Od padesátých let jsme jako lidstvo vyprodukovali 6,3 miliard tun plastového odpadu. Jsme zavaleni věcmi, neustále nakupujeme nové a nové věci. Nové oblečení, plastové hračky pro děti, vybavení do domu. Málokomu dnes mobil vydrží déle než 3 roky. Všichni jenom nakupujeme, ale málokdo v tom spěchu zaznamená tento narůstající problém.
Dnes by všechny vyspělé země měli dbát na ekologii a dodržovat kvóty ustanovující množství odpadků a zvažovat možnosti nakládání s nimi. Největšími znečišťovateli jsou rozvojové státy, které mají peníze na balené produkty a ekonomie tam tak nějak funguje, ale již chybí peníze a motivace k jejich zpracovávání. Za největší znečišťovatele patří bezesporu Čína, Indie, Amerika a Rusko. Ať už se jedná o produkci odpadu nebo zamořování ovzduší oxidem uhličitým. Evropa si vede o poznání lépe i když žádná hitparáda to není.
Přijde Vám, že se nás to jako vnitrozemského státu netýká? Všechny řeky ústí do moře a většina odpadu co v řekách končí se do oceánu skutečně dostane. Je pravda, že množství plastů, které z Česka do oceánů dostává není zas tolik. Co se týká naší plastové stopy v oceánech jedná se především o mikroplasty, malinké částečky plastu, které nejsou téměř viditelné. V oceánech se, ale díky podvodním vírům shromažďují tvoří obrovské masivy plastů, které se z oceánů téměř vylovit nedají. Neškodíme příliš, ale také nejsme nijaká velmoc. Přesto máme možnost to změnit.
Bohužel, člověk je opravdu tvor líný, než by si dával práci a třídil doma poctivě odpad raději vše naháže do jednoho koše a ten pak šoupne do popelnice před domem. Místo, aby děti ve škole udělali pár kroků navíc, došli na chodbu a odpad vyhodili tam kam patří. Vyhodí ho do smíšeného koše ve třídě. Je smutné uvědomit si, že za problémy obrovského množství odpadu stojí i lidská lenost. Přitom stačí tak málo, podívejte se co s lidmi dělá obyčejná záloha na skleněné lahve od piva, asi bychom jen těžko hledali lépe rycyklovaný obal a přitom se jedná asi o 2 koruny zálohy. Jak se, ale říká, korunka ke korunce a je z toho dům. Proto zálohy na pet lahve by byy správným krokem vpřed.
Největším problémem jsou bezesporu plasty. Plast představuje mimo rizika kontaminace mořské vody a ohrožení mořských živočichů i veliké ohrožení pro mořské ptáky, ročně jich plastový odpad připraví o život až milion. Každý rok končí v oceánech vice než 8 milionů tun plastů. Neopomenutelnou hrozbu pro oceány představuje i vyhozené a ztracené rybářské náčiní, tvoří až 10% veškerého odpadu v moři, to je nějakých 650 tun to není úplně málo, že? Při představě co všechno dokáže jeden kus ztracené rybářské sítě se nám zvedají chlupy hrůzou. Mořský živočich, želva, žralok, tuleň,.. si jen tak v pohodě pluje oceánem najednou, ale vpluje do sítě, chce plavat dál, ale nejde to. Zkusí to teda zpátky, ale bezvísledně.
Čtěte také: Oprava úniku vody
Pokud budeme jako lidstvo fungovat stále stejným způsobem tak do roku 2050 bude v oceánu víc plastů než ryb. Pokud nezměníme své chování můžeme se do roku 2050 rozloučit s valnou většinou mořských ptáků, velryb, žraloků, delfínů, želv,.. Třiďte, třiďte a ještě jednou třiďte a ještě lépe kupujte co nejvíce potravin bez obalu. U nás se touto problematikou zabývá hlavně organizace BEZ OBALU mrkněte na jejich stránky, najdete tam spoustu tipů jak na to a můžete jim rovnou pomoci. Samozřejmě vždycky to bez obalu nejde, ale třídit může nebo spíš musí každý.
