Vývoz septiku na kompost: Povolení a legislativa v České republice

Kal je nevyhnutelným výsledkem (odpadem) při čištění odpadních vod. Při čištění odpadních vod se odstraňují nežádoucí složky z vody a koncentrují se do kalu. Cílem úpravy kalů je zabránit nepříznivým dopadům na životní prostředí a lidské zdraví.

Koncentrace prospěšných i znečišťujících složek v kalu (a zdravotní rizika s nimi spojená) závisí na počáteční kvalitě odpadní vody a na úrovni technologie čištění, která zaručí dosažení kvalitativních požadavků na vyčištěnou odpadní vodu. Ne všechny rizikové prvky a další rezidua je možno dostatečně v rámci dostupných technologií pro čištění vody odstranit.

Důležitým opatřením je pokud možno zamezit vnosu rizikových prvků a dalších reziduí do odpadních vod s tím, aby tyto dále nezatěžovaly kal i vyčištěnou vodu. Dojde tak k menšímu zatížení životního prostředí (vod) a dále bude možno využít kal jako organické hnojivo, které snižuje náchylnost půd k erozi a zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu.

Produkci kalů nelze zabránit, pouze lze výběrem vhodné technologie zmenšit jejich produkované množství. Požadavky na zpracování kalů rostou a budou komplexnější v důsledku rostoucích standardů pro životní prostředí. Ukládání kalů na skládky je v ČR zakázáno.

Legislativa upravující nakládání s kaly

Legislativně je problematika nakládání s kaly z ČOV řešena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech a vyhláškou č. Nová legislativa na úseku odpadového hospodářství pracuje s několika pojmy týkajícími se biologicky rozložitelných odpadů. V tomto textu si je vysvětlíme a ukážeme, které povinnosti se jich týkají.

Čtěte také: Události v Troubsku

V zákoně o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále zákon o odpadech) se hovoří o biologicky rozložitelném odpadu, biologicky rozložitelném komunálním odpadu a o biologickém odpadu. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady č. 273/2021 Sb. (dále vyhláška) pak vysvětluje, co je biologický odpad rostlinného původu a co biologický odpad živočišného původu.

Biologicky rozložitelný odpad (BRO)

Je odpad podléhající aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Výčet katalogových čísel spadajících pod tuto definici najdeme v tabulce 25. 1. přílohy č. 25 vyhlášky. Patří sem např. piliny, kůra, dřevo, suroviny nevhodné ke spotřebě, ale zejména různé druhy kalů. Součástí seznamu jsou i odpady ze skupiny 20, tedy komunální odpady např. jedlý olej a tuk, odpad z tržišť nebo kal ze septiků a žump; v tomto případě se pak jedná o biologicky rozložitelné komunální odpady.

S těmito odpady musí být přednostně nakládáno v zařízeních určených k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, kterými jsou v současné době kompostárny, vč. vermikompostáren a bioplynové stanice. Jedná se o zařízení, která podléhají povolení krajských úřadů, resp. souhlasu obce s rozšířenou působností v případě kompostování v malém zařízení.

Další zařízení, která mohou nakládat s BRO jsou tzv. zemědělské bioplynové stanice zpracovávající biomasu a vedlejší produkty zemědělské výroby a pak přímo zemědělci, kteří využívají kaly na zemědělské půdě. V tomto případě se jedná o zařízení uvedená v příloze 4 zákona, která nemají povolení krajských úřadů, nicméně podléhají ohlašovací povinnosti a mají svá IČZ.

Všechny typy zařízení jsou uvedeny v Katalogu činností v příloze 2 zákona o odpadech, kde najdeme kromě číselného kódu činnosti i povolené způsoby nakládání.

Čtěte také: Koňský potah jako řešení pro města

Biologický odpad

Definice biologického odpadu byla stanovena zejména s ohledem na oddělené soustřeďování odpadů u původců, resp. u obcí. Jedná se o odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinový a kuchyňský odpad z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu, jídelen, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu.

Původci odpadu jsou povinni ve svých provozovnách odděleně soustřeďovat nejenom odpady, které jim vzniknou přímo při předmětu činnosti, ale i komunální odpady, které produkují zaměstnanci při uspokojování svých základních potřeb během pracovní doby, a to mj. i biologický odpad rostlinného původu. Předpokládá se, že biologického odpadu živočišného původu bude z tohoto zdroje zanedbatelné množství, proto tento odpad není nezbytné soustřeďovat odděleně, popř. společně s biologickým odpadem rostlinného původu, pokud pro takový odpad není vhodné zpracovatelské zařízení.

