Katedra ekologie PřF JU: Studium a výzkum

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity (PřF JU) byla založena v roce 1991. Do 31. července 2007 se jmenovala Biologická fakulta. Přírodovědecká fakulta JU nabízí odborné studium zaměřené především na biologické, chemické, fyzikální, informatické a matematické programy.

Katedra biologie ekosystémů garantuje studijní programy bakalářského studijního oboru Ekologie a ochrana prostředí a bakalářského programu Geografie se zaměřením na vzdělávání pro střední školy.

Bakalářské studijní programy

Fakulta nabízí bakalářské studium v následujících programech:

• Aplikovaná informatika
• Aplikovaná matematika
• Biofyzika
• Biological Chemistry (Biologická chemie)
• Biologie
• Laboratorní a medicínská biologie
• Fyzika
• Měřicí a výpočetní technika
• Péče o životní prostředí
• Geografie pro vzdělávání

V současné době je na středních školách vysoká poptávka po aprobovaných učitelích především přírodovědných a technických předmětů. Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity nabízí možnost studia naprosté většiny těchto předmětů v aprobacích pro střední školy. Tyto bakalářské studijní programy jsou nazývány „programy pro vzdělávání“.

Konkrétně jde o:

Čtěte také: Možnosti studia na Katedře biologie a ekologie

• Biologie pro vzdělávání
• Fyzika pro vzdělávání
• Chemie pro vzdělávání
• Informatika pro vzdělávání
• Matematika pro vzdělávání

Bc. Program je zaměřen na životní prostředí, ale poskytuje i komplexnější vzdělání v oblasti biologie, ekologie, krajinné ekologie a fungování suchozemských i vodních ekosystémů. Od ostatních programů se liší vaším větším kontaktem s praxí v oblasti ochrany životního prostředí, ať už na úrovni administrativní, nebo přímo v terénu či v provozu.

Kontakt s praxí je zprostředkován nejen externími přednášejícími, kteří se v praxi pohybují, ale i v rámci letních praxí v organizacích a firmách, které mají něco do činění s životním prostředím. Studijní program je koncipován tak, aby vyhovoval nejen vám, kteří předpokládáte po absolvování bakalářského studia nástup do zaměstnání.

Magisterské studijní programy

Katedra biologie ekosystémů nabízí dva navazující magisterské programy Aplikovaná ekologie a ochrana přírody a Biologie ekosystémů, které jsou určené pro absolventy bakalářských programů Ekologie a ochrana prostředí (tzv.

Vzdělání v programu je zaměřeno na praktický výkon ochrany přírody ve státní správě, management ekosystémů ve vazbě na obnovu přírodní i kulturní krajiny a monitoring životního prostředí. Studium proto zahrnuje předměty z legislativy životního prostředí se speciálním zaměřením na ochranu hodnot přírodního a kulturního dědictví krajiny, biologické hodnocení, základy obnovy kulturní krajiny, atp.

Součástí studijního kurikula je i příprava na autorizaci MŽP Hodnocení vlivu na zájmy ochrany přírody podle §67 zák. 114/92 Sb. Získané znalosti a dovednosti umožní absolventovi pokračovat buď v aplikačních pozicích ekologů v podnikové a firemní sféře, resp. v kontrolních a inspekčních orgánech rezortu životního prostředí, nebo ve výzkumných a vědeckých ústavech pokračovat v akademické kariéře v doktorském stupni studia v oblastech biologie ekosystémů, ekologie a ochrany přírody a krajiny.

Čtěte také: Výzkum na Katedře ekologie PřF UK

Kromě toho mají absolventi možnost uplatnění v laboratořích a provozech ekologických firem a v organizacích státní správy a samosprávy s působností v ochraně přírody a krajiny, popř.

Program BE je zaměřen na problematiku a metodologii současné ekologie půdního a vodního prostředí. Propujuje klasickou biologii se studiem procesů na úrovni ekosystémů (chápány jako území - třeba les, louka, rybník, nádrž, kde žijí organismy ve vzájemných vztazích a současně ve vztahu s neživým prostředím).

Program zahrnuje tři studijní směry - Hydrobiologie, Půdní biologie a Ekologická analýza a modelování. Studijní směr si student volí podle zaměření diplomové práce, svých zájmů a představy dalšího uplatnění.

