Kamenná Moučka: Využití v Kompostu a Zahrádkářství

Ve volné přírodě se z každého zeleného odpadu časem stane zemina. V hromadě kompostu probíhá tento proces díky stísněnému prostoru ještě efektivněji.

Jak se ze zeleného odpadu stane kompost

O přeměnu zeleného odpadu na kompost se postarají makro a mikroorganismy, které v kompostu žijí. Červi a hmyz materiál mechanicky rozmělní a stráví, bakterie a mikrohouby bioodpad rozloží chemicky. Během práce mikrobů se komplexní, energeticky bohaté molekuly štěpí na vodu, minerály a další živiny. Přitom se uvolňuje energie ve formě tepla a tím se celý proces urychluje.

Teplota může dosáhnout 40 až 60 °C, což kompost chrání před případným růstem plevelu. Pozor dávejte u čerstvě posekané trávy - ta se může zahřát tak moc, až se sama vznítí. Přidávejte ji tedy po menších částech.

Jak se starat o kompost v létě

Aby mohly mikroorganismy přeměňovat organický materiál v cenný humus i během horkých letních dní, potřebují dostatečnou vlhkost a teploty pod 80 °C. V opačném případě si udělají přestávku. Předtím, než kompost založíte, je dobré promyslet jeho umístění. Kompost můžete zakrýt netkanou textilií, skrz kterou se dovnitř dostane dostatek vzduchu a vody. Textilie také redukuje odpařování během velkých veder a zabraňuje tomu, aby kompost za silného deště promokl. I to totiž může proces tlení narušit. Ve větrných dnech je vhodné textilii zatížit několika dřevěnými latěmi. Při dlouhotrvajících vysokých letních teplotách se vyplatí, když kompost občas „zalijete“.

Kamenná moučka a její role v kompostu

Tip: Kamenná moučka zabraňuje tvoření zápachu - jednoduše ji občas vmíchejte do kompostu. Kamenná moučka je 100% přírodní produkt, ideální pro ekologické zahrady, protože obsahuje spoustu cenných minerálů a mikroelementů (nejvíce křemíku a hořčíku). Používá se k hnojení půdy a zadržuje vodu v půdě.

Čtěte také: Význam sochy Přerov

Propagátoři kamenných mouček, velmi oblíbených například v Německu a v biodynamickém zemědělství, tvrdí, že horninové moučky pomalu uvolňují do půdy minerály, ze kterých jsou složeny a které pro rostliny hrají sice „menšinovou“, ale důležitou roli. Kamenné částečky dobře absorbují vodu a díky tomu i kompost či půda na záhonech zadržuje více vlhkosti.

Kompostování - přehled jednotlivých kroků

1. Správný materiál: Jako základ použijte rozdrcené kusy dřeva nebo větve. Na tuto vrstvu je vhodné nanést 2 až 3 kbelíky zralého kompostu a teprve potom může přijít na řadu kompostovatelný materiál (rostlinný kuchyňský a zahradní odpad).
2. Drcení/míchání: Veškerý odpad musí být rozdrcený, protože mikroorganismy si pomocí trávicích enzymů poradí jen s narušeným povrchem potravy. Drcené a dobře promíchané suroviny jsou zpracovány nejrychleji.
3. Kompostér: Vybírat můžete mezi otevřenými systémy (kompostování na hromadě, drátěné nebo laťkové kompostéry) nebo uzavřenými rychlokompostéry a termokompostéry. U otevřených systémů probíhá výměna vzduchu a vody přirozeně, v závislosti na aktuálním počasí. U malého množství odpadu určeného ke kompostování zabraňují zavřené boční stěny příliš rychlému vyschnutí nebo ochlazení kompostu.
4. Bakterie, houby a další: Na procesu kompostování se podílí především bakterie, houby a některé vyšší organismy. Červi, hmyz a pavoukovci obsazují kompost až ke konci procesu tlení. Tím, že jej neustále prohrabávají, ovlivňují především fyzikální vlastnosti zralého kompostu. Procesu tlení můžete pomoci speciálním urychlovačem kompostu.
5. Překopáním k provzdušnění: Během tlení se kompost sesypává. Kvůli tomu mikroorganismy nemají dostatečný přísun kyslíku. Je tedy zapotřebí kompost překopat a promíchat. Vše, co bylo nahoře, přijde dolů, co bylo venku, přijde dovnitř. A naopak. Pokud je to možné, zakryjte nakonec povrch slabou vrstvou zeminy, listí nebo slámy.
6. Prosévání: oddělení zeminy od zbytků odpadu: Kompost je připravený k použití, když výrazně klesne jeho teplota. Pokud dáváte přednost práci s jemnou zeminou, kompost během překopání prosejte přes prohazovací síto, čímž odstraníte hrubý materiál.
7. Konečný produkt: kompost: Kompost je v letní sezóně „zralý“ po 4 až 6 měsících. Poté by neměl ležet déle než 1 rok, protože jinak se vytrácí cenné organické látky.
8. Kompost jako kondicionér půdy: Hotový kompost by neměl být zapracován do půdy hlouběji než 5 až 10 cm - nejlépe v období od jara do léta.

