Antidepresiva v odpadních vodách a jejich dopad na životní prostředí

08.03.2026

Odpadní vody v České republice jsou stále více kontaminované pozůstatky psychoaktivních látek a tedy i drog. Vyplývá to z řešení Fakulty rybářství a ochrany vod (FROV) Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Závěry studie byly převzaty do Evropské zprávy o drogách.

Vědci přitom zkoumali pozůstatky amfetaminu, pervitinu, konopí, kokainu či extáze, které se do vody dostaly z moči uživatelů. A v zatím tříletém zkušebním období zjistili, že koncentrace pozůstatků těchto látek ve vodách stoupá, byť zatím pozvolna. Nejvyšší koncentrace jsou zejména ve vodách pod velkými městy, což je obecně dobrá zpráva. Především proto, že stávající technologie používané v čistírnách odpadních vod nejsou schopné celou řadu reziduí (pozůstatků) drog, obdobně jako farmaceutických přípravků, z vody odstranit.

Vůbec největší koncentrace drog ve vodách jsou pak tam, kde odpadní vody z větších měst neodvádí (neředí) velký vodní tok.

Dopad na vodní organismy

Podle Romana Grabice nejsou v současné době koncentrace psychoaktivních látek v našich vodách pro člověka nebezpečné. To však neplatí pro vodní organismy a speciálně pro ryby.

Vědci již prokázali účinky těchto látek v mozku ryb, přičemž výsledek potvrdil v zásadě stejné změny chování, jako je tomu u lidí pod vlivem drog: Ryby ztrácí plachost a stávají se tak snadnější kořistí nejen pro rybáře, ale i pro rybožravé predátory, jako jsou kormoráni nebo vydry. Dalším poznatkem je, že „zfetované“ ryby více žerou, což je opět na první pohled dobrá zpráva- pro rybáře. Problém ale je, že kombinací všech uvedených změn chování spolu s dalšími účinky koktejlů pozůstatků různých farmak ryb v našich tocích ubývá.

Čtěte také: Vápník v moči a jeho význam

Podle Romana Grabice roste přitom koncentrace farmaceutických kontaminantů ve vodě úměrně se spotřebou medikamentů ve společnosti. Tomu odpovídá i nárůst pozůstatků pervitinu ve vodách v naší zemi, naopak pozůstatky kokainu, který se v ČR moc nepoužívá, jsou vyšší v jiných zemí EU.

Pstruhy v tocích, kam vyvěrají čističky odpadních vod, ovlivňují psychoaktivní látky jako antidepresiva, jejichž zbytky se do vody tímto způsobem dostávají. Ryby se méně bojí, což může vést k tomu, že se včas neukryjí před predátory. Ukázal to výzkum fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. V organismech pstruhů žijících v blízkosti vyústění čističek se podle jihočeských vědců nachází až 11 psychoaktivních látek, mezi něž patří například právě antidepresiva.

"Domníváme se, že ovlivnění chování může v kombinaci s dalšími vlivy způsobovat velmi významné změny v populacích volně žijících ryb i obecně ve vodních ekosystémech. Ryby mohou například projevovat menší bázlivost a neukrýt se včas před predátorem," uvedla Grabicová.

Také v řece Niagara se podle nich vyskytují zbytky léků používaných při léčbě deprese. Podle vědců to může ohrozit život tamních ryb, protože to ovlivní jejich pudy k přežití i rozmnožovací schopnosti. Autoři této studie míní, že ryby doplácejí na rostoucí používání antidepresiv v USA.

Podobný výzkum provedli před několika lety výzkumníci ve Švédsku. Švédští vědci vystavili několik okounů říčních takovým dávkám léku proti úzkostem Oxazepam, které byly zjištěny ve švédských řekách. Chování okounů se proměnilo: více opouštěli svůj úkryt, byli méně ostražití a také změnili způsob, jak jedli svou potravu. Podle vědců může mít změna chování okounů další dopady na životní prostředí.

Čtěte také: Inspirativní citáty o přírodě

Na přírodu mají vliv i další léky, konkrétně hormonální antikoncepce. Ty například přispívají k poklesu početnosti populací obojživelníků v Evropě. Němečtí biologové z FVB (Forschungsverbund Berlin e. V.) provedli podrobný rozbor látek v odpadních vodách. A potvrdili, že kvůli farmaceutickým látkám se z žabáků nenápadně stávají žáby.

Řešení problému

Problém přitom nelze řešit instalací nových technologií v čistírnách odpadních vod, neboť jde o velmi drahé technologie, jejichž využití by násobně zvedlo ceny vodného a stočného. Nehledě na to, že farmaceutické firmy po celém světě chrlí dnes a denně další a další nové a nové kombinace léků, na jejichž složení by musely čistírny odpadních vod neustále operativně reagovat.

