Recyklace PET barev: Cesta od odpadu k novému životu

Jestli existuje něco jako symbol třídění a recyklace plastů, pak jsou to bezpochyby PET lahve. Díky své mechanické odolnosti, pružnosti a bariérovým vlastnostem se od roku 1973, kdy byly patentovány, rozšířily do celého světa. Zároveň jsou velmi dobře recyklovatelné a patřily mezi první plasty, které se začaly v obcích třídit a sbírat.

Pro své vlastnosti je PET velmi oblíbený v obalovém průmyslu. Když budete pozorní, objevíte zkratku PET nejen na lahvích, ale také na vaničkách a miskách na maso a ovoce a s trochou štěstí ji spatříte i na kelímku nebo fólii. V řadě případů najdete i značku rPET, což je zkratka pro jeho recyklovanou variantu.

PET je zkratka pro polyetylentereftalát, což je ester kyseliny tereftalové a etylenglykolu. Jedná se o tzv. lineární polyester a jako takový může mít při stejném chemickém složení rozdílné vlastnosti, které závisí na délce uspořádání jednotlivých polymerových vláken. Je to jedna z hlavních vlastností termoplastických polymerů, jejichž typickým představitelem je polyetylen (PE), který známe jako vysokohustotní (HD-PE), nízkohustotní (LD-PE), pěnový (EPE) a další formy. K jeho rozšíření proto došlo až po objevení postupů, s jejichž pomocí bylo možné jej vyrábět v průmyslovém měřítku.

Jednou z velmi žádaných vlastností PETu je jeho průhlednost, níž se dosahuje jeho prudkým ochlazením při výrobě, které zabrání krystalizaci a vznikne tak materiál s podobnými vlastnostmi jako sklo, tzv. amorfní PET (PET-A). Pokud se však při výrobě zajistí pozvolné chlazení, vytvoří se drobné krystalky, které v konečném důsledku způsobí vznik křehčího a až neprůhledného materiálu známého jako krystalický, nebo polokrystalický PET se zkratkou PET-C.

Občas se můžeme setkat i s obaly, které jsou vyrobené z PET-G. Jedná se o PET modifikovaný glykolem přidávaným během výroby. Tento materiál má výrazně odlišné vlastnosti, zejména nižší teplotu tání, a to z něj dělá materiál nevhodný pro současnou recyklaci s PET lahvemi a víceméně ani jinými plasty. Z pohledu recyklace je velmi problematický PET-G, i třeba jen v podobě etiket. Má totiž vlastnosti velmi podobné PVC, který je považován za jeden z hlavních kontaminantů plastů při recyklaci. PET-G se stejně jako PVC od klasického PETu velmi obtížně odděluje, a pokud zůstane součástí PET flakes, může komplikovat další recyklační proces.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Výrazně větší uplatnění má amorfní PET, jenž se používá zejména pro výrobu technických a textilních vláken, která se často nesprávně označují zkratkou PES. Dále slouží pro výrobu populárních lahví a dalších pevných obalů a také jako surovina pro výrobu fólií a výrobků z nich.

Polyetylentereftalát můžeme charakterizovat jako materiál s výrazně dlouhými polymerovými řetězci, které významným způsobem ovlivňují jeho vlastnosti. Délka polymerového řetězce také koreluje s hodnotou tzv. vnitřní viskozity. Čím je tato hodnota vyšší, tím jsou ony řetězce delší a vzájemně víc propletené. Hodnota vnitřní viskozity, resp. délka polymerových řetězců je ovlivňována během výrobního procesu samotného PET. Je tedy možné vyrobit surovinu pro konkrétní aplikace.

Vlákna, která tvoří největší podíl z celosvětové produkce výrobků na bázi PET, mají nejdelší polymerové řetězce ze všech PET produktů. Známé jsou např. netkané textilie, výplně bund a spacáků, ale zejména koberce do automobilů. To vše jsou zástupci tzv. technických vláken. Ta mají o trochu kratší polymerové řetězce než vlákna textilní, která jsou vyráběna odlišnou metodou a nejčastěji slouží pro výrobu oblečení, např.

O něco kratší polymerní řetězce než vlákna, mají PET fólie. V minulosti se používaly jako magnetofonové a video pásky. V současnosti se uplatňují také ve výrobě obalů, a to buď jako samotné obalové fólie tvořící bariérovou vrstvu ve vícevrstvých obalech anebo se z nich velmi často vyrábí blistry, misky a vaničky. K tomu je třeba forma, do níž se fólie vloží a pomocí tepla se vytvaruje do potřebného tvaru.