Co kompostovat a co ne

Kompostujte všechny slupky, odřezky a další zeleninové a ovocné zbytky. Suchý materiál vyrovnává obsah vlhkosti například kuchyňských odpadů a zlepšuje strukturu kompostu.Ideální jsou zbytky ovoce a zeleniny, kávové zbytky, čajové sáčky, vejce, ale i třeba papírové utěrky. Papír můžete kompostovat včetně lesklých magazínů a novin, olovnaté barvy se totiž již nepoužívají. Listy je potřeba nadrtit a dobře promíchat s kompostem. Třísloviny obsažené v listech navíc při velkém množství okyselují kompost, proto je důležité vyvážit pH dusíkatými materiály, například kuchyňským bioodpadem. Také je potřeba ho v kompostéru nechat delší dobu. Skořápky se rozkládají dlouho, ale ničemu to nevadí. Naopak! Obsahuje důležité minerální látky.

Vařená rýže či těstoviny lákají hlodavce. Ničemu neuškodí, ale ani nejsou potřeba. Pokud dodržíte správný poměr hnědého se zeleným, přirozeně se vyskytující mikroorganismy zvládnou kompostovací proces levou zadní.Přestože se dají kompostovat, věřte, že tak dlouho by se vám na jejich zkompostování čekat nechtělo.Tyto materiály se sice dají zkompostovat, ale pouze v odděleném kompostéru a tak, abyste si byli jistí, že výsledný kompost nebude aplikován u jedlých rostlin a projde hygienizací.Pozor na přemokření kompostu!

Jak používat kamennou moučku v zahradě

Kamennou moučku smícháme s vrchní vrstvou půdy, při výsadbě větších rostlin a stromů mícháme ve výsadbové jamce. Na neúrodných půdách mícháme 1,5 - 3 kg na 10m2. Na úrodných půdách stačí 2 - 3kg na 100m2. Při výsadbě nádobových rostlin (střední květináč) smícháme 1 lžíci se zeminou. Díky křemíku chrání moučka rostliny před škůdci a chorobami. Proti škůdcům se používá ve formě lehkého poprašku na list (mšice, dřepčík, slimák). Při protrhávání mrkve zasypeme tato místa moučkou, rádi je využívají pochmurnatky mrkvové ke kladení svých vajíček. Moučku přidáváme při výsevu semen, aby nám semena lépe klíčila. Díky tomu, že zadržuje vodu, přidáváme ji při výsadbě sazenic na záhony, do truhlíků nebo nádob.

Kamennou moučku je možné aplikovat následujícími způsoby:

Čtěte také: Zdravotní nezávadnost izolace

• Zapravte cca 1-3 kg na m² do horní vrstvy půdy.
• Přidání kamenné moučky do kompostu urychluje rozklad a zvyšuje výživovou hodnotu kompostu.
• Posypte kolem trvalek, bylinek, jahod nebo ovocných stromů.

Kamenná moučka není žádný zázračný prášek - ale tichý, trpělivý pomocník, který obnovuje půdu tak, jak to dělá příroda sama. Pomáhá dlouhodobě, bez chemie, a čím víc ji poznáte, tím víc oceníte její sílu.

Čtěte také: Více o kamenné soli

tags: #kamenná #moučka #do #kompostu #použití

Oblíbené příspěvky:

• Výběr WC pro domov
• Aktivity v přírodě v Praze
• Recepty na domácí aviváž
• Zážitky z cestování po USA
• Průvodce výběrem a montáží sprchové vaničky