Bohužel, většinu medikamentů by nemusela drtivé většině populace vůbec užívat, kdyby dodržovala alespoň základní zásady zdravého stravování a skladbě jídelníčku přizpůsobila také své pohybové aktivity. Jediným systémovým řešením je tak omezit na minimum konzumaci léků, a samozřejmě i psychoaktivních látek. Zatím jimi ještě ve vodách nezabíjíme sebe, ale ryby už ano.

Prvním stadiem, které by mohlo množství pozůstatků farmak ve vodě omezit, by mohlo být něco jako „farmaceutické třídění odpadů“. Češi jsou ve třídění odpadů docela aktivní, přinejmenším v rámci EU, nyní je dokonce v legislativním procesu novela zákona, která mí podmínky třídění ještě zpřísnit. V případě léků by pomohlo, aby nevyužité léky z domácností nekončily spláchnutím do WC nebo vyhozením do popelnice, ale aby je lidé odnášeli zpět do lékáren.

Tímto způsobem by se i podle vědců z FROV mohl alespoň snížit dopad obecného nárůstu konzumace drog a léků ve společnosti na kontaminaci životního prostředí. Hlavním poselstvím rostoucí kontaminace vod pozůstatky léků a drog je ale jednoduchá a hlavně v praxi udržitelná věta: Nekonzumujte všelijaké bobule a prášky nad rámec skutečné potřeby. Což platí minimálně pro devadesát procent populace.

Čtěte také: Správný odběr moči bez katetrizace

Výskyt a zdravotní rizika zbytků humánních léčiv v pitných vodách

V posledních desetiletích se objevují informace o nálezech léčiv a jejich metabolitů různých terapeutických skupin, které se používány v humánní a veterinární medicíně, v povrchových a podzemních vodách v Evropě i USA. Stále častěji se objevují také zprávy o výskytu léčiv v pitných vodách.

Zdroje léčiv v pitné vodě

V Evropské unii se denně spotřebují miliony balení desetitisíců různých léčivých přípravků, které obsahují okolo 3000 různých účinných látek. Jedná se o antibiotika, antidepresiva, léčiva pro diabetiky, beta-blokátory, cytostatiky, hormonální antikoncepci, léky tlumící bolest, antipyretika apod. Tyto látky jsou po podání v těle z části metabolizovány a metabolity i léčiva ve stále aktivní formě jsou vylučovány z organismu.

Vedle toho léčiva s prošlou dobou použitelnosti jsou v rozporu s doporučením často likvidována spláchnutím do toalety. Používané procesy čištění odpadních vod jsou schopny zachytit tyto látky pouze částečně nebo vůbec ne, a tak s léčiva dostávají do povrchových a někdy i podzemních vod, z nichž některé jsou zdrojem vod pitných. Dalším zdrojem mohou být průsaky ze špatně zabezpečených skládek. Kromě humánních léčiv přispívají ke znečištění životního prostředí i veterinární přípravky. Odpad a úniky při výrobě léčiv jsou v současné době již méně významné a výhradně lokálními zdroji znečištění.

Léky zaplavené do životního prostředí ohrožují populace zvířat

Studie vlivu farmaceutického znečištění na volně žijící živočichy jsou vzácné, ale nová práce nedávno publikovaná ukazuje několik dramatických příkladů druhů volně žijících živočichů poškozených kontaminací drog: rybí samci jsou feminizovaní syntetickými hormony používanými v antikoncepčních pilulkách, supi v Indii byli prakticky vyhlazeni protizánětlivým lékem podávaným dobytku, jehož jatečně upravenými těly se živí. Dvoupohlavní žáby byly také nedávno nalezeny v městských rybnících kontaminovaných odpadními vodami. Nové studie ukazují, že například antidepresiva způsobují, že se špačci méně krmí, a antikoncepční léky snižují populace ryb v jezerech.

Syntetický estrogen používaný v antikoncepčních pilulkách vyhladil populaci malých rybiček střevlí v jezerech používaných pro pokusy v Ontariu, a vážně narušil celý ekosystém.

Tisíce léčiv používaných po celém světě mají potenciál mít silné dopady na volně žijící zvířata a ekosystémy. Vzhledem k tomu, že léčiva mají mnoho výhod, je třeba, aby věda provedla lepší odhady jejich rizik pro životní prostředí, která představují.

