Kam s odpadem ze septiku, žumpy a chemického WC?


04.12.2025

Majitelé domků či chat v obcích, kde funguje veřejná kanalizace, to mají snadné. Starosti s odpadní vodou si dělat nemusí. Ale co v místech bez kanalizace? Jak zlikvidovat odpad z kuchyně, WC a koupelny? Je možné vypustit splašky jen tak do přírody? České zákony to zakazují.

Odpadní voda se musí jímat v nějaké nádrži a potom vyvážet, nebo se musí čistit. Pouze vyčištěnou vodu nebo tzv. předčištěnou vodu je možné vypustit například do povrchových vod či nechat vsakovat do půdy. To však lze za určitých podmínek. Protože úřady jsou na vypouštění odpadních vod velmi přísné, přichází v úvahu několik možností.

Možnosti likvidace odpadních vod

Žumpa (jímka)

Nejstarším a nejjednodušším způsobem je pořídit si žumpu neboli jímku. Musí to být vodotěsná, bezodtoková nádrž, do níž tečou splašky, které se musí pravidelně vyvážet. Jímky mohou být z betonu, sklolaminátu a dnes jsou nejčastěji z plastů. Jejich výhodou je, že k jejich instalace není potřeba žádné povolení, ani ji není nutné na stavebním úřadě hlásit. Konstrukce je jednoduchá, musí mít jen odvětrávací otvor. Nevýhodou je potřeba většího prostoru, protože jímka musí pojmout velké množství odpadní vody, a časté vyvážení. Jímky neboli žumpy jsou proto vhodné pro objekty, které nejsou trvale využívány.

Stará dobrá žumpa je nejjednodušší zařízení, které jímalo odpadní vodu na venkovských chalupách, proto má také označení jímka. Jde vlastně o vodotěsnou nádrž bez odtoku. To znamená, že odpad, který do nádoby přiteče, nebude nikam odtékat, a je proto potřeba jímku pravidelně vyvážet.

Výhodou jímky je jednoduchá instalace i provoz. Na první pohled jde o nejjednodušší verzi odpadů, protože cena vhodných plastových jímek začíná zhruba na 20 tisíci korunách, ale bez samotné zástavby, a s nejmenším papírováním. Nižší náklady na pořízení jímky menšího rozměru včetně menšího nutného výkopu může nepříjemně navyšovat nutnost už zmiňovaného častého vyvážení. Jímky se prodávají v různých objemech zhruba od 2 tisíc litrů a většina výrobců rovněž zajistí jejich usazení. Vyrábějí se samonosné, dvouplášťové a k obetonování.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

  • Samonosné jímky jsou určené pro běžné použití.
  • Dvouplášťové se doporučují hlavně do záplavových oblastí a na pozemky s vyšší hladinou spodní vody.
  • Jímky k obetonování pak například do blízkosti příjezdových komunikací.

Septik

Další variantou je septik s biologickým čištěním. V podstatě jde o jímku, která má obvykle tři komory, v nichž se usazují sedimenty. Ty se musí také vyvážet, ale frekvence je podstatně nižší než u žumpy. Obvykle je to jednou za 6 měsíců nebo rok. V komorách probíhá biologické čištění, na jehož konci je už předčištěná voda.

Septik je vlastně vylepšenou formou jímky. Nepropustná nádrž rozdělená na komory se díky své konstrukci postará o přečištění odpadní vody. Tím, že odpadní vody protékají jednotlivými komorami, dochází k jejich částečnému čištění a usazování kalu. Účinnost organického čištění je u septiku jen zhruba šedesát procent, proto vypouštění odpadní vody do země vyžaduje další stupeň čištění. Používá se například zemní filtrace, kde se přes filtrační písek dostane do země voda přečištěná zhruba z devadesáti procent. Na trhu už najdete i biologický filtr.

