Katedra ekologie ekosystémů JCU: Informace o studiu a výzkumu

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity byla založena v roce 1991. Do 31. července 2007 se jmenovala Biologická fakulta.

Univerzita se dělí na fakulty a fakulta na katedry. V současnosti má naše fakulta jedenáct kateder, jedno oddělení, tři specializovaná pracoviště a jednu výzkumnou stanici k tomu.

Studium na Přírodovědecké fakultě JU

Přírodovědecká fakulta JU nabízí odborné studium zaměřené především na biologické, chemické, fyzikální, informatické a matematické programy. Fakulta nabízí bakalářské studium v následujících programech: Aplikovaná informatika, Aplikovaná matematika, Biofyzika, Biological Chemistry (Biologická chemie), Biologie, Laboratorní a medicínská biologie, Fyzika, Měřicí a výpočetní technika, Péče o životní prostředí a Geografie pro vzdělávání.

V současné době je ve středních školách vysoká poptávka po aprobovaných učitelích především přírodovědných a technických předmětů. Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity nabízí možnost studia naprosté většiny těchto předmětů v aprobacích pro střední školy. Tyto bakalářské studijní programy jsou nazývány „programy pro vzdělávání“. Konkrétně jde o: Biologie pro vzdělávání, Fyzika pro vzdělávání, Chemie pro vzdělávání, Informatika pro vzdělávání a Matematika pro vzdělávání.

Katedra biologie ekosystémů

Tato katedra poskytuje široké možnosti především v oblastech půdní biologie, hydrobiologie (od chemických procesů ve vodě přes řasy, vodní bezobratlé až po ryby), ale i aplikované ekologie - zajišťuje bakalářský obor Péče o životní prostředí. Dále garantuje magisterský studijní obor Biologie ekosystémů. V současné době zde úspěšně rozvíjí geografické informační systémy (GIS) a dálkový průzkum země (DPZ).

Čtěte také: Možnosti studia na Katedře biologie a ekologie

Katedra biologie ekosystémů garantuje studijní programy bakalářského studijního oboru Ekologie a ochrana prostředí a bakalářského programu Geografie se zaměřením na vzdělávání pro střední školy.

Vědeckou aktivitu rozvíjí katedra ve spolupráci s Hydrobiologickým ústavem, Entomologickým ústavem a Ústavem půdní biologie Biologického centra AV ČR a třeboňským pracovištěm Botanického ústavu AV ČR. Zabýváme se především ekologií vodních a půdních organismů, mikrobiální ekologií a studiem procesů ve vodních, půdních a mokřadních ekosystémech narušených lidskou činností.

Obor je určen studentům se zájmem o biologické a ekologické disciplíny, kteří však zároveň uvažují o profesní dráze neakademického charakteru. V průběhu studia studenti získají důkladné znalosti z biologických a ekologických oborů, zahrnujících environmentální chemii a analytiku, systematiku, fyziologii a biochemii. Rovněž jsou seznámeni se základními metodami plošného sběru dat o životním prostředí a jejich zpracování, základními technikami a technologiemi pro ochranu a asanaci (rekultivaci) životního prostředí.

Program je zaměřen na životní prostředí, ale poskytuje i komplexnější vzdělání v oblasti biologie, ekologie, krajinné ekologie a fungování suchozemských i vodních ekosystémů. V rámci studia se můžete podílet na základním i aplikovaném výzkumu v uvedených oblastech. Od ostatních programů se liší vaším větším kontaktem s praxí v oblasti ochrany životního prostředí, ať už na úrovni administrativní, nebo přímo v terénu či v provozu.

Kontakt s praxí je zprostředkován nejen externími přednášejícími, kteří se v praxi pohybují, ale i v rámci letních praxí v organizacích a firmách, které mají něco do činění s životním prostředím. Studijní program je koncipován tak, aby vyhovoval nejen vám, kteří předpokládáte po absolvování bakalářského studia nástup do zaměstnání.