Nedávný výzkum WWF (Světový fond na ochranu přírody) odhalil, že až polovina divokých zvířat planety byla zničena v posledních 40 letech. Ve sladkovodních stanovištích, kde se se zbytky léků nejčastěji setkáváme, výzkum zjistil, že až 75 procent ryb a obojživelník bylo ztraceno. Vzhledem k tomu, že populace mnoha druhů žijících živočichl v lidsky nezměněné krajině klesá z důvodů, které nemohou být plně vysvětleny, jsou vědci přesvědčeni, že je čas na prozkoumání nových výzev, jako je farmaceutického znečištění.

Používání léčiv se zvyšuje s růstem lidské populace a populace hospodářských zvířat. Expozice životního prostředí roste také, protože odpadní voda je stále více využívána k zavlažování nebo hnojení zemědělské půdy. Celosvětová farmaceutická spotřeba se zvyšuje s rostoucí a stárnoucí lidskou populací a intenzivnější produkcí potravin. Nedávné studie ukázaly farmaceutické zbytky v široké škále ekosystémů a organismů.

Počet obyvatel a hustota lidí a zvířat, které vyžadují zdravotní péči, se stupňuje. Tento problém se dále zhoršuje, a to zejména v zemích s vysokými příjmy, rozšířením kohorty obézních a straších lidí s chronickými zdravotními problémy. S tím přichází i zvýšení množství a rozmanitost léčiv spotřebovaných a následně vyloučených do životního prostředí.

Významné množství léčiv může být vypouštěno do životního prostředí z výrobních míst (zejména, ale ne výhradně, v zemích s nižšími příjmy, kromě těch, které se vypouští prostřednictvím nedostatečně zpracovaných odpadních vod. S využitím moderních analytických technik byla nedávno zjištěna celá řada léčiv, včetně syntetických hormonů, protizánětlivé léky a antidepresiva v půdě, povrchových vodách, sedimentech, podzemních vodách a mořských ekosystémech. U řady léčiv bylo prokázáno, že jsou perzistentní v životním prostředí.

Antikonvulzivní lék karbamazepin, například, může přetrvávat v půdě beze změny po dobu nejméně 40 dnů a převede se do kulturních rostlin, kde se usazuje zejména v listech. Podobně, antidepresivum fluoxetin (účinná látka v přípravku Prozac), vylučována lidmi je jen částečně metabolizováno, neúplně odstraněno (ČOV) procesy současných čistíren odpadních vod, a vykazuje minimální degradaci nebo transformaci v odpadních vodách nebo v půdě po mnoho měsíců.

Léky v životním prostředí neovlivňují pouze volně žijící organismy (např. ryby a bezobratlé ve vodách či bezobratlé v půdě), ale zpětně také člověka, protože rezidua některých léků jsou nacházena i v upravené pitné vodě.

Kromě nevyužitých léků z domácího odpadu, které mohou končit na skládkách a odcházet do povrchových i podpovrchových vod, vstupují v Evropě léky do vody především z těla pacienta, a to močí a výkaly. U humánních léků se v horším případě dostávají přímo do nečištěné odpadní vody (třeba v menších vesnicích), v lepším případě pak přes čistírny odpadních vod. Ty sice určité procento těchto mikropopulantů zachytí, ale jde jen o část a čističky jsou tak paradoxně dosti významným zdrojem znečištění.

Kromě (částečně) vyčištěné vody z nich totiž každý měsíc odchází velký objem zbytkového čistírenského kalu, který také obsahuje zbytky léčiv a je často využíván jako hnojivo polí. Za nejproblematičtější se považují léčiva, kterých se používá nejvíce, například nesteroidní protizánětlivé léky (paracetamol, ibuprofen). Ibuprofen je pravidelně detekován nejen v odpadních vodách, ale i přímo v řekách, a existují dokonce studie, které lék prokázaly ve „dvakrát čištěné“ pitné vodě.

V půdě i vodě vědci často nacházejí také léky, které jsou v prostředí perzistentní a nelze je účinně odstranit v čističkách nebo činností mikroorganismů v půdě. Patří sem například sulfonamidová antibiotika či karbamazepin.

Dalším úhlem pohledu je prokázané negativní (toxické) působení v prostředí. Za prvé jde o látky, které účinkují ve velmi nízkých dávkách/koncentracích. Zde jsou bezkonkurenčně největším problémem různé steroidy. Většina působí jako hormonální regulátory, a jsou tedy efektivní i v extrémně nízkých koncentracích, tedy stačí málo, a přitom škodí. Syntetický estrogen ethinylestradiol je tady jednoznačně číslem jedna. Je prokázáno, že jeho přítomnost ve vodách devastuje populace ryb, které se jeho účinkem nerozmnožují. V Evropě se pro tuto látku ve vodě uvažuje o nastavení limitů, které by ji de facto zakázaly.

