Sysel obecný (Spermophilus citellus, syn. Citellus citellus) patří mezi hlodavce z čeledi veverkovitých (Sciuridae). Je jediným naším zástupcem tzv. zemních veverek, kam například patří i populární psouni nebo svišti. Sysel obecný je živým důkazem toho, jak může být osud živočišného druhu vrtkavý.
Dnes už nemáme možnost tolik pozorovat sysly na teplých výslunných stráňkách nebo mezích kolem polí a pastvin. Nejrozšířenější byli v 50. letech minulého století, pak začali odevšad mizet a současný stav dospěl tak daleko, že sysel byl zapsán do Červené knihy jako ohrožený druh.
Popis a charakteristika
Sysel se vyznačuje kratším tělem na nízkých nohách. Na hřbetní straně a bocích je srst žlutohnědá až rezavohnědá s nejasnými světlými skvrnkami. Spodní část je jednobarevně žlutá, pouze krk, brada a úzké proužky kolem velkých očí jsou bílé. Jeho malé ušní boltce jen z části vystupují ze srsti. Má hlodavý chrup, který je tvořen 22 zuby. Průměrná délka těla je 20 cm. Průměrná hmotnost se pohybuje kolem 300 gramů (až 520 g). Samci dosahují až o třetinu vyšší hmotnosti než samice. Hmotnost syslů v průběhu roku značně kolísá.
Sysel obecný je bystrý, mrštný tvor o něco větší než veverka. Je to vysoce společenské zvíře s denní aktivitou a dovede žít i ve stohlavých koloniích. Pískově zelenkavý kožíšek, neskonalá mrštnost, pohyblivost, pozorné oko i dokonalé plížení z něj mnohdy dělají těžko postřehnutelného "ducha" travnatých planin.
Způsob života
Sysli jsou zvířata s denní aktivitou, která se orientují především zrakem. Proto můžete často vidět sysla „panáčkovat." Takto se chrání před různým nebezpečím jako jsou draví ptáci a další predátoři. Aby byla jejich strategie účinná, potřebují pro svůj život přehledné plochy s nízkou vegetací. Těmi byly v dřívějších dobách stepi, později pastviny, udržované meze a v současné době např.
Čtěte také: Spermophilus citellus ochrana
Jedinci v kolonii komunikují vizuálně, pachovými značkami a hlasovým projevem. Uvnitř kolonie si dospělí jedinci vytvářejí malá teritoria, jejichž velikost závisí především na pohlaví jedince a potravní nabídce.
Zjistí-li některý sysel blížící se nebezpečí, postaví se jako kolík, ostře hvízdne, aby upozornil ostatní a všichni okamžitě mizí v podzemí svých nor. Teprve za hodnou chvíli ten nejodvážnější opatrně vystrčí hlavu ze své nory a zjišťuje zda nebezpečí pominulo. Je-li čistý vzduch, všichni zase postupně vylézají a dál shání potravu.
Strava
Potravu tvoří zelené části rostlin, kořeny a semena lipnicovitých, pryšcovitých, bobovitých a dalších rostlin. V potravě březích a kojících samic je v oblibě smetánka lékařská. V letních a podzimních měsících se sysli zaměřují zejména na plody a semena rostlin, které přispívají k vytvoření dostatečných tukových zásob před blížící se zimou. Významnou část jejich potravy tvoří také živočišná složka. U samců může činit 1/5 a u březích samic dokonce 1/3 až 2/3 přijímané potravy. V živočišné složce potravy převažuje hlavně hmyz.
Nejkaloričtější potravu pro sysly jsou semena jakostních trav, lipnice, ovsíku, kostřavy i jejich mladé výhonky. Méně si přilepšují drobným hmyzem nebo masíčkem mladého hraboše. Neodolatelnou potravou jsou vždy obilná zrna. Dokáží za nimi podnikat i daleké výpravy k polím, což se pro mnohé stává osudným.
Nory
Sysli mají výrazně denní aktivitu a žijí pospolitě v koloniích. Každý jedinec obývá noru, obvykle s několika východy. Zde se ukrývá v případě nebezpečí, v noci a také v období zimního spánku. Nory se dělí na dva základní typy - nory dočasné, které slouží pouze jako krátkodobý úkryt v případě nebezpečí, a nory trvalé.
Čtěte také: Proč je sysel obecný ohrožen?
Syslí obydlí není žádná složitá stavba, jen kolmější dlouhá chodba někdy až dva metry dlouhá, zakončená komůrou vystlanou senem. Z pelíšku pak vede ještě další nora, útěková pro případ nebezpečí nedaleko mezi trsy trávy. Žádný syslí příbytek ale neprozrazuje vyhrabaná hlína, tu roznáší majitel v lícních torbách po okolí. Co však zrazuje jeho přítomnost je silný pach ostré moče.