Součástí studia je osvojení si metodologie používané v dané oblasti (od standardních fyzikálně chemických měření přes měření aktivity a fyziologických vlastností jedinců, populací a společenstev vodních a půdních organismů po molekulárně biologické metody studia mikrobních společenstev v jejich přirozeném prostředí.

Absolvent bude dobře připraven na práci v laboratořích a provozech ekologických firem, státních podnicích jako jsou Povodí či půdoznalecké instituce, i v neziskových organizacích. Může také pokračovat v doktorském studiu oborů Biologie ekosystémů a Hydrobiologie, či jiných příbuzných oborech.

Čtěte také: Diplomová práce – termín odevzdání

Studenti obou oborů vypracovávají své diplomové práce v návaznosti na témata zájmu a výzkum probíhající na PřF a v úzké spolupráci s ústavy Akademie věd ČR, především Ústavem půdní biologie a biogeochemie, Hydrobiologickým, Entomologickým a Botanickým ústavem.

Součástí studntské práce může být výzkum jak v terénu, tak pomocí laboratorních experimentů a počítačových simulací, jejichž cílem je pochopit příčinné závislosti pozorovaných jevů. Zpracování získaných vzorků a dat probíhá v dobře vybavených laboratořích a počítačových učebnách.

Tento studijní obor je veden pouze v anglickém jazyce.

Státní závěrečná zkouška (SZZ) sestává z obhajoby diplomové práce a ústní zkoušky ze dvou povinných a jednoho povinně volitelného tematického okruhu. Druhý okruh SZZ Krajinná a aplikovaná ekologie je zaměřen přímo na environmentální vědy, právo životního prostředí a praktickou ochranu přírody a krajiny (odpovídá předmětům povinného základu KBE/120 Právo ŽP, KBE/009 Správní právo, KBE/010 Hodnocení vlivů na přírodu, KBO/122 Management a monitoring v ochraně přírody, KBE/026 Krajinná ekologie II).

Oba okruhy (jak první, tak druhý) jsou povinné součásti SZZ a navazují mj. Třetí povinně výběrový okruh Ochrana flóry a fauny je specializační, student si vybírá jeden předmět (Biologie rostlin / Biologie živočichů), více pak souvisí s dalšími předměty, které si studenti volí během svého magisterského studia dle svého užšího odborného zaměření (např.

Obor je určen studentům se zájmem o biologické a ekologické disciplíny, kteří však zároveň uvažují o profesní dráze neakademického charakteru. V průběhu studia studenti získají důkladné znalosti z biologických a ekologických oborů, zahrnujících environmentální chemii a analytiku, systematiku, fyziologii a biochemii.

Rovněž jsou seznámeni se základními metodami plošného sběru dat o životním prostředí a jejich zpracování, základními technikami a technologiemi pro ochranu a asanaci (rekultivaci) životního prostředí.

Doktorské studium

Do doktorského studia se mohou hlásit absolventi pětiletého vysokoškolského studia na přírodovědeckých nebo oborově blízkých fakultách. Uchazeč si najde již před přihlášením ke studiu potenciálního školitele, jehož nabízená témata disertační práce ho zajímají, a přihlášku podá až po souhlasu dotyčného pracovníka s vedením práce.

Musí také zaplatit poplatek za přijímací řízení (700 Kč, platí se prostřednictvím IS STAG při vyplňování přihlášky).Před přijímacím řízením musí uchazeč doložit:

• vyplněnou přihlášku (E-Přihláška)
• kopii vysokoškolského diplomu (diplomů) a údaje o absolvovaném studiu (fotokopie Výkazu o studiu nebo diploma supplement).
• Zahraniční uchazeči k přihlášce povinně přiloží doporučení své osoby od dvou akademických pracovníků (jiných než nastávající školitel) a ověřenou kopii VŠ diplomu/-ů (nebo odpovídajících dokumentů od zahraniční vysoké školy) a diploma supplement (nebo dokument o uznání předchozího VŠ vzdělání magisterského typu českými úřady).
• podrobný životopis.
• návrh disertačního projektu, tj. informace o plánovaném disertačním projektu na předepsaném formuláři (cz_planovany_disertacni_projekt.doc). Součástí formuláře je anotace plánovaného disertačního projektu, která by měla být vypracována ve spolupráci s předpokládaným školitelem a je předmětem diskuze u přijímací zkoušky.