Kromě humánních léků jsou velkým problémem například veterinární anthelmintika (jako ivermectin či doramectin), která nejprve ve vyloučených výkalech v půdě devastují populace hmyzu. Bylo prokázáno, že se sekundárně projevuje také ubývání netopýrů, kteří nemají potravu. U mikroorganismů v prostředí se objevují geny multirezistentní vůči různým skupinám antibiotik.

Poslední studie hodnotící stávající a nové údaje o potencionální expozici a účincích farmak na volně žijící zvířata a ekosystémy, jasně prokazují, že je třeba více zaměřit výzkum (například prioritních látek, ekologicky významných cest expozice, vnímavých druhů a příslušné efekty koncových bodů) pro informace k posouzení rizik pro životní prostředí a regulaci. Za účelem dosažení tohoto cíle je zapotřebí větší integrace mezi ekology, toxikology a chemiky životního prostředí.

Tak, znalost fyziologie, ekologie, historie života a chování necílových druhů, stejně jako fyzikálně- chemické „chování“ léčiv v životním prostředí, bude mít zásadní vliv na rozvoj realistické předpovědi rizika pro životní prostředí. Kombinací in situ monitorování, manipulativních studií a laboratorních experimentů, doplněn výpočetními modely bude nutné rozlišovat plně dopady stávajících a budoucích léčiv a dalších stresorů, v rychle se měnícím a stále více obydleném světě.

Technologie CarbonCLEAN

Léčiva patří mezi látky, s jejichž odstraněním z odpadních vod si čistírny aktuálně nedokáží dostatečně poradit. Řešení nabízí nová technologie CarbonCLEAN vyvinutá ve spolupráci firmy AIVOTEC, s. r. o., a Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Léčiva do životního prostředí pronikají různými způsoby. Do odpadních vod se mohou dostat jejich vyloučené nespotřebované zbytky použité pro léčbu lidí i zvířat, ale i v podobě celých nepoužitých léků, které nebyly správně odevzdány zpět do lékáren. Léčiva patří mezi mikropolutanty.

„V analyzovaných odpadních vodách nacházíme ve vyšších koncentracích antibiotika, léky na tlak, na bolest nebo antidepresiva,“uvedla Sylvie Kříženecká z FŽP UJEP, která se analýzou léčiv zabývá. „Jejich vliv na živé organismy je pak velmi problematický. Může docházet k jejich hromadění v prostředí, antidepresiva ovlivňují chování živočichů, hormony mohou zase ovlivnit jejich pohlaví a rozmnožování. Vývoj inovativních technologií, které by účinnost odstranění léčiv na ČOV zvýšily, je potřebný a aktuální.

„Používají se různé postupy. Cestou sorpce se vydali i ve společnosti AIVOTEC. Ve spolupráci s ústeckou fakultou životního prostředí připravili a otestovali sorbent vyráběný z aktivovaného uhlíku získaného pyrolýzou, tepelným rozkladem bez přístupu vzduchu, biomasy.

„Na rozdíl od aktivního uhlí vytváří s polutanty pevné chemické vazby. Kromě farmak ho lze využít pro odstranění širokého spektra znečišťujících látek,“ představil technologii CarbonCLEAN zástupce společnosti. Partneři se v posledních letech zaměřili na ověření funkčnosti technologie v praxi.

Výsledky monitoringu léčiv v pitné vodě v ČR v roce 2022 společností ALS Czech Republic

V roce 2022 provedla společnost ALS Czech Republic ve 21 vybraných českých městech monitoring výskytu léčiv a jejich metabolitů v pitné vodě. Průměrná sumární koncentrace léčiv v testovaných vodách byla 0,36 µg/l, přičemž nejvyšší koncentrace ve vzorku byla 1,64 µg/l. V průměru bylo v každé vodě detekováno 5 léčiv, nejvíce pak 12 léčiv ve vzorku. 7 vzorků vykazovalo koncentrací pod 0,05 mg/l. Nejčastěji detekovaným léčivem byl metformin, který by nalezen v 18 z 21 testovaných vod. Tato léčivá látka se využívá při terapii diabetu.

Koncentrace jednotlivých léčiv naměřené v testovaných pitných vodách jsou graficky sumarizovány na obr. níže. Léčiva, na která v rámci výzvy z Norských fondů upozornil SFŽP ČR, jsou v obou grafech vyznačena hvězdičkou.

Ve 4 lokalitách (z 21) byla zjištěna sumární koncentrace léčiv vyšší než 0,5 μg/l.

Tabulka: Nejčastější výskyt léčiv v pitných vodách odebraných v roce 2022 v 19 českých městech