Cílem tohoto článku je poskytnout komplexní pohled na téma kalů ze septiků a kompostování, včetně legislativních aspektů a praktických rad pro obce i jednotlivce.
Legislativa a nakládání s biologicky rozložitelným odpadem
Nová legislativa v oblasti odpadového hospodářství klade důraz na biologicky rozložitelné odpady (BRO) jako na zdroj organických živin, které je nutné vracet do půdy. Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. se věnuje předcházení vzniku odpadů a kompostování biologicky rozložitelného materiálu. Každý může kompostovat BRO vznikající při jeho činnosti, pokud vzniklý kompost sám využije.
Definice biologického odpadu byla stanovena s ohledem na oddělené soustřeďování odpadů u původců, resp. u obcí. Jedná se o odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinový a kuchyňský odpad z domácností, kanceláří, restaurací a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu.
Vlastní zpracování BRO je umožněno pouze ve vyjmenovaných typech zařízení, jako jsou kompostárny (aerobní proces), vermikompostárny (aerobní proces zpracování pomocí žížal) a bioplynové stanice (anaerobní proces). Prováděcí vyhláška upřesní technické i technologické parametry provozu těchto zařízení, specifikuje vstupy do jednotlivých typů zařízení a určí hodnocení výstupů.
Provozovatel zařízení smí provozovat zařízení určené pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem pouze v souladu s technickými požadavky na vybavení a provoz a technologickými požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů stanovenými vyhláškou ministerstva a musí splnit požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy stanovené vyhláškou ministerstva.
Čtěte také: Legislativa pro septiky a kompost
Odpady vstupující do technologie materiálového využití biologicky rozložitelných odpadů musí splňovat kvalitativní požadavky stanovené vyhláškou ministerstva. Soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů mimo technologii zpracování musí být prováděno tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocení.
Kaly z ČOV a septiků
Odpadem, který může být přínosem živin pro půdu, je i kal z čištění odpadních vod. Zákon o odpadech jej vymezuje jako kal z čistíren odpadních vod (ČOV) zpracovávajících městské odpadní vody nebo vody složením jim podobné, a také kal ze septiků a bezodtokých jímek (žump).
Protože kaly v sobě koncentrují škodliviny z procesu čištění vod, je pro další nakládání s nimi důležité, zda prošly procesem úpravy a obsahují tedy dostatečně nízké množství patogenních mikroorganismů. Takové kaly lze využívat na zemědělské půdě, a to za poměrně přísných podmínek daných jak přímo zákonem, tak i prováděcí vyhláškou.
Kaly proto musí být i označené tak, aby bylo zřejmé, zda prošly procesem úpravy a v jakém zařízení se tak stalo. Neupravené kaly totiž zákon považuje za infekční a jejich přeprava bude muset být ohlašována do SEPNO jako přeprava nebezpečných odpadů.
Kal, který nebyl upraven, se zařazuje jako ostatní odpad. S neupraveným kalem musí být nakládáno s ohledem na zdravotní rizika, která představuje. Osoby zúčastněné na přepravě neupraveného kalu musí splnit povinnosti podle § 78 a 79, jako kdyby se jednalo o nebezpečný odpad. Každý, kdo nakládá s kalem, musí zajistit, aby byl kal označen způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva.
Čtěte také: Ekologický aktivátor septiku: Podrobný rozbor
Úprava kalů smí probíhat pouze v čistírně odpadních vod, jde-li o kaly produkované danou čistírnou nebo v zařízení na úpravu kalů, a musí být provedena v souladu s technickými požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva.
Na zemědělské půdě smí být použity pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a v souladu se schváleným programem použití kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita zemědělské půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.
Upravené kaly smí být na zemědělské půdě používány pouze při splnění technických podmínek, přípustného množství kalů použitých na jeden hektar a mezních hodnot koncentrací vybraných rizikových látek v kalech stanovených vyhláškou ministerstva. Při použití upravených kalů na zemědělské půdě musí být dále splněny mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v zemědělské půdě, mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které smí být přidány do zemědělské půdy za období 10 let, a mikrobiologická kritéria pro použití kalů.
Komunitní kompostárny a obce
V oblasti nakládání s BRO klade nová legislativa zvýšené nároky na obce, které musí umožnit občanům třídit biologicky rozložitelné komunální odpady. Obce sice nadále mohou zpracovávat „své“ rostlinné zbytky mimo režim odpadů v komunitních kompostárnách, ale zároveň těmto zařízením významně mění požadavky jak na jejich technické vybavení, tak na technologii provozu.
Komunitní kompostárna musí být do budoucna technicky vybavena jako jakákoli jiná kompostárna pro zpracování odpadů a musí být dodržovány stejné technologické požadavky pro její provoz. V praxi to znamená, že nejenže musí být v komunitní kompostárně vedena evidence a provozní deník, ale od r. 2025 budou muset být i komunitní kompostárny vybaveny vodohospodářsky zabezpečenou plochou svedenou do dostatečně kapacitní jímky, a to jak pro soustředění BRO, tak pro vlastní zakládku.
