Kareta Obrovská: Ohrožení a Příčiny

Kareta, známá také jako Caretta caretta, je jedním z nejznámějších a největších druhů mořských želv. S rozmanitými geografickými výskyty, impozantní velikostí a fascinujícím chováním, se kareta stala symbolem pro ochranu přírody a divoké fauny.

Kareta je velká mořská želva, jejíž délka může dosáhnout až 1 metru a váha 100 kilogramů. Má silný a tvrdý krunýř, který je tmavě hnědý až červený s charakteristickým žluto-oranžovým okrajem. Tato želva je známá svým silným a výkonným plaváním, které jí umožňuje pohybovat se rychlostí až 35 km/h.

Karety se nacházejí především v tropických a subtropických vodách, přičemž jejich hnízdiště se vyskytují na plážích od Středozemního moře po Tichý oceán a Indický oceán. Hlavní oblasti hnízdění zahrnují pláže v Americe, Africe a Asii.

Kareta je důležitým prvkem mořských ekosystémů. Jejich hlavní stravou jsou krabi, měkkýši a medúzy. Přítomnost těchto želv v oceánech pomáhá regulovat populace těchto organismů, čímž podporují rovnováhu v podvodním světě.

Ohrožení Karety Obecné

Caretta Caretta je přísně chráněný druh a ve Středozemním moři nemá přirozeného nepřítele. Přesto jejich počet v těchto vodách klesá. Všechny druhy mořských želv jsou v Červeném seznamu IUCN zařazeny do kategorií kriticky ohrožený, silně ohrožený nebo zranitelný.

Čtěte také: Proč je kareta obecná ohrožená?

Celosvětově lze za hlavní důvody jejich ohrožení označit zejména obchod s želvími vejci a masem, lov pro krunýř, ztrátu vhodných míst k rozmnožování v důsledku odstranění vegetace a výstavby turistických letovisek. V neposlední řadě dochází také k nežádoucímu neúmyslnému odchytu (bycatch) mořských želv při lovu krevet a ryb pomocí vlečných sítí.

Důvody ohrožení:

• Lov: Intenzivní lov dospělých jedinců pro maso a krunýře.
• Sběr vajec: Vybírání snůšek vajec pro konzumaci.
• Ztráta hnízdišť: Zničení nebo úprava pláží pro turistické účely.
• Znečištění moří: Znečištění oceánů plasty, chemikáliemi a dalšími odpadními látkami.
• Neúmyslný odchyt: Uvíznutí v rybářských sítích a úhyn.

Ochrana Karety Obecné

První legislativní úprava týkající se regulace sběru želvích vajec v Kostarice byla zapracována do zákona č. 190 z roku 1948, který v této středoamerické zemi upravoval rybolov. Zmiňovanou právní normou byl obchod s želvími vejci zakázán - stejně jako ničení jejich hnízd.

V roce 1970 byla v kostarickém zákonodárství zakotvena obecná ochrana volně žijících druhů, která přinesla absolutní zákaz obchodu s kůží, masem, kostmi, peřím a vejci všech volně žijících živočichů.

Potřeba jednoznačné a přísnější ochrany vedla v roce 2002 ke vzniku speciálního zákona č. 8325 o zákazu obchodu s mořskými želvami a produkty z nich. Za zabíjení, lov nebo obchod s mořskými želvami hrozí dotyčnému trest odnětí svobody v rozsahu od jednoho do tří let. Praktickou ochranu mořských želv zajišťují zejména neziskové organizace, působící vždy přímo na konkrétní pláži. V současné době existuje v Kostarice přibližně dvacet různých projektů zaměřených na péči o želví snůšky.

Ochranná opatření:

• Legislativa: Zákony na ochranu mořských želv a jejich hnízdišť.
• Neziskové organizace: Projekty zaměřené na ochranu želvích snůšek a monitorování populací.
• Omezení rybolovu: Používání speciálních sítí, které snižují riziko odchytu želv.
• Ochrana hnízdišť: Zamezení výstavby v blízkosti pláží a omezení nočního osvětlení.
• Vzdělávání: Informování veřejnosti o důležitosti ochrany mořských želv.