Buďte aktivní. Podepisujte petice, sdílejte tuto problematiku se svými přáteli. Buďte ohleduplní, k sobě i k okolí. Neodhazujte odpadky mimo odpadkové koše a vice méně je nevyhazujte ani do koše. Dnes už jsou barevné kontejnery a odpadkové koše na tříděný odpad téměř všude. Na nádražích, ve školách, dokonce I v divadlech a muzeích.
Vychovávat děti ke vztahu k přírodě a etickému chování vůči Zemi, čemu se v mládí naučíš, ve stáří jako bys našel. Jediné co by budoucím generacím stačilo je změnit přístup a chování k sobě samým I celé planetě. Pokud budeme dětem už odmalička vštěpovat myšlenku toho, že se odpad třídit musí, že se nemá plýtvat s jídlem a že se všude nemusí jezdit autem vyřeší to spousty problémů. Nakupovat výrobky z recyklovaných materiálů k tomu není co dodat. Tím, že budeme nakupovat výrobky z recyklu, budeme podporovat obnovitelný průmysl.
Kam vypouštět vyčištěné odpadní vody z čistírny? V úvahu připadá několik možností. Způsob vypouštění odpadních vod z ČOV a provoz čistírny musí schválit místní odbor životního prostředí. K povolení je nutno, aby čistírna plnila předepsané limity zbytkového znečištění na odtoku. Vyčištěná voda se zpravidla vypouští do povrchových vod (potok, řeka), do vsaku nebo veřejné kanalizace, která není napojena na obecní čistírnu, případně lze vodu využívat k zavlažování vlastního pozemku.
Při vypouštění do povrchových vod posuzuje úřad čistírnu dle zařazení do kategorie. Kategorie se liší minimální účinností zjištěné při certifikaci.
Čtěte také: Jak opravit Cafissimo, když káva teče do odpadu
*CHSKCr - dichromanová chemická spotřeba kyslíku, BSK5 - biologická spotřeba kyslíku za 5 dní, N‑NH4+ - amoniakální dusík, Ncelk - celkový dusík, Pcelk - celkový fosfor
Schvalování vypouštění odpadních vod z ČOV do jednotné kanalizace neukončené obecní čistírnou se řídí kanalizačním řádem. Tento dokument má k dispozici vlastník kanalizace, zpravidla obec. Limity bývají mírné a tak nebývá problém domovní čistírnu připojit. Jednotná kanalizace, která není ukončená obecní čistírnou z pravidla ústí do povrchových vod. Obec je zodpovědná za její kvalitu a provádí její údržbu.
Pro schválení vypouštění do vod podzemních panují přísnější limity. Čistírna musí mít vysokou účinnost. Povolení vám musí vystavit vodoprávní úřad. Aby došlo k akceptaci vypouštění, vyčištěná voda musí dosahovat těchto hodnot:
| Velikostní kategorie | CHSKCr | BSK5 | N-NH4+ | NL | Ncelk |
|---|---|---|---|---|---|
| do 10 EO | 150 | 40 | 20 | 30 | - |
| 10 - 50 EO | 150 | 40 | - | 30 | 30 |
| nad 50 EO | 130 | 30 | - | 30 | 20 |
* CHSKCr - dichromanová chemická spotřeba kyslíku, BSK5 - biologická spotřeba kyslíku za 5 dní, N‑NH4+ - amoniakální dusík, NL - nerozpuštěné látky, Ncelk - celkový dusík; hodnoty jsou v mg/L.
Dále může hydrogeolog na základě posudku přidat limit mikrobiologického znečištění. Jedná se o ukazatele Escherichia coli (limit 150 KTJ/100 ml) a enterokoky (limit 150 KTJ/100 ml).
Čtěte také: Odvod vody u sušičky AEG: Co dělat, když nefunguje?
*(KTJ - kolonie tvořící jednotku).
Zalévání vlastního pozemku vyčištěnou odpadní vodou bývá volbou v případě, kdy v dosahu ČOV není vodní tok ani kanalizace a vsak do podzemních vod nebyl povolen hydrogeologem. Situaci je třeba řešit tak, že se za čistírnu umístí bezodtoková jímka o objemu 2-3 m3. Důležitá je dostatečně velká plocha pro zalévání - minimum je 700 m2. Je to záruka toho, že vypouštění odpadní vody není koncentrované, čili nejsou ovlivněny podzemní vody ve smyslu vodního zákona a nejedná se o vodní dílo. V zimě, kdy je půda zmrzlá, je nutno odpadní vody vyvážet na obecní čistírnu.