Vlákna i fólie se vyrábějí víceméně totožným způsobem, liší se jen zakončením vytlačovacího stroje, kdy při výrobě fólií se používá plošná hlava, která umožní výrobu plošného výrobku, zatímco při výrobě vláken se používají zvlákňovací trysky (je možné si ji představit jako cedník s velmi malými otvory), jež vytvoří z taveniny tenká vlákna. Ta se potom mohou zase dále upravovat, např.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Pevné obaly, typicky lahve jak pro nápoje, tak i potraviny, chemické prostředky nebo kosmetiku, mají z uvedených příkladů nejnižší hodnotu vnitřní viskozity. Díky tomu je možné vyrobit pomocí vstřikování tzv. preformu, též parizon. Jedná se o zárodek budoucí lahve, která má vyrobený závit a tělo připomínající zkumavku. Zároveň se tento „zárodek“ lahve může obarvit na požadovaný odstín. V této podobě se dodává výrobcům nápojů, potravin nebo domácích chemických prostředků. Až na plnící lince se z parizonu vyfoukne lahev požadovaného tvaru, naplní se obsahem, a nakonec uzavře víčkem a expeduje k zákazníkům.

Recyklace PET lahví - proces a produkty

Základním produktem recyklace PET lahví jsou PET flakes, neboli vločky. Jedná se o vypranou a usušenou drť zbavenou víček, etiket, zbytků obsahu a dalších nečistot. PET flakes mohou sloužit pro výrobu jak nových lahví, tak vláken, vázacích pásků, střešní krytiny nebo pryskyřic. Je to také vhodná a populární surovina pro testování vybraných forem chemické recyklace, např. chemolýzu, mikrovlnou a enzymatickou hydrolýzu, použití speciálních rozpouštědel apod., které však většinou fungují jen v laboratorních podmínkách.

To, co na první pohled vypadá jako jednoduchá záležitost, je však ve skutečnosti mnohem složitější. S každou recyklací (přesněji regranulací) roste vnitřní viskozita PETu. Jak bylo uvedeno výše, takový PET je vhodný spíše pro výrobu vláken. Ze stejného důvodu nejsou pro výrobu PET lahví vhodné ani vaničky a misky od ovoce. Použít nelze ani lahve od kosmetiky nebo drogerie, ačkoliv se jedná o totožný materiál, neboť to neumožňuje platná evropská legislativa.

Pravidla pro výrobu plastových obalů pro styk s potravinami (tzv. food-contact) s obsahem recyklátu se navíc v nedávné době významně zpřísnila, protože kromě vysoké míry recyklace je minimálně stejně důležitým cílem ochrana zdraví spotřebitelů. Je proto nezbytné zajistit, aby byl plastový odpad před vstupem do recyklace důkladně dekontaminován.

Nezanedbatelný vliv má i barevnost lahví. Slisované PET lahve jsou připravené k recyklaci. Z barevných PET lahví se zase vyrábí barevné vločky a barevný regranulát pro výrobu barevných PET lahví a barevných výlisků. Barevné vločky jsou základním materiálem pro výrobu černého vlákna, z něhož se vyrábí textilie a výplně do aut.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Z pohledu recyklace je proto žádoucí, aby výrobci nápojů používali některou z nich. Krátkodobě to přinese efektivnější zpracování i využití vytříděných lahví, z dlouhodobého pohledu pak usnadní recyklaci zpět do lahví konkrétních barev. Aquila, Hanácká kyselka, Dobrá voda a Poděbradka během příštích měsíců postupně přejdou do čirých (bezbarvých) PET lahví. Ač může být změna pro spotřebitele překvapivá, firma vychází vstříc současně nastaveným podmínkám tříděného sběru. Mattoni 1873 začala sjednocovat barvy používaných PET lahví již v roce 2019. Původní rozmanitá paleta barev se postupně sjednocuje a převládají odstíny modré, zelené a čiré.

Jak se třídí a recykluje?

Systém dnes funguje tak, že občané odpad třídí, obec zajišťuje svoz a pak se jednotlivé komodity dotřiďují na specifické skupiny dobře zpracovatelných plastů. Pak teprve dochází k jejich recyklaci.

Recyklace je technologický proces přeměny druhotné suroviny na nový produkt. Někdo si myslí, že recykluje doma, když vhodí kelímek od jogurtu do žluté popelnice. To je ale pouze proces třídění, kterým vše začíná. My pracujeme na tom, aby lidé třídili co nejvíce. Protože to, kolik toho vytřídí, ovlivňuje všechny další procesy týkající se recyklace plastů.

