebo odstraňovat jejich hnízda a vejce, sbírat ve volné přírodě a držet jejich vejce (i prázdná), úmyslně vyrušovat ptáky, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat. Před poškozováním a ničením jsou chráněny také dřeviny rostoucí mimo les a zákon stanoví podmínky pro možnost jejich kácení.

Obecná ochrany přírody a krajiny ovšem pokrývá také ochranu vybraných neživých fenoménů. Zákonem je zakázáno ničit, poškozovat nebo upravovat ani jinak měnit dochovaný stav jeskyní a přírodní jevů, které s jeskyněmi souvisejí (např. krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod). Podobně jsou před zničením, poškozením nebo odcizenímzákonem chráněny paleontologické nálezy (významné hmotné doklady nebo pozůstatky života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti).

Krajina je v § 3 odst. 1 písm. m) zákona o ochraně přírody a krajiny definována jako „část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.“ Ekosystém je přitom definován jako „funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase“ (§ 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí).

Čtěte také: Jawa Stadion: Emise a vývoj

Úmluva Rady Evropy o krajině definuje krajinu jako „část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů“, přičemž úmluva se aplikuje na celé území států, které úmluvu přijaly, a pokrývá přírodní, venkovské, městské a příměstské oblasti. Zahrnuje plochy pevninského rázu, vnitrozemské vodní plochy a mořské oblasti.

Projekt Jedna příroda a film Hodnoty přírody

Projekt Jedna příroda byl koncem loňského roku v LIFE Highlights 2023 označen jako jeden z top 10 LIFE projektů z celé EU v uplynulém roce. Dokument Hodnoty přírody je prvním uceleným dokumentem, který na příkladu české krajiny vizuálně přívětivou formou vysvětluje, jaké přínosy čili ekosystémové služby nám lidem příroda poskytuje, a proč je důležité o nich v ochraně přírody i při rozhodování o využití krajiny vědět.

Ukazuje, jak se takové přínosy měří na konkrétních příkladech - od zadržování vody či uhlíku v půdě, přes udržitelnou produkci dřeva a potravin až po turismus a vliv přírody na její návštěvníky. Je tedy logické, že film oslovil porotce i na Mezinárodním filmovém festivalu AGROFILM 2023 v Nitře.

Film vznikl pod vedením Michala Gálika (režiséra snímků Zelená poušť, Na křídlech divokých koní) ve spolupráci s projektem Jedna příroda, jehož hlavním koordinujícím partnerem je Ministerstvo životního prostředí. Projekt Jedna příroda za tři roky své existence svou činností úspěšně přispívá k zachování biodiverzity a podpoře ekosystémových služeb v chráněných územích soustavy Natura 2000.

Příklady metod hodnocení hodnot přírody

Existuje několik metod, které se používají k hodnocení hodnot přírody. Mezi ně patří:

• Metoda kontingentního hodnocení: Tato metoda vychází z reakcí ekonomických subjektů na předloženou hypotetickou situaci na trhu. Typicky se zjišťují dotazníkovým zkoumáním.
• Metoda hedonického ocenění: Tato metoda předpokládá, že existuje trh s nějakým jiným zbožím, který je ovlivněn netržním ekologickým statkem.
• Metoda cestovních nákladů: Tato metoda se používá k ocenění rekreační hodnoty přírody. Vychází z nákladů, které lidé vynakládají na cestu do přírodních oblastí.
• Metoda defenzivních výdajů: Tato metoda je založena na hypotéze o vzájemné zaměnitelnosti mezi kvalitou životního prostředí a tržními statky.

tags: #hodnoty #na #zachovani #prirody #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu pro udržitelnost
• Informace o obci Úholičky
• Monitoring kvality ovzduší
• Prodej kontejnerů na tříděný odpad
• Česká republika a životní prostředí