Koupě domovní čistírny odpadních vod je prakticky trvalou investicí. Je proto vhodné vybírat pozorně a zvolit ověřeného dodavatele. Co při výběru dodavatele vzít v potaz?
Na základě ustanovení zákona o vodách má každý provozovatel čistírny odpadních vod do 50 EO na ohlášení povinnost prokázat její správné fungování vodohospodářskému orgánu prostřednictvím revize po zprovoznění a řádném zapracování čistírny. Tato revize zahrnuje posouzení stavební a technologické dokumentace, vodohospodářskou a provozní dokumentaci, vlastní způsob provozování a dosažené výsledky.
Revizi může provést pouze speciálně vyškolený pracovník s příslušnou certifikací - tzv. OZO, odborně způsobilá osoba. Revizi je nutno opakovat každé dva roky. V případě realizace ČOV na základě stavebního povolení je nutné 2x ročně provádět na odtoku z ČOV odběry vzorků a jejich rozbor.
Chorvatsko, oblíbená destinace českých turistů, čelí v roce 2025 problémům se znečištěním moře. Na známých chorvatských plážích se začal v uplynulém období vyplavovat odpad a fekálie. Stav, do kterého se obvykle dostávají až v pokročilém průběhu sezóny, už totiž mnohde platí dnes. A jde o stav velmi výrazného znečištění, které na některých místech dokonce zabraňuje vstupu do moře.
Chorvatsko musí letos v oblíbené destinaci Novi Vinodolski bojovat s nadměrným znečištěním vody. Hygienici dokonce kvůli nevhodným podmínkám uzavřeli již tři pláže, informuje chorvatský portál Novi List. Jedná se o pláže Zagori-východ, Zagori-západ a Bribirská obala v oblasti města Novi Vinodolski v severní části chorvatského pobřeží.
Hygienici ve vodě na těchto plážích odhalili také přítomnost enterokoků, bakterií, které mohou způsobit infekce močových cest. Chorvaté momentálně pracují na znovuotevření uzavřených pláží, ale bez zlepšení kvality vody to zatím nebude možné. Hygienici budou odebírat vzorky, ve kterých musí být voda dostatečně kvalitní hned několikrát v opakovaných testováních, jinak pláže zůstanou zavřené.
Do Chorvatska se právě v těchto dnech chystají desítky až stovky tisíc Čechů. Očekává se tradiční nápor na začátku prázdnin, ovšem letos by strastiplná cesta na Jadran plná zacpaných dálnic nemusela být tím nejhorším, co tuzemské dovolenkáře na místě čeká.
“Přijeli jsme předevčírem a chtěli se odpoledne vykoupat. Moře bylo ale úplně hnědé a nechutně zpěněné. Přeci do něčeho takového nepošlu děti,” říká pan Michal Vavřina z Jihlavy. “Už v posledních letech to bylo špatné, ale co se děje letos, to je opravdu hrozivé. Bojíme se o celou sezónu, že nám ji to zkazí,” vyslovil své obavy Mario, který v oblasti letoviska Jelsa vlastní dva apartmánové domy.
Na opravdu špatný stav věcí na Hvaru upozornil také deník Slobodna Dalmacija. Ten přinesl svědectví místních, podle kterých způsobují závažné znečištění moře a pláží nejrůznější lodě, ať už výletní nebo soukromé jachty. Neustále jich přibývá a zjevně si nedělají starosti s tím, že vypouštět odpad do moře je zakázáno. Dobře totiž ví, že toto nařízení nikdo nevymáhá.
Moře na řadě míst Chorvatska je úplně špinavé. Řeší se, kdo za to může. Podobné situace panuje i na dalších oblíbených místech Chorvatska. Obecně lze říct, že čím oblíbenější, tím více se tam pohybuje lidí a také lodí. Tudíž je zde větší riziko znečištění.
Například na plážích u zmíněného Hvaru je možné narazit na obří špinavé skvrny, které mají průměr i sto metrů a více.
