Kamenná sůl: Vznik a využití v přírodě

Sůl kamenná je důležitá látka, kterou známe ze svých každodenních životů. Používáme ji hlavně v kuchyni jako koření, ale má i další využití. V tomto článku se zaměříme na její vlastnosti, vznik a využití.

Co je sůl kamenná?

Sůl kamenná, také známá jako halit, je minerál, který se skládá převážně z chloridu sodného (NaCl). Je to bezbarvá nebo bílá krystalická látka s charakteristickou slanou chutí. Můžeme ji najít v přírodě, například v mořské vodě nebo v solných dolech. Sůl kamenná se těží z podzemních solných ložisek.

Sůl kamenná je český název pro minerál halit. Halit, též známý jako sůl kamenná, je minerál (nerost) krystalizující v krychlové soustavě s chemickým vzorcem NaCl. Je to nejrozšířenější a nejznámější halogenid v přírodě. Název pochází z řeckého slova hals, což znamená "sůl" nebo "moře". V běžné řeči se termín "sůl" používá právě pro halit, ať už v jeho minerální podobě (sůl kamenná) nebo po přečištění (kuchyňská sůl). Tvoří rozsáhlá ložiska sedimentárního původu, tzv.

Vznik soli kamenné

Sůl kamenná vzniká v přírodě různými způsoby. Jedním z nejběžnějších způsobů je odpařování mořské vody. Když se voda odpaří, zůstane po sobě sůl. Další způsob je, že se sůl vytváří z minerálů, které se nacházejí v zemi, a také v důsledku geologických procesů, jako je evaporace v uzavřených nádržích a sedimentace. V některých oblastech, jako jsou solné jezera, se sůl hromadí na povrchu.

Ložiska soli kamenné (halitu) vznikala odpařením mořské vody v zálivech ustupujícího moře, zejména okolo přelomu prvohor a druhohor a ve třetihorách.

Zdroje Soli

• Roztoky mořské, jezerní a podzemní vody
• Jezerní pánve
• Zvrstvená ložiska
• Solné pně

Zdrojem soli jsou roztoky mořské, jezerní a podzemní vody, jezerní pánve, zvrstvená ložiska a solné pně tzv. Solanky (mineralizované podzemní vody) jsou buď mořské vody pohřbené při sedimentaci nebo meteorické vody, jež získaly svůj obsah rozpuštěných látek při průchodu atmosférou, zvětralinovým pláštěm a horninami. Solanky lze také získávat odčerpáváním z okolí zatopeného solného dolu.

Čtěte také: Význam sochy Přerov

Jezerní pánve (typu playas) se solnými jílovitými-písčitými sedimenty leží v aridních oblastech. V období dešťů jsou soli v roztoku v jezerní vodě, která v období sucha vysychá a zanechá po sobě kůru složenou ze solí.

Zvrstvená ložiska soli jsou výsledkem chemické sedimentace v pánvích vzniklých slabými dlouhotrvajícími pohyby zemské kůry (např. zechsteinská pánev v Evropě, michiganská v Severní Americe) nebo v příkopových propadlinách při kontinentálních okrajích.

Solné dómy (pně) vznikají zvláště v předhlubních pásemných horstev z vrstevních ložisek tlakem nadloží. Zásoby soli v těchto ložiskách byly v 80.

Těžba Soli

Podle formy, v jaké se sůl nalézá, se také liší její těžba. V pevném stavu je sůl získávána převážně hornickým způsobem. Vzácněji se těží kamenná sůl povrchově v lomech. V dolech se obvykle používá komorového porubu. K odkrytí ložiska se vyhloubí šachta, z ní se razí chodby a sůl se pak postupně těží z takzvaných komor. Vytěžená sůl má krystaly různé velikosti - od prachových částic až po velká zrna. Sůl se poté dále upravuje mletím, proséváním a čištěním. Tento způsob těžby je finančně nejnákladnější.

Sůl lze získávat louhováním, kdy se do podzemního ložiska vrtem přivede voda. Sůl se v ní rozpustí a vzniklý roztok - solanka - se čerpá na povrch. Solanka obsahuje přibližně 310 gramů soli na jeden litr roztoku. Po odpaření vody dojde ke krystalizaci a následnému zpracování. Dutiny vzniklé těžbou se mohou používat například jako úložiště uhlovodíků.