Vhodně navržený septik dnes nejčastěji ve spojení s biologickým a zemním filtrem výrazně zvyšuje kvalitu přečištění a přečištěné vody, kterou můžete vypouštět do vod povrchových, podzemních a případně do veřejné kanalizace neukončené obecní čistírnou. A je stejně účinný jako domovní čistička odpadních vod. Cena septiku pro klasický dům i s filtrační čističkou začíná zhruba na 100 tisícich korun. Usazený kal a nečistoty v septiku je potřebné vyvážet, ideálně alespoň jednou za rok. Jak často budete septik vyvážet, záleží ale i na jeho velikosti a na tom, jak je vytížený.

Když budete septik vyvážet, vždy na jeho dně ponechte asi 15 centimetrů kalu. Ten pomůže znovu správně nastartovat biologický proces rozkladu. Ten lze navíc podpořit speciálními enzymatickými a bakteriálními přípravky, které koupíte v běžném hobby marketu nebo drogerii v sypké, tabletové nebo tekuté podobě. Pomohou v rozkladu bílkovin, škrobů, tuků, papíru a dalšího organického odpadu, ovšem všemocné nejsou.

Voda v septiku se částečně přečistí a může se dále použít jako užitková. Bakterie do septiku vám také pročistí vodu. Tu pak můžete bez obav použít například na zalévání zahrady. Rostliny tak nebudete zalévat vodou s vysokým obsahem chemikálií, ale tou, která jim nijak neuškodí.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Správné dimenzování septiku je klíčové pro jeho bezproblémovou funkci. Malý septik na chatě může vést k nedostatečnému čištění, častějšímu odkalování a potenciálním problémům s filtrem. Naopak zbytečně velký septik představuje vyšší pořizovací náklady. Velikost septiku na chatu určete podle počtu uživatelů objektu. Zpravidla si vystačíte se septikem o objemu 2-3 m³, nebude ani příliš velký ani nedostatečný.

Skelet tříkomorových septiků je uzpůsoben různému podloží. Pokud se septik chystáte instalovat tam, kde je klasická zemina, zvolte samonosný septik. Do míst, kde se vyskytuje spodní voda a jíl, volte dvouplášťový septik a pokud je váš pozemek tvořený skalnatým podložím, vsaďte na septik k obetonování. Tvar septiku pak vyberte podle místa na zahradě.

Domovní čistírna odpadních vod (ČOV)

Komplexním řešením likvidace odpadních vod jsou domovní čistírny. Zaberou nejméně místa, protože jde o řízené čištění, jehož výsledkem je voda vyčištěná až na 96 procent. Jsou založeny na různém principu, ale nejobvyklejší je biologické čištění pomocí mikroorganismů za dostatečného přístupu kyslíku. Čistírna pracuje bez nutnosti obsluhy, ale musí být připojena na elektrický zdroj. Kal, který zůstává v nádrži, se musí jednou za 6 nebo 12 měsíců vyvážet. Na stavbu domovní čistírny odpadních vod je však nutné mít povolení vodoprávního úřadu.

Pokud se chystáte na rozsáhlejší rekonstrukci víkendového bydlení, jejímž cílem je jeho proměna v místo, kde budete žít trvale či alespoň celoročně pravidelně, začněte uvažovat o instalaci domácí čistírny. K provozu potřebuje elektřinu, enzymy a také pravidelný přísun odpadních vod. Správné funkci bakterií tzv. aktivovaného kalu vadí nárazový provoz při pouze občasném pobytu v objektu. Ten nejčastější na mechanicko-biologickém principu je s provzdušňováním a biologickým odbouráváním nečistot. Z odpadní vody jsou nejdříve odstraněny hrubé nečistoty, vlastní organické znečištění již odstraňují mikroorganismy.

