Syndrom karpálního tunelu: Nemoc z povolání a ohrožení

Syndrom karpálního tunelu je onemocnění v oblasti rukou, které se projevuje v době klidu jako brnění, pnutí, slabost nebo bolest v oblasti lokálně zatěžované konkrétním mechanickým pohybem. V České republice se každoročně objeví stovky případů diagnostikované nemoci z povolání - syndrom karpálního tunelu. Syndrom je často spojován s dlouhodobými opakovanými pohyby rukou a zápěstí, které jsou typické zejména při práci na počítači, montážní práci nebo práci s ručními nástroji. Tato rutinně opakovaná gesta vedou ke stlačení nebo podráždění středního nervu v oblasti zápěstí, což způsobuje nežádoucí bolestivý stav.

Co je karpální tunel?

Karpální tunel je úzký prostor mezi zápěstními kostmi a vazy, které drží různé šlachy a nervy. Při opakovaném a dlouhodobém namáhání rukou a zápěstí dochází k otoku tkáně, což vede ke zvýšenému tlaku na střední nerv, a to způsobuje příznaky zánětu karpálního tunelu.

Příznaky syndromu karpálního tunelu

Mezi nejčastější příznaky tohoto onemocnění se řadí bolest, brnění, pálení a necitlivost v oblasti palce, ukazováčku, prostředníku a části prstence. Tato bolest se obvykle projevuje v noci a může ovlivnit i nežádoucí bolestivé stavy, bránící spánku. Dalšími příznaky mohou být slabost a ztráta svalové kontroly v postižené ruce. Bolest a nepohodlí mohou také ovlivnit schopnost vykonávat každodenní činnosti, jako je držení předmětů nebo psaní, případně užívání osobních zařízení jako je mobilní telefon.

Diagnostika

Diagnostika syndromu karpálního tunelu zahrnuje fyzické vyšetření, hodnocení příznaků (např. prohmatáním bolestivého místa lékařem). Lékař může provést rovněž tzv. Mohou být také provedeny další testy, jako je elektromyografie (EMG), která měří elektrickou aktivitu svalů a pomáhá určit míru poškození nervu.

Léčba

Léčba syndromu karpálního tunelů zahrnuje jak nechirurgické, tak chirurgické metody a vždy závisí na závažnosti příznaků, tedy stupni vývoje tohoto onemocnění. V počátečních stadiích nemoci mohou být doporučeny změny životního stylu a ergonomie práce. To zahrnuje například častější přestávky při opakovaných pohybech, ergonomicky navržené nástroje a podložky pro klávesnici a myš, úprava pracovního postavení. V případech, kdy nechirurgické metody nejsou účinné nebo jsou příznaky vážné, se může zvážit chirurgický zákrok. Během operace se uvolní tlak na střední nerv tím, že se rozřízne tkáň v karpálním tunelu.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Prevence

Prevence syndromu karpálního tunelu zahrnuje dodržování správných ergonomických postupů při práci, časté přestávky během opakovaných pohybů a provádění protahovacích cvičení pro ruce a zápěstí. Důležité je také udržovat zdravý a vyvážený životní styl, včetně správné stravy a fyzické aktivity. Stejně tak je důležité, aby zaměstnavatelé pro zaměstnance prováděli pravidelná cvičení či rehabilitace, pokud jde o pracoviště se zvýšenou zdravotní expozicí. Prevence syndromu karpálního tunelu zahrnuje dodržování správných ergonomických postupů při práci, časté přestávky během opakovaných pohybů a provádění protahovacích cvičení pro ruce a zápěstí.

Syndrom karpálního tunelu jako nemoc z povolání

Syndrom karpálního tunelu je řazen mezi tzv. úžinové syndromy. Někdy se mu říká také útlakový syndrom. Jedná se o poškození středního nervu v karpálním tunelu. Jedním z prvních příznaků bývá nemožnost opozice palce proti malíčku, ale také oslabená citlivost, pálení, mravenčení, trnutí a bolesti prstů rukou, a to i v klidovém stavu.

Nemoci z povolání vznikají v důsledku škodlivých vlivů na pracovišti a zahrnují například syndrom karpálního tunelu, alergické ekzémy či záněty průdušek. K jejich uznání je nezbytné odborné vyšetření, které prokáže, že nemoc souvisí s pracovním prostředím. Zaměstnanci s uznanou nemocí z povolání mají nárok na odškodnění, jako je náhrada za ztrátu výdělku (renta), bolestné nebo náklady na léčbu.

Pokud vám byl syndrom karpálního tunelu diagnostikován, můžete žádat nároky spojené s nemocí z povolání. Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Každé povolání představuje riziko vzniku poškození zdraví, tzn. pracovní úraz, ale mimo jiné také vznik nemoci z povolání. Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, jedná se o velmi závažný zdravotní, ale i ekonomický problém, který ohrožuje každého pracujícího.

