Kamčatská borůvka (Lonicera caerulea var. kamtschatica) je název, který se vžil pro zimolez kamčatský. Je to tedy několik názvů pro jednu rostlinu.
Znáte dobře kamčatské borůvky? Vyžadují jen minimální péči a plodit budou jako jedny z prvních rostlin na zahradě. Pokud se pro zimolez kamčatský rozhodnete a vyhnete se základním chybám při jeho pěstování, můžete sklízet slaďoučké plody i několik měsíců.
Jak už název napovídá, původ tohoto keře pochází jednak z Kamčatky, ale domovinou je mu také Dálný východ či Kurilské ostrovy.
Oproti jiným druhům borůvek je to keř, který nejenže nevyžaduje kyselou půdu či hnojení speciálními přípravky snižujícími pH půdy, ale také celkově není nutné do keře často zasahovat. Je mrazuvzdorný a v našem podnebí se mu daří.
Kamčatská borůvka běžně naroste do košatého, i dva metry vysokého keře, který sice preferuje vlhko, potřebuje ovšem slunečné stanoviště. Pro svou nenáročnost i bohaté olistění je možné keře použít i jako živého plotu.
Čtěte také: Vše o borůvkách: Od pěstování po účinky
Při výsadbě pamatujte na to, že za pár let keř velmi zmohutní. Každé čtyři roky je vhodné jeho razantnější zmlazení. Díky němu bude mít nejen nové přírůstky, na kterých bude plodit, ale také se koruna prosluní a borůvky budou i chutnější.
Je to zeleň samosprašná, přesto se doporučuje sázet k sobě dva keře různých kultivarů. Tento způsob podporuje plodnost borůvkových keřů.
Chcete-li sklízet několik měsíců, a to už od konce dubna až do srpna, pak zvolte dobře různé odrůdy. Těch je veliké množství, které se liší nejen podle sladkosti a tvaru plodů, ale také velikostí keře i dobou dozrávání. Chytrým výběrem několika keřů tak můžete nejen zajistit dobrou sklizeň, ale protáhnout ji od jara až téměř do podzimu.
Nezapomeňte, že se musejí dobou kvetení překrývat, což podmiňuje jejich vzájemné opylení.
Plody jsou nejen chutné, i když některé varianty jsou kyselejší až nahořklé, ale také jsou bohaté na vitaminy i další důležité látky. Mezi ty patří nejen antioxidanty, ale také vitaminy A, B1, B2, C, P i hořčík, draslík, sodík, železo a měď.
Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování
I když je určitě nejlepší „borůvky" sníst hned a čerstvé, můžete z nich připravit také běžné pokrmy.
Kamčatské borůvky neboli zimolez kamčatský můžete pěstovat buď samostatně, nebo jako součást jedlého živého plotu.
Tyto keře jsou relativně nenáročné a na rozdíl od pravých borůvek dokonce ani nevyžadují kyselou půdu. Rostou v běžné zahradní zemině. Vyhovuje jim umístění na slunci, stanoviště v polostínu, nebo dokonce ve stínu významně snižuje úrodu.
Kamčatské borůvky vyžadují hodně vody, tedy pravidelnou zálivku asi 3x týdně a dostatečné přihnojování.
Zimolezy plodí na jednoletých výhonech. Proto pokud je potřebujete prořezat, provádějte řez po sklizni nebo po opadu listů.
Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek
Doba výsadby je od rozmrznutí půdy do poloviny května a od poloviny září do zámrazu.
Hnojíme od poloviny března do konce května (např. Hnojivo Tisíckvět na borůvky).
Kvete od února do dubna, květy jsou samosprašné a jsou opylovány hmyzem. Plodí v půlce května. Už v červenci zasychají listy - rostlina pochází z Kamčatky, kde je vegetační období velice krátké.
Je to přirozený jev, který není na závadu. Rostlina je mrazuvzdorná do - 45 °C. Obsahují vysoké množství vitamínu C a B a důležitých minerálních látek ( hořčík, draslík, fosfor, vápník ). V plodech jsou obsaženy důležité antioxidanty a látky s antimikrobiálními účinky.
Plody se hodí k přímému konzumu, výborné jsou na džemy i mražené.
Sázíme buď hned po zakoupení, jestliže je na jaře půda ještě zmrzlá, ponecháme rostlinu v kontejneru na venkovním chráněném stanovišti. Nikdy ji nenecháváme po zakoupení v místnosti - okamžitě by narašila.
Sázíme kamkoli, kromě studeného severního stanoviště. Vyhovuje jakákoli půda, nepřidávejte hnůj ani rašelinu!
Na rozdíl od pravých borůvek nevyžaduje žádný speciální kyselý substrát a je zcela nenáročná na pěstování. Netrpí na škůdce ani nemoci.
Péči omezíme jen na vydatnou zálivku - půda nesmí vyschnout, a od poloviny března do konce května hnojíme (např.
Využití Kamčatské borůvky je stejné jako u pravých borůvek.
Tyto sytě modré bobule s červenofialovým vnitřkem jsou parádním zdrojem antioxidantů, vitamínu C, vitamínu A, vlákniny a draslíku. Mají třikrát víc antioxidantů a čtyřikrát víc antokyanů než borůvky.
Najdete v nich spoustu polyfenolových sloučenin, jako je kyanidin 3-glukosid, kyanidin 3-rutinosid, peonidin 3-glukosid, proanthokyanidiny a organické kyseliny, třeba kyselinu citrónovou.
Ačkoliv dle názvu by se mohlo zdát, že zimolez kamčatský vyžaduje, stejně jako borůvky či brusinky, kyselé pH půdy, tzn. rašelinu, není tomu tak. V tomto pěstitelé často chybují a připravují se tak o výborné plody.
