Stavební a demoliční odpad představuje významnou část celkového objemu odpadů v České republice. Efektivní nakládání s tímto odpadem je klíčové pro minimalizaci dopadu na životní prostředí a podporu udržitelného rozvoje. V tomto článku se podíváme na klasifikaci stavebních a demoličních odpadů, legislativní rámec, možnosti recyklace a využití recyklovaných materiálů.
Veškeré odpady jsou klasifikovány podle vyhlášky č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů do 20 skupin, přičemž ve skupině 17 jsou uvedeny stavební a demoliční odpady. Stavební a demoliční odpad sestává z celé řady složek, z nichž velká část je využitelná pro další použití. Odpady z demolice staveb obsahují beton, cihelný střep, sádru, dřevo, sklo, ocel, kovy, plasty a další materiály, které mohou být zrecyklovány.
Stavební odpad může být směsí přebytečných materiálů pocházejících z vyklízení staveniště, výstavby, výkopových prací, renovací, demolicí, a dokonce i prací na silnici. Stavební odpad zahrnuje velké množství různých materiálů a aby bylo jejich třídění efektivní, lze ho roztřídit do několika typů:
Dne 1. ledna 2021 vstoupil v platnost zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. V červenci 2021 vyšla vyhláška 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která komplexně nahradila sedm předchozích vyhlášek.
Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb.
Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady
Předně jednoznačně zavazuje k zajištění nejvyšší možné míry opětovného použití a recyklace stavebních odpadů. A to od samotného vzniku těchto odpadů - a nejen odpadů, ale i dalších materiálů ze staveb. Proto přímo v § 15 ukládá zákon původcům odpadů povinnost dodržet určitý postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, s vedlejšími produkty a se SDO vzniklými při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby.
Původci SDO mají v zákoně nově povinnost mít jejich předání zajištěno písemnou smlouvou, a to ještě před jejich vznikem. Tato povinnost se týká i občanů, pokud nemají možnost předat SDO obci v rámci obecního systému, a byla do zákona vložena jako prevence vzniku černých skládek.
Prioritou by mělo být znovuvyužití stavebních či demoličních materiálů přímo na stavbách. Vezměme si jako příklad staré cihly. V mnoha případech se nám při přestavbách či demolicích objeví staré cihly, které ale ještě mohou plnit svůj účel a funkci a být i nadále použity na stavbu nových zdí apod. Podobně je to i se starými trámy, okenními rámy apod. V případě nemožnosti užití odpadů k původním stavebním účelům je vhodné tyto odpady mechanicky nadrtit či namlít na recyklát.
Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č.
Je jednoznačně prokázáno, že produkce kvalitních jednodruhových recyklátů ze SDO je možná pouze z kvalitně vytříděného materiálu, vstupujícího do procesu recyklace. Znečištění různými příměsemi (zejména plasty, dřevem, papíry atd.) zvyšují značně náklady na výrobu (nutností provádět, zpravidla ruční, separaci). Zároveň je pro úspěšnou recyklaci nepostradatelné příslušné strojní zařízení - minimálně mobilní drtič s předtřídičem a separátorem feromagnetických materiálů a minimálně jeden dvousítný třídič.
Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?
Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN. Ve zmíněných normách je v části Termíny a definice vždy uvedeno, že kamenivo je zrnitý materiál používaný ve stavebnictví; kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované.
Pro další podporu korektního využívání recyklovaných SDO byl mimo jiné vytvořen pracovníky kolektivu ČVUT v Praze UCEEB Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Katalog vydala Česká agentura pro standardizaci, s.p.o., ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obsahuje jak přehled SDO s potenciálem dalšího využití ve stavební výrobě, tak také postupy certifikace a zkušební postupy pro prokázání shody.
V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit. Je všeobecně známo, že mezi nejdůležitější součástí ekonomiky patří stavebnictví. Pro stavebnictví tvoří jedny ze základních surovin stavební kámen a štěrkopísky.
Recykláty ze stavebních a demoličních materiálů a výrobky z nich lze na trh uvádět jako nestanovené výrobky, které musí vyhovět alespoň požadavkům zákona o obecné bezpečnosti výrobků č. 102/2001 Sb. Stavební a demoliční odpady jsou cenným zdrojem surovin. V oblasti inertních minerálních odpadů se jedná o zdroj druhotných surovin jako náhradu přírodního kameniva a štěrkopísků v aplikacích, kde je to technicky možné a výhodné.
Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci - tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) - představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně).
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Nevyhnutelnost využívání recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (SDO) v co nejvyšší míře je také v souladu s cirkulární ekonomikou ve stavebnictví.
Od roku 2010 rapidně stoupá objem zrecyklovaného stavebního materiálu i druhotných surovin. Recyklaci stavebního odpadu při realizaci staveb využívá 78 % dotázaných stavebních společností. Již čtvrtina stavebních firem má stanoveny měřitelné cíle pro snižování ekologického dopadu staveb. Většina stavebních společností (60 %) má na stavbách již zaveden také systém na třídění dřevěného odpadu.
Mezi největší překážky ekologických opatření patří jejich nákladová náročnost. Současně 26 % stavebních firem chce v budoucnu více investovat do recyklace nebo výzkumu a vývoje ekologicky šetrných technologií a materiálů. Pro 32 % stavebních firem je používání nových technologií časově náročné.
Velikost produkce odpadů této podskupiny je zřejmá z Tab. 1, a to včetně podílů jednotlivých druhů odpadů. Z hlediska materiálového využití je žádoucí, aby hmotnostní tok druhu odpadu 17 01 07, který tvoří směsi cihel, betonů, tašek a keramiky postupně klesal ve prospěch betonů a cihel.
| Kód odpadu | Název odpadu |
|---|---|
| 17 03 | Asfaltové směsi, dehet a výr. |
| 17 03 02 | Asfalt. |
| 17 05 | Zemina (včetně vytěžené zeminy z kont. |
| 17 05 04 | Zem. a kam. |
| 17 05 06 | Vyt. |
| 17 06 | Izol. a staveb. |
| 17 06 04 | Izol. mat. neuv. |
| 17 09 04 | Sm. SDO neuv. |
Jaké materiály lze recyklací stavby získat? Kde lze recykláty využít a jaké mají parametry? Na to se ptáme odborníků z UCEEB ČVUT.
Stavební a demoliční odpady jsou v rámci politiky druhotných surovin v ČR naprosto stěžejní částí. Vždyť z celkového množství odpadů se podílí až 65 procenty (PDS, 2019). Nejčastěji se jedná o odpad vzniklý při demoliční činnosti. Při nových stavbách pak mezi odpady evidujeme především zeminu z výkopů a asfaltové směsi. Ty mají svoji hodnotu a na burze druhotných surovin CYRKL už se obchodují. S ostatními materiály je už ale obtíž. Nabídka na burze nechybí, ale poptávka je v tomto vztahu ta slabší strana. Kromě legislativy a dalších bariér je důvodem i nedůvěra ve stavební výrobky z druhotných surovin. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto zadalo Univerzitnímu centru pro energeticky efektivní budovy ČVUT (UCEEB) vypracování Katalogu výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví, od kterého si odborná veřejnost slibuje prolomení bariér a zahájení spolupráce.
UCEEB: Recyklovat materiály pocházející ze stavebního a demoličního odpadu je důležité hned z několika důvodů. Využíváním stavebního a demoličního odpadu předcházíme zbytečnému zaplňování našich skládek. Dále plně využíváme materiálový potenciál výrobků - to znamená, že namísto spotřebování vysoce kvalitních primárních surovin, můžeme použít například recyklované kamenivo, které je pro určité aplikace dostačující. Tím pak šetříme zdroje nerostných surovin a šetříme i energii na získávání primárních surovin. Navíc využíváním materiálu pocházejícího ze staveb se chováme jako zodpovědní hospodáři.
UCEEB: To záleží na použité metodě demolice. Pokud budeme postupovat podle zásad selektivní dekonstrukce, můžeme z budovy získat řadu znovu využitelných materiálů. Ty je možné po kvalitní recyklaci použít jako vstupní suroviny pro nové stavební výrobky a materiály. Mezi tyto druhotné suroviny s potenciálem využití v dalších pozemních stavbách patří například betony, zdící prvky a keramika, sádrokartonové desky, dřevo, okenní výplně, tepelné izolace a další. Pro druhotné suroviny uvádíme také hodnotící systémy, technické normy a právní dokumenty popisující podmínky, za kterých je možné výrobky s obsahem druhotných surovin uvádět na trh.
