Kalendář ochrany přírody: Co to je?

12.03.2026

Objevte kouzlo přírody každý den s kalendářem "Kalendář příroda". Tento jedinečný kalendář vám přináší překrásné fotografie přírodních scenérií, které vám vezmou dech a přenesou vás do nejkrásnějších koutů světa. Každý měsíční list kalendáře je vyzdoben pečlivě vybranými snímky, které zachycují esenci přírody v různých ročních obdobích. "Kalendář příroda" je také skvělým dárkem pro rodinu, přátele nebo kolegy, kteří ocení krásu přírody a estetický design. Nechte se unést momenty klidu a krásy, které tento kalendář nabízí, a mějte přírodu vždy na dosah ruky.

Významné dny v kalendáři ochrany přírody

Kalendář ochrany přírody zahrnuje mnoho významných dnů, které upozorňují na důležité aspekty ochrany životního prostředí a biodiverzity. Mezi ně patří:

2. únor: Označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva v roku 1971.
21. březen: Tento mezinárodní den byl vyhlášen na valném shromáždění OSN v prosinci roku 2012 a poprvé se slavil 21. března 2013. Hlavním účelem je oslava a zvýšení povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro udržitelný rozvoj. Lesy jsou pro udržitelný rozvoj zásadní.
22. březen: Spojené národy tento den navrhly v roce 1992 v rámci Agendy 21 na jednání UNCED v Rio de Janeiru, v Brazílii. Důvodem je skutečnost, že na světě více jak miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody, nemá přístup k vodě.
23. březen: Světový den meteorologie byl vyhlášen jako připomínka dne 23. března roku 1950, kdy vznikla Světová meteorologická organizace. Československo bylo v té době jedním ze zakládajících členů. Právě tato organizace se stává zvláštním odborem Organizace spojených národů pro oblast meteorologie, hydrologie a další související fyzikální vědy.
19. březen: Mezinárodní den ptactva se slaví již více než 100 let. Ptáků se týkala vůbec první mezinárodní úmluva s enviromentálním zaměřením, tzv. „Úmluva na ochranu ptactva pro zemědělství užitečného“, uzavřená 19. března 1902 v Paříži.
7. duben: Světový den zdraví byl vyhlášen 7. 4. 1950, kdy také vznikla Světová zdravotnická organizace - WHO (World Health Organization).
22. duben: Den Země slaví víc jak miliarda lidí ve více jak 193 státech světa. Den Země se stal největším sekulárním svátkem, který slaví lidé společně na celé planetě bez ohledu na původ, víru či národnost. Tento den má po celém světě upozorňovat na problematiku pokusných zvířat. Ať už se jedná o výzkum či testování na laboratorních zvířatech například léků, kosmetiky nebo jiných potřebných věcí.
První neděle v květnu: Vítání ptačího zpěvu navazuje na tradici založenou v roce 1983 v Birminghamu pod názvem Dawn Chorus Day, kde místní ornitologové přišli s nápadem přivítat vždy první neděli v květnu přicházející jaro. Česká společnost ornitologická organizuje Vítání ptačího zpěvu od roku 1992.
3. květen: Jedním z hlavních důvodů proč vznikl tento den je význam sluneční energie pro planetu Země jakožto hvězdy která je nejblíže naší planety. Slunce nám dodává energii a probouzí vše živé. Slunce je jedna ze stamiliard hvězd naší galaxie a nalézá se ve středu sluneční soustavy. Průměr Slunce je 1 384 640 kilometrů což je asi 109krát více než průměr Země. Kolem své osy se otočí za 25 až 35 dní.
Druhý víkend v květnu: World Migratory Bird Day se slaví od roku 2006.
22. květen: Mezinárodní den ochrany biodiverzity byl vyhlášen 22.května Valným shromážděním OSN na počest podepsání Mezinárodní úmluvy o biologické rozmanitosti 22. května 1992 v Nairobi.
24. květen: S ideou Evropského dne parků (EDP) přišla organizace EUROPARC Federation, která se zabývá mezinárodní ochranou přírody především formou zvláště chráněných území většího rozsahu.
31. květen: Členské státy Světové zdravotnické organizace vytvořily světový den bez tabáku v roce 1987. Upíná pozornost na celosvětovou tabákovou epidemii a dává důraz na prevenci před tabákovým kouřem, který způsobuje onemocnění a smrt.
5. červen: Světový den životního prostředí ustanovilo v roce 1972 Valné shromáždění OSN. Z pohledu ochrany a obnovy životního prostředí je tento svátek považován za jednu z nejdůležitějších událostí v roce. Smyslem akce je rozšířit obecné povědomí o ekologických otázkách a upřít pozornost světové veřejnosti na zásadní ekologické výzvy současnosti.
8. červen: Světové oceány jsou kolébkou života. Pokrývají více než dvě třetiny zemského povrchu. Téměř všechny živé organismy na zemi jsou nějakým způsobem závislé na oceánech (kyslík, absorpce oxidu uhličitého či regulace globálních klimatických cyklů). Z biologické rozmanitosti moří a pobřežních oblastí - ekosystémy, druhy a genetický materiál - má lidstvo ohromný užitek. Světový den oceánů navrhla Kanada na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992, aby lidem připomněl význam a životadárnou roli oceánů.
17. červen: Byl vyhlášen u příležitosti přijetí Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (United Nations Convention to Combat Desertification - UNCCD) 17. června 1994 v Paříži. Hlavním cílem světového dne boje proti desertifikaci je zvýšení povědomí veřejnosti o mezinárodní spolupráci týkající se boje proti desertifikaci a důsledkům sucha.
Poslední neděle v září: Big Jump neboli Evropský den koupání v řekách vyhlašuje pravidelně Síť evropských řek (European Rivers Network) se sídlem ve Francii.
16. září: Vznik tohoto dne se datuje k 16. září 1987, kdy byl podepsán světoznámý Montreálský protokol. Jeho cílem je dlouhodobě omezit vypouštění chemických látek, které ničí ozónovou vrstvu, do atmosféry. Ozónová vrstva pomáhá dlouhodobě zmenšovat množství škodlivého UV záření, které se dostává k zemskému povrchu. Toto záření způsobuje např.
16. září: Den bez aut spadá pod Evropský týden mobility, který začíná 16. září.
4. říjen: Svátek se slaví již od roku 1931 na počest sv. Františka z Assisi, patrona všech zvířat. František z Assisi byl mnich, který zasvětil svůj život péčí o nemocná, opuštěná a týraná zvířata. Podle některých pověr prý dokázal se zvířaty mluvit.
20. říjen: Den stromů je svátek, který stromy oslavuje prostřednictvím jejich společného sázení. V současné době se Den stromů slaví ve více než 40 zemích světa.
10. listopad: Světový den vědy pro mír a rozvoj vyhlásilo roku 2001 OSN kvůli zvýšení informovanosti s problematikou získávání prostředků pro vědecké účely, ale také informace o tom, jak je věda prospěšná pro veřejnost.
3. prosinec: V tento den si připomínáme havárii, ke které došlo v noci 3. prosince 1984, v továrně na pesticidy v indickém městě Bhopálu. Do ovzduší tehdy uniklo přibližně 40 tun methylisokyanátu a dalších jedovatých plynů.
3. prosinec: V roce 1998 byla v Rotterdamu přijata Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určté nebezpečné látky a pesticidy v mezinárodním obchodu. Česká republika tuto úmluvu podepsala v New Yorku dne 22. června 1999.
11. prosinec: Den hor patří k relativně mladým svátkům, protože jej jako významný den vyhlásilo OSN teprve v roce 2003.