Různé typy zařízení ke zpracování BRO se liší druhy zpracovávaných odpadů, odpovídající technologii a s tím spojeným technickým vybavením. Z tohoto důvodu bylo nutné nastavit odlišné podmínky pro vstupy, kritéria pro sledování kvality výstupů ze zařízení a u čistírenských kalů rovněž požadavky na ověření účinnosti technologie jejich úpravy.

Jednotlivá katalogová čísla, která je možné zpracovávat v různých typech zařízení, najdeme v tabulkách přílohy č. 25 vyhlášky, liší se podle nastavené technologie s ohledem na riziko vlivu na životní prostředí. Vyhláška nepožaduje testování BRO při přejímce do zařízení, nicméně kvalita výstupů reflektuje nepochybně kvalitu vstupů a je jen na odpovědnosti provozovatele zařízení, zda zváží všechna možná rizika přijímaných odpadů.

V případě, že zařízení zpracovává rizikové odpady (tabulka č. 25.5 přílohy 25 vyhlášky), jakými jsou kaly z čištění komunálních odpadních vod, odpady z lapáků písku, kaly ze septiků a žump a dále pak vedlejší produkty živočišného původu a odpady ze stravovacích zařízení (materiály III. kategorie dle NařízeníES č. 1069/2009), musí být z hlediska obsahu patogenních organismů provedeno navíc ověření účinnosti hygienizace při zpracování BRO.

Čtěte také: Aktuality z Letohradska: Dolní Dobrouč

Přechodná období a technologie

Provozovatelé zařízení zpracovávající odpady uvedené v tabulce č. 25.5 přílohy 25 vyhlášky, kterým byl provoz povolen před nabytím účinnosti vyhlášky a neměli provedeno ověření účinnosti hygienizace, musí provést ověření nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti vyhlášky,tj. do 7. 8. 2022.

V případě technologie úpravy kalů, u níž bylo přede dnem nabytí účinnosti zákona o odpadech provedeno ověření účinnosti technologie podle § 10, resp. byla považována za ověřenou dle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 437/2016 Sb., se považuje za ověřenou dle vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady.

V ČOV a v zařízeních na úpravu kalů, které produkují upravené kaly, a tyto výstupy splňují hodnoty indikátorových mikroorganismů uvedených v příloze č. 28 vyhlášky, resp. odpovídají hodnotám tabulky č. 7.1 nebo 7.2 přílohy č. 7 vyhlášky č. 437/2016 Sb., se považují z hlediska účinnosti technologie za ověřené pouze do 31. 12. 2022.

Kaly z ČOV, které vyhovují mikrobiologickým kritériím uvedeným v tabulce č. 7.1 (kaly kategorie I) nebo 7.2 (kaly kategorie II) přílohy č. 7 vyhlášky č. 437/2016 Sb., se považují do 31. prosince 2022 za upravené.

Při použití kalů z ČOV na zemědělské půdě je dostačující pokud splňují požadavky vymezené v § 12 odst. 2, 3 a 4 vyhlášky č. 437/2016 Sb., a to pouze do 31. 12. 2022.

Výstupy ze zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady tvoří bioplyn, digestát, kompost, vermikompost, popř. to mohou být výstupy v podobě odpadů (biologicky stabilizovaný odpad, biologicky nerozložitelný odpad), které lze předat pouze do příslušného zařízení pro nakládání odpady.

Způsob použití výstupů závisí na obsahu rizikových látek a prvků a dalších kvalitativních jakostních znaků kompostu, popř. digestátu. Použití výstupů odpovídá jejich zařazení do skupin, popř. tříd uvedených v příloze č. 29 vyhlášky. Jiné parametry jsou nastaveny pro využití na zemědělské a lesní půdě a jiné pro využití na povrchu terénu užívaného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení, městskou zeleň nebo při použití při rekultivaci skládek.

Provozovatel zařízení musí výstupy zařazovat vždy podle přílohy č. 29 vyhlášky č. 273/2021 Sb. s četností podle přílohy č. 31, a to i v případě, že výstupem je registrované hnojivo podle zákona o hnojivech č. 156/1998 Sb.

Hierarchie odpadového hospodářství

Spočívá v předcházení vzniku odpadu, v přípravě k opětovnému použití, recyklaci, jinému využití, vč. energetického využití, a není-li možné ani to, pak v odstranění odpadu.

Množství vzniku biologicky rozložitelného odpadu lze relativně snadno předejít, a to zejména při údržbě např. veřejné zeleně. Obecní samosprávy zadávají odborným firmám sekání travních porostů, kde lze určitý počet sečí nahradit mulčováním a ponechat tak posekanou trávu jako hnojivo pro zkvalitnění trávníků. Stejně tak štěpka z větví z ošetřených dřevin může posloužit jako mulč a postupně jako hnojivo pro keřovou výsadbu, dřevo lze prodat jako palivo, trávu z lučních porostů využít na krmivo apod.