Patara: Příklad ochrany hnízdiště

Proč je osmnáctikilometrová patarská pláž tak chráněná? Hnízdí tu želva kareta obecná (Caretta Caretta). Je jí vyhrazeno území podél vln zhruba dvacet metrů od vody, včetně části písečné pláže, kam člověk nesmí ani chodit ani zapíchnout slunečník ani se opalovat. Upozorní vás na to cedulka v písku hned u dřevěné lávky, po které se na pláž dostanete. Je u ní i velká tabule, připomínající rozdělení dne a noci mezi lidi a karety - od-do.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

V Pataře je snaha tomu zabránit. Je známo, že tyto želvy se vracejí snášet vejce vždy na místo, kde se samy vylíhly.

Záchranné stanice

I jinde na pobřeží se o zajištění klidu želv starají, není to však jednoduché. Největším nepřítelem karet je turistický průmysl. Proto letos univerzita v Pamukkale zahájila provoz zvláštní záchranky pro želvy. Má vlastní telefonní linku a po zavolání malá rychlá loď pomáhá veterinářům dostat se včas k ohroženým jedincům a dovézt je do Střediska pro výzkum a ochranu mořských želv.

Nejde jen o mláďata. Karety obecné dosahují pohlavní dospělosti mezi 20. a 30. rokem života.

Dnes byla v ostravské zoo slavnostně otevřena expozice k ochraně mořských želv. Expozice se nachází vedle výběhů levhartů cejlonských u pavilonu indických zvířat.

V ostravské zoologické zahradě vznikl nový ochranářsko-edukativní koutek pro prezentaci, propagaci a pomoc ohroženým mořským želvám. Zoo Ostrava a Zoo Hodonín pomáhají při ochraně těchto zvířat a podílejí se na mezinárodním ochranářském projektu zabývajícím se komplexní problematikou ohrožení velkých mořských želv (www.morskezelvy.cz). Jejich počty ve volné přírodě v posledních 30-40 let klesly natolik, že většině druhů hrozí úplné vyhubení.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Nově instalovaná výstava poukazuje na tuto alarmující skutečnost a představuje hlavní příčiny ohrožení - nadměrný a nelegální lov želv a sběr vajec pro gastronomické účely, ničení rozmnožovacích míst, ať již záměrné či rozvojem neřízení turistiky, využívání želvoviny jako suroviny pro výrobu suvenýrů, šperků a dalších výrobků. Mořské želvy hynou v bludných rybářských sítích i v důsledku zvyšujícího se odpadu v mořích při konzumace plastových sáčků, které jim připomínají jejich potravu - medúzy.

Účelem výstavy je rovněž nabídnout lidem možnosti, jak může těmto starobylým majestátním tvorům pomoci každý z nás, a to i přesto, že se nás Středoevropanů tato skutečnost zdánlivě netýká. Ale opak je pravdou. Coby turisté se s tímto problémem můžeme setkat poměrně často. Na svých cestách po exotických zemích bychom si měli dávat pozor, co nabízejí místní restaurace. Určitě bychom si také měli rozmyslet, jaké suvenýry kupujeme a jestli nejsou vyrobeny z ohrožených druhů živočichů.

U příležitosti slavnostního otevření expozice předala Zoo Ostrava Pavla Říhová z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) několik dermoplastických preparátů mořských želv chráněných mezinárodní úmluvou CITES, které byly lidem zabaveny při celní kontrole po příjezdu do České republiky. Tyto exempláře mající svůj vlastní „nelegální“ příběh doplní výstavu a věříme, že přimějí kolemjdoucí minimálně k zamyšlení…

• Kareta obrovská (Chelonia mydas): Preparát byl nalezen celníky a inspektory ČIŽP na letišti v Ruzyni v kufru vietnamského občana. Muž uvedl, že preparát koupil v obchodě v Hanoji jako suvenýr, ale účtenku prý ztratil, povolení CITES k dovozu neměl.
• Kareta pravá (Eretmochelys imbricata): Želva byla do ČR pašována z Malajsie ukrytá v kufru mezi špinavým prádlem. Při kontrole na letišti se však zobrazila na rentgenu. Pachatel uvedl, že preparát koupil na místním trhu a chtěl si jí doma vystavit jako dekoraci.
• Kareta obrovská (Chelonia mydas): Vycpanou karetu obrovskou si nelegálně dovezl český občan z Indonésie bez jakýchkoli povolení. Prý se jednalo o dar od obchodních přátel v Jakartě. Želva byla zabavena a případ byl řešen v trestním řízení, pachatel však s rozsudkem nesouhlasil a odvolával se až k Nejvyššímu soudu. Ten ho však uznal vinným.