Kamčatská borůvka se spokojí s běžnou zahradní půdou, kterou můžete obohatit o kompost nebo nějaké průmyslové hnojivo pro ovocné dřeviny.
Zvládne sucho a částečně zastíněná stanoviště, ale slunce má přeci jen raději, už kvůli dozrávání plodů. Světlo má tento druh zimolezu vážně rád, v zastíněných podmínkách sice bude trochu plodit, ale mnohem více, než plodů, bude mít listů a to není tak úplně žádoucí.
Rostliny nejsou samosprašné, takže je vhodné vysadit zhruba 150 cm od sebe minimálně dvě rostliny.
Kamčatská borůvka vyžaduje pravidelný, prosvětlovací řez, nejlépe na podzim, po opadu listu nebo brzy na jaře. Díky tomu bude keř dobře prospívat a hlavně pravidelně plodit.
Kamčatské borůvky kvetou od dubna bílými, nálevkovitými květy a zrají od poloviny května do konce června. Plody jsou tmavě modré, protáhlé bobule, které jsou sladké a chutné.
Oblíbené jsou například odrůdy ´Delight´, ´Maitop´, ´Altaj´ nebo ´Amur´, přičemž poslední jmenované mají nejen velké, ale zároveň i silně aromatické plody.
Zimolezy vyžadují slunné stanoviště, nejlépe s celodenním slunečním svitem a dostatkem prostoru. Výsadba do polostínu nebo dokonce do stínu dost podstatně snižuje výnosy, keře málo rostou a neprospívají.
Na rozdíl od kanadských borůvek nepotřebují kyselou půdu, rostou na jakékoliv zahrádce a jakékoliv půdě. Většinou vysazujeme kontejnerované sazenice na jaře nebo na podzim.
Po výsadbě a i v pozdějších letech doporučujeme mulčování kůrou k zabránění růstu plevelů. Velmi se osvědčilo i mulčování spadaným listím ve vrstvě 20 až 30 cm. Tato vrstva vytváří vhodné mikroklima pro kořeny, zvyšuje vlhkost v půdě a příjem živin.
K úspěšnému pěstování je potřebný dostatek vody. V případě brzkého nástupu jara a pokud je sucho, je nutno hodně zavlažovat. K tvorbě a výživě plodů tak brzy na jaře je potřeba poměrně hodně živin.
Hnojivo aplikujeme brzy na jaře po rozmrznutí půdy, nejvíce se osvědčil YaraMila Complex (dříve HYDROKOMPLEX) popřípadě CERERIT. Po ukončení kvetení až do sklizně dostatečně zavlažujeme, pokud je absence přirozených srážek je vhodné zalévat v množství 10l zálivky na jeden keř a to 2x až 3x týdně.
Nástup vegetace a kvetení začíná nezvykle brzy, keře často kvetou již v půlce března. Zimolezy jsou většinou cizosprašné, kromě několika odrůd, ale potřebují k opylování hmyz.
Problém může být i s jedním keřem na zahradě. V případě že v okolí kvete pro včely atraktivní medonosná rostlina (vrba jíva apod.), nemusejí včely osamocený keř najít a opylovat.
Proto od počátku propagace a prodeje doporučujeme pěstovat více keřů, aby byly v květu pro včely atraktivní.
V případě příznivých podmínek a dobré odrůdy bývají výnosy vysoké. Výnos dosahuje u dospělých keřů výnos 3-5 kg plodů. Odrůda Modrý triumf dosahuje vyšších a stabilnějších výnosů než ostatní odrůdy.
Zimolezy pěstujeme většinou jako volně rostoucí keře, pokud jsou dobře živené a mají dostatek vody, nebývá s plodností problém. Keře dorůstají do výšky 1,5-2m, některé kultivary mají v 15 letech stáří výšku až 2,5 m, vyžadují tedy dostatek prostoru.
V případě menší zahrady, kdy není možné nechat keře přirozeně narůst, je nutný řez. Zimolezy plodí na jednoletých výhonech, čím silnější a delší narostou, tím větší sklizeň bude další rok.
Při řezu je nutné z této skutečnosti vycházet. Vystřiháváme přebytečné větve, abychom keř prosvětlili, u zbylých větví vystřiháváme husté, slabé a odumřelé boční větvičky. Každý rok takto větve prostříháme a obnovujeme plodonosný obrost. Tento řez provádíme nejlépe po sklizni, nebo na podzim po opadu listů.
Zimolezy netrpí chorobami. Občas jsme zaznamenali napadení puklicí švestkovou, která se dá zlikvidovat dostupnými prostředky. Mšicemi, molicemi nebo jinými škůdci netrpí.
V době dozrávání jsou často plody sežrány ptactvem. Tady je nutná ochrana sítěmi, nebo vysázením většího množství keřů.
Zimolezy začínají dozrávat podle místních podmínek počátkem května a zrají většinou 14dnů až tři týdny. Plody jsou většinou podlouhlé bobule 1-4 cm dlouhé a 0,6-1,3 cm široké, v průměru0,9 až 1,5gramu, ale největší plody můžou mít hmotnost až 2,8g.
Barvu mají tmavě modrou, fialově modrou až do černa, bývají ojíněné. Jsou sladkokyselé až sladké s výraznou chutí lesních borůvek. Šťáva velmi silně barví.
Obsahují velké množství vitamínů, minerálních látek, velké množství velmi ceněných antioxidantů a dokonce obsahují látky potlačující rozvoj bakterií.
tags: #kamcatska #boruvka #stanoviste #pestovani