Zimní spánek
V době zimního spánku jsou sysli odkázáni pouze na zásoby tuku, které si vytvoří v teplém období roku. V čase spánku ztrácí jednu čtvrtinu až jednu třetinu své hmotnosti. Sysel patří mezi pravé hibernanty - tzn. Sysel obecný se ze zimního spánku probouzí v období od března do konce dubna, kdy teplota půdy v hloubce hnízdní komory dosáhne 6 až 8 °C. První se probouzejí dospělí samci, následováni jsou dospělými samicemi a loňskými mláďaty.
Než sysel zalehne k dlouhému odpočinku, přináší si do obytné komůrky větší množství suché trávy, aby v ní byl pořádně zahrabán.
Rozmnožování
Páření syslů probíhá v následujících 20ti až 25ti dnech (až 38). Rozmnožování se účastní většina samic (90 %) nezávisle na věku. U samců je situace obdobná, pouze jedinci s nízkou tělesnou hmotností (obvykle samci po prvním přezimování) nejsou pohlavně aktivní. V soutěži o samice se uplatňuje fenomén tzv. scramble competition, kdy se samec snaží spářit s co nejvyšším počtem samic. S tím souvisí výrazný pokles hmotnosti samců v tomto období. Říje probíhá pouze jednou za rok. Samice rodí v průměru 5-6 mláďat.
Mláďata se rodí nepigmentovaná, lysá, pouze s krátkými sinusovými chlupy a oční víčka mají srostlá. Váží od 4,7 do 6,6 g (samci jsou těžší) a měří přibližně 50 mm, z toho 8 mm připadá na ocas. Poměr pohlaví mláďat je v populaci vyrovnaný. Rostou poměrně rychle a 17. den jsou už zcela osrstěná, vidět začínají 24.-26. den. Období laktace je dlouhé 30 - 50 dnů, delší je u více početných vrhů.
Čtěte také: Červený seznam sysla obecného
Sysel se rozmnožuje jedenkrát do roka, a to v červnu.
Predátoři
Mezi přirozené nepřátele sysla obecného patří především šelmy. Na našem území se jedná především o lasici kolčavu, lasici hranostaje, lišku obecnou, kunu skalní, tchoře stepního, tchoře tmavého a v neposlední řadě i kočku domácí. Z dravců ohrožují populace syslů především raroh velký, káně lesní, moták pochop, orel stepní a orel královský.
Sysly pronásledují káňata, sovy, lasičky a hranostajové. Aby se alespoň trochu před nimi ochránili, vyhrabávají si přímo v polích mělké úkrytové nory a v nich si zřizují tzv. krmné lavičky. Přináší si sem ukousané klasy a v klidu zrníčko po zrníčku vybírají.
Ohrožení a ochrana
Na výskyt sysla obecného je vázána celá řada druhů organismů. Na přítomnost syslů je na našem území různou měrou vázána i zvláštní skupina vrubounovitých brouků. Jedná se o lejnožrouty Onthophagus vitulus, Onthophagus semicornis a hnojníka Aphodius citellorum. Samice lejnožroutů kladou vajíčka do syslího trusu, který slouží jako potrava vylíhlým larvám. Takto využívají i trus králíků.
Přibližně od počátku 60. let 20. století je možno pozorovat pozvolný pokles početnosti druhu. Tento fakt dokumentuje i dotazníková akce katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy z roku 1972. Výskyt sysla byl zaznamenán ve 330 mapovacích čtvercích. V roce 1988 revize výskytu sysla na Mostecku odhalila, že z původně známých 19 lokalit se sysel vyskytoval pouze na jedné. V polovině 90. V České republice je v současnosti registrováno 35 lokalit výskytu sysla, které se nacházejí v různých částech státu (především však ve středních Čechách a na střední a jižní Moravě) a jsou navzájem zcela izolovány. Nejzápadnější kolonií je momentálně kolonie v Olšových Vratech (okr. Karlovy Vary), nejdále na sever leží kolonie na Rané, u Roudnice n.
Sysel obecný je kriticky ohrožený druh, vyskytuje se jak v České republice, tak i na Slovensku jen v malých, navzájem izolovaných koloniích. Zmapování jeho výskytu je základní informací, na ní staví následný monitoring, ochrana i realizace opatření na podporu populace.
Na začátku tisíciletí se hovořilo o 25 přežívajících koloniích a zhruba 2 500-3 000 posledních syslech v ČR (to zní jako mnoho, ale znamená to, že na jednoho sysla připadalo asi 4 000 lidských obyvatel ČR!). Do záchranného programu pro sysly se připojila i Zoo Praha.
Sysel obecný je kriticky ohrožený druh, vyskytuje se jak v České republice, tak i na Slovensku jen v malých, navzájem izolovaných koloniích.Licence | Všechna práva vyhrazena. S přicházejícím jarem skončil zimní spánek syslů. Monitoring tohoto kriticky ohroženého savce může právě začít. Do terénu vyrazí odborníci na jižní Moravě i na západním Slovensku. Sysel obecný je hlodavec, který více než polovinu roku prospí zimním spánkem. Protože je to druh, který z naší krajiny skoro vymizel, soustředí se na něj pozornost ochránců přírody i výzkumníků, kteří se snaží zmapovat jeho zbývající populace. Kvůli zimnímu spánku je období sledování syslů limitováno dobou, kdy jsou aktivní. A toto období právě začíná.