Čistírny jsou vlastně plastové nádrže, v nichž jsou usazeny technologické vestavby pro účinné biologické čištění. Pro průběh aerobního biologického procesu je nutný přístup vzduchu, o provzdušnění se postará elektrodmychadlo, jehož provoz ovšem něco stojí. Čistírna se instaluje do stavební jámy s betonovým podkladem, uzavře plastovým, ze spodní strany vyztuženým víkem a zasype se zpět zeminou. Potrubí na přívod odpadní vody a odvod vyčištěné vody se k čistírně připojí při instalaci.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Výhodou čističek je vysoká účinnost, která dosahuje až devadesáti sedmi procent, a nízké nároky na zastavěnou plochu, jejich průměr totiž nepřesahuje ani metr a půl. Jedinou údržbou, kterou čistírna odpadních vod vyžaduje, je odkalování. To je potřeba udělat zhruba jednou až dvakrát za rok. Kal je možné kompostovat. Jednou za dva týdny byste měli kontrolovat provzdušňování a správnou cirkulaci kalu.

Stavbu čističky je lepší nechat odborníkům, protože zde záleží jak ve výpočtech, tak i ve stavbě na mnoha detailech. Některé vodoprávní úřady povolení také podmiňují vydání souhlasu dokladem o založení odbornou firmou.

Trativod

Jednoduchou a finančně nenáročnou podzemní stavbu využijete u jakékoliv obytné stavby, jejíž odpadní vodu nemůžete z jakéhokoliv důvodu odvádět do kanalizace. A je jedno, zda jde o dešťovku sváděnou z okapů rodinného domu, použitou vodu z pračky, kuchyně či koupelny, nebo obsah septiku na rekreační chatě. Trativod má obvykle podobu jámy, která je vyplněná pískem a štěrkem. Právě tato výplň zajišťuje vsakování a tedy ztrácení nechtěné vody. Vrstva štěrku s pískem pokrytá geotextilií je pak zasypaná finální vrstvou hlíny.

Jak ho postavit? Pomocí trubek zakopaných v zemi a obsypaných kamenivem je nejprve potřeba odvést odpadní vodu od stavby. Trativod musí být umístěn v dostatečné vzdálenosti od budovy, a pokud je to možné, tak ve směru dolů po svahu, ve směru od budovy. V dostatečné vzdálenosti je pak potřeba vykopat trativodní jámu. Její hloubka se odvíjí od typu podloží a množství spodní vody, vhodné je ale vyhrabat díru alespoň dva metry hlubokou. Pokud jde o rozměry, záleží na množství vody, kterou by měl trativod odvádět.

Do vykopané jámy pak umístěte geotextiliii, dále v rovnoměrné vrstvě štěrk a doplňte o písek či další textilii, abyste zvýšili „výkon“ trativodu. Každý, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, musí mít povolení příslušného správního orgánu. Trativod si proto nemůžete pořídit bez povolení obecního úřadu. Vždy hraje roli především jeho umístění, délka, stejně jako účel, nebo i to, aby pochopitelně nijak neobtěžoval sousedy, kteří mají zahradu nebo obydlí v těsné blízkosti.

Alternativní řešení pro chaty a chalupy

Způsob likvidace domovních splašků musí řešit spousta majitelů chat a chalup, které nejsou napojené na obecní kanalizaci. V tomto případě existují jednoduchá a levná řešení v podobě kompostovací toalety, kterou lze podle zkušeností řady uživatelů umístit i dovnitř bez obav ze zápachu. Další možností jsou různé druhy chemických toalet, od jednoduchých přenosných campingových typů až po dražší, stabilnější a komfortnější chemické záchody k zabudování do interiéru, vybavené odvětráváním.

Zařízení se obvykle skládá ze dvou snadno a rychle oddělitelných zásobníků - horního na vodu na splachování a spodního pro odpad. V dražší variantě chemické WC má například antimicrobial prkénko s mísou odolávající plísním a eliminující pachy. Za několik desítek tisíc korun si obstaráte i technicky vyspělé a komfortní elektrické kompostovací či spalovací toalety, které je však nutné připojit k rozvodné síti.