Čtěte také: Výzkum na Katedře ekologie PřF UK

Magisterský studijní obor Biologie ekosystémů

Popis programu Program je zaměřen na studium procesů na úrovni celých ekosystémů, tj. na toky hmoty, energie a informací mezi jejich jednotlivými kompartmenty. Program je vysoce interdisciplinární a propojuje ekologii rostlin a živočichů v suchozemském i vodním prostředí. Inovativní metody výzkumu, jako je sekvenování nové generace, stabilní izotopy, stechiometrie, mezokosmové experimenty a mnoho dalších jsou přístupné každému žadateli. Velký důraz je kladen na experimentální přístup, schopnost studentů navrhovat, analyzovat a hodnotit experimenty.

Doktorské studium

Přijímací řízení Do doktorského studia se mohou hlásit absolventi pětiletého vysokoškolského studia na přírodovědeckých nebo oborově blízkých fakultách. Uchazeč si najde již před přihlášením ke studiu potenciálního školitele, jehož nabízená témata disertační práce ho zajímají, a přihlášku podá až po souhlasu dotyčného pracovníka s vedením práce. Musí také zaplatit poplatek za přijímací řízení (700 Kč, platí se prostřednictvím IS STAG při vyplňování přihlášky).

Před přijímacím řízením musí uchazeč doložit:

• vyplněnou přihlášku (E-Přihláška)
• kopii vysokoškolského diplomu (diplomů) a údaje o absolvovaném studiu (fotokopie Výkazu o studiu nebo diploma supplement).
• Zahraniční uchazeči k přihlášce povinně přiloží doporučení své osoby od dvou akademických pracovníků (jiných než nastávající školitel) a ověřenou kopii VŠ diplomu/-ů (nebo odpovídajících dokumentů od zahraniční vysoké školy) a diploma supplement (nebo dokument o uznání předchozího VŠ vzdělání magisterského typu českými úřady).
• podrobný životopis.
• návrh disertačního projektu, tj. informace o plánovaném disertačním projektu na předepsaném formuláři (cz_planovany_disertacni_projekt.doc). Součástí formuláře je anotace plánovaného disertačního projektu, která by měla být vypracována ve spolupráci s předpokládaným školitelem a je předmětem diskuze u přijímací zkoušky.

Přihlášku včetně všech dokumentů a zaplacení poplatku je třeba podat nejpozději do 20. ledna v zimním semestru. V letním semestru musí být podána do 20. května. Formulář přihlášky je v IS STAG přístupný od 1.11. do 20.1. a od 1.2. do 20.5.

Přijímací řízení se koná před komisí jmenovanou děkanem PřF JU. Uchazeč musí prokázat předpoklady ke studijní přípravě na soustavnou vědeckou nebo náročnou řídící práci a tyto doložit dosavadními studijními výsledky, diplomovou prací, případnou publikační činností a konkrétní představou o zaměření doktorského studia a doktorské disertační práce.

Čtěte také: Diplomová práce – termín odevzdání

Součástí pohovoru může být i ověření znalostí anglického jazyka. Zahraniční uchazeči mohou přijímací pohovor, který proběhne ve stejném termínu jako pohovor s ostatními uchazeči do daného studijního programu, absolvovat prostřednictvím Zoom/Teams.

Zimní termín přijímacího řízení se uskuteční na konci ledna nebo v první polovině února.

Státní závěrečná zkouška (SZZ)

Státní závěrečná zkouška je ústní. Skládá se z obhajoby diplomové práce a znalostní zkoušky trvající obvykle asi hodinu, která ověřuje odborné znalosti studenta, rozhled a schopnost myslet v souvislostech. Povinným okruhem je SZZ Biologie ekosystémů, zahrnující všeobecné znalosti ekologie a základních principů fungování ekosystémů, včetně schopnosti zhodnotit dopady environmentálních změn (pochopení cyklů prvků, toků energie, biogeochemických procesů formujících diverzitu a strukturu ekosystémů). Třetí volitelný okruh je nejvíce specializovaný, zaměřený na přehled ve zvoleného studijního směru.