Krásná zátoka Modrá laguna se nachází na chorvatském ostrově Drvenik Veli a je součástí ekologické sítě chráněných území Evropské unie Nature 2000. Ještě donedávna byla v místě nádherná a nedotčená příroda. Jenomže část byla zasypána štěrkem, aby v místě mohly být lehátka a slunečníky. Část štěrku skončila v moři a na pláži se teď válí betonové tvárnice a plastový odpad. Zátoka získala svůj název kvůli donedávna nedotčené přírodě a čisté vodě. Jenomže nyní je všechno jinak.
Místo bylo podle informací Dnevniku zasypáno bez povolení. Štěrk, který skončil v moři, netrápí jen místní obyvatele, ale také ekology.
Jednoznačně nejoblíbenější zemí pro trávení letní dovolené u moře je pro české občany Chorvatsko. V loňském roce však během hlavní sezóny připlouvaly k pobřeží Jadranu výkaly. Letní radovánky na chorvatských plážích opakovaně znepříjemňují fekálie u pobřeží, které podle místních vypouštějí do moře výletní lodě. Tamní obchodníci pochopitelně nechtějí přijít o turisty, a proto někteří z nich instalují u pláží norné stěny.
Chorvaté na tento problém zareagovali a v minulých dnech otestovali 1 081 vzorků vody z Jadranu. Výsledek je pro milovníky Chorvatska a jeho pláží rozhodně potěšující. Celkem 99% testovaných vzorků vody z Jadranu bylo schváleno.
Také plánujete letos dovolenou v Chorvatsku? Potom byste se ale měli nejprve seznámit s nejrůznějšími riziky, které vám v této zemi hrozí. Navzdory představám jich zdaleka není tak málo, jak by se mohlo zdát. Některé pláže jsou tak dlouhodobě zamořené. Objevují se tu především nejrůznější fekálie a s nimi spojené bakterie, což souvisí i s tím, jak se v Chorvatsku hospodaří a nakládá s odpady. Mnohé restaurace mají výpustě přímo do moře, které tak znečišťují. Nejde však jen o tento problém.
Některé pláže jsou kontaminované nebezpečnými látkami. Deník Merkur aktuálně upozornil na jednu z nich. Nedaleko pláže ale najdete také továrnu, kde se pracuje s nebezpečným azbestem. A jak potvrdili někteří pracovníci firmy, fabrika vypouštěla rozpuštěnou látku přímo do moře, a to hned skrze tři různé kanály.
Kvalita vody v Brele je ale poslední tři roky katastrofální. Poslední rok byl už ale příliš, plavající fekálie byly všude, kondomy a vložky plus hovna podobající se rohlíkům. Znečištění Koliformní bakterii a enterokoky bylo tak vysoké, že se to snad nehodilo ani na vykoupání psa natož pro děti s kožní nemocí.
Při upozornění se místní zahledí někam do mořské dálky, a řeknou - to jde tam "odněkud". Vidím však, jak se rozrůstají vesničky a městečka do šířky i do výšky/časté nástavby domků/...ale následné věci se neřeší.
Prostudovala jsem si, že by měli mít nejdříve majitelé jednotlivých apartmánů 2 až 3 komorové čističky, a teprve takto upravené odpady vypouštět do odpadní roury, a výpusť by měla být dost daleko od pobřeží/teď nevím jestli 300 m nebo tak nějak/. Pokud nejdou ve skalnatém prostředí vybudovat čističky, tak normální odvoz fekálií.
Jestli hledáte opravdu místa s kvalitní a neznečištěnou vodou, nejezděte do tak turisticky "profláklých" míst jako je Brela. Doporučuji poloostrov Pelješac (místo pobytu Viganj), ostrov Hvar (Ivan Dolac nebo Zavala) popr. Ostrov Vis nebo nejlepe ostrov Lastovo (ten je sice vzdalen od pobrezi nejvice, ale cistota vody se zde uvadi jako nejkvalitnejsi).
Na pláži s Modrou vlajkou musí být udržovaná čistota, nesmí chybět toalety, sprchy, hodnotí se i počet odpadkových košů. Pláže s Modrou vlajkou jsou čisté a udržované, nikoliv romantické.
tags: #kam #teče #odpad #do #moře