Čtěte také: Odpad z chemického WC
Potřebná bude i váha kvůli evidenci zpracovaných rostlinných zbytků, zařízení k měření teploty a vlhkosti a zařízení pro zajištění aerobního prostředí v zakládce (překopání). Navíc musí mít i komunitní kompostárna zpracovaný jakýsi stručný provozní řád - tzv. procesní model, jehož obsah stanoví nová vyhláška. Obec bude v rámci ročního hlášení uvádět i údaje o komunitních kompostárnách provozovaných na území obce.
Obec je povinna zaslat každoročně do 28. a) obsah provozního deníku podle odstavce 1 písm. b) rozsah a způsob vedení průběžné evidence o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností podle odstavce 1 písm. c) rozsah a způsob hlášení údajů o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností podle odstavce 1 písm.
Kompost vzniklý komunitním kompostováním může obec využívat výhradně k údržbě a obnově veřejné zeleně na svém území.
Provozovatel zařízení smí provozovat malé zařízení pouze na základě a v souladu se souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Součástí souhlasu s provozem malého zařízení je provozní řád.
Provozovatel malého zařízení je povinen výstupy z malého zařízení hodnotit, vzorkovat, zařazovat do skupin podle způsobů jejich biologického zpracování a materiálového využití a označovat je.
Takže obce, které si v minulosti zřídily komunitní kompostárnu hlavně jako místo pro odkládání rostlinných zbytků z údržby zeleně a ze zahrad občanů, budou nuceny mnohdy provést stavební úpravy a nastavit režim jejich provozu tak, aby splnily nové požadavky. Pokud je produkce BRO obce malá, je pro ni další variantou tzv. malé zařízení. Tedy kompostárna provozovaná v režimu odpadů, zpracovat však může výhradně BRO rostlinného původu, a přitom musí vyhovět řadě parametrů téměř jako běžná kompostárna. Souhlas malému zařízení neuděluje krajský úřad, ale úřad ORP. Smyslem všech těchto zpřísnění je zajistit správný aerobní kompostovací proces, bez zahnívání a jiných nepříznivých vlivů na okolí.
Kompostování v praxi
Kromě průmyslového kompostování existují i možnosti pro jednotlivce, jako je kompostování v kadibudkách nebo kompostovacích toaletách. I když se to může zdát jako návrat k přírodě, je důležité si uvědomit potenciální rizika.
Pavel Dvořák, majitel Smolotelského dvora, používá na svém statku kadibudky s pilinami pro návštěvníky. Piliny natáhnou vlhkost a zamezí šíření zápachu. Když jsou necky do poloviny plné, odveze je Dvořák na kompost.
Podle Magdaleny Zimové ze Státního zdravotního ústavu může být amatérské kompostování lidských výkalů rizikové. Při průmyslovém kompostování se musí dodržovat dané předpisy, kompost musí dosáhnout určitých teplot a provádí se mikrobiální kontrola. Na zahradním kompostu se nic takového neděje.
Člověk, který bere například antibiotika nebo antikoncepci, ve své moči vylučuje rezidua léčiv. S nimi si neporadí ani běžná čistírna odpadních vod a tyto látky se dostávají volně do prostředí. V případě separačních toalet, kde se moč lapá do speciálního tanku a pak zředěná používá na hnojení zahrad, se látky dostanou na váš pozemek. Podobně tak obsah klasické kadibudky putuje na kompost a pak na zahradu.
Odborník na kompostování odpadů Branislav Moňok nedoporučuje kompostovat lidské exkrementy, zejména pokud na latrínu chodí i lidé, u nichž nevíme, zda jsou zdraví nebo u nich nevíme, zda a jaké berou léky. Pokud by šlo o čistě rodinnou latrínu a používali by ji zdraví lidé, kteří neberou léky, pak by se výkaly kompostovat daly. Každopádně bych výsledný humus dával jen na nejedlou část zahrady, například pro přihnojení živého plotu, stromů a keřů.
Propagátoři kompostování se shodují, že o kompost je potřeba se dobře starat, překopávat jej a hlídat, aby nedocházelo k hnití. U takového kompostu pak dojde samovolně k prohřátí na teploty vyšší než 55 °C a k hygienizaci materiálu.
Kompostovací toalety
Kromě klasické kadibudky jsou k mání tzv. kompostovací toalety, které mají zásobník, ve kterém se exkrementy rozkládají. Zásobník lze vyjmout a vynést na kompost. Variací jsou tzv. separační záchody, kde se fyzicky oddělí moč a stolice. Ta pak padá do kompostovací nádoby, kde se vlivem teploty a přirozených rozkladných procesů začne rozkládat na humus. Moč se odvádí do jiného zásobníku, který může být napojený na zahradní hadici a v daném poměru s vodou se pak dá využít jako účinné hnojivo.
