Příroda kolem řeky Odry: Ekosystémy, hrozby a plány

Řeka Odra, ač v Polsku často spojována s ekologickými problémy, povodněmi a znečištěním, skrývá na značné části svého toku divoký charakter a její údolí představuje klíčový ekologický koridor.

Povodí Odry a jeho charakteristika

Povodí Odry se rozprostírá na dvou třetinách území Polska, kde plochý terén umožňuje fenomén bifurkace, kdy se některé řeky rozvětvují a vlévají do Odry nebo Visly.

• Pramen Odry se nachází ve Vojenském újezdu Libavá, v nadmořské výšce 635 metrů.
• Území se místy překrývá s přírodním parkem Oderské vrchy, s rozlehlými smíšenými lesy a lužními lesy.

Chráněná krajinná oblast Poodří

Unikátní a rovinatá niva řeky Odry tvoří jádro CHKO Poodří, jedné z nejmladších a nejmenších chráněných krajinných oblastí v Česku. Osou celého území je řeka Odra, která si na většině svého toku udržuje přirozený charakter a volně meandruje krajinou. Charakteristickým rysem Poodří jsou rybníky, kterých zde najdete téměř sedmdesát.

Díky zachovalému vodnímu režimu zde dochází k přirozeným rozlivům řeky do okolní krajiny. Voda na krátkou dobu zaplaví louky i lesy, dodá jim potřebnou vláhu a naplní vyschlé tůně. Ty pak poskytují prostor k životu a rozmnožování obojživelníkům či žábronožkám. Toto vzájemně fungující propojení řeky a krajiny je snad tím nejcennějším, co Poodří nabízí.

Hraniční meandry Odry

Pohraniční meandry Odry představují v Evropě jedinečnou oblast chráněné flóry a fauny, která je součástí evropské sítě chráněných území NATURA 2000. Jde o místo, kde si příroda zachovala svůj nedotčený ráz a koryto řeky bylo formováno výhradně přírodními procesy, nikoliv lidskou činností. Bylo zde zdokumentováno přes 126 druhů rostlin a mnoho ohrožených živočichů.

Čtěte také: Kanalizační odpady: Venkovní rozměry

Tato výjimečná ornitologická lokalita se nachází na severovýchodní Moravě, v těsné blízkosti polských hranic, a její páteř tvoří řeky Odra a Olše s přiléhajícími říčními nivami. Z východu se k ní připojuje soustava Karvinských rybníků a hraniční úsek potoka Petrůvka, z jihu pak rybniční soustavy v Rychvaldě, Bohumíně - Záblatí a Heřmanicích.

Kombinace tekoucích vod s břehovými nátržemi, velkých nezamrzajících vodotečí a stojatých vod s drobnými mokřady, které poskytují vynikající potravní zdroje, umožňuje celoroční výskyt ledňáčka říčního. Řeky Odra a Olše jsou navíc jediným pravidelným hnízdištěm morčáka velkého v České republice a zároveň jedním z největších zimovišť tohoto druhu u nás.

Historie a Kulturní Památky

Břehy velkých řek byly od nepaměti kolébkou civilizací a místem s bohatou historií osídlení i společenského rozvoje. Odra a její přítoky hrály klíčovou roli v těžbě stříbra, jejíž počátky sahají až do 12. století.

Protipovodňová opatření a Oderská Amazonie v Polsku

Deset let zpět byl u obcí Domaszkow a Tarchalice realizován jedinečný projekt přírodě blízké protipovodňové ochrany Odry, spočívající v odsunutí hrází a vytvoření nové záplavové zóny o rozloze 600 ha, což vedlo k obnově lužního lesa a mokřadních ploch, naplnění vyschlých koryt a celkovému zvýšení biodiverzity.

Delta Odry, rozprostírající se na území Polska i Německa, je pro své mimořádné přírodní bohatství přezdívána Oderská Amazonie. Lužní krajina údolí dolní Odry je srdcem Národního parku Údolí dolní Odry.

Čtěte také: Vše o kanalizačních mřížkách

Projekt Kanálu Dunaj-Odra-Labe a jeho potenciální dopady na přírodu

Budovatelská myšlenka prezidenta Miloše Zemana na stavbu velkolepého kanálu Dunaj-Odra-Labe se dostala do další fáze. Koncem března se ministerstvo dopravy dohodlo s polskou stranou, že začne stavět kanál na řece Odře. Odborníci upozorňují, že se neobejde bez fatálních zásahů do přírody a jeho ekonomický přínos není zřejmý.

Podle zastánců je obří vodní stavba propojující tři hlavní evropská rozvodí řek Dunaj, Labe a Odry důležitým projektem v boji proti klimatickým změnám. Jan Skalický, předseda Asociace DOL, který vodní dílo dlouhodobě podporuje, tvrdí, že by se kanál měl stát důležitým prvkem boje proti suchu. Vláda už navíc schválila patnáct miliard na přípravy prvního úseku - splavného kanálu mezi Ostravou a polskou hranicí.

