Klimatické pásy a charakteristika Japonska

Japonské souostroví je tvořeno více než 3000 ostrovy, které jsou roztroušeny podél tichomořského Ohnivého kruhu. Celá oblast je tektonicky velmi činná, vyskytuje se zde kolem 60 sopek a často dochází k zemětřesením. Japonsko je geologicky nejaktivnější oblastí na světě. Ostrovy jsou převážně hornaté, pouze kolem měst se rozkládají roviny a pobřežní nížiny. Úbočí hor jsou porostlá smíšenými lesy javorů, bříz, cypřišů a kryptomerií.

Pro Japonsko je typických 5 ročních období: jaro, období dešťů, léto, podzim a zima. Během jara je celá země porostlá rozkvetlými sakurami, značně se otepluje a roztává poslední sníh. Jaro je tedy nejlepší dobou pro návštěvu Japonska. Po tomto příjemném počasí následuje období dešťů, kdy se nedoporučuje Japonsko navštěvovat. Dochází zde k sesuvům půdy, záplavám a mohutným lijákům.

V polovině července nastává léto, zvyšuje se teplota vzduchu a již je možné také koupání v moři. V tomto období je však všude plno dotěrného hmyzu a zdejší vedro může být pro někoho únavné a vyčerpávající. Na podzim začíná opadávat listí ze stromů, ale zdejší teploty stále nepolevují. Na severu se však již začíná objevovat první sníh.

V zimě je nejvíce sněhu na ostrově Hokkaidó a na severu Honšú. Ostrov Kjúšú ležící na jihu si udržuje své teplé počasí i během zimy. Období přelomu roku je vyvrcholením turistické sezóny v Japonsku.

Praktické informace pro cestování do Japonska

Jako občan České republiky potřebujete pro vycestování do Japonska cestovní pas, platící ještě nejméně 2 měsíce po návratu do země. Pokud chcete v Japonsku strávit dobu delší než 90 dní, musíte si obstarat vízum na Japonském velvyslanectví.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Před cestou do Japonska není potřeba žádné zvláštní očkování. Zdravotnická zařízení v zemi jsou na stejné úrovni jako v Evropě nebo Americe. Lékařská péče je zde však velmi drahá. Často se v japonských nemocnicích setkáte s anglicky hovořícími lékaři. V lékárnách vám vezmou i lékařský předpis z ciziny, který vás však vyjde na nemalé peníze. Proto se před cestou dostatečně zásobte léky, které pravidelně užíváte.

Pokud cestujete s cestovními šeky, buďte připraveni na to, že je akceptují pouze větší městské banky a hotely. V Japonsku se doporučuje u sebe nosit hotovost, jelikož je to nejčastější a nejoblíbenější způsob placení. Banky a hotely ve větších městech přijímají také kreditní a debetní karty, vyměnit u nich můžete také hotovost a cestovní šeky.

Doprava v Japonsku

Z České republiky se do Japonska dopravíme letadlem některé z leteckých společností. Vstupní branou do Japonska je tak letiště Narita nedaleko Tokia. Dalším významným letištěm je Kansai International Airpost v Ósace a Naha na Rjúkjú. Další významnější letiště, která přijímají mezinárodní lety jsou Fukuoka a Nagasaki na Kjúšú, Hirošima, Nagoja, Niigata a Sendai na Honšú. Na ostrově Hokkaidó je důležitým letištěm také Sapporo.

Letiště Narita se nachází asi 60 km od Tokia, kam se můžete dopravit taxíkem, letištním minibusem nebo můžete využít luxusní vlak Narita Express, se kterým se na tokijské nádraží dostanete za necelou hodinu jízdy. Druhým největším letištěm v Japonsku je Kansai, které má přímé spojení s Evropou, Severní Amerikou a dalšími zeměmi.

Do Japonska je možno připlout i lodí z čínské Šanghaje nebo korejského Pusanu.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Japonsko je poměrně bezpečnou zemí, není proto žádným problémem si zde půjčit auto a cestovat na vlastní pěst. Je to výborný způsob, jak dokonale poznat místní krajinu i kulturu. Jízda po místních silnicích je příjemná, jelikož jsou udržované a v dobrém stavu. Pronájem auta je levná a jednoduchá záležitost. Vyšší je pouze cena silničních a parkovacích poplatků.

