Problematika Likvidace Kalů z Čistíren Odpadních Vod v České Republice


04.03.2026

Kal je nevyhnutelným odpadem při čištění odpadních vod. Při čištění odpadních vod se odstraňují nežádoucí složky z vody a koncentrují se do kalu. Cílem úpravy kalů je zabránit nepříznivým dopadům na životní prostředí a lidské zdraví.

Legislativně je problematika nakládání s kaly z ČOV řešena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech a vyhláškou č. Nakládání s kaly z čistíren odpadních vod legislativně upravuje novelizovaný zákon o odpadech (č. 185/2001 Sb.) a prováděcí vyhláška o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (č. 437/2016 Sb.). Zvláště prováděcí vyhláška z roku 2016 přinesla významné zpřísnění podmínek pro použití čistírenských kalů na půdě, které bude mít zásadní dopad na možnosti jejich využití v zemědělství, a tedy i dopad na provozovatele čistíren odpadních vod (ČOV).

Zákonné Povinnosti Provozovatelů ČOV

Na půdu lze podle zákona o odpadech (§ 32, 33) používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a v souladu s programem použití kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod. Upraveným kalem se přitom rozumí kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací na základě ověření účinnosti technologie úpravy kalů v souladu s požadavky stanovenými vyhláškou.

Cílem legislativních změn bylo odstranit riziko, že budou na zemědělskou půdu aplikovány neupravené kaly či kaly nevhodného složení.

Provozovatel ČOV může provádět úpravu kalů sám, jinak je povinen předat kaly pouze provozovateli zařízení na úpravu kalů. Provozovatel ČOV nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů je povinen stanovit tzv. program použití kalů a v tomto programu doložit splnění podmínek použití kalů stanovených zákonem a vyhláškou. Upravené kaly lze následně předat pouze osobě uvedené v programu použití kalů (zemědělci). Pokud např. zrovna není vhodná doba na aplikaci kalů na půdu (např. zmrzlá půda), je možné předat kaly také provozovateli zařízení ke sběru a skladování kalů, který má souhlas podle § 14 odst. 1 zákona. Provozovatel zařízení ke sběru a skladování kalů je pak povinen předat upravené kaly zemědělci uvedenému v programu použití kalů.

Čtěte také: Odstraňování kalů z ropných nádrží

Zpřísnění Požadavků na Použití Kalů v Zemědělství

Vyhláška o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě z roku 2016 zpřísnila požadavky pro použití kalů z ČOV v zemědělství a pro řadu subjektů tak znemožnila přímé využití čistírenských kalů na zemědělské půdě. Došlo ke zpřísnění mikrobiologických kritérií a stanovení povinnosti ověření účinnosti hygienizace kalů (§ 10 vyhlášky). Přitom právě povinnost ověření účinnosti technologie úpravy kalů může představovat poměrně velké finanční náklady z důvodu modernizace stávajících hygienizačních zařízení či výstavby nových zařízení na ČOV.

Problémem pro provozované ČOV je, že i při projití kalu procesem anaerobní stabilizace nejsou splněny požadavky vyhlášky a nebude možné ani splnit požadavky pro ověření účinnosti hygienizace vzhledem k tomu, že stávající kalová hospodářství neodpovídají novým legislativním požadavkům. Pro obce a města jako provozovatele to představuje problém, který je často obtížně řešitelný, protože je třeba najít technické a ekonomicky přijatelné řešení pro nakládání s kaly.

Podle přechodného ustanovení vyhlášky mají provozovatelé stávajících ČOV a zařízení na úpravu povinnost provést ověření účinnosti technologie úpravy kalů do 31. prosince 2019. Zpřísnění mikrobiologických kritérií bude na základě přechodného ustanovení vyhlášky rovněž účinné od 1. ledna 2020. Od tohoto data bude možné ukládat na zemědělské půdě pouze kal kategorie I (tabulka č. 1 přílohy č. 4 vyhlášky).

Technologické Možnosti Zpracování Kalů

Je otázkou, jak lze technologicky vyhovět zpřísněným legislativním požadavkům. Nabízí se hygienizace kalů vápněním, která nepředstavuje vysoké náklady, ale produkuje značné emise amoniaku. Vzniklý kal navíc není z pohledu pH a dostupnosti organických složek na některé půdy vhodný.

V tuto chvíli odborníky preferovaná technologie úpravy je sušení kalu (např. pásové nízkoteplotní sušárny, solární sušárny). Tento proces zredukuje množství kalu, zajistí hygienizaci a vzhledem k tomu, že ve vzniklých granulích je minimální obsah vody, zabrání i druhotnému mikrobiologickému růstu. Výsledný produkt sušení lze energeticky či materiálově využít (stavebnictví, výroba energie, zemědělství). Jako příklad z praxe je možné zmínit např. novou technologii úpravy kalů na ČOV Karlovy Vary.