V ČR se podle oficiálních údajů EKOKOM podaří vytřídit 69 % plastových obalů. Podle aktuálních údajů se však daří reálně recyklovat, čili odeslat k přeměně na nový produkt, zhruba 50 % plastových obalů, které skončí ve žlutých kontejnerech. Čili polovina z vytříděných plastů neskončí na recyklaci, ale na skládce nebo energeticky využita ve spalovně či v cementárně. Z toho se dá usuzovat, že ČR reálně zrecykluje zhruba 34,5 % plastových obalů.

Z celkového množství PET lahví uvedeného na trh skončí zhruba 5 % volně pohozené v přírodě a na veřejných prostranstvích (z toho se ale ještě něco uklidí a skončí ve směsném komunálním odpadu), 4,8 % v cementárnách, 8 % ve spalovnách, 26 % na skládce, 1,6 % ve směsných plastech, ze kterých jsou vyráběny například lavičky. Zhruba 55,9 % se odešle v balících k recyklaci a přeměně na například PET střiže, které následně slouží jako výplně v automobilovém průmyslu nebo v dětských plenách, PET pásky nebo nové PET lahve s obsahem recyklovaného plastu.

Z té lze vyčíst, že v roce 2016 cca 26,1 % hmotnosti vytříděných plastů z obcí tvořily PET lahve, 41,9 % jiné plasty a 20,4 % různé fólie. 11,5 % byly neplastové příměsi.

V současnosti se bohužel z poloviny plastů vytříděných do žlutých kontejnerů, nic (kromě tuhého alternativního paliva) nevyrábí a proto končí na skládkách, ve spalovnách či cementárnách.

V Česku se recyklují hlavně PET lahve. Ty se drtí na PET vločky nebo regranulát, který slouží jako vstupní produkt pro výrobu vláken, pásek či nových PET lahví. Z PET lahví v ČR se nejčastěji vyrábí PET vlákna do aut nebo plen, následně PET pásky.

Ostatní plasty se většinou nerecyklují, protože po nich není poptávka. Nemají totiž pozitivní tržní hodnotu. Situace se zhoršila po tom, co Čína zakázala dovoz některých plastových odpadů. Ty plasty, které se dnes v ČR odešlou k recyklaci a po kterých poptávka je, se většinou musí nadrtit, očistit, oddělit od etiket, víček a dalších nesourodých materiálů.

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Proto musíme v prvé řadě omezit produkci a spotřebu plastů na jedno použití. To můžou ovlivnit výrobci lepším designem, stát novými zákony a zákazníci svou volbou.

Dále se musíme zaměřit na to, aby se plasty, které už uvedeme na trh, daly znovu použít. Například znovupoužitelné kelímky na kávu či lahve na vodu by měl být spotřebitel schopen použít klidně stokrát, aniž by se to podepsalo na jejich kvalitě.

Také je potřeba navrhovat plasty tak, aby se daly výborně recyklovat. Tedy aby nebyly z různých příměsí mix materiálů (v případě PET lahví škodí jejich recyklaci například PVC potahy nebo exotické barvy), a ideálně už obsahovaly recyklované plasty (což zvýší poptávku po druhotných surovinách). Takový styl přemýšlení stimuluje lepší design, protože výrobce chce, aby se mu navrácený plast jednoduše recykloval. Mimo jiné musí zajistit efektivní transport výrobků. Zároveň musí hledat cesty, jak materiálu dostat zpět co nejvíce, což může vést k inovativnímu způsobu motivace lidí víc a lépe třídit. To by v konečném důsledku vedlo i k méně plastům v naší přírodě.

PRO PLASTOVÉ OBALY BUDEME MUSET VYKAZOVAT MÍRU RECYKLACE 50 % V ROCE 2025 A 55 % V ROCE 2030.

Z hlediska plnění nových recyklačních cílů EU čeká ČR velká výzva. Změnu nakládaní s odpady přináší série nařízení EU - dlouho očekávaný balíček k oběhovému hospodářství, s oficiálním názvem Circular Economy Action Package. Evropský parlament v dubnu 2018 odhlasoval návrh čtyř směrnic balíčku k cirkulární ekonomice a členské státy nyní mají dva roky na zapracování této legislativy na národní úrovni. Jedním z pilířů balíčku jsou tzv. recyklační kvóty na jednotlivé obalové materiály. Pro plastové obaly budeme muset vykazovat míru recyklace 50 % v roce 2025 a 55 % v roce 2030.