Některým evropským řidičům může dělat problém jízda vlevo a hlavně luštění dopravního značení. Abyste si mohli v Japonsku pronajmout auto potřebujete platný mezinárodní řidičský průkaz. Bohužel Česká republika a některé další Evropské státy nemají s Japonskem uzavřenou vzájemnou dohodu o uznání mezinárodních řidičských průkazů. Největšími autopůjčovnami v Japonsku jsou Nippon Rent-A-Car či Nissan Rent-A-Car. Cena pohonných látek je téměř stejná jako v Evropě. Maximální povolená rychlost na místních komunikacích je 60 km/h, na dálnicích 80-100 km/h.

Japonské železnice patří mezi vyhlášenou světovou jedničku. Železnice zde provozuje japonská železniční společnost Japan Railways, pod kterou spadají rychlostní vlaky šinkansen a asi 21 000 km tratí. Většina vlaků je vybavena digitálními pohyblivými displeji s nápisy v japonštině i angličtině.

Od roku 1964 jezdí po Japonsku vlaky šinkansen, které se staly jeho chloubou. Ty dnes propojují největší japonská města a jejich předností je zejména přesnost. Po tratích dnes jezdí 4 typy těchto spojů: Kodama, Hikari, Cubame a Nozomi. Nepatří však již mezi nejrychlejší japonské vlaky. V období letních prázdnin je nutné si rezervovat sedadlo dlouho dopředu. Při cestování šinkansenem musíte dávat pozor také na to, že vlaky kvůli dodržení času stojí ve stanici jen velmi krátce.

Nejrychlejším vlakem v Japonsku je dnes expres Kjúkó. Dalším významným spojem je omezený expres Tokkjú, rychlík Kaisoku a místní spoje Fucú.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Vnitrostátní lety po japonských ostrovech zajišťují společnosti Japan Airlines (JAL) a Nippon Airways (ANA). Síť letů pokrývá 4 hlavní ostrovy a mnoho dalších. Pokud však cestujete na vzdálenosti do 600 km, doporučuje se využít spíše železniční dopravy. Osobní rychlíky jsou rychlejší a pohodlnější než letadla. Pokud přesto chcete letět, musíte si v cestovní nebo rezervační kanceláři zakoupit letenku. Na kratší vzdálenosti tyto letecké společnosti někdy vypravují vrtulové spoje.

Dálkové autobusy v Japonsku nejsou příliš využívány díky spolehlivé železniční síti. I přesto je místní autobusová síť poměrně hustá a představuje levnější způsob cestování.

Některými trajekty je možno se dostat až k pevninské části Asie, ale většinou jsou zdejší lodě využívány jen jako výletní pro zahraniční návštěvníky. Jízdenky na tyto trajekty je možno zakoupit přímo v den plavby v přístavišti.

Tokijská autobusová doprava je zajišťována soukromými dopravci a odborem dopravy tokijské metropolitní vlády. Po metropoli tak jezdí nespočet městských, regionálních i dálkových spojů. Tokijské metro má rozsáhlou síť, je rychlé a efektivní. V provozu je 12 linek. Jízdenku na něj seženete v automatu nebo u okénka. Návod k použití jízdenkového automatu pro metro v Tokiu však bohužel bývá jen v japonštině. Názvy stanic jsou naštěstí již i v angličtině. V japonské metropoli jezdí také povrchové metro, které často navazuje na linky podzemního metra.

Taxíky v Tokiu poznáte podle zelených značek. Ty, které zelenou značku nemají, nemají pravděpodobně ani koncesi, proto se jim raději vyhněte. Pokud na taxíku svítí červené světlo, znamená to, že je volný. Přivolat jej můžete mávnutím ruky. Ceny za něj však bývají poměrně vysoké. Otevírání dveří řídí elektronicky řidič taxíku. V Tokiu jezdí také jediná tramvajová linka Arakawa po 13 kilometrové trati.

Japonská kuchyně

Japonská kuchyně patří mezi jednu z nejzdravějších a nejdietnějších kuchyní na světě. Od ostatních asijských kuchyní se odlišuje především tím, že se zde tolik nekoření a zakládá si spíše na původních chutích jednotlivých přísad. Základem jsou ryby připravované na všechny možné způsoby, lepkavá krátkozrnná rýže a zelenina.

