Zlepšení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska

Nejvýznamnějším environmentálním problémem, který omezuje rozvoj příhraničního regionu v oblasti někdejšího Horního Slezska (dnes Opolské, Slezské vojvodství, severní část Moravskoslezkého a Olomouckého kraje) je dnes znečištěné ovzduší.

Velkým problémem oblasti polsko-českého pohraničí je znečištění ovzduší. Odtud vzešla iniciativa zahájení spolupráce interdisciplinárních vědeckých institucí z Polska a Česka za účelem charakteristiky environmentálních rizik spojených se znečištěním ovzduší a určení jejich vlivu na zdraví populace.

Dochází k překračování limitů některých znečišťujících látek, zejména PM10 a PM2,5 a na ně navázaných polycyklických aromatických uhlovodíků a těžkých kovů. V západní části (Opolské vojvodství) s větší koncentrací chemického průmyslu jsou překročeny v některých lokalitách i povolené koncentrace dalších znečišťujících látek.

Oblast Opolského vojvodství navíc navazuje na Hrubý Jeseník, kde jsou lázně určené pro léčbu respiračních chorob.

Společnost, i přestože slyší o znečištěném ovzduší a vidí indikátory tohoto znečištění, si ne vždy uvědomuje ohrožení svého zdraví, které přináší toto znečištění.

Čtěte také: Strategie pro MSK kraj

Prostřednictvím aktivit projektu: semináře, konference, monografie a zveřejnění informací na internetové stránce o stavu znečištění ovzduší, korelovaném s informací o jeho vlivu na zdraví populace, bude zvýšeno povědomí společnosti, veřejných orgánů a jiných zainteresovaných subjektů o reálném ohrožení lidského zdraví, které s sebou nese znečištění ovzduší.

Zvýšení tohoto povědomí přispěje k zahájení reálných aktivit ve prospěch zlepšení kvality ovzduší již na základní úrovni (v místě bydliště obyvatel).

Česko i Polsko budou zároveň usilovat o dosažení cílů stanovených v evropském legislativním rámci ochrany ovzduší.

Česko a Polsko budou usilovat o zlepšení ovzduší na obou stranách česko-polské hranice. Mimo jiné pro to zajistí financování, včetně peněz na regionální programy zlepšování kvality ovzduší, a pravidelně si budou vyměňovat informace o plánovaných opatřeních prostřednictvím mezistátní expertní skupiny.

Ministr životního prostředí Petr Hladík podepsal s polskou ministryní klimatu a ochrany životního prostředí Annou Moskwovou společnou deklaraci, která potvrzuje připravenost obou stran realizovat opatření k omezení přeshraničního přenosu znečištění ovzduší.

Čtěte také: Zlepšení životního prostředí pomocí aplikace

Deklarace, kterou Hladík a Moskwová podepsali, potvrzuje nejen připravenost obou zemí realizovat opatření k omezení přenosu znečištění ovzduší přes hranice, ale také potřebu koordinovat ekologická opatření na česko-polských hranících.

Polsko-česká spolupráce v oblasti zlepšování kvality ovzduší probíhá od roku 2009. Společně s českým ministrem životního prostředí jsme se shodli na tom, že je nutné zavést nové společné iniciativy, které by pomohly posunout stávající spolupráci na další úroveň.

Deklarací stvrzují partneři své odhodlání realizovat klíčová opatření identifikovaná ve strategických nástrojích obou zemí. Ministři také deklarují, že pro ochranu ovzduší zajistí adekvátní financování, včetně prostředků na realizaci regionálních programů zlepšování kvality ovzduší.

To je velmi důležité, jelikož klíčovým opatřením i do budoucna bude výměna zastaralých kotlů na pevná paliva na obou stranách hranice, která bez adekvátního financování nemůže být úspěšně realizována.

Projekt "O ovzduší společně / O powietrzu razem" (T.052.04.0062) si klade za cíl vytvořit interaktivní online platformu pro obyvatele našeho regionu a provést kampaň zaměřenou na zvyšování povědomí o kvalitě ovzduší.

Čtěte také: Programy zlepšení ovzduší v ČR pod palbou žalob

Měření bude probíhat na deseti místech v České republice a deseti v Polsku, přičemž polovina měření bude zaměřena na vnitřní prostředí a polovina na venkovní ovzduší.

Hlavními výstupy projektu budou elektronické a tištěné informace dostupné prostřednictvím webových stránek, které nabídnou nejen data o kvalitě vzduchu, ale také praktické tipy na zlepšení zdraví a kvality prostředí.

