Pěstování kaktusů na slunném stanovišti

Dovolená v teplejších krajích často inspiruje k tomu, abychom si kousek exotiky přivezli domů - třeba v podobě kaktusu zakoupeného na trhu nebo v zahradnictví. Tyto rostliny s minimálními nároky na péči a netradičním vzhledem jsou právem oblíbené. Směs kaktusů (Cactus spp.) je lákavou volbou pro všechny, kteří chtějí vnést do svého domova kousek exotiky.

Kaktusy patří mezi sukulenty, ale tvoří samostatnou čeleď (Cactaceae) s více než dvěma tisíci druhy. Kaktusy patří mezi nejznámější sukulenty na světě a prosluly svou schopností přežívat v extrémně suchých podmínkách. Jejich původním domovem je americký kontinent - zejména Mexiko, Argentina, Bolívie a další oblasti kolem obratníku Kozoroha.

Podle přirozeného prostředí pak mají kaktusy různou náročnost na světlo, teplotu i zálivku. Kaktusy jsou rostlinami, které dokážou přežít tam, kde by většina jiných druhů zahynula - na rozpálených pouštích, v kamenitých horách či v nehostinných suchých pláních. Proto se staly symbolem trpělivosti, vytrvalosti a schopnosti překonávat překážky.

Kaktusy nejsou jen moderní ozdobou interiérů, ale mají i hluboký kulturní a historický význam. Původní obyvatelé Ameriky je využívali nejen jako zdroj potravy a vody, ale také pro léčebné a rituální účely.

Základní podmínky pro pěstování kaktusů

Připomeňme, že základním předpokladem pro úspěšné pěstování kaktusů je dostatek světla resp. slunce. Kaktusy jsou na něj přivyklé ze své domoviny. Kaktusy se často spokojí s parapetem jižního okna. Úplně nejjednodušším prostředím, ve kterém kaktusy pěstujeme, je parapet dobře osluněného, tedy na jih umístěného okna.

Čtěte také: Jak pěstovat kaktusy?

Pro začínající pěstitele je kaktus výbornou školou trpělivosti - klíčení může trvat i několik týdnů a na první květy si někdy musíte počkat několik let. Odměnou je ale jedinečný zážitek, kdy se z nenápadné rostliny vyloupne nádherný, barevný květ. Květy se objevují jen u vyzrálých rostlin, které prošly chladnějším zimním klidem a mají dostatek světla.

Kaktusy obecně mají v oblibě světlé slunečné stanoviště , ale ne všechny druhy snesou přímé sluneční paprsky. Kaktusy budou velmi vděčné za letnění od jara do podzimu na balkoně, terase či zahradě . Je důležité dodržet v tomto případě světelné podmínky daného druhu a také bychom neměli dovolit, aby na ně příliš mnoho pršelo.

Časté chyby při pěstování kaktusů

• Přílišná zálivka: Hlavní důvod, proč kaktusy uhnívají.
• Nedostatek světla: Kaktus se vytahuje a bledne.
• Teplo v zimě bez světla: Kombinace teplého parapetu a krátkých dnů způsobuje deformace.

Péče o kaktusy

V období aktivního růstu (jaro až léto) stačí hnojit jednou za 3-4 týdny. Používejte pouze specializované hnojivo pro kaktusy, které má nízký obsah dusíku a vyšší podíl draslíku.

Zalévat po zimě začínáme, když se na kaktusech objeví první náznaky růstu. Pokud kaktusy zimujeme, tak sezóna polévání začíná na jaře, v březnu až dubnu. Zálivku opakujeme podle potřeby - frekvence se říci přesně nedá, substrát musí úplně proschnout před každou zálivkou. Velmi záleží na velikosti květináče, čím větší, tím méně často musíme zalévat.

Když poléváme zespodu, tak kaktus necháme stát ve vodě přibližně hodinu až pár hodin. Nasaje potřebné množství vody a poté přebytečnou vodu vylijeme. V zimě kaktusy umístíme na chladnější místo, kde je přibližně 5-15 °C. Mohou být i ve tmě nebo třeba v zimní zahradě, kde je také nižší teplota, ale světlo. Během zimy bychom kaktusy neměli zalévat vůbec.

Čtěte také: Sukulentní letničky

Kaktusy přesazujeme na jaře , ideálně před první zálivkou, když ještě nerostou. Kaktusy je dobré sázet do terakotových květináčů, neboť také umožňují lepší prosychání a zaručí vzdušnost pro kořeny. Jelikož kaktusy mají kořeny poměrně mělké, můžeme je sázet i do mělčích, širších nádob a misek.