Právě recyklační kvóty, zejména na hliníkové a plastové obaly, budou s novou metodikou měření představovat pro ČR problém, jelikož hliníkové obaly se netřídí samostatně a míra jejich recyklace dosahuje 25-35 %. Hliníkových obalů však v roce 2025 budeme muset recyklovat 50 % a v roce 2030 60 %.

Tento fakt umocňuje problematiku dosažení nových recyklačních kvót. Nejenže budou kvóty pro některé obaly vyšší než doposud, ale budou se měřit i po výstupu z dotřiďovacích zařízení, a to při odeslání do recyklačního zařízení.

Nejdůležitější je prevence vzniku odpadu, nastavit systém tak, aby jej vznikalo co nejméně. Institut Cirkulární Ekonomiky aktivně pracuje na tom, aby v Česku vznikly dostatečné zpracovatelské kapacity, díky nimž by se tok materiálů uzavřel na lokální úrovni. To je základním stavebním kamenem cirkulární ekonomiky. Pak by nás podobná situace, jako když Čína přestala vykupovat plasty, nemohla překvapit.

Tabulka: Využití recyklovaných PET lahví

PET lahve jsou běžnou součástí našeho dne a setkáváme se s nimi na každém kroku. Ať už si jdeme koupit minerální vodu do obchodu, či víno nebo pivo v PET lahvích. Nebylo tomu tak vždy. První PET lahve se objevily na konci 80. let. Název PET lahev není nijak od věci. PET je totiž zkratka pro polyethylentereftalát, ze kterého se lahve vyrábějí. Mimoto jsou přidávána různá barviva či jiná aditiva, především změkčovadla (ftaláty). Z hlediska ekologického a z hlediska ochrany zdraví je to však naprosto nevhodné.

PET lahve mají široké užití a dají se i velmi dobře recyklovat avšak nikterak tomu nepomáhají snahy výrobců těchto lahví vyrábět různobarevné lahve, vícevrstevné apod. Nejlépe se totiž recyklují čiré lahve a vzniká celá řada užitečných výrobků. Poptávka po plastech a tedy i po PET lahvích rok od roku roste a zejména PET lahve jsou nosným prvkem recyklace plastů.

PET lahve jsou nejprve spolu s ostatními plasty shromažďovány separovaně od dalších druhů odpadů pomocí tzv. žlutých kontejnerů na plasty. Obsah žlutých kontejnerů putuje na třídící linku, kde obsluha třídí ručně jednotlivé druhy plastů (důraz je kladen především na druh plastu, ale i barvu apod.). Dojde k vytřídění jednotlivých PET lahví dle barvy a to i za použití moderních optických metod.

Takto vytříděné lahve jsou následně drceny a mlety na jemné vločky. Tyto vločky musí být pokud možno co nejlépe vyčištěny od zbytků nápojů či jiných látek, to se děje opakovaným vymýváním a sušením v extrudoru.

Každá PET lahev musí být logicky něčím uzavřena a to právě plastovými víčky. Kdo si plastové víčko prohlížel pozorněji, mohl si na spodní straně víčka všimnout číselného kódu 02 nebo značky HDPE. Víčka se totiž nevyrábějí z polyethylentereftalátu jako lahve ale z vysokohustotního polyethylenu (HDPE). Jestliže vhazujeme PET lahve do žlutých kontejnerů, tak můžeme klidně víčka na lahvích nechat. Obsluha u třídících linek totiž víčka sundává. Důvod je prostý. Výkupní cena HDPE je totiž vyšší než u samotných PET lahví a též recyklace probíhá trochu jiným způsobem.

Možná jste si už někdy všimli, že někdo pořádá sbírku a vybírá právě plastová víčka. Nejčastěji se jedná o různé školy, školky či neziskové organizace. Nejčastěji je to na pomoc konkrétních nemocných dětí, nákup zdravotních pomůcek apod. Je to založená na tom, že sebraná víčka přímo putují rodině s nemocným dítětem a ta je odevzdá zpracovateli víček za finanční odměnu zhruba 6Kč za kilogram víček. Popřípadě organizace sama víčka zpeněží a peníze pak dá rodině.

Plastová víčka a PET lahve též nacházejí uplatnění např. u designerů či různých umělců, kteří z nich tvoří nové věci apod.

Neodmyslitelný „doplněk“ 21. století - i tak by se dala nazvat PET láhev, kterou možná právě teď držíte v ruce. Každý z nás ji zná a dalo by se říct, že každý ji použil nebo používá. Její život ale nekončí vhozením do koše nebo do nádoby na třídění plastu. Naopak! Cesty plastu jsou nevyzpytatelné a často se k nám vrátí v podobě, kterou bychom čekali jen málo. Nebojte, výrobků z PET láhví se není potřeba bát!

