Borůvka (brusnice borůvka - latinsky Vaccinium vitis-idaea ☼ Rhodococcum vitis-idaea) je oblíbené letní ovoce, které si může každý s dostatkem času a trpělivosti nasbírat v lese, popřípadě koupit na trhu od pilnějších sběračů. Borůvky patří mezi oblíbené ovoce nejen pro svou lahodnou chuť, ale i pro vysoký obsah antioxidantů.
Brusnice borůvka, známá také jako borůvka černá, borůvčí, hafera nebo myrtovka (Vaccinium myrtillus), je malý, plazivý keř patřící do čeledi vřesovcovitých. Tato bylina je původem z Evropy, Severní Ameriky a Asie a je známá pro své sladké, tmavě modré plody, které mají výraznou chuť. Brusnice borůvka se často vyskytuje v lesích a na horských svazích, kde roste přirozeně.
Borůvka není vždy jen ta malá lesní, co vám zašpiní prsty a jazyk.
Jednotlivé odrůdy kanadských borůvek se liší jak velikostí samotné rostliny, tak i velikostí a barvou plodů a také jejich chutí. Důležitá je rovněž odolnost k vymrzání a doba dozrávání.
Borůvky patří mezi jedno z nejzdravějších druhů ovoce, ale na jejich sezónu si musíme počkat od června do září. Toto drobné ovoce, které je obarveno tmavě modrou barvou, obsahuje velké množství cenných látek, díky nimž se jedna o elixír na řadu problémů. V borůvkách se nacházejí látky, které ochraňují zrak. Jedná se hlavně o antokyany. Chrání sítnici, slouží jako prevence šerosleposti a oči se díky nim později unaví.
Čtěte také: Stanoviště pro kamčatskou borůvku
Mezi léčivé účinky borůvek tak lze zařadit schopnost posilovat imunitu, regenerovat zrakový purpur a zbavovat tělo toxinů. Léčivé účinky borůvky je možné znásobit, pokud si společně s kanadskou borůvkou dáte třeba třešně, některý z citrusů, korunní lístky (barevné části květu kolem pestíku a tyčinek) afrikánu bohaté na lutein nebo porci tuňáka obsahující kyselinu dokosahexaenovou.
Plody také snižují cholesterol, zlepšují pevnost a pružnost cév, jsou tedy i vhodným doplňkem stravy při ateroskleróze, křečovýchžilách nebo žilní nedostatečnosti dolních končetin, ale i prevencí proti infarktu nebo mozkové mrtvici. Vysoké množství antioxidantů vychytává v těle volné radikály a tím vlastně zpomaluje stárnutí buněk a zároveň preventivně působí i proti rakovině a dalším civilizačním nemocem. Borůvková šťáva je výborná k hydrataci při chřipce a nachlazení, protože poskytuje nejen tekutiny, ale i výživu a zároveň snižuje horečku.
Listy se používají do směsí proti cukrovce, musí být ale z „divokých", lesních plodů, nikoli pěstovaných vyšlechtěných keřů. Sbírají se před květem rostliny a potom v době, kdy rostlina ztratí plody (jsou otrhány nebo opadají). V této době listy sbíráme ale jen než začnou žloutnout a opadávat. Pak jsou již zoxidované a neúčinné. Necháme je zavadnout jeden den na slunci, poté dosoušíme ve stínu.
Borůvky patří mezi ideální ovoce při diabetu. Pomáhají snižovat hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Slouží jako prevence problémů, které doprovázejí diabetiky.
Doma si lesní borůvky asi nevypěstujeme, ale můžeme si pořídit vyšlechtěné velkoplodé keře prodávané především pod názvem „kanadská borůvka". Velkoplodé keřovité borůvky dozrávají postupně během měsíce, můžeme si pořídit i více odrůd od ranných do pozdních a tak prodloužit dobu sklizně. Keře začínají plodit třetím rokem, od šestého roku dávají plnou úrodu, z jednoho keříku můžeme sklidit až 6 kg plodů.
Čtěte také: Článek o kvalitě života ve Zlínském kraji
Borůvky jsou trochu náročnější na pěstování a často se jim na zahradách nedaří - špatně rostou, osychají, málo plodí. Bývá to obvykle špatnou kvalitou půdy a nedostatečnou vlhkostí. Na rozdíl od téměř všech ostatních rostlin vyžaduje borůvka půdu kyselou, stejnou jako na svém přirozeném lesním stanovišti.
Před výsadbou vyhloubíme jámu půl metru do hloubky a nejméně metr v průměru a celou ji naplníme rašelinou. Pokud chceme mít jistotu, že se rostlince bude dařit a jsme ochotní investovat pár korun, můžeme těsně před výsadbou kořeny namočit do roztoku mykorhizníchhub (přípravky lze zakoupit na internetu). Dalším problémem bývá zálivka. Borůvka vyžaduje vlhkou půdu, ale nikoli přemokřenou.
Roste na sluníčku i v polostínu, na sluníčku dříve a více plodí, plody jsou i chutnější, zato více vysychá půda. Řešení je jednoduché - opět starý známý mulč. Tentokrát ale k mulčování používáme méně posekané trávy, více suchého jehličí (borovice, jedle, modřín), vše můžeme překrýt vrstvou mulčovací kůry. Můžeme použít i samotnou kůru, borůvce nevadí, jenom se déle rozkládá a neposkytne jí tolik živin jako když uděláme směs.
V době, kdy rostlinka plodí (od nasazení plodů až po sklizeň) potřebuje hodně vláhy. Při běžném počasí zalévat nemusíme, proti vysychání chrání vrstva mulče. Při velkých a dlouhotrvajících parnech bychom měli, jinak budou plody malé a ne příliš chutné. K zalévání používáme pouze odstátou vodu, nebo ještě lépe dešťovou.
Při dodržování výše uvedených pravidel se hnojit nemusí vůbec, pouze na jaře nepohrdne přídavkem čerstvé rašeliny. Pokud to považujeme za vhodné, můžeme hnojit jíchou z přesličky. Ostatní jíchy jí moc nechutnají, protože nesnáší vápník a např. v kopřivovém výluhu je vápníku docela dost.
Čtěte také: Jedle: Druhy a využití - podrobný článek
Borůvky mají rády vlhko a kyselou půdu, proto se mohou pěstovat i v okrasné části zahrady spolu s azalkami a rododendrony. Pod keře se nevysazují žádné bylinky, borůvka má velmi mělce posazené kořeny a nesnáší žádnou konkurenci. Obvykle nemocemi netrpí, v extrémně vlhkém roce ji může napadnout plíseň šedá, proti které pomáhá postřik z přesličky.
Borůvky jsou výborné třeba na pečení koláčů. Níže máte uvedený recept, který je velmi jednoduchý, a přitom výsledný koláč uchvátí vás i vaše návštěvy.
tags: #boruvka #ucinky #a #pestovani