Ostatní katedry fakulty

• Katedra botaniky: Velká část KBO sídlí na Botanické vile (Na Zlaté stoce 1). Studuje se tu ekologie (např. invazní druhy, výzkum druhové bohatosti luk, mykorrhizní vztahy, Erosova "restaurační" skupina), systematika, floristika i evoluce vyšších rostlin, archeobotanika, ale také biologie mechorostů a hub. Zvláště početná je i skupina algologů (např. ekologie tropických i arktických řas, fylogenetika sinic). Dobrá spolupráce je rozvíjena především s odděleními Botanického ústavu AV ČR sídlícími v nedaleké Třeboni (zejména ekologie vyšších rostlin a algologie).
• Katedra fyziologie rostlin: Katedra se skládá z několika laboratoří zabývajících se studiem fyziologie a anatomie rostlin. Hlavními výzkumnými tématy jsou například: fotosyntéza, interakce rostliny a atmosféry, vodní režim rostliny, interakce rostliny s mikroorganismy a ekofyziologie mechorostů. Katedra se taktéž zabývá transkriptomikou genů účastnících se vývoje průduchů či výživy masožravých rostlin a vývojem nových přístrojů a metod. Katedra garantuje magisterský obor Fyziologie a buněčná biologie rostlin.
• Katedra biochemie: Tato katedra a nabízí široké možnosti molekulárně-biologických studií řady modelových organismů či původců závažných onemocnění. Biochemická část této katedry odhaluje struktury některých biologických makromolekul, jinde se studují metabolické dráhy či evoluce genomu.
• Katedra molekulární biologie a genetiky: Zde zajišťují vzdělávání pro práci v biologických a lékařských laboratořích. Studium je zde zaměřeno především na imunologická a molekulárně-biologická témata s významem pro humánní medicínu. Jednotlivé laboratoře se zabývají výzkumem nádorové imunoterapie, molekulární imunologie a interakce vektor-hostitel (zkoumanou na slinách klíšťat). Katedra garantuje aplikovaný bakalářský obor Laboratorní a medicínská biologie a magisterský obor Klinická biologie.
• Katedra parazitologie: V úzké spolupráci s Parazitologickým ústavem se zde zkoumá celé spektrum parazitických organismů (prvoci, hlístice, roztoči). Využíváno je přitom mnoho přístupů na různých úrovních - od molekulární (např. způsoby komunikace parazita a hostitele), přes úroveň organismů (např. studium životních cyklů) až po ekologické studie (např. klíšťata). Katedra parazitologie garantuje studijní program magisterského oboru Parazitologie.
• Katedra zoologie: KZO zaštiťuje práce konané na obratlovcích i bezobratlých, ty druhé v úzké spolupráci s ENTÚ. Co do způsobu "provádění vědy" je zde možnost stát se laboratorním experimentátorem (za všechny lze uvést např. studie hlodavčích etologií), terénním člověkem (entomologem, ornitologem aj.) i badatelem na převážně teoretické bázi (viz např. některé práce postavené na fylogenetice). Katedra zoologie zahrnuje i fyziology bádající převážně na chladové odolnosti hmyzu, kteří měli původně svoji vlastní katedru.
• Katedra chemie: Katedra chemie navazuje na klasické i moderní biologické disciplíny na fakultě a zabývá se celou škálou témat. Laboratoře na této katedře se zabývají jak biochemií, strukturní biologií a analytickou chemií, tak počítačovým modelováním v chemii, hmotnostní spektrometrií, a studiem fotosyntézy. UCH zaštiťuje Linecké - nikoli cukroví ale - studenty, kteří pod hlavičkou přeshraničního oboru Biological Chemistry (bakalářský i navazující magisterský obor) studují obrok v rakouském Linzi a u nás. Dále také spolupracuje s ústavy Biologického centra AVČR.
• Katedra biofyziky: Katedra se stará nejen o obor Biofyzika, který má na fakultě mnohaletou tradici a je možné jej studovat od bakaláře až po doktorát, ale garantuje i další obory: Fyziku (nejen) pro vzdělávání, Měřicí a výpočetní techniku a magisterské Fyzikální měření a modelování.
• Katedra matematiky: Katedra garantuje bakalářské obory Aplikovaná matematika a Matematika pro vzdělávání a magisterský obor Učitelství matematiky pro střední školy. Základem katedry jsou pracovníci ústavů Biologického centra AVČR zabývající se aplikací matematiky v biologii a ekologii (např. teorie her v evoluční biologii). Součástí Katedry matematiky je Centrum matematické biologie, které se zaměřuje především modelováním biologických procesů. POZOR, POZOR! Matematici z programu učitelství pro SŠ v zimním semestru vedou Záchranný kruh matematiky. Jedná se o nabídku individuálních konzultací pro všechny bakaláře, kteří se topí v matematických vodách.
• Katedra aplikované informatiky: Tato katedra (dříve Ústav aplikované informatiky = UAI) garantuje bakalářské obory Aplikovaná informatika a dvouoborové studium Informatika pro vzdělávání. Zaštiťuje bakalářský přeshraniční magisterský program Artificial intelligence and Data Science (MAID). Do budoucna je v plánu doplnění magisterského oboru Aplikované informatiky (pravděpodobně ve spolupráci s Ekonomickou fakultou). Na začátku roku 2020 se od CPE odštěpila samostatná jednotka s legrační zkratkou CARS. Tahle banda logistiků se stará o naši polární stanici na Svalbardu (a ano, mají tam i dvě auta, takže zkratka sedí). Jestli je chcete potkat (a stojí to za to), zapište si kurz Polární ekologie a tyhle lidi se postarají o to, abyste se na Svalbardu neztratili, nesežral vás medvěd, neustřelili jste si nohu a aby vám bylo teplo a měli jste co jíst.

Specializovaná pracoviště

• Laboratoř paleoekologie a archeobotaniky (LAPE): LAPE je samostatnou jednotkou (i když s botanikou stále ještě spojené přes pořádané kurzy). Její zaměstnanci se zabývají interakcí člověka a přírody v minulosti. Mají zajímavé projekty ve spolupráci s archeology - působí jak na mnoha místech u nás, tak i mimo naši republiku (průzkumy probíhají například v Senegalu, Makedonii, Egyptě a spolupracují i na pylových analýzách na Svalbardu).
• Centrum polární ekologie (CPE): Specializovaným pracovištěm, které, jak název napovídá, se zabývá výzkumem v polárních oblastech, je CPE. Naši polárníci v minulosti založili infrastrukturu na souostroví Svalbard, kam se pravidelně vydávají na expedice. Pokud byste se chtěli do těchto krásných, ale poměrně nehostinných míst podívat, doporučujeme si zapsat kurz Polární ekologie, jehož součástí je i exkurze, či se pídit přímo po polárnickém tématu na bakalářku/diplomku.
• Centrum pedagogické podpory (CPP): Téměř všechno, co se na naší fakultě týká pedagogiky, má pod palce právě toto centrum. Jeho činnost vás nejvíce ovlivňuje, pokud studujete některý z oborů učitelství pro SŠ, protože právě jejich přípravu centrum zastřešuje. Zároveň organizuje workshopy, přednášky a další akce pro střední školy. Možná jste se s jeho činností setkali ještě dříve, než jste k nám nastoupili - třeba na Juniorské univerzitě (JuniUni), Letní škole s Přírodovědou, soustředění BudBio nebo na otevřených přednáškách.
• Centrum klinické diagnostiky (CKD): Toto pracoviště propojuje klinickou diagnostiku, biomedicínský výzkum a vzdělávání budoucích bioanalytiků. Jeho součástí je Laboratoř klinické diagnostiky (LKD), která nabízí vyšetření v oblasti lékařské mikrobiologie - například detekci protilátek proti klíšťové encefalitidě a Lymeské borelióze, testování na SARS-CoV-2 či respirační patogeny pomocí moderních metod.

Oddělení jazyků

Oddělení jazyků sídlí na Áčku ve třetím patře. Nemá vlastní vědecký program, ovšem kurzům, které zajišťuje, se rozhodně nevyhnete (minimálně Postupové a Bakalářské zkoušce z angličtiny - ty jsou totiž povinné a pokud je nesplníte, tak nemůžete ke státnicím). Oddělení připravuje studenty na tyto zkoušky na několika úrovních, viz jejich přehled kurzů. Nenechte si ujít kurzy s rodilými mluvčími, kde se klade důraz především na konverzaci, schopnost psaní a prezentace v angličtině a probírají se učební texty, které se později objeví v Bakalářské zkoušce. Každopádně platí - ať už s angličtinou začínáte, nebo spíkujete už od školky, nepodceňte to a věnujte studiu dostatek času, ať vás to pak nepříjemně nepřekvapí.

tags: #katedra #ekologie #ekosystemu #jcu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Recenze ekologických brček
• Ekonomika pěstování sóji
• Klidná dovolená poblíž Brna
• Tipy pro svatbu v přírodě
• Řešení pro zpoždění odpadu relé