Nejtypičtějším japonským jídlem je pro nás jistě suši. Připravuje se z marinovaných nebo syrových ryb či jiných mořských živočichů. Maso však musí být velmi kvalitní, jelikož je konzumováno za syrova. K suši neodmyslitelně patří rýže kombinovaná s čerstvou nebo nakládanou zeleninou. Do jídla se přidává také sojová omáčka a kousky ryb jsou obalovány do listů mořských řas. Suši se následně namáčí do pálivé wasabi pasty (drcený zelený křen).

Pro japonskou kuchyni je důležitý i rýžový ocet, který podporuje trávení a má výrazné dezinfekční vlastnosti. Další významnou součástí je sója, která je velmi zdravá a chrání před možným vznikem rakoviny. V kuchyni se místo masa často užívá sojový sýr tofu, který je velmi bohatý na bílkoviny. Připravují se různé druhy nudlí či speciální rybí vývar.

Typická japonská hostina se může skládat až z 20 malých chodů. Japonská strava má blahodárný vliv na zdraví, dlouhověkost a vitalitu člověka. Stravování v Japonsku je výrazně odlišné od toho evropského. Odlišný je způsob sezení, nádobí i etiketa. Výraznou odlišností je také používání hůlek místo příboru.

Na výběr zde máte z několika druhů restaurací, které se liší jak podle ceny, tak i podle nabízeného jídla. Vrcholem japonského stolování je tzv. rjótei. Uprostřed pečlivě upravených zahrad se nachází elegantní místnosti, kde se stravují i politici a obchodníci. Kromě jídla si zde návštěvníci mohou objednat také služby gejši. Pro turisty jsou určeny spíše restaurace kaiseki, které nemají tak luxusní prostředí, ale většinou nabízí stejné jídlo jako v rjótei. Delikátní a lehké pokrmy s použitím typických japonských surovin nabízí restaurace Kjórjórija, jejichž zařízení odpovídá kjótským normám. Navštívit můžete taktéž objekty připomínající francouzská bistra nebo tapas bary ve Španělsku. Jmenují se kappó, ippinrjórija či izakaja a lidé se sem chodí spíše jen napít než najíst. Mezi spíše dělnické restaurace patří krčmy tzv. nomija a akačóčin.

V Japonsku však existují zařízení, které se specializují na určitý pokrm, například na suši - tzv. suši restaurace, nudlové bary a mnoho dalších. Fungují zde i cizí asijské restaurace, jako korejské a čínské podniky. Japonci si velmi oblíbili své čajovny tzv. Typickým japonským nápojem je tradiční zelený čaj a saké - rýžové víno. Saké vzniká společným kvašením rýže a vody. Nejlepším druhem saké je daigindžó, které se vyrábí z nejtvrdšího jádra rýžového zrna. Japonci často provádí čajové obřady, které jsou vyjádřením vrcholné úcty k čaji a také buddhistickým a společenským rituálem.

Zelené čajové listy se zde dělí do několika kategorií podle toho, kdy se lístky čaje sbírají a také podle přípravy. Nejoblíbenějším nealkoholickým nápojem je Calpis Water a Pocari Sweat. Japonci mají rádi svá piva, která se proslavila po celém světě. Vyrábí zde také whisky Suntory. Mezi známé japonské lihoviny patří šóčú vyrábějící se z ječmene nebo brambor.

Ubytování v Japonsku

V Japonsku je dostatečný počet nejrůznějších ubytovacích zařízení, jak západního, tak i tradičního typu. Abyste lépe poznali Japonsko, měli byste alespoň jednu noc strávit v tradičním hostinci zvaném rjokan. Tato vícegenerační zařízení vás nechají nahlédnout do tradičního způsobu života Japonců. V Japonsku byly vystavěny i americké luxusní hotelové sítě jako je Hilton nebo Sheraton. Existuje zde však celá škála japonských zařízení.

Stojí zde jak luxusní pětihvězdičkové hotely, ale také skromné hotely s jednoduchým vybavením. Ceny jednotlivých pokojů se odvíjí od polohy hotelu, oblasti, roční doby, věhlasu a poskytovaných služeb. V poslední době se zde staly velmi populární penziony západního typu. Najdeme je většinou v rekreačních oblastech a mají příjemnou atmosféru. V zemi je také spousta buňkových, business hotelů i hodinových hotelů. Buňkové hotely jsou zvláštním japonským specifikem, nachází se hlavně u nádraží a v oblastech s rušným nočním životem. Jednotlivá lůžka jsou situovaná v buňkách, ve kterých si nelze sednout ani stoupnout. Hosté se dovnitř musí doslova vsoukat.