Co dělat se zápachem ze septiku?

Zápach ze septiku má několik jasných příčin. Nejčastěji jde o nedostatek prospěšných bakterií, hromadění kalu při přeplnění nádrže, vhazování nevhodných odpadů a používání čisticích prostředků s obsahem chlóru. Řešením je pravidelně septik vyvážet, doplňovat bakterie a vyhnout se chemikáliím, které přirozený rozklad narušují.

  1. Organický obsah v septiku se rozkládá biologicky. Ke správnému průběhu rozkladu jsou potřeba živé bakterie, které proces urychlují. Pokud jich je málo, v jedné z komor se začne hromadit usazenina a kal.
  2. Přeplněný septik vytváří silnou vrstvu kalu, která rovněž zapáchá.
  3. Septik není popelnice.
  4. Používáte čisticí prostředky s chlórem? Právě to může být zdrojem zápachu.

Lidé často bez rozmýšlení lijí do odpadu zbytky jídla. Ať už jsou v jakékoli formě, téměř vždy obsahují tuky. Ty jsou úhlavním nepřítelem bakterií, které umožňují přirozený rozklad odpadních vod v septiku a zabraňují tím vzniku zápachu. Do septiku nepatří ani žádné hygienické potřeby kromě toaletního papíru.

Kam s odpadem z chemického WC?

Pokud cestujete karavanem nebo obytným autem a používáte chemickou toaletu, možná už jste řešili klasickou otázku: kam vylít odpad z chemického WC? Tento praktický průvodce pro začátečníky vám poradí, jak správně nakládat s odpadem z chemického záchodu.

Možná vás napadne: Proč prostě obsah nevylít do kanálu, do příkopu nebo do toalety doma? Rozhodně to není správné řešení! Odpad z chemického WC obsahuje lidské exkrementy smíchané s chemickými přípravky, které mohou při nesprávné likvidaci způsobit problémy ekologické i hygienické.

Proč nevylévat odpad z chemického WC do přírody nebo běžné kanalizace?

  • Ohrožení životního prostředí: Vylití surových splašků do volné přírody (na zem, do trávy či lesa) kontaminuje půdu a může ohrozit podzemní vody. Chemické přísady (zejména tzv. modrá chemie s obsahem formaldehydu) jsou toxické pro mikroorganismy a mohou narušit přirozené rozkladné procesy v půdě. Navíc lidské výkaly mohou šířit patogeny nebezpečné pro zvěř i pro lidi. Žádný správný karavanista proto nevylévá obsah WC do přírody - takové chování je krajně neohleduplné.
  • Nevhodné pro běžnou kanalizaci: Možná si řeknete, že vylít kazetu do kanálu nebo domácího záchodu je v pohodě, vždyť vše jde nakonec na čističku. Problém je, že ne každá kanalizace je stejná. Ve městech, kde splašky putují na velkou čističku odpadních vod, si technologie s chemickým WC odpadem obvykle poradí (zejména pokud se naředí dostatkem vody). Ovšem na vesnicích často není splašková kanalizace vůbec, nebo ústí do malé domovní ČOV či septiku. Nalít obsah chemického WC do septiku nebo malé čistírny je vyloženě pohroma - silný dezinfekční roztok zahubí prospěšné bakterie potřebné k čištění vod. Výsledkem může být zápach a nefunkční septik, nemluvě o možném poškození zařízení.
  • Riziko u domácí toalety: V nouzi nejvyšší lze sice obsah vylít do klasického domácího WC a spláchnout, ale není to ideální řešení. Jednak hrozí výše zmíněné problémy, pokud nejste napojeni na velkou kanalizaci. Za druhé, manipulace s objemnou kazetou v koupelně je nepraktická - může dojít k rozlití a zápachu po celém domě. Pokud by to udělal každý karavanista pravidelně, čistírny by mohly mít problémy s nadbytkem chemikálií. Domácí záchod používejte pro likvidaci chemického WC opravdu jen výjimečně, a to ještě pouze tehdy, pokud jste použili ekologickou (zelenou) chemii bez formaldehydu.