Čtěte také: Zdravotní nezávadnost izolace

Odpařování vody probíhá v umělých nebo přirozených mělkých pánvích z oceánů, moří, slaných jezer a pramenů v oblastech s horkým suchým klimatem.

Využití Soli Kamenné

Sůl kamenná má široké využití. Hlavně ji používáme v kuchyni. Bez soli by jídlo bylo mdlé a bez chuti. Ale sůl se používá i v průmyslu. Například se využívá při výrobě skla, chemikálií a také v potravinářství, například při procesu solení. Sůl také pomáhá při konzervaci potravin. Dříve se sůl používala ke konzervaci masa a ryb.

Použití soli je velmi rozsáhlé jako potrava (člověk spotřebuje 7 - 8 kg/rok), při zpracování ryb, v potravinářském průmyslu, k chovu hospodářských zvířat, v metalurgii, v chemickém průmyslu, k zimní údržbě silnic, v zemědělství jako hnojivo, jako terapeutická solní lázeň. Dále se využívá k výrobě glazur, škrobu a k barvení textilu.

Obecně se lze od sebe rozlišit tři typy soli - sůl odpařovanou, mořskou a kamennou. Sůl se získává hornickou těžbou, louhováním nebo odpařováním mořské vody.

Historie Využívání Soli

Sůl se používala již od pravěku, ale jejím původním zdrojem pro člověka bylo zejména maso ulovených zvířat. Podle archeologických nálezů se v Evropě těžila sůl již ve starší době kamenné. Nejznámější stará naleziště se nachází v Rakousku v okolí Hallstattu. Sůl byla významnou obchodní komoditou a ve starém Římě se používala i jako platidlo. Odtud pochází i v angličtině používaný výraz pro mzdu - salary.

Čtěte také: Kamenná moučka: přirozené hnojivo

Do Čech se sůl dopravovala z Hallstattu karavanami soumarů po takzvané „solné stezce“, vedoucí přes Linec, Freistadt, Kaplici, České Budějovice a Týn nad Vltavou až do Prahy. Ztezka byla později rozšířena na silnici, po které v 18. století bylo trvale v provozu kolem 400 formanských vozů.

Lidstvo používá sůl od nepaměti. Nejstarší těžba soli je doložena z Číny z třetího tisíciletí před n.l. První psaná zpráva o soli se nachází v Knize Jobově a vztahuje se na dobu okolo roku 2250 před n.l. Již v době kamenné byla sůl předmětem výměnného obchodu. „Solné stezky“ protkávaly starověký svět od Mrtvého moře po Indii.

Historie využívání soli je stará jako lidstvo samo. Sůl byla jednou z prvních komodit, se kterou se obchodovalo. Její schopnost konzervovat potraviny, zejména maso, byla klíčová pro přežití v zimních měsících a umožnila lidem cestovat na delší vzdálenosti. Ve starověkém Římě byli vojáci částečně placeni v soli, odtud pochází slovo salárium (plat). Solné stezky, jako například Zlatá stezka v Evropě, patřily k nejdůležitějším obchodním trasám. Města ležící u solných ložisek, jako například Salcburk v Rakousku (Salzburg = "solný hrad") nebo Hallstatt, vděčila za své bohatství právě těžbě a obchodu se solí.

Zdravotní Aspekty Soli

Sůl je pro naše tělo nezbytná, ale musíme ji jíst v rozumném množství. Příliš mnoho soli může vést k zdravotním problémům, jako je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění a choroby ledvin. Je důležité sledovat příjem soli v naší stravě. Měli bychom také vědět, že některé potraviny, jako jsou uzeniny nebo konzervy, obsahují hodně soli.

Sůl se podílí na regulaci množství vody v těle, na jejím zpětném vstřebávání v ledvinách a při metabolických procesech. Sodík je jedním ze stavebních prvků kostí a podílí se také na přenosu signálů ze svalů do nervů. Protože sůl napomáhá zadržování vody v těle, musí její množství v potravě omezovat lidé s vysokým krevním tlakem, u kterých je riziko poškození cév.