Bezpečnost v Japonsku

V Japonsku je velmi nízká kriminalita. Samozřejmě, že na frekventovaných místech se mohou pohybovat kapsáři, stejně jako kdekoliv jinde na světě. Jinak si ale můžete bez problémů odložit tašku třeba v obchodě nebo na zastávce. Vyhnout byste se měli pouze náboženským sektám a extrémistickým skupinám. Nepříjemným zážitkem může být také setkání s japonskou mafií - jakuzou. Ani ženy, které cestují po Japonsku samy, se nemusí obávat obtěžování. Vyskytuje se opravdu jen výjimečně, případné nežádoucí návrhy obvykle stačí jen odmítnout. Přesto je dobré si dávat pozor na to s kým a kam jdete. Velkým nebezpečím jsou v Japonsku spíše přírodní pohromy jako je zemětřesení, tajfuny a výbuchy sopek.

Nákupy v Japonsku

Japonsko nabízí pestrou paletu tradičních uměleckořemeslných předmětů, které jsou oblíbeným suvenýrem zahraničních turistů. Je zde nepřeberné množství nákupních center, obchodních domů, pouličních stánků i řemeslných dílen. Některé výrobky pocházející z Japonska je však lepší kupovat v zahraničí. O mnoho levnější je zejména elektronika a fotoaparáty. Ceny za zboží bývají často uvedeny v arabských číslicích, v méně turisticky frekventovaných oblastech pak ve znacích kandži. Dané cifry za zboží mohou být uváděny také bez 5% spotřební daně, tu je nutno k částce připočítat.

Za návštěvu jistě stojí místní trhy s čerstvými plodinami nejrůznějších vůní, tvarů a barev. Pro každého gurmána je to opravdové potěšení. Nejvíce se z Japonska vyváží keramika, papír a kaligrafie, dřevo, bambus nebo také typické oblečení a tkaniny.

Tokio

Tokio je hlavním a největším městem Japonska, které se rozkládá na březích řeky Sumida u Tokijského zálivu. Své jméno město získalo v roce 1868, kdy bylo stanoveno hlavním městem. Těžkou zkouškou prošlo město v roce 1923 při silném zemětřesení a také při bombardování během 2. světové války. Z těchto škod se však brzy zotavilo a začalo růst v moderní, rušné a kosmopolitní město.

Jeho srdcem je tzv. Centrální Tokio, kde naleznete obrovská obchodní centra - čtvrť Ginza a Nihonbaši, knihkupeckou čtvrť Džinbočó, rybí trh Cukidži či Akihabaru s levnou elektronikou a softwarem. Čtvrť Západní Šindžuku je plná vysokých mrakodrapů, kde sídlí nepřeberné množství firem. Zajímavou budovou je Tokijský městský úřad projektovaný Tangem Kenzó. Východní Šindžuku je oproti tomu klidnější, plné barů, zábavních podniků, kin a zahrnuje i čtvrť červených luceren. Spíše mladší generaci potěší čtvrť Šibuja s množstvím obchodních domů i menších prodejen.

Oázou klidu je pro obyvatele Tokia park Ueno, který představuje nejrozlehlejší zelenou plochu ve městě. Stojí zde mnoho svatyní, muzeí a chrámů, které doplňují jezírka s lodičkami. Park bývá hlavně přes víkendy v obležení návštěvníků. Najdeme zde například Tokijské národní muzeum, které se skládá ze 4 objektů a uchovává rozsáhlou sbírku japonského umění a archeologických artefaktů. K vidění jsou zde rovněž cenné předměty z celé Asie. Na severu Tokia můžete navštívit chrám Sensódži, jenž je považován za nejposvátnější a nejvelkolepější chrám v celém Tokiu. Každý den k němu zamíří tisíce věřících, kteří zde vykonávají své tradiční obřady. V hezky upravené parku Šiba najdeme rodový chrám Tokugawů tzv. Zódžódži založený v roce 1393. Stojí zde 333 metrů vysoká Tokijská věž, která se stala nejvyšší dominantou města. Byla dokončena v roce 1958 a svou výškou dokonce přesahuje slavnou Eiffelovu věž v Paříži, které je zároveň nápadně podobná.

tags: #klimatické #pásy #Japonsko #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Jak napojit splachovač na odpad vany
• Problémy s emisemi?
• Recenze koše Hailo Öko duo Plus 22
• Rozměry popelnic
• Jak třídit odpad?