Argumenty pro a proti kanálu

S tím ale nesouhlasí geomorfolog Jan Hradecký. „Zásadně mi vadí to, že opět jdeme cestou dalšího kanalizování naší hydrologické sítě. Že pokračujeme možná ve stejných trendech, jako v nich začali naši dávní předci. A najednou v současné době ať už sucha, nebo povodní, obecně řekněme v období globální klimatické změny, zjišťujeme, že transformace naší říční sítě je tak výrazná, že nám to dělá poměrně významné problémy právě s intenzitou a s dopady negativních procesů v krajině,“ říká děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Právě umělé kanály a narovnávání koryt řek, které se dělo v minulosti, stojí za některými problémy české krajiny. „Do koryta nebo do té nivy vkládáme nepropustné materiály, to znamená, že ta voda nemůže infiltrovat. To si každý může představit třeba v korytech, která jsou vybetonovaná nebo vydlážděná prefabrikovanými prvky - v tu chvíli poškozujeme propojení vody přes sedimenty třeba do podzemních vod,“ vysvětluje.

Ve stavu podzemní vody vidí zásadní problém také ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jan Frouz. „Je potřeba si uvědomit proporce. Když si představíte půdy na území České republiky a představíte si všechny vodní otevřené hladiny, které u nás máme, tak ta půda zadržuje při střízlivém odhadu asi pětkrát tolik vody, co ty otevřené hladiny. Pokud zrychlíme odtok vody z té půdy a drobným způsobem část vody zadržím v nějaké otevřené hladině, tak pořád budeme z hlediska celkové bilance vody negativní,“ varuje Frouz.

Čtěte také: Příroda v televizi

Podporovatelé koridoru naopak vodohospodářský význam považují za nejzásadnější přínos celého projektu. „Kdybych vzal celý ten koláč významů, tak význam vodohospodářský je třeba 35 procent, ten dopravní jenom 15 procent,“ je přesvědčen Skalický z Asociace DOL.

„Všechny ty studie se domnívají, že ty deklarované přínosy pro závlahy a tak dále, jsou zcela marginální, pakliže vůbec nějaké, v porovnání s těmi negativy,“ odmítá tento argument Frouz.

Dopady na krajinu

Velice diskutovaným tématem je také to, jaký vliv bude mít koridor spojující Dunaj, Odru a Labe na krajinu. Dopady na krajinu ale popisuje zcela jinak Vlastimil Karlík ze sdružení Arnika. „Že bude mít kanál zásadní dopady na přírodu, o tom nepochyboval nikdo přinejmenším od šedesátých let minulého století. Kanál bude fungovat v podstatě jako odvodňovací kanál - vezme vodu z krajiny, ovlivní výšku hladiny vody v půdě a tím zase změní podmínky pro různé chráněné biotopy, zejména lužní lesy,“ varuje Karlík.

Problémy přitom koridor přináší už nyní. „Ten kanál škodí už dnes. Přinejmenším tím, že z důvodu územní ochrany jeho koridoru ohrožuje rozvoj obcí a je na překážku některým projektům na přírodě blízkou protipovodňovou ochranu."

A jako sporný se podle Karlíka jeví i přínos kanálu v boji proti emisím. „Lodní doprava si konkuruje spíše s dopravou železniční. A podle posledních studií, které jsem viděl, je méně ekologická než železnice. Vnitrozemská lodní doprava buď stagnuje, nebo klesá. Takže se dá stěží očekávat, že by se jejím zvýšením přesunuly nějaké významné objemy silniční dopravy na tu vodní,“ míní Karlík a přidává i důvody, které brání rozvoji vodní dopravy:

„Má jen nepatrné množství cest, takže je tam nutnost překládat náklady mezi různými typy dopravy. Je v porovnání s jinými typy velmi pomalá. A konečně je tady otázka vodních poměrů, které jsou nepředvídatelné a které vodní dopravu v určitých částech roku prakticky znemožňují.“

Co s chráněnými územími?

Nejasné zůstává i to, co by případné vodní dílo provedlo například s evropsky významnou lokalitou Hraniční meandry Odry, která patří k unikátům ve střední Evropě a je zapsána na seznamu evropsky významných přírodních lokalit.

„Studie, o které mluvíme, má čtyři tisíce stran a 1800 stran se věnovala ochraně přírody. Samozřejmě jsou kompenzovány všechny vlivy na životní prostředí. A trasa vede tak, aby minimalizovala dotek s těmi chráněnými oblastmi,“ brání stavbu Jan Skalický.

„To je právě ten zásadní omyl. Vy sice nezasáhnete do těch meandrů přímo, že byste tam udělali nějaké průpichy a narovnali to, protože ty lodě logicky nemůžou plout v klikatící se řece. Ale tam jde o ty nepřímé dopady do korytové morfologie, které si musíme představit tak, že ten kanál bude s původním korytem nebo řekou nějakým způsobem sdílet vodu. To znamená, že o nějakou vodu, a ne zrovna malé množství, ta řeka přijde,“ vysvětluje Jan Hradecký z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity s tím, že případná stavba kanálu by podle odborníků znamenala zánik této chráněné lokality.

Splavnění Labe

Zatímco na Odře vláda přípravu kanálu schválila, kanál na Labi oficiální souhlas nemá. V pondělí 3. května schválil kabinet dohodu s Německem, že obě země úpravami Labe zajistí, že na řece bude po celý rok dostatečně vysoká hladina vody, aby po ní mohly plout lodě. Dohoda nyní z vlády zamíří do parlamentu, a pokud ji potvrdí i prezident, začne platit.

tags: #kanal #Odra #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Studie o emisích z kamna
• Environmentální chemie
• Ekologická definice růstu populace
• CykloStar: Čisté kolo, čistá planeta
• Mořské důkazy o změně klimatu