Shrnutí: Obsah chemického WC nikdy nepatří do volné přírody ani do běžného odpadu. Vyhněte se také vylévání do dešťové kanalizace (uliční vpusti) - ta vede přímo do řek a potoků bez čištění. Nejlepším a správným řešením je využít k likvidaci speciální výlevky nebo jiné k tomu určené systémy, kde odpad neskončí nečištěný v přírodě.

Kde legálně zlikvidovat odpad z chemického WC?

  • Kempy a autokempy: Většina kempů, tábořišť a obytných areálů má pro své hosty k dispozici výlevku na chemické toalety. Bývá to buď zvláštní myslivna/výlevka - např. nízké umyvadlo nebo vpust v zemi určená k vylévání toaletní kazety - často poblíž toalet či umýváren. Kempy někdy umožní využití výlevky i kolemjedoucím karavanistům za poplatek, i když nejsou ubytováni (slušnost velí se zeptat správce a případně zaplatit drobný poplatek).
  • Stellplatzy a obytná stání: Stellplatz je oficiální stání pro obytná auta (často jen parkoviště vyhrazené karavanům), které někdy mívá základní infrastrukturu - typicky kontejner na odpad, zdroj vody a právě výlevku pro chemické WC. Úroveň výbavy stellplatzů v ČR se liší; u těch lepších najdete vše potřebné.
  • Čerpací stanice (benzinky): Některé čerpací stanice, obzvláště u dálnic nebo frekventovaných tahů, nabízejí možnost vypuštění chemického WC. Buď mají přímo označenou výlevku u areálu, nebo lze využít toaletu na benzince - ale pozor, vždy se dopředu zeptejte obsluhy, zda je to možné. Jak jsme zmínili, malé venkovské pumpy nemusí mít vhodnou kanalizaci. Na velkých benzínkách ve městě či na dálnici to většinou problém není (bývají napojeny na městskou kanalizaci, která odpad zpracuje. Některé sítě čerpacích stanic na Západě mají přímo piktogram chemické toalety - v ČR to zatím není standard, ale postupně se situace lepší.
  • Odpočívadla a servisní místa na dálnicích: Vybraná dálniční odpočívadla (zejména novější a větší) mohou mít speciální servisní stanice pro obytná auta. Často se s tím setkáte v zahraničí, ale i u nás začínají přibývat - například na některých dálničních odpočívadlech najdete stání pro karavany s výlevkou a vodou.
  • Sběrné dvory a ČOV: Krajní možností (spíše pro trvale usazené, např. po dovolené) je odvézt odpad do sběrného dvora či přímo na čistírnu odpadních vod a tam ho odevzdat jako specifický odpad. To je ale zřídkakdy praktické pro cestovatele - využijete spíše, když jste doma a chcete se zbavit odpadu legálně.

Tip: Skvělými pomocníky pro hledání nejbližší výlevky či karavanového stání jsou mobilní aplikace, jako Park4Night nebo Campercontact. V aplikaci Park4Night si můžete filtrovat místa podle dostupných služeb - najdete tam uživatelsky ověřené tipy, kde je k dispozici výlevka na toalety. Tyto aplikace vám ukážou nejbližší kempy, stellplatzy, benzinky apod. i s hodnoceními od předchozích návštěvníků.

Legislativa a ekologické zásady

Likvidace odpadu z chemických WC má přímý dopad na životní prostředí, a proto je upravena i zákony a vyhláškami. Pro běžného uživatele karavanu není potřeba znát čísla paragrafů, ale měl by vědět, že vypouštění splašků mimo k tomu určená místa je nezákonné. Česká legislativa pohlíží na obsah chemického WC jako na odpady, konkrétně tekutý odpad, který vyžaduje odpovídající nakládání. Obce mívají ve svých vyhláškách výslovný zákaz vylévání odpadních vod a fekálií na veřejných prostranstvích.