Pokud již vznikne rostlinná hmota, kterou nelze využít např. výše uvedeným způsobem, je možné v rámci předcházení vzniku odpadu takovou hmotu zkompostovat v komunitní kompostárně. Vzniklý kompost může obec využít pro potřeby údržby a obnovy veřejné zeleně na svém území a v případě zaregistrování kompostu podle zákona o hnojivech jej nakonec může prodávat jako hnojivo i svým občanům.

Komunitní kompostárna není zařízením pro nakládání s odpady, její provoz nepodléhá povolení krajského úřadu, avšak technologie zpracování rostlinných zbytků musí odpovídat technologii kompostování v zařízeních pro nakládání s BRO.

Počínaje rokem 2025 budou muset provozovatelé komunitních kompostáren mít již nastaven proces kompostování a vybavení komunitní kompostárny stejný, jako je u klasické kompostárny, popř. jako v malém zařízení, a to podle množství zpracovávaných rostlinných zbytků za rok.

Od nabytí účinnosti vyhlášky, tedy od srpna r. 2021 již platí evidování přijatého množství rostlinných zbytků, vedení provozního deníku a podávání hlášení o ročním zpracovávaném množství rostlinné hmoty v komunitní kompostárně. V přechodném období je bezpodmínečně nutné prověřit také soulad se stavebním zákonem a zvážit možnosti jak personální, tak materiální pro nastavení správné technologie, která zaručí, že výstupem bude kvalitní kompost.

Z výše uvedeného vyplývá, že nový zákon klade velký důraz na předcházení vzniku BRO a na jeho maximální vytřídění zejména z komunálních odpadů. Zpracovat BRO lze jen v takových zařízeních, která umožní vrácení biologické složky zpět do půdy v požadované kvalitě, popř. v zařízeních využívajících jejich energetického potenciálu.

I díky pozměněnému realistickému přístupu MŽP si myslím, že se to z velké části povedlo - pro nepodnikající fyzické osoby (§15) je v zákoně o odpadech cesta - pro použití doma - je možné kal dát do kompostu (jako ostatní odpad §67), kompostovat (§12) a pro nepodnikající fyzické osoby odpadá administrativa, která je nutná pro veřejné kompostárny…

Samozřejmě platí, že svým chováním nesmíte škodit životnímu prostředí (tj. musíte se chovat rozumně podle návodů) a zdraví (aplikovat opět podle doporučení např. WHO - tj. ze dne 1. (1) Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.

Odpadem, který může být rovněž přínosem živin pro půdu, je i kal z čištění odpadních vod. Zákon o odpadech jej vymezuje jako kal z čistíren odpadních vod (ČOV) zpracovávajících městské odpadní vody nebo vody složením jim podobné (např. z potravinářských nebo zemědělských provozů), a také kal ze septiků a bezodtokých jímek (žump).

Jejich obsah je obecně odpadní vodou převáženou na ČOV mimo režim odpadů, může být ale svážen i jako odpad (k.č. 200304) do zařízení k úpravě odpadů. Protože kaly v sobě koncentrují škodliviny z procesu čištění vod, je pro další nakládání s nimi důležité, zda prošly procesem úpravy a obsahují tedy dostatečně nízké množství patogenních mikroorganismů.

Takové kaly totiž lze využívat na zemědělské půdě, a to za poměrně přísných podmínek daných jak přímo zákonem, tak i prováděcí vyhláškou. Kaly proto musí být i označené tak, aby bylo zřejmé, zda prošly procesem úpravy a v jakém zařízení se tak stalo. Neupravené kaly totiž zákon považuje za infekční a jejich přeprava bude muset být od r. 2023 ohlašována do SEPNO jako přeprava nebezpečných odpadů.

Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží využité na zemědělské půdě v souladu se zákonem o hnojivech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, tzn., splňují příslušné limity obsahu rizikových látek, nenakládá se s nimi v režimu odpadů.

Sedimenty však mohou být využívány také v režimu odpadů, a to na povrchu terénu neboli k zasypávání v zařízení, které do určité kapacity nepotřebuje povolení k provozu (je uvedeno v bodě 6 přílohy č. 4 zákona). Nová legislativa však stanovuje, že k zasypávání smí být využit pouze inertní odpad, tedy takový, který mj. nepodléhá biologickému rozkladu.

Komunitní kompostárny a obce

V oblasti nakládání s BRO klade nová legislativa zvýšené nároky na obce, které musí umožnit občanům třídit biologicky rozložitelné komunální odpady. Obce sice nadále mohou zpracovávat „své“ rostlinné zbytky mimo režim odpadů v komunitních kompostárnách, ale zároveň těmto zařízením významně mění požadavky jak na jejich technické vybavení, tak na technologii provozu.