Čirá PET lahev - běžný obal pro minerálky a další tekutiny, se kterým se v moderní době setká snad každý. Často si ani neuvědomujeme, jak široký takový sortiment už v současné době je. I velké módní řetězce nabízejí kolekce z recyklovaných materiálů, velmi často právě z PET láhví, ze kterých nejčastěji vznikají textilní vlákna.

Tento velmi vděčný materiál má široké využití a ruku v ruce s vědou se možnosti jeho využití rychle rozšiřují.

Materiál je snadno tvárný (tato vlastnost je označena pojmem plasticita, odtud název plasty), a tak se lehce upravuje…Různobarevné recyklátyPET láhve rozdělujeme podle několika hledisek - nás zajímají z pohledu dalšího zpracování a recyklace plastů. ZajímavostČiré PET láhve se po vytřídění přemění na stejně čiré vločky a tzv. čiré regranuláty. Při stoupajících cenách primárních surovin jsou právě regranuláty, které vznikají tepelným roztavením PET láhví, tím nejvíce ekonomickým a ekologickým řešením pro další výrobu věcí z plastu.Právě z čirých regranulátů vznikají nové PET láhve, PET fólie a PET blistry. Z čirých vloček pak lze vyrobit technická a textilní vlákna.

Z technických vláken se dále vyrábí třeba pleny a koberce, z textilních vláken se pak vyrábí např. spacáky, fleecové bundy, mikiny atd.

Ze žlutého kontejneru putují plasty na třídicí linky, kde se dále separují. Z PET lahví se potom vyrábí celá řada dalších produktů.

V současné době se druhotné suroviny z plastu používají pro výrobu mnoha materiálů a produktů, o kterých jsme stručně psali výše. Co si ale pod tím představit?Zjednodušeně lze říci, že nejvíce výrobků z PET láhví nalezneme v potravinářství, stavebnictví a módním průmyslu. Málokterý veletrh designu se dnes obejde bez sekce věnované výrobkům z recyklovaných materiálů.Ve stavebnictví se plast běžně používá k výrobě např. plotů z recyklovaného plastu, zajímavý je určitě také nejdelší most postavený z recyklovaných materiálů ve skotském Peeblesshire. Ten je dlouhý 30 metrů a byl postaven z 50 tun recyklovaných plastových láhví.

Největším hitem je ale v posledních letech móda z PET láhví. Trendy tenisky nebo nepromokavý batoh už dávno nemusí být spojené jen se špatným svědomím v souvislosti se životním prostředím.Detailní snímek batohu vyrobeného z 95 % recyklovaným materiálem z vytříděných PET láhví.

Plastové láhve se dají využít i samy o sobě, jde často ale spíše o lidové kutilství nebo bohužel o činy ze zoufalství. Upcyklovat plastové láhve patří k oblíbeným zahrádkářským kratochvílím - stříháním a skládáním je můžeme přetvářet např. na různé předměty a panáky.

Využívá se při školních kroužcích jako například nádoba na vodu při namáčení štětců nebo k výrobě strašáků.Známe ale případy z rozvojových zemí, kde nešťastná situace a nepříjemné hromadění odpadu vedly místní obyvatele k vynalézavosti. Obdivuhodné je především využívání PET láhví pro výrobu lodí nebo domů. Často ale i v ekonomicky vyspělých zemích v Asii nevědí, jak naložit s plastovým odpadem.

Pokud plast netřídíme a nerecyklujeme, pak si hledá tu správnou cestu obtížně. Buď je dobrovolníky sbírán, nebo jsou PET láhve upcyklovány, případně slouží jako palivo. Pokud se zůstane volně povalovat v přírodě, vzniká z něj odpad, který nezvratně ničí životní prostředí - v přírodě se totiž rozkládá desítky let…

Příběh plastu může být opravdu rozmanitý. Recyklovat PET láhve se rozhodně vyplatí, jelikož existuje řada možností pro jejich následné využití. Třiďme proto láhve a další plastový odpad do žlutých kontejnerů. Nezapomeňme ani na víčka, které můžeme třídit společně s PET láhvemi.

tags: #recyklace #PET #barev

Oblíbené příspěvky:

• Vzájemné vztahy člověka, přírody a objektů
• Rozsah a způsob měření emisí
• Sportovní vyžití ve Vrchlabí a okolí
• Sběr tříděného odpadu Frýdlant
• Co jsou Příhody matky přírody?