Přihlášku včetně všech dokumentů a zaplacení poplatku je třeba podat nejpozději do 20. ledna v zimním semestru. V letním semestru musí být podána do 20. května. Formulář přihlášky je v IS STAG přístupný od 1.11. do 20.1. a od 1.2. do 20.5.

Přijímací řízení se koná před komisí jmenovanou děkanem PřF JU. Uchazeč musí prokázat předpoklady ke studijní přípravě na soustavnou vědeckou nebo náročnou řídící práci a tyto doložit dosavadními studijními výsledky, diplomovou prací, případnou publikační činností a konkrétní představou o zaměření doktorského studia a doktorské disertační práce.

Součástí pohovoru může být i ověření znalostí anglického jazyka. Zahraniční uchazeči mohou přijímací pohovor, který proběhne ve stejném termínu jako pohovor s ostatními uchazeči do daného studijního programu, absolvovat prostřednictvím Zoom/Teams.

Zimní termín přijímacího řízení se uskuteční na konci ledna nebo v první polovině února.

Vědecká aktivita a zimní ekologie

Vědeckou aktivitu rozvíjí katedra ve spolupráci s Hydrobiologickým ústavem, Entomologickým ústavem a Ústavem půdní biologie Biologického centra AV ČR a třeboňským pracovištěm Botanického ústavu AV ČR. Zabýváme se především ekologií vodních a půdních organismů, mikrobiální ekologií a studiem procesů ve vodních, půdních a mokřadních ekosystémech narušených lidskou činností.

doc. RNDr. Kurz je zaměřen na studium vlivu faktorů zimní ekologie na živé organismy. Přednášky se týkají glaciální a periglaciální geomorfologie vysokých hor a Arktidy, vlastností sněhu a sněhové pokrývky, nivální biologie, ekologie a ekofyziologie rostlin alpínských a arktických oblastí, adaptacemi bezobratlých živočichů a obratlovců, zimní ekologie vodního prostředí, kryofilních organismů a ekologie člověka ve vztahu k nízkým teplotám.

Terénní část kurzu je zaměřena na studium vlastností a prostorové distribuce sněhové pokrývky vzhledem k rozšíření typů vegetace, měření zimního mikroklimatu, studium ekofyziologických adaptací rostlin na nízké teploty, měření ekologických parametrů stojatých a tekoucích vod a studium jejich biot v zimě a studium kryofilních organismů (sněžných řas).

Přednášky z zimní ekologie

1. Úvodní přednáška Vymezení tématu zimní ekologie, definice hlavních abiotických a biotických faktorů zimního prostředí, základní strategie živých organismů k přežívání zimy, historie kurzu zimní ekologie. Petr Sklenář
2. Glaciální a periglaciální prostředí Zaledněné oblasti světa, glaciální a periglaciální geomorfologie hor a tundry, permafrost a formy zemního ledu, periglaciální procesy a formy. Marek Křížek (katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK Praha)
3. Sníh a jeho vlastnosti Vlastnosti sněhu a diageneze sněhové pokrývky, specificita prostředí pod a nad sněhovou pokrývkou, zimní mikroklimatologie. Petr Sklenář
4. Vegetace a sněhová pokrývka Význam sněhové pokrývky pro přežívání a rozšíření rostlin, typy vegetace ve vztahu ke sněhové pokrývce, anemo-orografický systém hor, alpínská hranice lesa. Jaroslav Vojta
5. Ekologie kryofilních organismů Životní strategie a ekologie kryofilních organismů, populační cykly sněžných řas. Linda Nedbalová (katedra ekologie, PřF UK Praha)
6. Sníh jako mikrobiální habitat Přednáška komplementární ktématu ekologii kryofilních organismů, zaměřená na abiotické podmínky prostředí. Jakub Žárský (katedra ekologie, PřF UK Praha)
7. Zimní ekologie a ekofyziologie savců Vztah savců k zimnímu prostředí, adaptace a mechanismy k přežívání nízkých teplot, behaviorální ekologie. Radek Lučan (katedra zoologie, PřF UK Praha)
8. Zimní ekologie a ekofyziologie rostlin Vliv nízkých teplot na rostliny, adaptace a mechanismy k přežívání, evoluční trendy mrazové odolnosti rostlin. Petr Sklenář
9. Zimní ekologie a ekofyziologie bezobratlých Kategorie bezobratlých živočichů podle vztahu k zimnímu prostředí, vliv nízkých teplot na růst a vývoj, adaptace a mechanismy přežívání nízkých teplot.
10. Zimní ekologie a ekofyziologie ektotermních obratlovců Vliv nízkých teplot a adaptace a mechanismy přežívání obojživejníků, plazů a ryb. Vladimír Košťál (katedra zoologie, PřF JU České Budějovice)
11. Zimní ekologie a ekofyziologie ptáků Vztah ptáků k zimnímu prostředí, ekologické, fyziologické a behaviorální adaptace a mechanismy k přežívání zimního období. David Hořák (katedra ekologie, PřF UK Praha)
12. Zimní ekologie člověka Vztah člověka k zimnímu prostředí, reakce lidského organismu na podchlazení a nízké teploty. Ladislav Sieger (Fakulta elektrotechnická, ČVUT Praha)
13. Zimní hydrobiologie Dynamika vodního prostředí v zimě, stojaté a tekuté vodní tělesa, adaptace vodních organismů.