Rizika Nadměrného Příjmu Soli

• Hypertenze
• Zhoršení stavu u pacientů s onemocněním ledvin
• Poškození sliznice žaludku

Nejvíce zmiňovaným rizikem spojeným s nadměrnou konzumací soli je zvýšení krevního tlaku, tedy hypertenze. Vysoký krevní tlak je charakterizován opakovaným zvýšením tlaku krve na stěnu cév nad 140/90 mm Hg, a je rizikovým faktorem mnoha onemocnění postihujících kardiovaskulární systém.

Také ledviny jsou nadměrným příjmem soli ovlivněny - skrze svou roli při regulaci objemu tekutin je totiž jejich funkce ovlivňována, mimo jiné, právě koncentrací sodíku v těle. Studie poukazují na to, že zejména lidé s již existujícím onemocněním ledvin by se měli nadměrnému příjmu soli vyhýbat, jelikož může dojít k rychlému zhoršení jejich stavu, a poklesu funkčnosti ledvin.

Nadměrný příjem soli může, zejména u citlivých osob, vést k poškození sliznice žaludku a rozvoji zánětlivého stavu - gastritidy.

Vlastnosti halitu

• Krystalová soustava: Krychlová (kubická).
• Vzhled: Tvoří krystalické, zrnité až masivní agregáty.
• Barva: V čisté formě je halit bezbarvý a průhledný. Žlutá a červená barva je způsobena příměsí oxidů a hydroxidů železa. Modrá a fialová: velmi vzácné zbarvení, které není způsobeno příměsí, ale poruchami v krystalové mřížce. Vzniká vlivem přírodního radioaktivního záření, které uvolní elektrony z iontů chlóru.
• Štěpnost: Dokonalá podle tří na sebe kolmých rovin.
• Tvrdost: 2,5 na Mohsově stupnici tvrdosti.
• Chemicky se jedná o chlorid sodný (NaCl). Je velmi dobře rozpustný ve vodě. Má charakteristickou a intenzivní slanou chuť.

Halit krystalizuje v plošně centrované kubické mřížce (struktura typu NaCl). V této struktuře je každý ion sodíku (Na⁺) obklopen šesti ionty chloru (Cl⁻) uspořádanými do osmistěnu a naopak, každý ion chloru je obklopen šesti iony sodíku.

Halit je typickým sedimentárním minerálem. Vzniká především jako evaporit, tedy odpařováním vody z uzavřených mořských zálivů, slaných jezer nebo solných pramenů v suchém a horkém klimatu. Postupným odpařováním se koncentrace solí ve vodě zvyšuje, až dojde k jejich vysrážení. Dalším významným typem výskytu jsou solné dómy (diapiry).

Výskyt halitu v ČR

Na území České republiky se nenacházejí velká ložiska kamenné soli vhodná pro průmyslovou těžbu. Výskyty jsou vázány především na oblast Západních Karpat na Moravě, kde se v neogénních sedimentech (tzv. karpatská předhlubeň) nacházejí solanky (silně mineralizované podzemní vody). Historicky se sůl získávala odpařováním těchto solanek například v okolí Valašského Meziříčí.

Použití halitu

• Chemický průmysl: Halit je základní surovinou pro výrobu sodíku, chlóru, hydroxidu sodného (louh sodný), kyseliny chlorovodíkové, uhličitanu sodného (soda) a mnoha dalších chemikálií.
• Hlubinná těžba: Klasická hornická metoda ražení štol a komor v podzemních ložiscích.
• Louhování: Do ložiska se vrtem vhání voda, která sůl rozpustí. Vzniklá solanka se čerpá na povrch, kde se z ní sůl získává odpařením.

tags: #kamenna #sul #v #prirode #vznik

Oblíbené příspěvky:

• Nezapomenutelný zážitek ze školy v přírodě
• Udržitelné Zdroje Energie
• Městské kompostování
• Velkoobjemové kontejnery
• Aktuální stav ovzduší Hranice