Kromě pracovníků ČIŽP byla otevření přítomna i paní Hana Svobodová, zooložka ze Zoo Hodonín, která se ochraně želv přímo na Borneu věnuje již řadu let a je autorkou výstavy. Akce se dále zúčastnili náměstkyně primátora Kateřina Šebestová a ředitel Zoo Hodonín Martin Krug.

Ostravská zoologická zahrada je od letošního roku zapojena do projektu na ochranu mořských želv na Borneu v Indonésii.

Kareta Pravá (Eretmochelys imbricata)

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata) je kriticky ohrožená mořská želva s nádherným krunýřem žijící v tropických oceánech. Mláďata po vylíhnutí i dospělé želvy čelí řadě predátorů, včetně lidí. Ochrana karety pravé zahrnuje mezinárodní dohody a chráněné mořské rezervace.

Ve srovnání s jinými obřími mořskými želvami není zase tak obzvlášť velká - její krunýř dorůstá do délky kolem 115 centimetrů, a vážit může kareta pravá až 70 kilogramů. Zatímco mláďata mají karapax (horní část krunýře) ve tvaru srdce, s růstem se protahuje. Jejich nápadně zbarvený karapax je zubatý a má překrývající se štíty (scutes), tedy silné kostěné destičky.

Špičatá hlava karety pravé končí ostrým hrotem podobným ptačímu zobáku, podle něhož byla tato želva pojmenována v angličtině - hawksbill turtle. Dalším rozlišovacím znakem je pár drápů na každé ploutvi. Samci karet mají delší drápy, silnější ocas a mírně jasnější zbarvení než samice.

Karety pravé se vyskytují v tropických vodách Atlantského, Tichého i Indického oceánu. Vyhýbají se hlubokým vodám a dávají přednost pobřežím, kde je hojná jejich oblíbená potrava - mořské houby - a kde jsou v dosahu písčitá místa pro kladení vajec. Tito silně migrující plazi přispívají k udržování zdravého ekosystému korálových útesů.

Karety jsou všežravé: konzumují také měkkýše, mořské řasy, korýše, ježovky, ryby a medúzy. Jejich pevné krunýře je chrání před mnoha predátory, přesto jim hrozí predace ze strany velkých ryb, žraloků, krokodýlů, chobotnic a lidí.

Stejně jako jiné mořské želvy vykonávají karety pravé úžasné migrace z krmných oblastí na vhodné pláže ke kladení vajec, obvykle tropické pláže. Každých dva až pět let se samice vrací na pláže, kde se narodily, aby nakladly vejce; hnízdění probíhá obvykle v mělkých vodách blízko pobřeží.

Hnízdící proces začíná, když želvy opustí moře a vyberou si místo pro uložení vajec. Vyhrabou jámu v písku, uloží do ní 130 až 160 vajec a poté ji zasypou. V této fázi se želvy vrací do moře a nechávají vejce být, ta se vylíhnou zhruba za 60 dní. Nejnebezpečnější část jejich života nastává, když se mláďata vydávají na cestu z hnízda do moře - krabi a hejna racků na mladé želvičky během tohoto krátkého sprintu hladově útočí.

Hrozby pro přežití

Stejně jako mnoho jiných mořských želv jsou i karety pravé kriticky ohrožené, především kvůli lidským zásahům. Krunýře želv byly ceněny lidmi už od starověkého Egypta a karety s jejich ohromujícími krunýři nejsou výjimkou: Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) odhaduje, že v posledních sto letech byly kvůli obchodu s želvovinou zabity miliony karet. Ačkoliv legální mezinárodní obchod s krunýři karety pravé skončil v roce 1993, obchod pokračuje i nadále.

Vejce karety se stále po celém světě konzumují navzdory mezinárodní ochraně tohoto druhu a často jsou želvy zabíjeny i kvůli masu. Tyto půvabné mořské želvy také ohrožuje náhodné zachycení v rybářských sítích.

Ztráta přirozeného prostředí představuje další vážnou hrozbu. Pobřežní výstavba zmenšila plochy vhodné pro hnízdění, zatímco zvyšující se teploty spojené s globální změnou klimatu ničí korálové útesy, na nichž se zásadně spoléhají při hledání potravy.

Ochrana Karety Pravé

Karety pravé jsou chráněny mezinárodními dohodami, jako je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a Úmluva o migrujících druzích.

tags: #kareta #obrovska #ohrozeni #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Více o syndromu karpálního tunelu
• Elektrokola a příroda
• Nárůst emisí: co za tím stojí?
• Boj proti škůdcům brambor ekologicky
• Recyklace kondomů