Všechny dřeviny rostoucí mimo les nad stanovené rozměry (obvod kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí u samostatně stojící dřeviny; plocha nad 40 m2 u souvislého zapojeného porostu keřů a dřevin) je zakázáno kácet bez povolení.
Kácení stromů a keřů (dále jen „dřevin“), které rostou na nelesních pozemcích a splňují limity dané zákonem podléhá povolení příslušného orgánu ochrany přírody (dle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.).
POZOR, uvedené výjimky ovšem neplatí v případě, že dřeviny, nebo zapojené porosty dřevin jsou součástí významného krajinného prvku, nebo stromořadí, nebo byly vysazeny jako náhradní výsadba uložená ve správním řízení (dle § 9 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.).
Žádost o kácení může podat jen vlastník pozemku, na kterém dřevina roste, popř. nájemce nebo jiný oprávněný uživatel pozemku se souhlasem vlastníka.
Žadatel případně může udělit plnou moc k zastupování osobě, která jej bude zastupovat v celém řízení. V téže věci může mít žadatel současně pouze jednoho zmocněnce, který se prokazuje písemnou plnou mocí.
Čtěte také: Vzor pro ekologickou likvidaci
Žádost je možné podat kdykoli v průběhu roku.
Kácení dřevin se však doporučuje provádět zpravidla v období vegetačního klidu (obvykle listopad - březen) a současně musí být provedeno způsobem, který není v rozporu s ostatními ustanoveními zákona o ochraně přírody.
Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu, kdy dochází k přirozenému útlumu jejich fyziologických a ekologických funkcí.
Kácení v době vegetačního klidu se volí s přihlédnutím k ekologickým (produkce pylu a semen, biotop živočichů, především hmyzu a ptáků), hygienickým a estetickým funkcím, které dřeviny na daném místě během roku plní.
V našich geografických podmínkách je za období vegetačního klidu zpravidla považováno období od 1. 11. do 31. 3.
Čtěte také: Odpadové hospodářství Tanvald
Povolení ke kácení dřevin není potřeba také v případech, kdy je stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví osob, nebo hrozí-li škoda značného rozsahu (tzv. kácení v krajní nouzi dle § 8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.).
Jedná se o výjimečné případy, řešící aktuálně vzniklý stav, kdy hrozí nebezpečí z prodlení (např. rozlomení stromu po zásahu bleskem či vlivem námrazy, či vývrat při silném větru apod.).
Ten, kdo kácení provede je povinen oznámit tuto skutečnost do 15 dnů od jeho provedení orgánu ochrany přírody, včetně podání důkazu, že byly splněny podmínky pro tento postup (např.
Příkladem stromu, který lze kácet v režimu havarijního kácení, bude větrem, bleskem, sesuvem půdy nebo i lidskou činností natolik poškozený strom, že akutně hrozí jeho pád, při kterém by mohlo dojít ke způsobení uvedených ztrát.
Kdykoliv během roku, protože stav dřeviny je v případě režimu havarijního kácení nebezpečný natolik, že již nelze otálet a je nutné dřevinu pokácet co nejdříve.
Čtěte také: Benešov: Životní prostředí
Oznámení o kácení v tzv. krajní nouzi dle § 8 odst. 4: oznámení podává do 15 dnů od pokácení ten, kdo kácení provedl.
Oznámení musí být podáno písemnou formou (viz. formulář) se všemi povinnými náležitostmi, které jsou obdobné jako u žádosti, s výjimkou doložení vlastnického práva k pozemku.
Povinnou přílohou oznámení o kácení v krajní nouzi je doložení skutečnosti, že byly splněny podmínky pro tento postup - tj.
Vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, resp. plná moc, pokud se necháváte zastupovat (např.
Oznámení můžete zaslat prostřednictvím datové schránky místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu chcete kácet.
Oznámení můžete předat osobně nebo zaslat poštou místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu chcete kácet.
Dále není povolení třeba ke kácení dřevin z důvodů uvedených v § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze a z důvodů zdravotních, není-li v zákoně stanoveno jinak.
Oznámení o kácení dle § 8 odst. 2: oznámení musí být podáno písemnou formou se všemi povinnými náležitostmi, které jsou obdobné jako u žádosti (viz. formulář).
U žádostí o povolení kácení dle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. rozhodne správní orgán v jednoduchých případech zpravidla do 60 dnů od zahájení řízení, tj. od podání žádosti.
Správní řízení o povolování kácení dřevin rostoucích mimo les je neveřejné.
Účast na svolaném místním šetření spojeném s ohledáním věci na místě a s tím související umožnění vstupu na pozemek, na kterém se dřeviny nacházejí.
Účastník řízení se proti vydanému rozhodnutí může odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení k Magistrátu hlavního města Prahy, a to prostřednictvím odboru životního prostředí Úřadu městské části Praha 20.
Pokuty ukládá správní orgán (OÚ Pustá Polom) dle § 87 zák.
Kácení suchých stromů také podléhá povolení orgánu ochrany přírody. Důvodem je to, že i zcela suchý strom může být významným biotopem pro zvláště chráněné živočichy (např.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny nezná pojem „náletová dřevina“ či „plevelná dřevina“ a podobné.
Tudíž veškerý zapojený porost dřevin či jednotlivé stromy splňující parametry vymezené vyhláškou č. 189/2013 Sb. podléhají povolení ke kácení bez ohledu na to, o jaký druh dřeviny či charakter zapojeného porostu se jedná.
Plošné kácení „náletů“ je posuzováno jako kácení „zapojeného porostu dřevin“ (tj. takový porost dřevin, ve kterém se jejich nadzemní části vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají).
tags: #vzor #ohlášení #ohrožení #stromem