Statistiky nemocí z povolání

Na základě statistických údajů provozuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) Národní registr nemocí z povolání (NRNP). Ten vznikl v roce 1991, nicméně statistická data jsou v něm již od roku 1973. Do tohoto registru jsou zapisovány všechny diagnózy nemocí z povolání nebo jen ohrožení nemocí z povolání. SZÚ provozuje také střediska, kde jsou odborníci z pracovního lékařství, jejichž úkolem je diagnostikovat, uznávat nebo ukončovat nemoci z povolání. Pracovní pozice se zařazují do kategorie práce, která určuje pravděpodobnost vzniku poškození zdraví daného pracovníka. Kategorizace prací je vedena v informačním systému IS KaPr, který spravuje KHS. Na základě kategorizace prací se stanovují termíny periodicých prohlídek.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací je podle dlouhodobých statistik Státního zdravotního ústavu nejčastější nemoc z povolání a ohrožení nemocí z povolání v České republice.

Syndrom karpálního tunelu se týká především lidí, kteří pracují dlouhodobě s počítačem, ale také klavíristů a dalších hudebníků. Jen v České republice trpí tímto syndromem více než 35 000 obyvatel a počet se stále zvyšuje. Ohroženi touto nemocí z povolání jsou tedy především lidé v kancelářích.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory, které jsou zodpovědné za onemocnění tohoto typu, patří celková fyzická zátěž vykonávaná velkými svalovými skupinami, lokální svalová zátěž malých svalových skupin končetin, ruční manipulace s břemeny nebo práce v nepřijatelných pracovních polohách. V podstatě jde o dva typy činností: práce, při které je nutno vynakládat velké svalové síly a práce, která sice velkou svalovou sílu nevyžaduje, ale zato jsou příslušné pracovní úkony vykonávané během směny v obrovském počtu opakování (vysoce repetitivní činnosti). Příkladem je práce na montážní lince, ale i práce na klávesnici a myši počítače. V našich podmínkách stále převažuje přetěžování činnostmi prvního typu, i když s narůstající automatizací a digitalizací stále narůstá význam činností typu druhého.

Odškodnění

Pokud je vám nemoc z povolání uznána, přihlaste se u zaměstnavatele o odškodnění. Máte nárok na tolik, aby se dorovnal rozdíl mezi vaším příjmem před nemocí a po jejím vypuknutí. Po dobu pracovní neschopnosti je vám tedy doplácen rozdíl mezi nemocenskou a dřívější průměrnou mzdou.

Pokud vaše zdravotní potíže nespadají v danou chvíli do seznamu nemocí z povolání, ale jste si jisti, že v této souvislosti nastaly, vyplatí se sledovat novelizace daného nařízení vlády. Pro uznání nároku není nutné pracovat v danou chvíli pro zaměstnavatele, u něhož nastaly podmínky, za nichž daná nemoc vzniká. Na dotyčného zaměstnavatele se můžete obrátit i zpětně.

Čtěte také: Pracovní rizika

Renta je v zákoníku práce správně označena jako „Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti“ a jde o formu náhrady za ztrátu na výdělku, která zaměstnanci náleží tehdy, pokud mu nemoc z povolání znemožní vykonávat jeho původní práci (např. pokud nyní vykonává jinou, hůře placenou práci či pobírá invalidní důchod). Tato náhrada se vypočítává jako rozdíl mezi výdělkem před vznikem nemoci a příjmem, který zaměstnanec získává po jejím vzniku.

Bolestné se stejně jako u pracovního úrazu počítá podle tabulky. Počítá se přitom až po určité době poté, kdy byla nemoc zjištěna, aby zde byl předpoklad ustálení zdravotního stavu nemocného zaměstnance. Hodnota jednoho bodu činí 250 Kč. Například u nejčastější nemoci z povolání, tj. poškození karpálních tunelů se vyplácí bolestné ve výši zhruba 150 bodů na jednu ruku.

Prevence nemocí z přetěžování

Základem pro prevenci profesionálních onemocnění z přetěžování je ergonomické uspořádání pracoviště. Je to důležité nejen při fyzicky náročných činnostech, ale stejně tak např. při práci u počítače. Dalším klíčovým opatřením je správný výběr pracovníka, aby svojí tělesnou konstitucí odpovídal nárokům práce. To je úkolem vstupní preventivní prohlídky uchazečů o zaměstnání, která umožňuje odhalit dispozici k nemocem z povolání a předejít tak zařazení na práci, pro kterou uchazeč není způsobilý.

V průběhu zaměstnání mohou prevenci vzniku onemocnění z přetěžování napomoci různé formy rehabilitace, fyzioterapie a cvičení. Zaměstnavatel je může nabídnout svým zaměstnancům jako benefit. Některá cvičení lze provádět i v průběhu směny. Pravidelné periodické preventivní prohlídky mají za cíl včas odhalit počínající potíže, které mohly vzniknout v důsledku pracovní expozice nebo i ze zcela jiných důvodů.

V tabulce je uveden přehled počtu nově hlášených nemocí z povolání v ČR v roce 2024:

V roce 2024 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 5290 profesionálních onemocnění u 4530 osob, z toho u 3651 žen a 879 mužů.

tags: #syndrom #karpálního #tunelu #nemoc #z #povolání

Oblíbené příspěvky:

• Účinný boj s moly v domácnosti
• Bezpečné koupání ve volné přírodě
• Sociálně-právní ochrana dětí v ČR
• Rizika práce s mrtvými a imunosuprese
• Opuštěná chata v přírodě