„Pomoc od veřejnosti moc oceníme. Stačí, aby se lidé při jarní procházce dívali okolo sebe, co v jejich okolí žije. Místní lidé někdy vědí, že v jejich sadu či na jejich pastvině žijí sysli. Ale ne každý si uvědomí, o jakou jde vzácnost a že bychom tuto informaci uvítali,“ uzavírá Kateřina Poledníková.
Příčiny ohrožení
Příčiny postupného mizení sysla z naší přírody nejsou zcela jasné, ale pokles početnosti sysla je přisuzován přeměně krajiny a způsobu hospodaření započaté kolektivizací zemědělství v 50. letech 20. století.
Ztráta přirozeného prostředí, zánik pastvy a změna způsobu kosení travnatých ploch i přímé pronásledování - to všechno vedlo k tomu, že syslů během 20. století dramaticky ubylo. Ke svému životu totiž potřebují plochy s velmi krátkou trávou, kde jsou schopni včas postřehnout blížící se nebezpečí. A takových je dnes málo.
I. Největší dopad na početnost syslů měla zřejmě přeměna krajiny a způsobu hospodaření v 2. polovině 20. století. Do té doby četné travnaté meze a pole o průměrné výměře 1/3 ha byly pro sysla vhodným biotopem. V důsledku scelování polí do velkých lánů a rozorání většiny mezí však došlo k zániku podstatné části biotopu sysla. Také změna krajinné mozaiky, resp. její zvětšení (a s tím související větší vzdálenost mezi biotopy vhodnými pro sysla) způsobilo narušení migrace mezi jednotlivými populacemi. Další negativní změnou byl úbytek potravy, který nastal díky sklízení velkých ploch zemědělských plodin v relativně krátkém čase. A v neposlední řadě se na poklesu početnosti syslích populací podepsalo také nadměrné používání širokého spektra pesticidů.
Zásadním faktorem ovlivňujícím možnosti přežití sysla na dané lokalitě je trvale nízký travní porost. Ve vysoké trávě ztrácí sysel přehled o svém okolí a stává se snadnou kořistí predátorů. Málo početným a izolovaným koloniím pak za této situace hrozí v krátké době zánik.
Ochranná opatření
Ještě v první polovině 20. století byl sysel obecný vnímán jako polní škůdce, dnes je však v České republice přísně chráněn a probíhá pro něj záchranný program.
Poněvadž většina ze stávajících kolonií sysla obecného na našem území má velmi malou početnost a je ohrožena zánikem, AOPK ČR iniciovala přípravu záchranného programu sysla obecného v České republice.
"V závislosti na tom, ako lokalita vyzerá, sa snažíme zlepšiť ich prostredie kosením, odstránením náletu, prerezávaním krovín, usmernením pastvy, výsadbou ovocných stromov atď.", popisuje aktivity ochranářů na Slovensku Monika Chrenková.
„Zásadní roli mají vlastníci pozemků, zemědělci, kteří mohou syslím koloniím pomoci, např. udržováním nebo obnovou pestré mozaiky krajiny v rámci tradičního hospodaření ve vinicích, sadech i na travních porostech, omezením užívání pesticidů a podobně“, doplňuje ředitel Jan Šíma.
Na české straně již takto probíhá podpora syslů v zemědělsky využívaných lokalitách zejména formou spolupráce s vlastníky pozemků pod záštitou ochranných známek Sysli na vinici a Sysli v sadu.
Veřejnost tak vlastně může pomoci dvakrát. Nákupem vína či meruněk od pěstitelů, kteří vytváří vhodné prostředí pro sysla, a nahlášením svých pozorování.
Jak poznat sysla?
Sysel je středně velký hlodavec, váží přibližně 200 až 350 g a měří okolo 20 cm. Má hnědavý přiléhavý kožich, malé uši a velké oči, krátký štětkovitý ocas. Na rozdíl od jiných našich hlodavců je aktivní ve dne. Když se postaví na zadní, nelze ho si splést. Jeho nory jsou poměrně velké, s průměrem 5 až 6 cm. U vchodu do šikmých nor je výhrabek hlíny, protože je sysel hrabe shora a hlínu vyhazuje za sebe na povrch. Kolmé nory, které naopak sysel vyhrabává zezdola a vyhrabaná hlína okolo vchodu tedy není, vypadají jako by někdo zapíchnul a opět vyndal ze země kovový sloupek plotu - jsou to ostře řezané, perfektně rovné kolmé díry hluboko do země.
tags: #sysel #ohrožený #druh #informace
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]