Další aktivity na ochranu přírody

Kromě výše uvedených dnů existují i další aktivity a iniciativy zaměřené na ochranu přírody. Patří sem například:

Ukliďme Česko: Ukliďme Česko je dobrovolnická úklidová akce, která probíhá na území celé České republiky (a dokonce na pár místech mimo ni). Uklízíme všichni. Společně. V jeden den.
Odstraňování náletových dřevin: V rezervacích se často odstraňují náletové dřeviny, zejména akáty.

Kalendář věků

Jedinečný půdní profil s vrstvami zachycujícími vývoj krajiny během posledních sta tisíc let je chráněno od 15. 5. 178-206 m n. Odborně řečeno jde o stratotyp svrchního pleistocénu. Na odkrytém půdním profilu lze rozeznat různě zbarvené vrstvy půdy a každá pochází z jiného období. Ty jsou dobře viditelné na očištěném sprašovém profilu, vlivem povětrnostních podmínek se rozdíly mezi vrstvami časem ztrácí. Vrstvy se od sebe neliší jen zbarvením. Jde také o to, co půda v nich obsahuje. Důležité je chemické složení, jejich další fyzikální vlastnosti, ale i ulity plžů nebo pylová zrna.

Kalendář věků začíná zaznamenávat změny krajiny od poslední doby ledové, tj. jdeme-li v kalendáři od nejsvrchnějších vrstev až k té poslední, vrátíme se v čase o přibližně 100 000 let. U jednotlivých vrstev se podařilo přesně rozpoznat, v jakém období vznikly a pomáhají tak určit stáří nálezů z jiných lokalit prostým srovnáním složení půdy z okolí nedatovaného nálezu se složením půdy ve vrstvách Kalendáře věků.

Čtěte také: Troubsko: Kalendář událostí a svozu odpadu

V blízkém okolí opuštěné cihelny proběhl v roce 2000 speleologický průzkum, který se zaměřil na mapování sprašového pseudokrasu. O pseudokrasu mluvíme tehdy, když typické krasové jevy (jako jsou například jeskyně) vznikají v horninách nekrasových - v tomto případě ve spraši. Při tomto průzkumu byla mimo jiné důkladně zmapována rozsáhlá podzemní prostora, která byla nazvána Netopýří jeskyně.

Čtěte také: Vánoční Reklamy Sazka

Čtěte také: Spořicí státní dluhopisy – emise

tags: #kalendář #ochrana #přírody #co #to #je