Úlohy z zimní ekofysiologie

1. Zimní ekofyziologie rostlin. Petr Sklenář Ekofyziologická úloha zaměřená na studium tolerance cévnatých rostlin k mrazu a vysoušení. Úloha zahrnuje měření teploty pletiv pomocí Cu-Co termočlánků, terénní odběr a přípravu vzorků k experimentální podchlazování pletiv a měření vodního potenciálu.
2. Distribuce sněhové pokrývky. Jaroslav Vojta Úloha zaměřená na studium prostorového rozložení sněhové pokrývky v závislosti na reliéfu terénu. Výsledky jsou zpracovány pomocí nástrojů GIS. S využitím GIS možnost korelovat získané údaje s prostorovým rozmístěním společenstev rostlin (návaznost na letní fytocenologický kurz).
3. Zimní mikroklimatologie a vlastnosti sněhové pokrývky. Petr Sklenář Úloha zaměřená na měření specifických podmínek zimního mikroklimatu a vlastností sněhové pokrývky. Úloha zahrnuje instalaci mikroklimatických staniček s dataloggery a popis specifických vlastností sněhové pokrývky (index teplotní izolace, obsah vody, textura a struktura, apod.).
4. Etologie a ekologie savců v zimě. Martin Černý Cílem úlohy je vyhodnotit kvantitu, druhové složení a chování savců využívajících potravních zdrojů v různých typech zimní krajiny (jehličnatý les, smíšený les, otevřená krajina).
5. Zimní ekologie stojatých a tekoucích vod a složení společenstev vodních organismů pod ledem. Martin Černý Úloha zaměřená na studium abiotických parametrů vodního prostředí a společenstev vodních organismů a jejich vývojových stadií v zimním období. Studenti si osvojí techniky správného odběru a zpracování vzorků a mikroskopické determinace objektů.
6. Ekologie kryofilních organismů (sněžných řas) Linda Nedbalová Úloha zaměřená na studium ekologie vybrané skupiny kryofilních organismů.
7. Sníh jako mikrobiální habitat.

Zápočet se uděluje za aktivní absolvování terénní části kursu v podobě řešení zadané úlohy a závěrečné prezentace výsledků.

Odborná literatura:

• HALFPENNY J.C., OZANNE R.D. 1989. Winter: An Ecological Handbook. Johnson Books.
• MARCHAND, P.J. 1996. Life in the Cold. An Introduction to Winter Ecology. 3rd Edn.

tags: #katedra #ekologie #prf #ju #studium

Oblíbené příspěvky:

• Královský odpočinek v přírodě
• Zajímavosti o slunéčku
• Environmentální důsledky dálnic v ČR
• Třídění Odpadu v ČR: Přehled Nádob
• Výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů