Kamýk nad Vltavou je malebná obec ve Středočeském kraji, ležící na pomezí Sedlčanska a Příbramska. Obec se rozprostírá na levém i pravém břehu Vltavy, které spojuje přibližně 110 m dlouhý most.
Obec byla založena v 10. století jako osada u knížecího dvorce. První písemná zmínka o Kamýku pochází z roku 1285. V obci a jejím blízkém okolí se nachází několik pamětihodností, které stojí za návštěvu.
Jen malý kousek od Kamýku nad Vltavou najdete hrad Vrškamýk, zvaný též Hunec. Příjemnou procházkou se ke hradu dostanete po zelené turistické značce z Kamýka nad Vltavou. Cestou se můžete zastavit v areálu se středověkým hřištěm, ovčínem, labyrintem a dalšími atrakcemi, především pro děti. Vystoupíte-li na 11 m vysokou vyhlídkovou věž Vrškamýk, čeká vás pohled na obec Kamýk nad Vltavou a jeho okolí.
Pozůstatky kdysi honosného hradu dokazují, že sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků. Jak by také ne, vždyť leží v krásné krajině nedaleko vltavských kaskád. Kromě panovníků zde pobývali i královští lovčí, protože hrad sloužil také pro panovnické kratochvíle. Na místě jednoduchého dvorce pravděpodobně během 1. poloviny 13. století začal budovat Václav I. honosnou rezidenci. Pobýval zde i královský lovčí, neboť panovníkům sídlo sloužilo jako základna pro jejich kratochvíle, především pro lovecké výpravy do okolních hlubokých lesů.
Kousíček od středověkých hrátek se nachází zřícenina hradu Vrškamýk. Jeho pozůstatky si můžete projít a prohlédnout, uvidíte zbytky původních hradních budov, zbytky brány předhradí, příkopy a valy.
Čtěte také: Průvodce výběrem velikosti popelnice.
Jenže ve 2. polovině 14. století jeho úlohu převzal Karlštejn a Vrškamýk byl tak opuštěn a zapomenut. Od roku 1569 jsou zmínky o hradu jako o zřícenině. Jedním z důvodů, proč byl hrad opuštěn, je jeho vzdálenost od Prahy a špatná statika obvodových zdí. Podle pověsti zde sídlil rytíř Hunec (odtud i jeden z názvů této zříceniny), který krutě nakládal se svými poddanými.
Areál byl v letech 2009 a 2010 uzavřen, archeologicky prozkoumáván a stabilizován. Archeologové zde objevili vstupní bránu a nalezli pozůstatky středověkých předmětů, jako například středověký kahánek. Zřícenina hradu Vrškamýk je volně přístupná. Stejnojmenná rozhledna s prodejem suvenýrů je otevřena dle možností provozovatele.
Hrad Vrškamýk vznikl na místě jednoduchého dvorce zřejmě v 1. polovině 13. století za vlády Václava I. Hrad sloužil jako správní centrum pro oblast nedaleko Vltavy a také jako základna pro lovecké výpravy panovníků. Letní sídlo nejstarších českých panovníků vystřídal v 2. polovině 14. století hrad Karlštejn založený králem Karlem IV. V roce 1569 byl Vrškamýk uváděn jako pustý. Zřícenina se tak stala útočištěm loupeživých rytířů. Stavební základy byly v letech 2009 a 2010 archeologicky prozkoumány a stabilizovány.
Mezi českými hradními troskami se dlouho jednalo o takovou, řekli bychom, Popelku. Díky výzkumům toho dnes víme víc. Kamýk není totiž nic menšího než pozůstatek významného správního centra největších českých přemyslovských králů - Václava I.
Na Kamýku byly poprvé v Čechách vztyčeny tak zvané „branské věže“, tedy věže, kterými se vcházelo do hradu.
Čtěte také: Kolik stojí kontejner na odpad?
Zřícenina zadního hradu na Kamýku je zachovaná velice zajímavým způsobem. Stojí nádvorní zdi, stojí příčky, ale prakticky po celém obvodu chybí ta vnější obvodová zeď. To bylo také příčinou zániku hradu. Ta vnější obvodová zeď byla na velice zjílovatělé skále založena způsobem, který asi nebyl pro toto prostředí dostatečný, a záhy se tu začaly projevovat problémy. Problémy se statikou hradu spadly do doby po smrti posledních Přemyslovců. V Čechách nastalo bezvládí a hrad byl ponechán svému osudu.
Až někdy budete projíždět středním Povltavím, nezapomeňte na hrad Kamýk nebo také Vrškamýk. Dýchne na vás slavná česká historie, vzorně zakonzervovaná a ošetřená. Je to místo romantické s neopakovatelnou atmosférou vhodnou k přemýšlení.
Přehradní hráz v Kamýku nad Vltavou byla postavena jako součást tzv. Vltavské kaskády v letech 1957-1962 pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové vodní elektrárny Orlík. Jejími dalšími účely jsou ochrana před povodněmi, vyrovnání průtoků, výroba elektřiny ve vodní elektrárně Kamýk, nadlepšení průtoků a rekreace. Hlavním projektantem díla byl inženýr Karel Švarc. Základ díla tvoří žulový masiv Středočeského kraje. Vlastní hornina byla tektonicky zdravá a schopná přenést namáhání betonové hráze do zdravé žulové báze. Celá koruna hráze byla přelévána čtyřmi hraženými přelivy, každý o rozměru 10 x 7 metrů. Provizorní hražení přelivů bylo zajišťováno odnímatelnými tabulemi těchto rozměrů. U levého břehu byla vystavěna hydrocentrála.
Hráz o délce 158 m a výšce 17 m vytvořila v sevřeném údolí na řece vodní plochu o rozloze 195 ha a o maximální hloubce 14 m. Vodní nádrž Kamýk plní také významnou rekreační funkci.
Naučnou stezku tvoří několik spíše samostatných informačních panelů rozmístěných v obci Kamýk nad Vltavou nebo jejím okolí. Ty seznamují s historií obce, nejdůležitějšími stavbami (kostel Narození Panny Marie, manské dvory), zachovanými betonovými objekty lehkého opevnění (řopíky) z druhé světové války nebo zdejší malou zaniklou židovskou komunitou.
Čtěte také: Složení směsného komunálního odpadu
Spíše než o naučnou „stezku“ se jedná o samostatné panely, které nepropojuje žádná určená trasa. Na každém panelu je schematický plánek obce s vyznačením ostatních zastávek (kromě 6. zastávky mimo plánek). Tyto jsou v něm číslované, ale samotné panely v terénu již číslované nejsou.
Nad Albrechticemi nad Vltavou v Píseckých horách se tyčí rozhledna Vysoký Kamýk. Rozhledna vznikla z původní zděné věže, která byla upravena a obestavěna ocelovou konstrukcí. Nyní měří 46 metrů a na návštěvníky rozhodně láká.
Písecké hory jsou podle Vladimíra Voneše z rozhledny krásné. „Vidíte je jako na dlani a říkám všem návštěvníkům, aby určitě přišli i na podzim. To jsou kolem nádherné barvy a vytváří to krásné scenérie,“ říká.
Rozhledna je otevřená do konce října o víkendech a svátcích, a to od 13 do 15 hodin. Správce ale rád pustí nahoru zájemce i v zimě. Nejbližší železniční stanicí od Vysokého Kamýku je více než devět kilometrů km vzdálený Protivín, odtud vede žlutá turistická značka k rozcestí Vysoký Kamýk a dále modrá.
tags: #Kamyk #nad #Vltavou #historie #a #současnost