UCEEB: Kvalita druhotných surovin se liší především demoličním postupem a kvalitou třídění v průběhu demolice a recyklace. V případě, že jsou materiály od sebe dostatečně odděleny, může se výsledná kvalita blížit primárním zdrojům. Toto platí například pro materiály jako je sklo nebo plasty z okenních výplní, které je možné při správném oddělení využít pro výrobu nových oken. U materiálů, jako je například recyklované kamenivo, sice dochází v porovnání s přírodním kamenivem ke zhoršení vlastností, ale i přesto může být použito do betonu, jako zásyp inženýrských sítí či v dopravním stavitelství. My se proto na našem pracovišti dlouhodobě věnujeme ověřování vlastností recyklovaného kameniva a snažíme se o úpravu recyklačního postupu tak, aby vzniklé materiály měly co nejvyšší kvalitu a byly tak porovnatelné s přírodním kamenivem.
UCEEB: Naším webem chceme ukázat mimo jiné právě to, že pro recyklované výrobky platí stejné postupy ověření jejich vlastností jako pro výrobky z primárních surovin. Jediný rozdíl je, že u takových výrobků může být stanoveno omezené využití druhotných surovin. Bez ohledu na to, jaké suroviny byly pro výrobek spotřebovány, ve stavbě mohou být podle zákona použity jen takové stavební výrobky a materiály, jejichž vlastnosti byly ověřeny a výrobci zaručují kvalitu výrobků prohlášením o shodě nebo prohlášením o vlastnostech. Pro všechny výrobce a další zájemce na webu také shrnujeme zkušební postupy, podle kterých se specifikují vlastnosti těchto výrobků a materiálů. Dále informujeme o tom, jaká metodika se využije při certifikaci takových výrobků.
UCEEB: Jak již bylo řečeno v předchozích bodech, předpokladem pro co nejvyšší míru recyklace je selektivní demolice nebo řekněme demontáž staveb. Při selektivní demolicí se snažíme odstrojit z budovy každou konstrukci zvlášť. Tím nám vznikne několik materiálových toků na rozdíl od běžné demolice, kdy je budova bourána najednou. Selektivní demolice má několik kroků, které na webu také blíže popisujeme. Prvním z nich je zmapování objektu a vytvoření plánu vyklízení, odstrojení a demolice objektu. Následuje vyklízení objektu od všech rušivých a škodlivých látek, po kterém zůstane jen hrubá stavba.
UCEEB: Jednou z hlavních motivací vzniku Katalogu bylo větší využívání recyklátů ve veřejných zakázkách. Zadavatel veřejné zakázky má jako hlavní investor možnost předepsat, jaké materiály a výrobky budou pro výstavbu z veřejných prostředků použity. Zjednodušeně se dá říci, že stačí do zadávací dokumentace nepsat, že musí být použity přírodní suroviny, ale třeba suroviny splňující tyto požadavky. Nicméně je tato problematika širší a proto se jí také na webu věnujeme a uvádíme základní rady, jak dostat požadavky na obsah druhotných surovin do obecných tendrových specifikací. Vedle toho jsou uvedeny i příklady dobré praxe, které mohou sloužit jako zdroj inspirace, jak se dá využít stavební a demoliční odpad a jak se dají uplatnit druhotné suroviny.
UCEEB: Výrobky z recyklátů se rozumí výrobek s částečným obsahem druhotných surovin anebo výrobek čistě z recyklovaných materiálů. Všechny výrobky uváděné na trh by měly být příslušně ověřeny a měly by mít prohlášení o shodě či prohlášení o vlastnostech. Na webu uvádíme přehled takových výrobků s konkrétními příklady. U jednotlivých výrobků jsou uvedeny odkazy na legislativní předpisy a normové požadavky a také popisujeme, jak se dá při jejich výrobě využít druhotná surovina. Snažíme se také tuto databázi dále doplňovat a rozšiřovat. Druhotné suroviny a přebytečné materiály lze v ČR sehnat na Burze druhotných surovin Cyrkl.cz. Ta na středoevropském trhu funguje již 5 měsíců a dále se inovuje. Nyní se spouští automatizovaný proces, v rámci kterého je vložený inzerát strojově vyhodnocen a v reálném čase přeposlán na relevantní firmy se zájmem o danou komoditu.
tags: #katalog #odpadu #demolice