I přesto společná jednání přináší výsledky. Polsko od roku 2015 umožnuje obcím zakázat na svém území určitý druh paliv a kotlů (tzv. antismogové vyhlášky). Těmi nyní disponují všechny příhraniční vojvodství.

Polské ministerstvo energetiky dále v loňském roce vydalo vyhlášku, která zavedla požadavky na kvalitu paliv pro lokální topeniště, dále byly v Polsku stanoveny požadavky na kotle a v inspiraci českými kotlíkovými dotacemi byl spuštěn program Čisté ovzduší, určený na podporu výměn starých kotlů a snižování energetické náročnosti budov.

Alokace tohoto programu činí více než 600 mld. Na připravovaném únorovém jednání ministrů životního prostředí Polska a ČR se chystá ministr Brabec zmínit nezbytnost urychlení výměn kotlů v nejpostiženějších regionech Polska, které sousedí s ČR.

Premiér Sobotka se také zajímal o rozšiřování hnědouhelného dolu Turów a upozornil na problém se snižováním hladiny spodních vod na Frýdlantsku, ke kterému v jeho důsledku dochází.

Předseda vlády požádal polskou stranu o přijetí takových opatření, která zabrání negativním dopadům na české občany, zejména pokud jde o dostupnost zdrojů vody. Dále premiér požádal o maximální součinnost a výměnu informací mezi oběma zeměmi.

V první řadě MŽP vítá pozitivní hodnocení programu kotlíkových dotací , které dosud umožnily výměnu více než stovky tisíc zastaralých kotlů v domácnostech, což významně přispělo ke zlepšení kvality ovzduší v českých obcích a městech snížením emisí prachových částic a rakovinotvorného benzo[a]pyrenu.

Tato opatření rovněž pomáhají snížit závislost domácností na fosilních palivech a podporují přechod na čistší technologie. Proto motivační podpora výměn neekologických zdrojů energie a tepla u domácností pokračuje i nadále v programu Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light.

Kontrolní zpráva NKÚ: „V roce 2015 schválila vláda ČR cíl: dosáhnout plnění imisních limitů na území ČR stanovených právními předpisy ČR i EU v roce 2020. Přestože se kvalita ovzduší v ČR výrazně zlepšila, stále jsou přítomna významná omezení - například přeshraniční znečištění, neovlivnitelné rozptylové a klimatické podmínky.

I navzdory tomu se díky nastaveným politikám a programům podpory, které stát poskytoval, podařilo stanoveného cíle až na některé oblasti v ČR dosáhnout a oproti předchozím letům byla kvalita ovzduší v roce 2020 jednou z nejlepších v historii měření.

Pozitivní trend vývoje kvality ovzduší pokračoval i v následujících letech. V roce 2023 nedošlo na stanicích měření imisí poprvé v historii k překročení žádného závazného imisního limitu stanoveného evropskou legislativou.

Cíl tedy ČR splnila o něco později oproti vytyčenému roku 2020.

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 nebyl v roce 2020 překročen na žádné stanici ČR, což nastalo spolu s rokem 2019 do té doby teprve podruhé za celou historii měření PM10 od roku 1993.

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci oxidu dusičitého (NO2) nebyl v roce 2020 překročen na žádné stanici, což bylo poprvé za celou dobu sledování, tj. od 90.

MŽP aktivně spolupracuje s polskou stranou na řešení této otázky, kdy se MŽP podařilo iniciovat podepsání deklarace o boji proti přeshraničnímu znečištění ovzduší s Polskem.

Deklarace má přímý vliv na kvalitu ovzduší na obou stranách hranice. MŽP toto aktivně řeší také s Evropskou komisí a dlouhodobě usiluje o společná opatření ke snížení emisí v příhraničních oblastech . V rámci Rady EU jsme také intenzivně spolupracovali na revizi směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší. Ta od roku 2030 zavádí nové imisní limity pro území EU.

MŽP také ve spolupráci s ostatními institucemi pravidelně aktualizuje Národní program snižování emisí a přijímá legislativní kroky k zajištění přísnějších emisních standardů pro průmyslové provozy, dopravu a domácnosti.

tags: #zlepšení #kvality #ovzduší #v #příhraniční #oblasti

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem šlapacího koše
• Aktivity a projekty recyklace
• Co dělá Odbor Ochrany Přírody?
• Kompostování dubových listů
• Odpadkový koš HEIDRUN – recenze