Ekologické zásady při používání chemické toalety zahrnují především předcházení znečištění. To znamená plánovat vyprazdňování předem - nenechat nádrž přetéct a pak narychlo nehledat “kam s tím”. Dále je vhodné používat šetrné chemické přípravky (viz další kapitola), které minimalizují negativní vliv na prostředí. I při běžném mytí nádobí nebo sprchování v karavanu je dobré používat ekologické prostředky, aby i tzv. šedá voda (odpadní voda z dřezu a sprchy) neobsahovala zbytečně agresivní látky - tu pak můžete snáz vylít třeba do kanálu bez obav.

Vhodná chemie do chemického WC (modrá vs. zelená)

Jako uživatel chemické toalety budete pravidelně nakupovat chemické přípravky do nádrže.

  • Modrá chemie: Tradiční přípravky (často modře zbarvené kapaliny nebo sáčky) obsahují silná dezinfekční a rozkladová činidla, mnohdy na bázi formaldehydu nebo kvartérních amoniových solí. Jsou velmi účinné - odpad se díky nim rozkládá rychle a výrazně potlačují zápach. Nevýhodou je vysoká zátěž pro životní prostředí. Obsah kazety s modrou chemií rozhodně nelze vylévat do přírody ani do septiku, měl by končit pouze ve specializovaných výlevkách napojených na velkou ČOV.
  • Zelená chemie: Modernější ekologické přípravky (zeleně značené) neobsahují formaldehyd a jsou biologicky odbouratelné. Často fungují na principu enzymů nebo bakterií, případně jiných rozkladných látek šetrných k prostředí. Aqua Kem Green je příklad oblíbené zelené chemie - dokáže rozložit odpad bez agresivních toxinů. Pokud použijete zelenou chemii, obsah kazety je možné vylít i do běžných septiků či čistíren (které si s ním poradí), a v krajním případě, jak jsme zmínili, i zakopat na odlehlém místě bez velké újmy ekosystému.
  • Tablety PowerPods Bio: představují ekologickou a biologicky rozložitelnou alternativu k tradičním modrým sáčkům do chemického WC.

Doporučení: Vždy dodržujte dávkování uvedené výrobcem - méně chemie neznamená, že můžete nádrž vylévat do přírody, a naopak přehnané dávky situaci taky nevylepší.

Legislativní rámec likvidace odpadních vod

Dle statistik ČSÚ jsou v České republice vypouštěny odpadní vody z veřejných kanalizací nezakončených ČOV od cca 23% obyvatel. Jedná se tedy o cca 3 mil. obyvatel, kteří odpadní vody předčišťují v septicích či je akumulují ve vyvážených jímkách (žumpách). A vzniká otázka „kam s ním“, tedy myšleno co s kalem ze septiků a co s obsahem z vyvážených jímek.

Řešení likvidace splaškových vod ze septiků a vyvážecích jímek (žump) se týká legislativních předpisů 3 Ministerstev (zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí).

Za průlomový lze označit zákon č. 274/2001 Sb. o veřejných vodovodech a kanalizacích a jeho novelu zákon č. 76/2001 Sb., kde se o zavedení stočného mluví jako o „hotové“ věci a deklaruje se povinnost hlášení účtování stočného na vodoprávní úřad (což bylo obsaženo již v zákoně č. 274/2001 Sb., resp. Vyhl. č. 428/2001 Sb.), v rámci novely i na Ministerstvo zemědělství a již pod konkrétními sankcemi za nesplnění uložených opatření.