Čtěte také: Cirkulární ekonomika - konference a semináře

Další Možnosti Zpracování Kalů

A jaké jsou jiné možnosti zpracování kalů kromě jejich použití na zemědělskou půdu? V úvahu přichází termické zpracování (např. předsušeného granulátu, pyrolýza). Kal z čistíren může brzy představovat zajímavý surovinový zdroj, a to zejména pro obsah fosforu, který je EU považován za kritickou surovinu (Critical Raw Material). Termické zpracování otevírá cestu k produkci bezpečných komponentů pro hnojení půd, využití popele k produkci hnojiva různými technologiemi.

Tzv. biochar může být složkou při výrobě chemických hnojiv nebo může být aplikován přímo. Fosfor z kalů lze získávat rovněž formou přímé separace z kalové vody. Např. v Německu je již povinnost získávat z kalů fosfor stanovena (pro ČOV větší než 50 000 ekvivalentních obyvatel). Tyto výsledné produkty z kalů získají patrně postupně na významu i za přispění EU, a to ve smyslu naplnění koncepce oběhového hospodářství. EU totiž v rámci přípravy návrhu nařízení o hnojivých výrobcích s označením CE řeší tato nová bezpečná hnojiva (biochar, struvit) a také zákaz využití čistírenských kalů pro produkci kompostu s označením CE (z důvodu přítomnosti mikropolutantů).

Co se týče kompostování kalů, je třeba zmínit, že i vyhláška k zákonu o hnojivech (č. 474/2000 Sb., po novelizaci z roku 2017) zpřísňuje mikrobiologická kritéria. Vznikají tedy pochybnosti, zda budou kompostárny za těchto podmínek kaly přijímat.

Připravenost na Nové Požadavky

Odpadová legislativa tedy přináší nové velmi přísné požadavky na upravení kalů z čistíren odpadních vod, které mají být použity na zemědělskou půdu. Řada provozovaných ČOV a stávající zařízení na úpravu kalů však podle informací Svazu měst a obcí ČR, Sdružení vodovodů a kanalizací (SOVAK) nebo České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) na tyto změny není zatím připravena. Čas je ale pouze do 1. ledna 2020. Tento termín na přizpůsobení kalového hospodářství novým legislativním požadavkům, např. novými technologiemi, se za současné situace jeví jako nereálný.

V poslední měsících proto proběhla řada jednání s cílem vyřešení aktuálního problematického stavu. Jednání probíhala i na půdě půdě Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, na kterém se sešli zástupci příslušných ministerstev, Svazu města a obcí ČR, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK), Agrární komory, ČAOH a dalších odborných asociací a zástupců firem.

Čtěte také: Čištění flotací

SWOT Analýza uplatnitelnosti cirkulární ekonomiky ve vodním hospodářství v ČR

SILNÉ STRÁNKYSLABÉ STRÁNKY
  • Legislativní požadavky EU
  • Rostoucí ceny primárních surovin
  • Dotační tituly EU
  • Technologie pro zpracování kalů a odpadních vod
  • Nízké skládkovací poplatky
  • Nedostatečná spolupráce mezi podniky
  • Ekonomická bariéra pro zavedení nových technologií
  • Nedostatečná informovanost veřejnosti
PŘÍLEŽITOSTIHROZBY
  • Získávání fosforu a dalších surovin z kalů
  • Výroba bioplynu a energie
  • Snížení závislosti na dovozu primárních surovin
  • Zlepšení kvality půdy a vody
  • Zpřísnění legislativy a požadavků na kvalitu kalů
  • Nárůst cen energií
  • Nedostatek investic do nových technologií
  • Odpor veřejnosti vůči novým technologiím

Využívání kalů a recyklace vody mají velký potenciál, který postupně zvyšuje svoji hodnotu zejména v souvislosti s měnícími se evropskými právními předpisy a megatrendy, jako je změna klimatu a účinné využívání primárních zdrojů surovin. Podle Evropské komise přechod od lineární k cirkulární ekonomice znamená posílení konkurenceschopnosti Evropy, snížení závislosti na dovozu primárních surovin, vytvoření pracovních míst a díky těmto principům může evropská ekonomika ročně ušetřit zhruba 600 milionů tun materiálů, které jsou v současnosti považovány za odpad. Ten je totiž možno recyklovat a znovu využít. V České republice těmto změnám v současnosti brání zejména nízké skládkovací poplatky, které tak brzdí rozvoj recyklačního průmyslu. V přípravné fázi jsou ale jak novela zákona o odpadech, tak strategický dokument pro naplňování evropských cílů cirkulární ekonomiky.

tags: #kaly #problematika #odpadu #likvidace

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]