Komunitní kompostárna musí být do budoucna technicky vybavena jako jakákoli jiná kompostárna pro zpracování odpadů a musí být dodržovány stejné technologické požadavky pro její provoz. V praxi to znamená, že nejenže musí být v komunitní kompostárně vedena evidence a provozní deník, ale od r. 2025 budou muset být i komunitní kompostárny - pokud kapacitně nebudou spadat pod tzv. malá zařízení - vybaveny vodohospodářsky zabezpečenou plochou svedenou do dostatečně kapacitní jímky, a to jak pro soustředění BRO, tak pro vlastní zakládku.

Potřebná bude i váha kvůli evidenci zpracovaných rostlinných zbytků, zařízení k měření teploty a vlhkosti a zařízení pro zajištění aerobního prostředí v zakládce (překopání). Navíc musí mít i komunitní kompostárna zpracovaný jakýsi stručný provozní řád - tzv. procesní model, jehož obsah stanoví nová vyhláška. Obec bude v rámci ročního hlášení uvádět i údaje o komunitních kompostárnách provozovaných na území obce.

Takže obce, které si v minulosti zřídily komunitní kompostárnu hlavně jako místo pro odkládání rostlinných zbytků z údržby zeleně a ze zahrad občanů, budou nuceny mnohdy provést stavební úpravy a nastavit režim jejich provozu tak, aby splnily nové požadavky. Pokud je produkce BRO obce malá, je pro ni další variantou tzv. malé zařízení. Tedy kompostárna provozovaná v režimu odpadů, zpracovat však může výhradně BRO rostlinného původu, a přitom musí vyhovět řadě parametrů téměř jako běžná kompostárna. Souhlas malému zařízení neuděluje krajský úřad, ale úřad ORP. Smyslem všech těchto zpřísnění je zajistit správný aerobní kompostovací proces, bez zahnívání a jiných nepříznivých vlivů na okolí.

Volba optimálního řešení odvodnění

Nejúčinnější je vždy promyšlená kombinace opatření. Následující tabulka srovnává klíčové metody pro snazší rozhodování.

Právo a voda na pozemku

Hospodaření se srážkovými vodami upravuje zejména vodní zákon (č. 254⁄2001 Sb.) a stavební zákon (č. 183⁄2006 Sb.). Tyto předpisy stanovují jasnou povinnost řešit srážkové vody primárně na vlastním pozemku a definují hierarchii preferovaných řešení:

• Vsakování: Přednostní řešení (dešťové zahrady, vsakovací jímky, svejly).
• Retence s regulovaným odtokem: Zadržení vody (např. v retenční nádrži) a její regulované vypouštění do dešťové kanalizace.
• Regulované vypouštění do jednotné kanalizace: Až jako poslední možnost. U novostaveb a významných rekonstrukcí je toto řešení podmínkou pro vydání povolení.

U samostatných prací je nutné rozsah záměru a případnou potřebu povolení (územní souhlas, ohlášení) vždy konzultovat s místně příslušným stavebním a vodoprávním úřadem.

Integrovaný plán odvodnění

Nejúčinnější strategie spočívá v promyšlené kombinaci více opatření.

Příklad: Voda ze střechy je svedena do dešťové zahrady. Svah je stabilizován svejly zavlažujícími ovocné stromy. Zhutnělý trávník je ošetřen aerifikací a pískováním. Příjezdová cesta je z propustné dlažby. Záhony jsou mulčovány a půda vylepšována kompostem.

Vytvoření odolné a prosperující zahrady

Klíčem k úspěšnému zvládání klimatických extrémů je opustit model rychlého odvodu vody a přijmout filozofii aktivního hospodaření. Základem všeho je revitalizace půdy. Na ní lze stavět přírodě blízká opatření jako dešťové zahrady a svejly, které přinášejí řadu dalších benefitů, a doplňovat je technickými řešeními tam, kde je to nezbytné.

Každý majitel zahrady má příležitost stát se správcem vody na svém pozemku. I malé kroky mají smysl a jsou začátkem pozitivní proměny, na jejímž konci je zahrada, která není pouhým konzumentem zdrojů, ale producentem půdní vláhy, biodiverzity, úrody a příjemného prostředí pro život.

tags: #vyvoz #septiku #na #kompost #povolení

Oblíbené příspěvky:

• Emisní systémy pro Citroen C3
• Recenze: Hipocentrum Koryčany
• Centra v Jihomoravském kraji
• Vše o recyklaci odpadu
• Vlastnosti a likvidace minerální vaty