Kanalizační řády, které byla povinnost dle zákona č. 254/2001 Sb. zpracovat do 31.12.2002, resp. zrevidovat do 31.12.2004 obce vesměs zpracovaly, avšak jen jako formalitu a úlitbu zákonu, neboť bez uzavření smluvních podmínek s dodavateli odp. vod (občany), t. j. bez zavedení stočného, postrádá celá věc praktický efekt a není funkční.

Až na vzácné výjimky mají tyto vyvážecí jímky nedostatečnou kapacitu, odtokové potrubí svedené přímo do kanalizace či do recipientu, případně dochází k odtoku splaškových vod přes vrchní stavebně dožilou a netěsnou část žumpy. Jsou známé případy žump bez dna či případy přečerpávání odp. vod do kanalizace.

Jak postupovat při legalizaci likvidace odpadních vod

V rámci legalizace vypouštění či zpracování kanalizačního řádu obce provedou revizi septiků a vyvážecích jímek, uložit toto je v pravomoci vodoprávních i obecních úřadů. Nám se v praxi osvědčilo formou dotazníku a následné kontroly (č. p., jméno, počet osob v domácnosti, typ čistícího zařízení, rok pořízení, materiál, rozměry, využitelný objem, dostupnost pro fekální vůz, parametry přítokového a odtokového potrubí, stavební stav, jako často vyváženo, kdy naposledy vyváženo) atd.

Zavést stočné, součástí je uzavření smluvních vztahů s občanem, přičemž v příloze je uvedeno m. j.

  1. Vyvážení proběhne na pozemky po sklizených technických plodinách (např. obiloviny, řepka …) během 1 - 2 dní na celistvý lán. Tímto bude zaručeno rovnoměrné hnojení pozemku (šachovnicovým způsobem) při zachování náležité hnojivé dávky (z analýzy vzorku a jeho sušiny lze stanovit výpočtem). Vhodnost pozemku z hlediska rizik vůči podz. vodám určí hydrogeolog. Do 24 hodin budou odp.
  2. Uvedený způsob likvidace odp. vod a kalů je pro zemědělce po technické a organizační stránce přijatelný.
  3. Nutno poznamenat, že prakticky nelze vyvážet uvedené materiály na malé a střední ČOV, kde problém zpětného ředění anaerobního kalu a jeho následné zahuštění a likvidace přináší značné a často neřešitelné technologické, provozní a ekonomické potíže. Jedinou možností zůstává pak odvoz uvedených materiálů na velké ČOV obsahující jímku primerního kalu, odkud je uv. kal odváděn do vyhnívací nádrže. A to vše s evidencí, kontrolou a minimalizací veškerých běžných rizik.

V případě obsahu ze žump a septiků se nejedná o odpady ve smyslu zákona 185/2001 Sb., nýbrž o odpadní vody dle § 38 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. Je tedy nutno zajistit stanovisko příslušného vodoprávního úřadu a vyvážení výše uvedených materiálů zapracovat do rozvozného plánu kejdy a močky zemědělského subjektu.

Tabulka srovnání možností likvidace odpadních vod

Možnost likvidace Výhody Nevýhody Vhodné pro
Žumpa (jímka) Jednoduchá instalace, nízké pořizovací náklady, minimální administrativa Časté vyvážení, potřeba většího prostoru Objekty, které nejsou trvale využívány (chaty)
Septik Částečné přečištění odpadní vody, méně časté vyvážení než u žumpy Nižší účinnost čištění, nutnost dalšího stupně čištění (např. zemní filtr) Chaty a chalupy s nepravidelným provozem
Domovní ČOV Vysoká účinnost čištění, nízké nároky na zastavěnou plochu Závislost na elektrické energii, nutnost povolení, vyšší pořizovací náklady Trvale obydlené objekty
Trativod Jednoduchá a finančně nenáročná stavba Nutnost povolení, závislost na typu podloží a množství spodní vody Doplňkové řešení pro likvidaci dešťové nebo přečištěné odpadní vody

tags: #kam #s #odpadem #ze #septiku

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]