S hnojením kaktusů to není třeba přehánět. Kaktusy hnojíme speciálním hnojivem na kaktusy. Kaktusy můžeme množit rozsazováním při přesazování, řízky, které necháme zakořenit ve vodě, ale také i semínky , pokud nám kaktusy vykvetou.

Letnění kaktusů

Rostliny vynášíme ven v době, kdy nehrozí již hluboké mrazy. Záleží jednak na průběhu počasí v každé sezoně, ale také na konkrétní lokalitě a především na její nadmořské výšce. Rostliny umístíme na slunné stanoviště na rovnou plochu a v případě většího množství rostliny dáme do větší podmisky nebo plechové vany, do které zaléváme.

Důležité při letnění je, aby rostliny byly chráněny jednoduchou stříškou např. Pařeniště se dají dobře větrat a rostliny jsou v nich výborně chráněny před nepříznivými klimatickými podmínkami. Většina kaktusů pak vytváří velmi kompaktní, divoce otrněné a tzv.

Výsev kaktusů

Základem pro úspěšný výsev semínek kaktusů je volba vhodné výsevní nádoby a substrátu. Nádobu volíme podle počtu vysazovaných semínek. Velmi jednoduchým výsevním zařízením je např. miniskleník. Zaprvé máte od sebe odděleny jednotlivé druhy kaktusů, takže se nemusíte starat jak rozdělit misku, aby se kaktusy nepomíchaly.

Čtěte také: Ozdobte zahradu popínavkami

Připraveným substrátem naplňte květináčky až po povrch a mírně udusejte, povrch navlhčete převařenou vodou. Na substrát rovnoměrně rozprostřete semínka kaktusů. Do každého květináčku umístěte cedulku se jménem kaktusu. Poté už výsev zavíčkujte tak, aby byl styk s vnějším prostředím co nejmenší.

Výsevní zařízení umístěte na okenní parapet, kde je dostatek světla. Dejte si však pozor, aby sluneční záření nebylo moc silné a vyklíčené rostlinky nespálilo či neuvařilo - raději je přistiňte. Druhou alternativou je umístění výsevu kaktusů pod umělé světlo - zářivku. Vyklíčené rostlinky kaktusů mají dostatek světla a vyšší teplotu, která přispívá ke zdárnému růstu.

Kaktusy pravidelně pozorujte a v případě vysychání substrátu poroste převařenou vodou. Pokud i přes veškerou snahu o sterilizaci prostředí zjistíte, že se v květináčku rozšiřují bílá vlákna plísně, okamžitě ho vytáhněte z výsevního aparátu, přestříkněte ho slabým roztokem hypermanganu a nechejte substrát vyschnout.

Případné odumřelé rostlinky odstraňte pryč. Až se semenáčky začnou v misce tísnit, přepikýrujte je do většího květináče (misky). Při práci buďte opatrní, protože mladé tělo kaktusu je velmi křehké a náchylné na poranění. S čím větším kaktusem pracujete, tím je riziko poškození nižší. Přesazujte do suchého substrátu a kaktusy nikdy po přesazení nezalévejte, nechte jim cca týden na zaschnutí drobných ranek, které jste jim přesazením způsobili.

Zimní období

Při pěstování kaktusů je nutné dodržovat režim letní vegetace a období zimního spánku. A je jedno, jestli kaktusy pěstujete ve skleníku nebo doma na parapetu. Bez dodržení této zásady se květů dočkáte jen stěží.

Období letní vegetace začíná cca koncem dubna, na venkovním stanovišti až nehrozí mrazy. Kaktusy umístěte na okenní parapet či do skleníku a začněte je zalévat - cca 1 x za 14 dní s přihlédnutím na aktuální klimatické podmínky - při teple a rychlém vysychání můžete zalévat častěji, v chladnu méně často. Substrát by měl mezi jednotlivými zálivkami vyschnout. Takto „probuzený“ kaktus se „napije“ a začne růst, u květuschopných kaktusů se objeví poupata.

V růstovém režimu kaktusy udržujte až do září, potom zálivku postupně omezujte. Kaktusům vyzrají pletiva a připraví se na období vegetačního klidu. Na konci října (z venku dříve než přijdou mrazy) přemístěte kaktusy na chladnější stanoviště, optimálně s teplotou kolem 7 -15 °C. Vypěstujte si také vánoční kaktus, není to vůbec náročné.

Kaktusy v zimním období nezalévejte! Samozřejmě kromě malých semenáčků, které občas poroste a nechte je na světle. Kaktusy občas zkontrolujte. Pokud zjistíte, že vrchol je světle zelený a začíná se vytahovat, je teplota příliš vysoká a kaktus začal růst - buď snižte teplotu nebo přejděte na letní režim - ne však dříve než koncem března.

