K čemu slouží Červená kniha ohrožených zvířat?

07.03.2026

Už na začátku 20. století si vědci uvědomovali nezbytnost soustavnější práce v oblasti ochrany přírody. V roce 1948 vznikla Mezinárodní unie na ochranu přírody a přírodních zdrojů, známá pod zkratkou IUCN. Dnes má podobu celosvětově platného Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN (anglicky „The IUCN Red List of Threatened Species“, zkráceně „Red List“).

Červený seznam ohrožených druhů je vedena Mezinárodním svazem na ochranu přírody (IUCN Red List of Threatened Species). Informace o tom, zda je konkrétní druh ohrožený, nalezneme v Červeném seznamu ohrožených druhů.

Vytvořená stupnice o sedmi kategoriích nám u každého vyhodnoceného druhu říká, jak moc je riziko vyhynutí velké. K roku 2020 bylo na červeném seznamu zhodnoceno ohrožení 134 400 druhů, z nichž 37 400 je více či méně ohroženo vyhubením.

Funkce Červené knihy

Zvýšit obecné povědomí veřejnosti o nutnosti ochrany volně žijících živočichů.
Vzdělat veřejnost v oblasti života ohrožených druhů, jejich chovu a etologie.
Získat finanční prostředky na podporu záchranných programů.

Důležitým aspektem je přiblížit veřejnosti kritickou situaci ohrožených druhů. Čtyři z pěti druhů nosorožců jsou dle Červené knihy ohrožených druhů (Red Data list IUCN) kriticky ohroženy a budou nejspíš v průběhu příštích desetiletí vyhubeny.

Právě zoologické zahrady mohou pomoci zvýšit zájem o tato zvířata, např. pomocí informačních panelů nebo letáků, aktivitami zaměřenými na ohrožené druhy či spoluprací s médii.

Čtěte také: Praktický průvodce tříděním odpadu

Kategorie ohrožení

Další tři kategorie již zahrnují ohrožené druhy. Zařazení druhu do některé z kategorií v regionálním červeném seznamu může být „přísnější“ než v Červeném seznamu IUCN, ale nikdy ne naopak. Platí tedy, že druh může být na určitém území vzácný a ohrožený, ačkoliv celosvětově mu zánik nehrozí.

Biodiverzita a životní prostředí jsou jedny ze základních kamenů stabilního ekosystému, které mimo jiné lidem poskytují nespočet tzv. ekosystémových služeb, a tím pádem mají přínos i pro naši společnost. Vymizení jen jednoho druhu nebo prvku může vyvolat řadu změn, které se mohou projevit třeba až po delší době, a to i na vzdálených místech od výskytu postiženého druhu.

Také dvorský pár jeřábů bradavičnatých, který mohou lidé v expozici sledovat už od roku 2015, snesl několik neoplozených vajec. Z toho zatím posledního sneseného se vylíhlo mládě. Rodiče ho vodí po výběhu sitatung a vše vypadá v pořádku. Mládě přečkalo první týdny života bez potíží, vypořádalo se s extrémními vedry i lijáky.

Světové zoologické zahrady sdružené v systému ZIMS hlásí v chovu celkem 141 těchto ptáků. V posledním roce se v Evropě nevylíhlo žádné jiné mládě než to dvorské. Kromě Safari Parku se za poslední rok na světě rozmnožil jeřáb bradavičnatý ještě v Johannesburgu, který je se 37 jedinci jejich největším chovatelem na světě, a ve dvou zahradách v USA.

Čtěte také: Krása přírodních rozcestníků

Čtěte také: Jak si vyrobit kvalitní kompost

tags: #k #čemu #slouží #červená #kniha #ohrožených