Kouzlem těchto toalet je, že nepotřebujete přívod vody, ani odtok do kanalizace a do toalet není potřeba lít žádné chemikálie. Čas od času prostě vyprázdníte zásobník s močí (což je i podle Světové zdravotnické organizace báječné hnojivo) a zásobník s pevnou složkou se vynese na kompost. „Po roce kompostování a zahřátí nad 55 °C je humus bezpečný. Čím vyšší teplota a rychlejší rozklad, tím lépe a bezpečněji,“ tvrdí František Kurtin, majitel Ecoshopu a prodejce kompostovacích toalet. Podle jeho slov je výhodou, že pro instalování toalety není potřeba žádné povolení, protože se zde netvoří žádný odpad. A dodává, že lidská moč se využívá jako dobrý startér zahradního kompostu. Kompost je totiž bohatý na uhlík, moč mu pak dodá dusík, fosfor, draslík a další minerální ionty.
Pro soukromé využití rodinami jsou kompostovací záchody rozhodně lepší volbou, než chemické záchody. Kromě kompostovacích toalet, které lze někam instalovat na stálo nebo na delší dobu, jsou k mání i záchody dočasné. Prakticky je to kýbl z lepenky, opatřený sedátkem a víkem pro utěsnění. V ceně záchodu je i 15 litrů dřevěných pelet, kterými se obsah zasypává. „Po naplnění to můžete vzít, zakopat na pozemku do země a navrch zasadit nějaký keřík,“ říká Ježek.
Legislativní pohled na kompostovací toalety
Co se týče legislativy, je to trochu hlavolam. Kompostovací či separační toalety nemusí sloužit jen u rekreačních zařízení, ale mohou být i „normálním“ záchodem v rodinném domě. Podle vyjádření úředníka kbelského stavebního odboru nic nebrání vydat stavební povolení pro stavbu s kompostovacím či separačním záchodem. Na ochraně životního prostředí s tím zřejmě problém mít budou. Podle Viktora Klimenta z oddělení ochrany vod na ministerstvu životního prostředí je moč odpadní voda, se kterou se musí nakládat podle zákona o vodách. Zjednodušeně řečeno, pokud dům nemá vlastní čistírnu odpadních vod, pak by se moč s ostatní odpadní vodou měla prohnat kanalizací na čistírnu odpadních vod, nebo zachytit do septiku a na čistírnu odpadních vod odvézt. Zákon o odpadech a zákon o hnojivech pak podle Klimentova výkladu kompostování lidských výkalů neumožňuje. Jak říká Viktor Kliment, kompostovací toalety jsou z pohledu legislativy kontroverzní zařízení. Pokud budete chtít postavit dům s kompostovacími toaletami, pak s největší pravděpodobností na ně povolení nedostanete. Těžko vám ale může někdo bránit v tom, abyste si v domě takový záchod zřídili dodatečně.
Nabízí se ale i výklad, že výkaly z kadibudek a kompostovacích toalet by teoreticky mohly spadat v katalogu odpadů do kolonky „kal ze septiků a žump“. Ty se kompostovat smějí. Nevylučuje se ani možnost, že lidské výkaly z kadibudky či kompostovacích toalet vůbec nemusely být odpadem, pokud je jejich původce nepovažuje za odpad, ale za surovinu, kterou chce využít ke kompostování. Zákon o odpadech navíc k předcházení vzniku odpadů výslovně nabádá.
Alternativní metody likvidace odpadních vod
Napojení všech domácností na centrální čistírny odpadních vod nebude ani v budoucnosti možné, a to částečně z technických důvodů, ale většinou z důvodů hospodářských. Alternativou jsou malé čistírny, které vyžadují pravidelné vyprazdňování jímek usazování. Tyto kaly se co do svého složení podstatně odlišují od běžných komunálních odpadních vod. Průměrně je koncentrace BSB5, CSB, celková koncentrace dusíku a koncentrace fosforu vyšší než u čerstvé domovní odpadní vody.
Oddělené zpracování fekálií bude v budoucnosti získávat na významu zejména v nových spolkových zemích i v České republice, protože výkonná čisticí zařízení, jak jsou vyžadována v Pracovním věstníku ATV A123 ke společnému zpracování fekálních kalů, v tamních slabě osídlených územích nejsou zpravidla k dispozici. Fekální kal se v prvním kroku postupu podrobí důkladnému mechanickému předčištění a shromažďuje se ve vyrovnávací jednotce.
Otázka zhodnocení resp. likvidace kondiciovaných a stabilizovaných fekálních kalů vzniká v podstatě pouze v případě odděleného zpracování fekálního kalu a v budoucnosti bude muset být prováděná s respektem technických požadavků na sídlištní odpad. Právě možnost využití kalů by měla být sledována s patřičným důrazem, protože z ekonomického hlediska je jistě nejpříznivější, z ekologického hlediska nejsmysluplnější.
Závěr
Nakládání s kaly ze septiků a žump je komplexní problematika, která vyžaduje znalost legislativy, technologických postupů a potenciálních rizik. Kompostování může být udržitelným řešením, ale je nutné dodržovat správné postupy a zohlednit individuální podmínky. Obce hrají klíčovou roli v zajištění třídění a zpracování biologicky rozložitelných odpadů, včetně kalů, a měly by se zaměřit na budování komunitních kompostáren a podporu alternativních metod likvidace odpadních vod.
tags: #kal #ze #septiku #kompostování
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]