Vybrané druhy kaktusů

• Ariocarpus - kaktusy tohoto druhu patří k pěstitelsky náročnějším, o to více však ceněným druhům. Vyskytují se od severního Mexika až po jihozápadní Texas. Květy bývají bíle, žluté, růžové nebo fialové vyrůstající z temena kaktusu.
• Astrophytum - poznávacím znamením tohoto druhu mexického kaktusu jsou bílé vločky, které jsou rozesety po celém těle kaktusu. Květy vyrůstají z vrcholu rostliny, jsou většinou žluté s červeným či oranžovým jícnem.
• Epithelantha - tyto kaktusy patří k mexickým miniaturám, vyrůstají maximálně do velikosti 5 cm. Trny jsou bílé a velmi krátké. Květy vyrůstají z temena rostliny. Jsou velmi malé, bílé či světle růžové.
• Thelocactus - domovinou tohoto druhu kaktusu je severovýchod Mexika a jižní části Texasu. Roste v teplých subtropických pouštích se štěrkovitou až písečnou půdou, proto i při pěstování v našich podmínkách vyžaduje velmi propustný substrát (nesnáší přemokření) a teplé stanoviště.
• Echinocereus - kaktusy tohoto druhu jsou sloupovité, rozšířené od Mexika až po Texas, Kalifornii, Colorado, Utah a Nevadu. Květy vyrůstají z boku rostliny a oproti jiným druhům kaktusů vydrží kvést až týden.

Opuncie

Opuncie je známá nejvíce v Mexiku, kde roste již odnepaměti. Ostny této rostliny vzbuzují respekt, zároveň však dávali místním obyvatelům vodu v období sucha. Některé druhy Opuncie ve své domovině rostou tak bujně, že se používají jako živé ploty. Oblíbená je rostlina také pro své lahodné plody, které dává a které dříve dokázaly zasytit místní hladové krky.

Typické jsou pro ně ploché části, které jsou spojeny články. Opuncie tvoří něco jako „uši“. Dokáží tak vytvořit různé a mnohdy i podivné tvary. Stonky mohou být však nejenom ploché, ale také válcovité. Mnoho opuncií má zajímavé trny, které najdeme i na plodech.

Opuncie kvetou od jara do léta a jejich květy dokáží doslova uchvátit. Jsou veliké a v zářivých odstínech žluté a růžové. V bytových podmínkách je to však spíše vzácností. Dorůstá poměrně velkých rozměrů a v takovém případě nebývá příliš dekorativní.

Druhy opuncií

• O. microdasys - nebo také zlatá opuncie nemá ostny ostré, ale drobné chomáčky tzv. glochidie.
• O. floccosa - miluje celoroční pobyt venku na skalce.
• O. alexandri - tvoří kulovité stonky a dlouhé světlé stonky s bílými špičkami.

Pěstování opuncie

Rostlina není náročná na pěstování. Při správné péči roste řadu let. Miluje slunné stanoviště jako většina kaktusů. Za horkých letních dní je však třeba přistínění. Bez slunce se rostlině nedaří a pomalu hyne.

Vhodná je běžná pokojová teplota. V zimě by měla být rostlina na suchém, chladném stanovišti. Teploty mezi 6 - 8 º C jsou ideální. V létě zaléváme mírně a v zimě zálivku omezíme ještě více. Zaléváme tak, aby stonky nevadly.

Rostlině suché ovzduší svědčí, nepotřebuje zvyšovat vzdušnou vlhkost. Hnojíme zřídka speciálním hnojivem na kaktusy. Rostlina prospívá i bez hnojení. Množíme semeny nebo stonkovými řízky, které než zasadíme do písku, necháme cca 14 dní zaschnout.

Přesazujeme vždy na jaře pokud je to nezbytně nutné. Letní pobyt venku rostlině svědčí. Ideální je větrem a deštěm chráněné stanoviště. Prach z rostliny můžeme odstraňovat pomocí drobného štětečku.

Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny uhnívají. Rostlina bývá napadána sviluškou (bílá pavučinka) nebo vlnatkou (bílé chomáče lepkavé hmoty).

Pozor na ostré trny, o které se můžete snadno poranit! Používejte proto ochranné rukavice. Trny jdou obvykle obtížně vyndat i za použití pinzety.

tags: #kaktusy #slunné #stanoviště #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Využití lodních kontejnerů na odpad
• Překopávač kompostu Ostratický NPK 150
• Trvalky pro slunnou půdu
• Metody biologické likvidace
• Barvy na kůži šetrné k životnímu prostředí