Ochrana přírody a krajiny: Stanoviska a stavební činnost

Účelem zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství soustavu Natura 2000.

Mezi cíle zákona patří:

• územní systém ekologické stability krajiny
• významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability
• ochrana planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů
• prevence a regulace zavlékání invazních nepůvodních druhů
• stanovení podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře

Krajina je definována jako „část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.“

Ochranné podmínky a stavební činnost

Pokud se stavební záměr, podléhající povolení dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, posoudí záměr na základě žádosti orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení a vydá ve věci společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK.

Bez pravomocného společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK nelze stavební záměr povolit. Pravomocné společné rozhodnutí je samostatným správním rozhodnutím, které se předkládá jako povinná součást žádosti o povolení záměru podle § 184 odst. 2 písm. e) stavebního zákona.

Čtěte také: Infografika životního prostředí

Režim společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK pro posouzení zájmů chráněných dle ZOPK je speciální postup oproti zákonu č. 500/2004 Sb., správnímu řádu.

Základní ochranné podmínky

Základní ochranné podmínky zvláště chráněných území stanovují ve vztahu ke stavební činnosti řadu zákazů. Ze zákazů může příslušný orgán ochrany přírody na základě žádosti povolit výjimku při splnění důvodů stanovených v § 43 zákona č. 114/1992 Sb.

• Národní přírodní rezervace (NPR): Zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dle judikatury dále obsažen v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území a dále také v zákazu měnit dochované přírodní prostředí.
• Přírodní rezervace (PR): Zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dále obsažen dle judikatury v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území.
• Chráněná krajinná oblast (CHKO): Zákaz povolovat nebo provádět nové stavby na území I. zóny. Nadto stavební činnost je dle judikatury dále obsažena v zákazu intenzivních technologií (týká se I. a II. zóny).

Bližší ochranné podmínky

Obvykle je omezení stavební činnosti dáno rovněž v bližších ochranných podmínkách stanovených individuálně ve vyhlašovacím právním předpisu konkrétního zvláště chráněného území. Realizace stavební činnosti zde může být vázána na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody dle § 44 odst. 4 ZOPK.

Vyhlašovací dokumentaci daného území naleznete v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněném území dle § 44 odst. 2 ZOPK - bez souhlasu nelze ve zvláště chráněném území provádět stavby, terénní úpravy, výkopové práce, práce prováděné hornickým způsobem, změny vodního režimu pozemků nebo vodních toků; souhlas se vydává v případě, že záměr nepodléhá již souhlasu dle § 44 odst. 1 ZOPK.

Čtěte také: Co je Soubor Služeb Týkající se Ekologických Programů?

Souhlas dle § 44 odst. 1 a odst. 2 ZOPK se nevydává k záměrům podle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. v zastavěném území obce ve IV. zóně.

Ochranná pásma

Povolování nebo provádění staveb v ochranném pásmu zvláště chráněných území je vázána na souhlas orgánu ochrany přírody dle § 37 odst. 2 ZOPK.

Významné krajinné prvky

Dotýká-li se stavební záměr některého z významných krajinných prvků, je nutný souhlas orgánu ochrany přírody dle § 4 odst. 2 ZOPK.

Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6.

Krajinný ráz

Dále existují omezení z hlediska ochrany krajinného rázu (v CHKO půjde typicky o výšku budovy, sklon a vzhled střechy, barvu fasády apod.) a požadavku souhlasu orgánu ochrany dle § 12 odst. 2 ZOPK.

Čtěte také: Český startup Nilmore a recyklace textilu

Kácení dřevin

Limitaci stavební činnosti představuje i ochrana dřevin rostoucích mimo les, pokud přesahují minimální rozměry a nenaplní jinou výjimku, je nutné k jejich kácení povolení dle § 8 odst. 1 ZOPK.

Evropsky významné lokality a ptačí oblasti

V případě, že se stavební záměr nachází v evropsky významné lokalitě či ptačí oblasti, budete nejdříve muset požádat příslušný orgán ochrany o stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK, kde bude posouzeno, zda záměr může mít významný vliv na předměty ochrany těchto území.

Správní akty a postupy

V závislosti na parametrech konkrétního stavebního záměru, jeho umístění a rozsahu dotčení zájmů chráněných dle ZOPK je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o správní akty, potřebné k povolení stavebního záměru. Posouzení, co vše je pro povolení stavebního záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny potřebné, může být často obtížné.

Pokud stavební záměr nepodléhá žádnému povolení dle stavebního zákona (drobné stavby v příloze č. 1 stavebního zákona) je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o potřebné správní akty dle ZOPK, které budou zpravidla vydány ve formě správního rozhodnutí popř. společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK.

Orgán ochrany přírody může postupem dle § 83 odst. 5 a 6 ZOPK vydat ke stavebnímu záměru rozhodnutí i jako první úkon v řízení. V případě, že máte zájem na tomto zrychleném správním řízení je nutné o tento postup výslovně požádat v žádosti a doložit souhlas všech účastníků řízení (minimálně vždy jím bude obec/obce dle § 71 odst. 3 ZOPK v jejímž obvodu je záměr situovaný).

Souhlas musí být vyznačený v situačním výkresu projektové dokumentace. Souhlas spolku s podanou žádostí o informování dle § 70 odst. 2 ZOPK může být nahrazen vyjádřením spolku, že se řízení nebude účastnit.

AOPK ČR je k této životní situaci na úseku ochrany přírody příslušná na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem, pokud neleží na území národního parku a vojenského újezdu.

A dále také na území, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy a správní obvody správ národních parků.

V případě, že stavební záměr podléhající povolení dle stavebního zákona zasahuje pouze do ochranného pásma zvláště chráněného území, je nutné se obrátit na příslušný orgán k vydání jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb.

Žádost o správní akty

Správní akty potřebné k povolení stavebního záměru vydává AOPK ČR pouze na žádost. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK, v případě kácení dřevin rovněž náležitosti stanovené vyhláškou č. 189/2023 Sb.

Jedná-li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK.

Žádost musí obsahovat:

• vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování
• dostatečně specifikován záměr - tzn. je třeba předložit projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti
• výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem (typicky naplnění důvodů pro povolení druhové výjimky dle § 56 či územní výjimky dle § 43 ZOPK)

K žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst. 9 ZOPK je nutné doložit stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 nebo posouzení vlivů záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i odst. 2, nejedná-li se o žádost podle § 45i odst. 2.

Pokud je nutné pro účely stavebního záměru žádat i o povolení kácení dřevin musí žádost obsahovat rovněž náležitosti dle vyhlášky č. 189/2023 Sb.

Ochrana dřevin rostoucích mimo les

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, při údržbě břehových porostů, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou.

Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.

Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí.

Účast spolků v řízení

Spolkům, jejichž předmětem činnosti je ochrana přírody a krajiny, náleží podle § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, postavení účastníka řízení o umístění stavby vedeného podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jestliže v něm má být vydáno povolení ke kácení dřevin nebo výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů.

tags: #soubor #stanovisek #ochrana #prirody #a #krajiny

Oblíbené příspěvky:

• Kam s vysloužilým CD?
• Kočky v dílech amerických autorů
• Ochrana Přírody v ČR
• Vermikompostování: Průvodce
• Skladka suti v Krkonoších